V nedávné mezinárodní studii vědci zkoumali různá cvičení spojená s výrazně sníženou úmrtností. Výzkum zkoumal více než půl milionu Američanů a odhalil přesný cvičební režim, který by potenciálně mohl snížit riziko předčasné smrti na polovinu, informoval server Earth.

Studoval v Česku, ale nejvyššího vzdělání dosáhl v Americe. Bez byznysové školy v Michiganu bych nikdy nevybudoval Alzheon, říká lékař Martin Tolar, který je ze všech lidí na světě nejblíž funkčnímu a bezpečnému léku na Alzheimerovu nemoc. V závodě o tento lék byly největší farmaceutické firmy světa, včetně Pfizeru, kde Tolar léta pracoval. „Největší překvapení bylo, že jsme v tom závodě najednou zůstali téměř sami,“ dodává. Jak těžké bylo prosadit se v Americe? Jak chce léčit Alzheimera? A jak chce pomáhat Česku v pozitivním rozvoji? Odpovídá jeden z nejúspěšnějších Čechů současnosti.

Pokud chcete cvičit, ale nejste zrovna velkými fanoušky posiloven, máme pro vás dobrou zprávu. Představíme vám cvik, pro nějž vám stačí mít doma pouze židli a kterým posílíte celé tělo. Slibujeme vám, že na plavkovou sezónu se budete díky němu cítit připraveni.

Vyšší riziko úmrtí může způsobit špatná životospráva, kouření, nedostatek pohybu a další faktory. Jeden z nich je ale úplně nejhorší a tím je osamělost. Ve vyšším věku je tento faktor důležitější než kdy dřív, a proto bychom na něj rozhodně neměli zapomínat. V článku vám představíme tipy, jak tomuto faktoru předejít.

Při opakovaných výzvách ministerstva zdravotnictví, aby se především rizikoví pacienti nechali očkovat proti covidu, je dobré mít na paměti nejen to, že vakcíny nejspíš zachránily spoustu životů. „Je třeba říkat i druhou stranu. To znamená, že vakcína může lidi taky zabít,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz neurolog Miroslav Havrda. Je přesvědčen, že by měli být potrestáni lidé jako prezident České lékařské komory, jeden z hlavních dezinformátorů, který nazýval neočkované černými pasažéry, ale i ten, kdo šířil poplašné zprávy o mrazácích v ulicích.

Najít optimální dietu je téměř nadlidský úkol, jelikož každý člověk je zcela individuální a jeho tělo má své vlastní potřeby. Přesto lze však svoji dietu upravit na základě poznatků, které přinesli vědci zabývající se zdravou stravou. Zjistěte, jakou dietu shledali jako nejúčinnější, co se týče dlouhověkosti.

Obezita a nadváha – témata, která trápí čím dál více Čechů. A to především v posledních letech, kdy se leckdy marně snaží dostat do formy po covidových restrikcích. Kolik z nás se vrátilo ke sportování, nebo lze spíš říct, že jsme zlenivěli? Jak říká Miroslav Rech, CEO společnosti MultiSport Benefit, lidé v Česku mají pohyb rádi a vrací se k němu, jedná se ovšem především o mladší ročníky.

„Gates straší, že bude další pandemie, že se to blíží. Takže to asi nachystali, když to vědí,“ říká ke spekulacím o další vlně covidu farmaceutka Pynelopi Cimprichová. V rozhovoru pro Rádio Universum hovořila o selhání českého zdravotnického systému v souvislosti s pandemií. Slovo dodala k otázce věrohodnosti PCR testů a k manipulaci s čísly zemřelých na onemocnění covid-19. Farmaceutka apeluje na odpovědnost lékařů i pacientů, aby si uvědomili, co si nechávají do těl vpravovat.

