ZPĚVAČKA PETRA ČERNOCKÁ

Česká zpěvačka a herečka, která nepřestává udivovat mladistvým vzhledem a skvělým hlasem. Petru Černockou asi nejvíce proslavila role ve filmu Saxána a lexikon kouzel. Za svůj život však dokázala mnohem více – nahrála 5 CD, vydala 3 gramofonové desky, jednu autobiografickou knihu, stihla se dvakrát provdat a s láskou vychovala dceru Barboru, která zpívá v kapele Yellow Sisters.

Co o sobě tato elegantní dáma prozradila dále? Přečtěte si zajímavý rozhovor, jež laskavě poskytla redakci magazínu Inspirace pro zdraví!

Blahopřeji k narozeninám. Předpokládám, že nemáte problém s jejich oslavou, obzvlášť když vypadáte mnohem mladší…

To si pište, že s tím mám problém. Kterou ženskou by těšilo každoročně oslavovat stále vyšší číslovku? Už vloni jsem dělala, jako že nic. Budu asi slavit je ty kulatější, protože by se kamarádi už naštvali.

Co vás teď těší a zaměstnává?

Když je hezky, snažím se ještě odjet na pár dní na chalupu. Těší mě chodit sama po lese, který má na podzim krásnou atmosféru. Trochu mi to kazí myšlenky na to, že je zas zima za dveřmi. Jak jde čas, je mi stále protivnější. Docela by se mi líbilo mít nějakou vilku v teplých krajích, kam bych se na zimu nastěhovala. Jenže když se kouknu do zápisníku, už se vydatně plní okroužkovanými dny, kdy jedu na vystoupení. Sezona začíná, na lenošení budu muset zapomenout.

Máte čas na vnučku Olivii Coco? Jste „hlídací“ babička v tom pravém slova smyslu?

Když zrovna nejedu na vystoupení, čas na vnučku si vždycky najdu. A je po mě poptávka! Dcera zpívá a docela často mě potřebuje, což mě těší. Dobře si pamatuji, že když byla moje Bára malá, obětavě mi pomáhaly babičky. Tak se snažím, abych ani já nezklamala. Coco mě odměňuje už tím, že jakmile mě spatří, radostně volá: „Babička Pétinka!“ To víte, že jsem z ní nadšená.

Je jí už skoro rok a tři čtvrtě. Čím vás nejvíc baví a čím zlobí?

Na malých dětech je senzační, jaké dělají pokroky. Najednou chodí samy do schodů, rozšiřují svůj slovník, jsou chytřejší a celkově manuálně šikovnější, no prostě postupují přesně opačným směrem, než jejich prarodiče. Já ale plánuji, že budu ještě dlouho fit, abych mohla být Coco k dispozici. A k tomu zlobení musím říct, že pokud s ní komunikuji a vymýšlím jí zajímavé úkoly, nikdy nezlobí. Děti, stejně jako chlapi, podle mě „dělají potíže“, jen když se nudí.

Co po vás podědila?

My ji s její maminkou bedlivě sledujeme, abychom se ujistily, že taky bude muzikální. A víte, že nám dělá radost?! Jak slyší muziku, vrtí se do rytmu. Já jako holčička dělala přesně to samé, což mí rodiče nevyhodnotili správně a zapsali mě do baletu, kde mi to moc nešlo. Že hezky zpívám, se ukázalo až později. Moje vnučka ale přesvědčivě chytá tóny, které jí předzpíváme, takže nová potenciální zpěvačka je tady. To ale hodně předbíháme. Rozhodně by mě to moc těšilo.

Vaše dcera zatím není vdaná, vy jste se vdávala dvakrát – jednou jako jedenadvacetiletá, podruhé po třináctiletém vztahu s muzikantem Jiřím Pracným, o více než třicet let později. V čem to bylo nejvíc jiné?

