Memoriály "Vikiho snění".
"...a až se jednoho krásného dne ozve za zdí dutá rána...tak Viki prohnil pohovkou do úložnýho prostoru! ;-)))
Chechtáme se, až se terasa srubu otřásá - za tím chlapáckým řehotem se ale skrývá smutek a snad i snaha vyrovnat se s Vikiho předčasným odchodem...:-/
Už pošesté se scházíme na Smrčíně, abychom společně zavzpomínali na kamaráda, který se už celých sedm let toulá krajinami Elysia. :-/ Na společné vandry, potlachy, kytarové pařby...a konečně i na jeho oblibu sportů jako gaučing, ležing a jim podobných! ;-)))
Osadou, později i "Telecím vokem" burácí jeho oblíbená "military country", písnička za písničkou, příběh za příběhem...;-)
...přidávám k dobru historku, kdy mne, po dvoudenní masochistické tryzně (pomáhal jsem třídit pozůstalost a vypít jeho skvěle zásobený bar ;-D), před stanicí metra oslovil bezdomovec a z jeho vlídného děravého úsměvu, místo obvyklého "kámo, nemáš nějaký drobný?", vypadlo konejšivé "TAK COOO...KOLIK ZIM BRÁCHOOO?" ;-))))))
Než si Vikiho sestra odvezla jeho věci, naskenoval jsem jeho Cancák...;-)
Viki, jestli ses díval, víš, že jsme na tebe vzpomínali s úsměvem, žízní a písní na rtu...tak jak jsi to měl rád! ;-)
2016 2015 2014 2013 2012 2011 2017