„Bohužel velká většina pacientů a lidí volí snadnější cestu, že se odevzdá nějakému tedy lékaři nebo vůdci, a on se o něj postará. Vidíte, kam to vede, když jsme se odevzdali. Spousta lidí má neustále touhu se někomu odevzdat, že on mu zajistí zdraví, bezpečí, jídlo, v podstatě ten Babiš o nás pečoval jako o dobytek. Nahnal nás do stájí, nasypal ten šrot a vy mě zvolte, já se o všechno postarám,“ uvedl mimo jiné lékař Jan Hnízdil ve videu na webu Svedomi-naroda.cz. Podobne se Hnizdil vyjadril i pro ParlamentníListy.cz.

Alzheimerova choroba a další onemocnění vedoucí k demenci mozku jsou na vzestupu. Pokud se i ve stáří chcete těšit dobrému mentálnímu zdraví, je třeba hlavu nejen zdravě namáhat, ale myslet i na jídelníček, který jí dělá dobře. Na jaké potraviny si dát po šedesátce pozor?

Nedávno zahájená očkovací kampaň je založena na dezinformacích a vyložených lžích ohledně účinnosti a bezpečnosti genetických vakcín. Ministr zdravotnictví nás bude jistě informovat ve svém nezaměnitelném stylu „nenecháte se naočkovat, zemřete, nevezmete-li si nový lék, zemřete také“, tuší profesor Jaroslav Turánek, vakcinolog a imunolog. Petr Fiala podle něj sestavil vládu neodborníků. Nynější politická garnitura Turánkovi vadí do té míry, že se uznávaný vědec rozhodl ucházet v přímé volbě o funkci prezidenta.

Zítra, tedy 29. září, slavíme Den srdce. Jak bude vypadat menu na jeho počest? Podle odborníka na prevenci kardiovaskulárních nemocí si nemusíte odpírat ani klasickou českou kuchyni. Tajemství zdravého srdce tkví totiž v něčem jiném.

S psychoterapeutkou Barborou Šoulákovou o výuce meditace s brýlemi na očích, o tom, jak se dá léčit stres, závislosti a jak se zbavit nebezpečných vnitřních predátorů.

V dnešní koronavirové době jsou lidé častěji ochotni věřit tomu, čemu by jinak nevěřili, říká ředitel Národního ústavu duševního zdraví, profesor Cyril Höschl.

Australská psycholožka představuje cesty, díky nimž bychom se měli zbavit civilizačních nemocí a udělat z nich pozitivní vlnu.

První vlnu koronavirové pandemie přijali mnozí senioři s překvapivým klidem a vyrovnaností. V současnosti se však už s lecčím vyrovnávají obtížněji.

Největším limitem při péči o pacienty s covid-19 není nedostatek volných lůžek, ale omezené kapacity zdravotnického personálu, konstatuje v rozhovoru pro Zdravotnický deník profesor Vladimír Tesař, přednosta Kliniky nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle něj se jedná o nevyzpytatelné onemocnění, které může být velmi závažné i u relativně mladých a zdravých osob. A podceňovat ji nebo tvrdit, že na starých a nemocných už nezáleží, je velmi nebezpečné.

Ženský organismus ráno procitá dříve. Ale večer je pro něj obtížnější zůstat dlouho vzhůru. Biologické hodiny žen a mužů netikají stejným rytmem. A to nejen pokud jde o spánek. Existují skutečné rozdíly podle pohlaví, avšak i podle věku, v tom, jak prožívá den žena a muž, napsal italský deník La Repubblica.

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod na zdravou výživu neexistuje. „Každý to máme jinak,“ říká. Vyvrací mýty, počítání kalorií považuje za zbytečné a doporučované konzumování malých porcí pětkrát denně za mylné.

O opatřeních rozhodují doktoři, kteří „v životě neviděli pacienta“. To jsou lékaři z laboratoří, lékaři z výzkumů, lékaři z hygienických stanic. Profesor Jan Pirk, přednosta Kardiocentra IKEMu, vysvětluje, že diagnóza nemoci se stanovuje z klinických příznaků konkrétního člověka a z pomocných laboratorních a dalších vyšetření. Ale v případě covidu se stanovuje diagnóza jen na základě jednoho pomocného laboratorního vyšetření. Světovou kapacitu v oboru mrzí napjatá atmosféra ve společnosti, protože žít ve stresu je pro zdraví to nejhorší, co může být.

