Jdi na obsah Jdi na menu
 


CHAPTER 14

6. 11. 2015

untitled-sasaas.jpg

Večírek je už v plném proudu, a ikdyž je tam na můj vkus až moc hlučno a rušno, docela dobře se bavím. Zayn je pořád se mnou, až na to když si jde zapálit, ale když se vrátí hned dá zase ochranářky ruku okolo mého pasu nebo mě políbí na tvář. Jinak se držím hlavně Ivonne, Michelle a Dereka ale dávám se do řeči i s Louim a Vicky. Flame je zdá se ve svém živlu a to jak všude poběhuje, směje se a snaží se dostat na podium kde hraje kapela je vážně směšné, ale jsem ráda že se baví. Taky přišel přítel Liz, Marcus, no... moc mi nesedí. Zdá se mi že Liz drží dost zkrátka a nenechá ji za sebe mluvit, taky jsem si všimla že se už stihli i pohádat. Sice si s Liz nejsme nějak zvlášt blízké, ale nemáme spolu žádný problém. Ted většinu času někde popíjí a kouká po holkách, což Vicky rozčiluje a Mandy je většinu času vepředu u podia a flirtuje se všemi členy kapely. Je to nechutné. Už se mi zdá opilá a nedivila bych se kdyby za chvíli odhodila i tu trochu oblečení co na sobě má. Ikdyž se na Zayna několikrát udělala pohled, on ji úplně ignoruje. Musím říct že vidět Mandy naštvanou mě vážně těší, ikdyž to zní hnusně. Ale vím jak se chová a že by byla nejradši kdybych zmizela.

 

"Hej, vy dva, pojďte si zatancovat," zavolá na nás Ivonne s Derekem kteří jsou uprostřed parketu.

"Já netancuju," zavolá zpátky Zayn.

"Pojďme, na chvilku," podívám se na něj. "Taky netancuju, ale dnes se chci bavit ano?
Zayn se podívá směrem k parektu a pak zase na mě. "Tak dobře,"vydechne. "Jenom jednu písničku."
"Dobře," usměju se a vedu ho na parket. Řekla jsem si že se pokusím být víc jistá sama sebou a to zahrnuje i dělat věci, které jsem neměla možnost dělat. Když si vzpomemu na první večírek, nevěděla jsem kam dát ruce, jak hýbat nohama, ale teď mám pocit že vím přesně co mám dělat i jak se hýbat, moje sebedůvěra prostě od té doby tak vzrostla, hlavně díky Zaynovi.

"Vypadám jak debil," řekne Zayn naštvaně když se snaží hýbat do rytmu. Je pravda že mu to moc nejde, ale vypadá roztomile, a neuvěřitelně sexy jako obvykle.

"Tak mi dej ruce okolo pasu a vnímej hudbu," řeknu mu a on dá nejistě svoje ruce na moje boky.

Je pravdou že máma svého času byla tanečnice, a vždycky mi říkala že mám rytmus v krvi. A taky jsem vždycky tanec milovala, ikdyž to bylo jenom v mém pokoji.

"Kurva," zasyčíl Zayn když zakopnul.

Musela jsem se držet abych se nerozesmála. Vypadá prostě tak ztraceně.

"No tak. Vnímej hudbu, a mě," podívám se mu do očí.

On na chvilku ty svoje zavře a přitáhne si mě k sobě o kousek blíž. Cítím že se opět třesu a srdce mi bije o sto šest. Když mě drží... neví co to se mnou dělá.

"Baby, jsi nádherná," řekne zastřeným hlasem a já se jenom usměju.

"A jsem celá tvoje," řeknu jemně.

Zayn mě v momentě políbí a netrvá dlouho, a opět cítím že se to už brzo změní ve vášnivý souboj našich jazyků. Mám nejradši když se líbáme něžně, procítěně, ale tohle mi taky vyhouje. Je tak strašně přitažlivý, prostě... je ztělesnění mých snů, myslím že asi většiny holek.

"Hele, hele, nejste tady sami," poklepe Louis Zaynovi na rameno. "Radši běžte někam do soukromí."
"Chceš si jít zpátky sednout?" zeptá se mě Zayn.

