Deníček jedné medičky

Vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že blog čtou i někteří budoucí studenti medicíny, rozhodla jsem se, že občas něco sesmolím o některém z předmětů, které vás čekají a neminou. Přeci jen už nejsem úplně nejmladší, tak možná budou vzpomínky někdy mírně zkreslené, ale pokusím se to předat co nejvěrohodněji. Dneska padla volba na patologii :)

Patologie se u nás vyučuje ve třeťáku, je na dva semestry a je to takový strašáček nebo lépe řečeno strašák všech studentů. Po pohodovém druháku, kdy vlastně nic moc neděláte, nasadíte velmi rychle relaxační tempo i ve třeťáku. Celý zimní semestr jsem měla pocit, že vlastně není potřeba nic moc hrotit, nepíšou se testy, jen občas na mikrobiologii, ale na to se naučím za chvilku. A tak jsme si s kamarádkou vysedávaly na kafíčkách a sem tam lehce otevřely nějakou učebnici. Patologie to ale rozhodně nebyla :)

Na přednášky jsem chodila a vřele je doporučuju všem. Pan profesor Šteiner je vynikající přednášející, přednáší zpaměti a výklad prokládá různými vtipnými historkami ze života. Navíc je autorem obou učebnic, které budete ke zkoušce potřebovat. Na jiné přednášející se moc chodit nevyplatí, povětšinou je to nuda. Ale já jsem starý flákač, takže mě vždycky musíte brát s rezervou :)

Co budete tedy ke zdárnému splnění zkoušky potřebovat? Sepsala jsem  tu pro vás takovou malou patologickou trias :)

1. Pevné nervy a vytrvalost

Řekla bych, že je to asi to nejdůležitější. Otázek ke zkoušce je 254 (díky Lexie :)) ), což je fakt masakr. Pokud byste chtěli nahlédnout, tak můžete tady. Pan profesor nám vřele doporučoval, abychom se učili průběžně, což jsem hned na začátku semestru chtěla dodržet, ale jakmile jsem otevřela učebnici, rychle jsem si to rozmyslela. Za mě teda řeknu, že není potřeba učit se celý rok, ale určitě by to bylo fajn :D Jen na to mít disciplínu.

No a pro nás smrtelníky řeknu, že na patologii stačí tak zhruba měsíc až pět týdnů. Tak dlouho jsem se to učila já, s tím, že jsem to stihla i zopakovat, protože jsem hloupá a napoprvé si to prostě všechno zapamatovat nedokážu :))

2. Dělejte si poznámky na praktikách

Ve článku o histologii jsem se zmínila, že to je nic proti tomu, co se budete učit na patologii. A je to bohužel pravda. Praktika jsou dvakrát týdně a probíhají tak, že celé tři hodiny koukáte do mikroskopu a během toho vám asistent podává podrobný výklad k jednotlivým preparátům. Hodně záleží na tom, koho máte. My schytali černého petra, pana doktora Soukupa. Řeknu vám, že ničeho na fakultě jsem se zatím nebála tolik, jako zápočtu z patologických praktik. Nejen, že preparáty musíte poznat, u pana doktora Soukupa k nim musíte vědět i celou teorii, a to už měsíc před zkouškou. Je důležité dělat si poznámky, takové, abyste se z nich pak mohli učit.

Součástí praktik byla i pitva. Patologická pitva je trošku jiná než ta anatomická. Řekla bych o dosta zajímavější. Z těla se vyberou orgány, váží se, krájí na plátky a následně zkoumají. Pro mě byl velký zážitek vidět stříhat hrudník kleštěmi. Jestli někdy stříháte živý plot, tak tyhle byly dost podobné. Nebo řezat lebku a tak. Myslím ale, že teď jsou pitvy nějak omezené, takže nevím, jestli se na ně dostanete. My ji měli jen v zimáku, v letňáku už jsme nesměli.

Jinak pro ty, kdo náhodou schytají doktora Soukupa, tak úmrtnost u zápočtu, hlavně toho letního je tak devadesát procent na první pokus. Ale nakonec to dá všem, sice třeba napotřetí, ale dá. A přitom je to jen zápočet.

Ale dost bylo strašení :)

3. Efektivní rozvržení učení

Jak už jsem psala, v patologii je 254 otázek. Jsou rozdělené do čtyř bloků - obecky, speciály, nádorů a kardia. Taháte si tři otázky - jedna ze speciály nebo obecky, jedna nádory, jedna kardio. Tudíž je dobrý se naučit pořádně nádory a kardio, protože je stoprocentní pravděpodobnost, že si to vytáhnete. A specku a obecku můžete umět trochu míň. To ale samozřejmě neznamená, že se na to vykašlete úplně :D Kardio je specialitka profesora Šteinera a nádory, obzvlášť leukémie, zase druhého zkoušejícího, profesora Ryšky.

Takže vlastně nejdůležitější je prostě mít to dobře zorganizované :))

No a tak na okraj, zkouška není zas tak hrozná, jak vypadá.Hlavně se neučte u všeho úplně dopodrobna ke zkoušce tu mikroskopickou strukturu, na to se zas tak nehledí, jen u těch nejdůležitějších věcí. A je potřeba se učit tak nějak s rozumem, ne moc, ale ani ne málo. Prostě tak akorát.

Každopádně ať to na začátku vypadá sebeobludněji, zvládnout se to dá :)