Hlavním úkolem srdce je udržovat oběh krve, která zásobuje orgány živinami a kyslíkem. Když srdce jako pumpa selže, tělu schází krev a nastává problém. Jak může k něčemu takovému dojít?

„Denně mám v ordinaci minimálně dva až tři psychopaty. Ale to není všechno. Pustím si televizi nebo otevřu noviny a tam na mě taky vybafnou. Celý náš společenský systém je založen na dravosti, bezohlednosti, individualismu a neustálém ekonomickém růstu za každou cenu. A právě tento patologický model je ideální živnou půdou pro psychopaty, kteří jej dokonale doplňují a rozvíjejí.“

Krize psychologické vědy je hrozivá. Odhady se různí, ale lze předpokládat, že více než polovina publikovaných studií je zpochybnitelná. Ačkoliv replikační krize je pro psychologii velkou ranou, povaha jejích dopadů ukazuje na problém, jemuž se psychologové budou muset dříve nebo později postavit – problém teorie. Píše Jiří Münich.

Rektor Univerzity Karlovy, lékař a profesor biochemie Tomáš Zima soudí, že koronavirus tu bude napořád, a proto se s ním musíme naučit žít. Navíc je přesvědčen, že sekundárních obětí nákazy může být daleko víc než lidí, kteří zemřou na covid-19. I z toho důvodu přede dvěma týdny vyzval odpovědné osoby, aby uvolnily restriktivní opatření a začaly vracet život do normálu. Zdá se, že vláda na jeho apel slyšela a představila jízdní řád oživení ekonomiky při držení pandemie na uzdě.

Jako nejznámější český neurochuirug Vladimír Beneš dobře ví, o čem mluví, když prohlašuje, že vzhledem k našim znalostem mozku se při jeho operacích lékaři pohybují jako sloni v porcelánu. On sám se doktorů bojí a je rád, že je zatím nepotřebuje. A ačkoli příští rok bude muset předat kliniku svému nástupci, operovat hodlá i nadále.

Měříme si jeho tepovou frekvenci, bolí nás u něj, když vidíme, že venku je krásné počasí a my nemůžeme vyběhnout. Toho, kdo nazuje běžecké boty a vyrazí do přírody, i když je venku slota, nazýváme srdcařem. Přečtěte si, jak vidí spojení běhu a srdce významný český kardiochirurg a současně vášnivý běžec Jan Pirk.

Pozitivní dopad přírody na člověka ukázala řada výzkumů, pobyt v ní například zlepšuje soustředění a komunikaci a zvyšuje kreativitu – 120 minut v přírodě týdně zvětšuje pocit štěstí, les podporuje imunitu a snižuje krevní tlak. Procházka v ní je ověřeným způsobem, jak se vrátit k sobě a reagovat na uspěchanost. Píše Adam Táborský.

Pražská nemocnice Na Homolce se stala prvním zdravotnickým zařízením, kde byl pacientovi voperován nejmenší kardiostimulátor na světě. Přístroj byl implantován mladé pacientce, uvedl v pořadu Interview primář Petr Neužil.

Ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl vítá, že svůj duševní stav úspěšně řeší pomocí antidepresiv více lidí, ale varuje, že pacienti je často dostávají zbytečně nebo nesprávně. A naopak ti, kdo je nutně potřebují, se někdy k léčbě vůbec nedostanou.

Člověk je tak starý, na kolik se cítí, říká se. I v šedesáti či osmdesáti se můžete cítit třeba na pětatřicet. Skutečný věk, který prozrazují doklady, je tak pro mnohé jen ošklivé číslo. Odborníci nedávno ale přišli s tvrzením, že se dá číselně určit, kdy se ono mnohdy nechtěné stáří dostavuje a čím se projevuje.