Zpět k matriarchátu?
Ve škole nás učili, že dříve byla společnost matriarchární a tedy, že ženy byly ty "hlavní autority" ve skupině, rodině a společnosti. Měli úctu a vážnost a jejich schopnosti muži uznávali. Nevím, kde se to v dějinách otočilo, zas tak mě děják nebavil. Ale dodnes od těch časů žijeme v patriarchární společnosti. Resp. muž byl být živitel a hlava rodiny a státu a všichni muži si mysleli (dodnes myslí), že jsou páni vesmíru. Role ženy byla za tu dobu všelijaká. Od bezmocné chuděrky a bezprávé rodičky dětí jsme se však my ženy dostaly až do dnešní doby. A dneska máme plnou pusu genderových keců a stížností na plat apod. a naše práva (aspoň tam kde žiju já - tedy v Evropě) jsou víceméně totožná s mužskými.
Ale já tu teď nechci mluvit o tom, jak jsme schopné a přesto máme nižší platy. Ženy dokázali co tak strašně dloucho chtěli. Jsou vzdělané, nezávislé, chytré, úspěšné...ale co udělalo s muži? Nemají snahu se o ženu starat, neboť ona se postará sama. Nemají snahu nebo kuráž se o ženu ucházet, neboť ona si vybere sama. Nemají potřebu být za gentlemany, neboť ženy to nepotřebují a nemají sebevědomí protože sebevědomí má mít žena. Mohla bych pokračovat, ale lepší bude uvést pár příkladů.
Moje známá si mi nedávno postěžovala, že ten její stavař dělá za minimální mzdu a když si chce přividělat, musí dělat přesčasy. Stavař! A on si neřekne o vyšší plat nebo nejde jinam, ani si nenajde druhou práci. Prostě se za malé peníze ponižuje v té současné. Kdyby to byl sebetrýznitel co nemusí platit nájem, tak čert to vem. Ale jemu není blbé nechat platit v restauracích ji a splácet jí to potom. Není mu blbé, že leží na její pohovce, a doma mu nepatří ani ta židle. Ona není husa co by ho dotovala, ale je to ona kdoto táhne a plánuje a počítá peníze, protože on to neřeší.
Další známá měla také přítele bez sebevědomí. Ten za sebe sice platit nenechal, ale byl to inženýr v technickém oboru s pětiletou praxí. V jeho oboru nebylo mnoho konkurence. Spíš žádná. A při druhém zaměstnání si řekl o nástupní plat dvacet pět tisíc! A pozor to bylo před čtyřmi lety, nikoli v dobách, kdy tyhle peníze něco znamenali.
No a pak je tu kamarádka, které přítel nezůstane sice nic dlužen, ale vždy ji vše splácí pozdě. Jinými slovy ona musí mít na účtu vždy peníze na nájem. A jestli on je pošle včas nebo je pro ni překvapení. Ona je ta kdo má stálý příjem, ona je ta co přemýšlí o svém zajištění a budoucnosti.
Těm a dalším chlapům to vyhovuje. Májí nezávislé a samostatné ženy, takové i chtěli a tím pádem oni nemusí být ti samostatní a nazávislí. Ony pracují na svém sebevědomí, a jim sebevědomí v některých oblastech nic neříká.
Kolem a kolem čím dál více mužů nechává ženu být hlavní živitelkou, chodí na rodičovskou dovolenou, do toho jsme je naučili doma trochu vařit a s uklízením také pomůžou.
Přesto, že se také řadím mezi nezávislé a samostatné schopné ženy, tohle směřování se mi nelíbí. Nebylo to krásné když muž měl pocit zodpovědnosti nejen za sebe, ale i za svou milou? Kdy by mu bylo hanba nechat za sebe platit? Kdy bojoval o svoje místo na slunci a byl na to hrdý? Byl to prostě chlap?
To není o tom, že by ženy chtěli, aby se o ně muž staral se vším všudy. Ale aby i on byl nezávislý a schopný a sebevědomý. Tak jak je to sexy u žen, tak je to totiž třikrát tak sexy u mužů.