"Ehm, nepůjdeme na chvilku pryč... někam..." řeknu nejistě.

"Jo, jo, jasně, hned jsme zpátky," podívá se ještě letmo na Louiho a vede mě davem lidí pryč. "Chceš jít... nahoru? Na pár minut?"

"J-jo ráda bych," začínám být trochu nervozní. Kdo ví, jak daleko to snad nechám zajít. Cítím se zvláštně, jakboych pomalu ztrácela zabrány. A to mě těšilo, ale i děsilo zároveň.

Zayn mě odvede nahoru a otevře dveře od pokoje. Usuzujíc podle minimálního zařízení hádám že je to pokoj pro hosty, nebo možná ložnice rodičů, vzhledem k tmu že jsou dlouhodobě mimo zemi.

 

"Sedneš si?" zeptá se mě Zayn po tom co se přemístí na postel a já zůstatu stát jako tvrdé y.

"Jo," posuměju se nervozně a jdu si sednout vedle něho.

Zayn si vezme mou tvář něžně do dlaní a opatrně mě povalí pod sebe. Jednu ruku položím na jeho hrudď, a druhou občas zabrouzdím do jeho havraních vlasů.

"Miluju tě," řeknu tiše když najednou oddělí naše rty a pohladí mě po rameni.

"Já tě taky miluju Ariadno," řekne.

"Proč mi neříkáš Ari?" usměju se.

"Nevím. Prostě se mi to líbí," pokrčí rameny. "Ty mi taky říkáš Zayne."
"A jak jinak bych ti měla říkat? Zaynie," zasměju se lehce.

"Tak mi říkala jenom babička, když jsme byl malý," pousmál se. "Vlastně i když jsem byl velký. Vždycky jsem si stěžoval že mi tak říká."

"Vážně ti to vadilo?" pohraju jsem si se škrem na jeho bundě.

"Vlastně jsem to měl rád," řekl jemně. "Babička byla jediný člověk který se o mě opravdu staral. Umřela před 3 lety."
"To mě mrzí," řeknu.

"To nic," zakroutí hlavou. "Nechci myslet na smutné věci. Ted jsem tady s tebou."

Já se jenom usměju a zavřu oči když mě opět políbí. Zbožňuju líbat ho. Jeho rty jsou jemné, a sladké. Ikdyž někdy z jeho dechu cítím cigarety, jindy zase mentolky, ale i tak... zbožňuju být s ním tak intimně. Zayn je můj první polibek, moje první láska, první přítel.... chci aby byl můj první i v dalších věcech... a mám pocit že na to začínám být připravená... protože jemu prostě nejde odolat. Nemyslím že je možné čekat moc dlouho, protože vím že ikdyby nám to nevyšlo, nikdy nepoznám někoho jako on. Nikdy k nikomu nebude cítit to co k němu.

"Jsi dokonalá," zašeptá mi do ucha zatímco rukou pomalu zajíždí pod moje šaty.

Já zavzdychám a opravdu nevím jak daleko tohle nechám zajít.

"Tak moc tě chci," zasténá a já vezmu jeho ruku.

"Nevím... jestli jsem na to připravená," řeknu tiše.

"To nic," pohladí mě s drobným úsěmvem po vlsaech. "Nechci mít s tebou sex, ne teď. Ale chci ti udělat dobře."
Moc nechápu co mi tím chce říct.

"Když mi řekenš abych přestal, přestanu ano?" podívá se na mě.

Pořád jsem torhu zmatená, ale kývnu. Zhluboka se nadechnu a když opět spojí naše rty, cítím že se jeho ruka ocitá u lemu mých kalhotek. Těžce polknu a snažím se zhluboka dýchat.

"Věř mi ano?" řekne Zayn něžně.