Ono to bylo skoro na stejno. V obou případech jsem si myslela, že se svým mužem zůstanu až do smrti. Jediný rozdíl byl v tom, že v prvním případě to nevyšlo, a v tom druhém to, z pohledu pravděpodobnosti, už vyjde.

S manželem jste spolu už přes dvacet let. Je nějaký recept na bezproblémový a fungující vztah?

Žádný bezproblémový vztah neexistuje, na problémy je založeno už tím, že jeden z protagonistů je žena a ten druhý chlap. To jsou do jisté míry různé bytosti. Základem dobrého vztahu je vědět o tom a včas zapomenout na romantické představy. V zásadě dva rozumní lidé mají i rozumné manželství. To je celé.

Jaké jste s manželem povahy? Protipóly, které se přitahují? Nebo jste podobní?

Oba jsme, při dobrém zacházení, spíš povahy mírné. Já jsem pravda dynamičtější, což je dobře, protože můj muž občas potřebuje motivovat a já zase naopak trochu mírnit. Zájmy máme, kromě muziky a lásky ke zvířatům, zcela jiné. Jeho nebaví četba, divadlo a řešení mezilidských, případně rodinných vztahů, mě zas nebaví sledování sportu, auta a manuální práce na chalupě. Ohledně vidění světa se občas neshodneme, ale po řádném proškolení se můj muž nakonec přikloní k mému názoru, protože ví, že jsem v tomto směru lépe informovaná. To, co nás zásadně spojuje, je vzájemná láska a odhodlání jeden druhého za všech okolností maximálně podpořit.

Čím vám nejvíc udělá radost?

Když mi pochlebuje a tvrdí, že jsem nejhezčí a nejlepší ženská, jakou mohl v životě potkat.

Jak jej zaručeně potěšíte vy?

Když se živě zajímám o vše, co vytvořil, případně i o jeho drobné neduhy, které jsou vcelku zanedbatelné a v tomto věku normální. Prozradila jste, že spolu rádi jezdíte na kole. Nejlépe pomalu a se spoustou zastávek. Kolik jste letos najezdili kilometrů? Nebudu lhát. Letos jsme vyjeli jen jednou. Terén v severních Čechách je kopcovitý, což jsme si měli uvědomit ve chvíli, kdy jsme kola kupovali. Hodně ale chodíme pěšky a já nedávno pojala dost zbabělý plán koupit si elektrické kolo.

Na své svatbě jste měla vlastnoručně šitou spodničku a sama jste si vázala i kytici… Považujete se za zručnou a šikovnou?

Jsem šikovná po tatínkovi, který zařídil chalupu vlastnoručně vyrobeným nábytkem a postavil si sám krb. Ve finále, když měl chalupu v cajku, ještě sám vyrobil katamarán, což je něco jako hausbót, kde jsem mu jako dítě pomáhala laminovat plováky. Já osobně před zbytečným luxusem preferuji věci, které si mohu sama vyrobit, a ze kterých mám dlouhodobou radost.

Která domácí práce vás vyloženě baví? A co opravdu nemusíte?

Vyloženě mě baví úklid skříní a pořádání regálů, kde už se nahromadilo hodně zbytečných věcí. Na rozdíl od mého muže mě těší zbytečnosti vyhazovat, takže jeho skříně uklízím, jen když není doma. V životě nikdy nepřijde na to, že mu tam snad něco chybí. Nerada myju okna, na to si zvu profíky.

Zvládáte pečovat o chalupu v severních Čechách, kde trávíte hodně času?

O chalupu pečuje už jen můj manžel, je to práce nekonečná, za kterou ho obdivuji. Já už jen uklízím binec, který v chalupě vznikne, když tam nějaký čas nejsem. Muž pěstuje rajčata a okurky ve skleníku, cukety a dýně na zahradě a letos vytvořil za domem i pěknou skalku. Na mě už zbývají jen okrasné truhlíky s pelargoniemi. Stává se ze mě pěkný lenoch.

