ZPĚVAČKA PETRA ČERNOCKÁ

Pavel Kříž:

Petro, začneme zostra (smích), vidím, že držíte v ruce elektronickou cigaretu, jak to máte s kouřením? 

Petra Černocká:

Jednou se mi podařilo nekouřit celé dva měsíce. Udělala jsem to šikovně, což bych chtěla doporučit těm, kteří se zrovna chystají přestat. Nahlásila jsem úplně všem, že končím, od trafikantky až po sousedy: „Heč, já už nekouřím!“ Pak je vám totiž hloupé vyjít s cigaretou ze dveří.

Pavel Kříž:

A co se stalo po těch dvou měsících? 

Petra Černocká:

Zeptala jsem se muže, jestli si na mně něčeho všiml? Jednoduše jsem loudila tu pochvalu. A muž říká: „No, já nevím, máš nové vlasy? Tričko?“ Když už byl hodně zoufalý, tak vyzkoušel plastiku (smích). Já kouřím dost málo, u lidí hodně kouřících ta cigareta chybí, když není vidět, u mě ne.

Pavel Kříž:

Hlídáte si, co jíte?

Petra Černocká:

Nade mnou je ta knuta toho, že bych měla vypadat dobře, abych mohla na jeviště a dalo se na mě koukat. A taky se bojím, že bych jednoduše mohla mít nějakou nemoc, tak se snažím zbytečně si nekoledovat. Nesnáším, když někdo říká, že na něco se umřít musí, a rve do sebe výpečky a podobné hrůzy.

Pavel Kříž:

Hlavně by to mělo být vyvážené.

Petra Černocká:

Jasně, já jsem jednou byla na přednášce indiánky. A mimo jiné mezi těmi hezkými věcmi řekla - všechno musí být vyvážené. Evropané mají tendenci vždycky se do něčeho zbláznit. Třeba sója. Evropa se zbláznila do sóji, ale ta se musí někde vypěstovat. A tak Evropa jí sóju a jinde se odlesňují pralesy. Nesmí to být takové moc hurá. Kamarádka Lenka Kořínková propagovala dělenou stravu, tak jsem to taky vyzkoušela, hurá. Zjistila jsem ale, že při té dělené stravě se hůř tráví. Takže do žádných extrémů už nechodím. Totální základ u stravy je: NEPŘEJÍDAT SE!

Pavel Kříž:

Věříte v prevenci?    

Petra Černocká:

Člověk si především musí uvědomit, co jsou pro něj jedy. A ty jedy do sebe nevpravovat. Nejsem zarytý nepřítel alkoholu, něco malého si občas dám, ale jinak ne. Kamarádky mě občas pozvou na holčičí mejdan a vždycky, když se nedívám, tak mi dolijí a pak se náramně řehněj. Ale mně po alkoholu ráno není dobře, tak proč bych to dělala pravidelně? S kouřením se to snažím hodně omezovat a tady nahoře máme cvičící stroj, na kterém pravidelně s mužem cvičíme. Mně to doporučil můj ortoped, který na něm taky cvičí už deset let a říká, že je to úplně nejlepší.

Pavel Kříž:

Zrovna jsem se chtěl zeptat na fyzický pohyb... 

Petra Černocká:

Já jsem chodila do posilovny, ale mě to prostředí nebavilo. Vydržela jsem to tři roky, vzala jsem si taštičku a šla cvičit. My se vždycky na něco nastartujeme, řekneme si: to je dobrá teorie, to musím zkusit. V posilovně mi slíbili, že si na těle vylepším spoustu partií a nevylepšilo se vůbec nic (smích). Na druhou stranu musím přiznat, že jsem se po tom pohybu cítila výborně. Vlastně po jakémkoliv fyzickém pohybu se cítím dobře.

Pavel Kříž:

Spousta lidí si říká, že musí navštěvovat posilovny, zvedat činky, ale vůbec nechodí. Tohle je třeba problém Kanady a USA. Platí si tam drahá fitnesscentra, ale jedou tam autem až před vchod a nedejbože, aby museli udělat dva kroky navíc. Odcvičí si svoje sestavy, sednou do auta a jedou domů, kde zase vjedou až dovnitř garáže a vysedají téměř rovnou na gauč. A přitom chůze je nejpřirozenější pohyb, který existuje. 

Petra Černocká:

Já jsem to právě nahradila chozením a v létě, když je hezky, tak prakticky nepoužívám auto.

Pavel Kříž:

Co děláte, když jste nervózní nebo třeba před koncertem ztratíte hlas? 

Petra Černocká:

Já to řeším tak, že když jedem na vystoupení a já cítím, že jsem handicapovaná, tak se snažím tu nervozitu přenést na svého muže. Ptám se ho: „Tak jak to budeme hrát? Všechno to musíš dát na té kytaře o tón níž.“ A když mi řekne, že tohle nepůjde, tak se ho zeptám: „A proč by to nešlo?“ A začnu stresovat jeho. On to obvykle vydrží, brzy to pozná a řekne mi, že stejně přijde málo lidí, protože je fotbal, a začne si dělat legraci on ze mě. Takže je důležité se v tom netopit. A i když je to trochu sprosté, tak je třeba začít terorizovat toho vedle vás.

Pavel Kříž:

Co byste z hlediska zdravého životního stylu našim čtenářům vzkázala? 

Petra Černocká:

Jsou dva extrémy. U prvního největší chybou je, že lidi jsou pohodlní a nejraději dělají jenom to, co je jim příjemné. A druhý extrém jsou fundamentalisti, kteří otravují přílišným lpěním na věcech, u kterých vůbec není jisté, jestli nakonec neškodí. Já veškerý extremismus hluboce nenávidím, od těch plešatých mladíků až po ty věrozvěsty. Z hlediska zdravého životního stylu uznávám zlatou střední cestu, která platí ve vztazích, ve fyzické kondici a prostě ve všem. A ten, kdo po ni šlape, je otevřen všem názorům a je předurčen pro úspěch. Každý fundamentalismus všechno zkazí. Zlatá střední cesta: „Nepřehánět posilovnu ani nesedět u televize.“

Pavel Kříž:

Děkujeme za rozhovor!