"Věřím ti," odpovídám a on mě ještě jednou políbí než rukou zajede do mých kalhotek. Jeho dotek... bože... cítila jsem se jakoby mnou projela eletřina. Začíná pohybovat svými prsty a je tak něžný, ani si asi neuvěmouje co se mnou právě dělá. Abych řekla pravdu nikdy jsem se tam... sebe pořádně nedotýkala. A teď když to dělá Zayn, nevím jestli to vydržím dlouho. Cítím že snad celá hořím a to teprve začal. Dívá se na mě upřeným pohledem a když tiše zasténám, opět mě políbí, je to mnohem vášnivější, mnohem... já nevím... je to prostě jiné. Když dovnitř zasune jeden prst, neudržím se a vykřiknu. Snad ne příli nahlas, aby nás nikdo neslyšel.

"Zayne... j-já co když mě někdo uslyší, nebo co když sem někdo vejde," řeknu tiše a on přestane.

"Na to nemysli. Nedrž to v sobě, vnímej to všemi smysli. Chci aby sis tohle vychutnala, ano? Nijak ti neublížím," řekne a věřím mu to.

"Já vím," pousměju se.

"Dobře," zašeptá a opět se vrátí k tomu co dělal předtím. Chvilku nato přesune své rty k mému krku a já cítím že brzo exploduju. Brzo přidává i druhý prst a zvyšuje rychlost a... prostě... je to tak... ani nevím jak to mám popsat. Tohle jednoduše zažívám poprvé.

"Zay-ne," řeknu zesláble a zakloním hlavu dozadu.

"Nech to jít zlato," řekne Zayn a já ho poslechnu. Na poslední chvíli si zakryju pusu abych trochu ztumila výkřik který přijde. Celé moje tělo se najednou zblázní. Taková slast, rozkoš... celou mě to pohltí a na několik sekund nevím o světě. Je to tak intenzivní a já... nemůžu popadnout dech. Po chvílí vnímám Zaynovi motýlí polibky na mou tvář a musím se usmát.

"Tak jaké to bylo," usměje se drze.

"Bylo to... poprvé," přiznám.

"Poprvé co jsi měla... orgasmus?" podívá se na mě.

"Ano," řeknu tiše. "Já... nikdy jsem... ty jsi byl první kdo mi způsobil tyhle pocity, kdo se mě takhle dotýkal. Tohle jsem... ještě nikdy nezažila."
"No jsem rád že jsem byl první," políbí mě na nos. "Vážně tě miluju Ariadno," řekne. "A chci abys věděla že budu vždycky při tobě, že se o tebe postarám jasné?"

"Vím to," pousměju se a začnu si upravovat šaty. Docela se stydím, jít jenom tak zpátky na oslavu, ještě pořád se z toho musím vzpamatovat. Vím že možná trochu zveličuju, ale tohle pro mě bylo výjimečné, bylo to poprvé co jsem něco takového zažila A ikdyž to možná nezní jako já, chci to zažít znovu a znovu.

 

"Ahoj, kde jste byli," přijdou k nám najednou Ivonne s Derekem a Michelle.

"Ehm, Ariadna musela na záchod, a nechtěla jít nahoru sama, pak jsme ještě chvíli o něčem mluvili," řekne Zayn. Jsem ráda že se v téhle situaci chová jako džentlemen.

"No fajn, tak pojďte zpátky na parket," začne mě tahat Michelle za ruku.

"Jo, noc je ještě mladá," zasměje se Derek lehce.

Zayn nás neochotně následuje a snaží se hýbat do rytmu, no, začíná mu to docela jít. Pořád se trochu stydím kvůli tomu co se před pár minutama stalo, ale jeho pohled mi říká že nemám důvod. Miluju Zayna, a on miluje mě. A můžu mu ve všem věřit.

"Trochu to zpomalíme," řekne najednou zpěvák a začnou hrát nějakou baladu.

"Ehm," odkašle si Zayn.

"Jestli nechceš... můžeme jít," řeknu nesměle. Je mi jasné že na takové ploužáky asi není zvyklý.