Letos na jaře vás dcera Bára zapojila do projektu Yellow Sisters. V písni Vylitá, kde Bára zpívá o neúspěchu, jí rapujíc radíte: „Nežrat, shodit. Aspoň deset kilo.“ Bavila vás spolupráce a společném natáčení klipu?

Bavilo mě to moc, nikdy by mě nenapadlo, že budu rapovat. Trochu mě vyvádělo z míry, že režisérka, osvětlovač i kameraman byli tak mladí, že o mně vlastně nic nevěděli, a dost je překvapilo, že jsem zpěvačka, stejně jako Bára. Zatím to bylo naopak, mí vrstevníci se divili, že moje dcera taky zpívá jako já. Vím, že generační výměna je přirozená, jen to člověka občas zaskočí.

Jak vás oslovuje rap? A co jiné hudební styly?

Rap mi byl vždycky zcela ukradený a brala jsem ho jen jako disciplínu pro ty, kteří se chtějí předvádět, i když neumí zpívat. To, co vytvořily Bára s Léňou, mě ale moc pobavilo. Přišlo mi skoro líto, že do svého nového klipu mě už neangažovaly. Chápu ale, že stará popová maminka by jim u ortodoxně založených fanoušků mohla přece jen trochu kazit jejich avantgardní image.

Píše pro vás dcera nějaké texty?

Ne, ne, my si nelezeme do zelí. Každá si píšeme texty jen pro sebe. Jdete se občas podívat na její koncert? A ona na vaše vystoupení? Jistě, sledujeme se a kritizujeme navzájem. Protože jsme obě ženský, snášíme kritiku dobře.

Ve zmiňovaném videoklipu zazní na vaši adresu: "Je to čupr holka, i když má už šedesát. Na ty její rady tedy budu hodně dbát.“ Vystupujete tam jako babička, která je neuvěřitelně „šlank“. Jak se udržujete tak štíhlá a v kondici?

Děkuji za poklonu. Snažím se, všechno v životě včetně vzhledu je ale hlavně o motivaci. Časopisy jsou plné pokynů, co dělat, abychom byly krásné a štíhlé, jenže informace není všechno. Hlavní těžiště mé práce je na jevišti a občas před kamerou, která, jak známo, každému přidá nejméně pět kilo. Takže mi tak trochu i strach nedovolí vykašlat se na to, jak vypadám. To si může dovolit jen pár zpěvaček, které mají od pána Boha tak nádherný hlas, že jim fanoušci jejich kila rádi odpustí. Zdá se, že nestárnete.

Mladistvý vzhled máte v genech, anebo používáte nějaké speciální recepty a triky?

Přeháníte… Všichni známe ženské mého věku, které vypadají pěkně, jen je nefotí do časopisů a nevidíme je v televizi. Já už jsem v letech, kdy nechci strávit zbytek života jen prací na konzervaci svého mládí. Život mám jen jeden a ráda bych ho naplnila i nějak užitečněji a zábavněji. Ale protože mě taky zajímá, jak to kdo dělá, že vypadá pěkně, pár rad už jsem posbírala. Zhruba od třiceti let je třeba krém na obličej roztírat i směrem dolů, téměř do pasu. Mýdlo a voda z kohoutku na tvář nepatří. Pití vody vylepšuje pleť a celého člověka vůbec. Nezapomínejte cvičit břišní svaly nejen, abyste měli ploché bříško, ale hlavně proto, aby vás nebolelo ve kříži. A ještě přidám soubor doplňků stravy, které používám: pivovarské kvasnice, chlorela, zelený ječmen, laktobacily, Bílinská kyselka, kombinace vápník, hořčík, zinek a lecitin. Jestli nechápete, jak mohu tenhle nášup každý den zvládnout, vězte, že v tom mám občas taky chaos.

Jak odoláváte chřipce a nachlazení, kterým sychravý podzim nahrává?

Jen přidám vitamin C, zinek a echinaceu. Stejně mě v zimě, když mám moc práce, alespoň jednou chřipka nemine.

Co říkáte sauně a otužování?

Sauna mě nebaví, jsem pak dlouho taková strakatá… Otužování je skvělá věc, jen mi k tomu chybí disciplina. Kdysi mi Helena Růžičková věštila, že budu mít potíže s kyčlemi (zatím dobrý), a že budu mít špatný krevní oběh (už se stalo), který mám ráno nastartovat střídavým sprchováním studenou a teplou vodou. To nedokážu.

V létě jste v pořadu VIP prostřeno předvedla svůj kuchařský um a s indickou kuřecí polévkou a lehkou rybou porazila v soutěži své tři soky. Baví vás vaření a experimenty v kuchyni?

V televizním vaření jsem se musela hodně umravnit a dodržet správné postupy. Já totiž při výrobě pokrmů vlastně jen experimentuji. Jde o rychlovky z rýže, brambor nebo nudlí v kombinaci se zeleninou, třeba i sýrem. Jednou je to v rytmu thajské, indické nebo, a to nejraději, italské kuchyně. Dost záleží na koření a dalších ingrediencích, jako je třeba kokosové mléko, sojová omáčka nebo kysaná smetana.

Co vám chutná a co byste naopak nepozřela za nic na světě?

Mám ráda bramborák nebo švestkové knedlíky s mákem, krémové polívky nebo rovnou kachnu. Bála bych se ústřic, červů a různých konipasů. Dělala jste už manekýnu i fotomodelku, zpíváte, hrajete, moderujete, píšete knihy….

Co z toho vás nejvíc naplňuje?

Všechny ty profese vlastně spolu celkem přirozeně souvisí. Baví mě všechno, právě ta pestrost mě nejvíc těší. Ještě něco by mi udělalo radost, totiž kdyby si mě vytypovala nějaká reklamka jako tvář, kterou nabídnou svému velmi bohatému klientovi k propagaci jejich prokazatelně užitečného výrobku. To by naplňovalo nejen mě, ale i třeba moje konto. Reklama je príma věc, která může umělci pomáhat vytvořit něco trvalejšího, třeba CD, které jsem už pár let nevydala, což mě mrzí. Čtenáři mi snad prominou, že mám takové poněkud přízemní a materialistické nápady, ale kdo je občas nemá.

Je profese, kterou byste si v životě ještě ráda vyzkoušela?

Z toho, co umím, bych si ráda upevnila pozici moderátorky. Jsem totiž asi vcelku bystré děvče a jsem prý i často vtipná. Jediné, co mi chybí, je dnes dost žádaná pornografická minulost, kterou už vzhledem k mému věku těžko doženu. Uvidíme, venku starší moderátorky docela bodují, třeba takové trendy dorazí i k nám.

Jak strávíte Vánoce? Máte vánoční rituály, které dodržujete?

Už jsem se několikrát pokoušela o nějaké netradiční vánoce, třeba na Kanárských ostrovech, ale nebylo to ono. Přece jen se mi po mém pražském bytě a stromečku stýskalo. Letos budu určitě doma s rodinou.

A Váš Silvestr? Bude akční a bujarý, pracovní, nebo jen neokázalé přivítání Nového roku s nejbližšími?

Já si na Silvestra trochu nevím rady. Jsem v podstatě abstinent, tak nejdřív obejdu pár svých známých a nejspíš si připiju na nový rok, až dorazím domů, se svými sousedy. Jsou to moc fajn lidi, a už se to jaksi zažilo, že končíme u nich.

Dáváte si novoroční závazky?

Předsevzetí si nedávám, určitě bych je nedodržela.

Prozradíte své největší přání pro rok 2013?

Moje přání nejen pro příští rok je nasnadě – přála bych celé naší rodině především zdraví a hodně lásky.