"Ne, ne, chci," řekne Zayn rozhodně a dá svou ruku okolo pasu. "Jenom mi řekni jak se mám hýbat."
Já ho se smíchem intruktuju zatímco dám ruce okolo jeho krku a on mě obejme. Myslím že se ani moc nehýbeme, spíš stojíme v obětí, ale to je jedno. Je to rozhodně jedna z nejkránějších chvil mého života. Jsme si tak blízko, a cítím jak mě něžně hladí po zádech a občas mi dá krátký polibek na krk, z čehož mi nasočí husí kůže. Miluju jeho oči které mě hypnotizují, miluju jeho rty které mě líbají, miluju jeho úsměv, miluju jeho tělo, miluju jeho ruce, miluju jeho objetí, díky nimž si připadám v bezpečí, miluju jeho hlas, miluju jeho tetování, miluju jeho černou koženou bundu, miluju na něm úplně všechno. Možná jsem poblázněná jako puberťačka, ale to je mi jedno. Miluju ho a už si nedokážu představit žít bez něj.

 

Když už se oslava blíží ke konci, Louis se Zaynem pomáhají Flamovi dostat se do postele, protože to s pitím celkem dost přehnal, a celou dobu si něco prosvěvuje a zvolává. Musím říct že je docela dost směšný, nemám sice ráda když se někdo opije, ale jsou to jeho narozeniny, takže chápu že si to chtěl užít. Většina lidí už se odebrala domů, naneštěstí ne Mandy.

 

"Můžeš na chvíli se mnou?" zeptá se mě.

"Ehm, jo," řeknu nejistě a následuju ji na chodbu.

"Víš... když jsem tě poprvé poznala, hned jsem si myslela že jsi jenom taková ubohá děvka," složí si ruce na prsou. Jde z ní cítit alkohol, a sotva se drží na nohou. "Zasraná kurva."

"Proč mi tohle říkáš?" podívám se na ni šokovaně. "Jestli jsi mi chtěla říct jenom tohle, ztrácelas čas. Radši jdi domů," jdu zpátky ale ona mě prudce chytí za rameno.

"Zayn je můj. Jasný?" podívá se na mě nenávistně

"Není tvůj. Není to žádná trofej ani tvoje hračka. Měla jsi roky nato získat si ho."

"Myslíš si snad že když je teď s tebou už nebude s žádnou jinou?" zasměje se. "Tak to ho neznáš zlato."

"Je mi jedno co dělal v minulosti. Teď je se mnou a mě opravdu miluje. Tebe nikdy nemiloval, jenom se s tebou párkrát vyspal," řeknu už v naválu emocí. "A dobře ti radím, jestli se o něco pokusíš, uvidíš co jsem zač. Nemysli si že se tě bojím. Jsi jenom zlověstná mrcha." Ani nechápu odkud se ze mě tyhle slova vzaly, ale asi mi prostě trochu praskly nervy. Už to ve mě vřelo docela dlouho.
"Ty svině," chce se na mě vrhnout, myslím že by možná i došlo ke rvačce, protože se na mě ta zlost najednou nakupila, a byla jsem připravená jí i vrazit, ale v tom přišli Derek, Michelle a Ivonne a prakticky mě odtáhli zpátky do domu.

"Už vypadni Mandy," řekní ji Michelle nevrle. "Nikdo tady o tebe nestojí," s tím práskne dveřmi.

"Co ti ta kráva řekla?" vyzvídá Ivonne.

"Ale nic, neboj, postavila jsem se jí. Nenechám ji clouvat se mnou," řeknu rozhodně. Ta moje náhlá odvaha mě překvapuje.

"Dobře," pousměje se. "Jenom té čůze ukaž kde je její místo."
"Tak... vypadá to že už usnul," vrátí se Louis se Zaynem dolů.

"Fajn, tak asi půjdeme?" řekne Michelle.

Já jenom kývnu a spolu s ostatními zhasneme světla a jdeme ven. Tam je ještě pořád Mandy a kouří cigaretu. K mému menšímu překvapení mě Zayn vezme za ruku a já se jenom usměju a ignoruju Mandiin pohled, kterým by mohla zabíjet. Asi nemůžu doufat, že nás nechá napokoji, ale jsem odhodlaná postavit se jí když bude třeba. Možná jsem slabá, ale když chci, dokážu být silná, a to jí dokážu.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář