Spolek za starou Třebíč

Rekonstrukce Karlova náměstí ? 

V poslední době se stále více a rozhodně hovoří ze strany radnice o rekonstrukci Karlova náměstí, přičemž bylo na veřejné debatě i v Třebíčském zpravodaji z června 2016 rovnou občanům radnicí sděleno, že jde o změnu k lepšímu.

Za Spolek pro starou Třebíč musím říci, že mnoho z plánovaných změn je k horšímu, některé jsou slepě idealizovány, ale v praxi nereálné. Bohužel jen část plánovaných změn je reálná a k lepšímu.

Předem si upřesníme některé falešné pojmy:

Projekt tvrdí, že opraví historickou dlažbu na náměstí. Zdůvodňuje to tím, že je sešlapaná. Skutečnost je taková, že současná dlažba je naprosto v pořádku, jsou to kvalitní kostky z mrákotínské žuly a sešlapat nejdou. Navíc nejde o historickou dlažbu, je stará teprve několik desítek let. Původní povrch byla dlažba z kočičích hlav – valounových kamenů, jejichž pocházení není zrovna bezpečné, před nimi to byla jen udusaná hlína, tu tam nikdo určitě nechce. A dávat odněkud jinud skutečnou historickou dlažbu na náměstí v tak obrovské ploše je nereálné a nebyla by to ani dlažba původní. Takže projekt nechce ani vyměnit historickou dlažbu ani sešlapanou dlažbu, pouze nesmyslně o dlažbě slovíčkaří. Cílem je patrně vzbudit důležitost výměny dlažby, ač ta důležitost je nulová. Vypadá to pak, že radnice neví co s penězi. Stávající povrch je technicky i vzhledově naprosto v pořádku, plně vyhovující historickému centru města. Pokud chce někdo některé kostky vyměnit za jiný odstín, doufám, že to nebude za cenu, že ty barevné plochy budou dělány z barevných betonových kostek. A shánět odlišné kamenné kostky v barvě jiné než šedé je tak nákladnou věcí, že je pro poměry Třebíče nerealizovatelný.

Další falešný pojem je ,,kultivovaná zeleň,,. I dnes je na náměstí kultivovaná zeleň, a pokud ne, proč ji radnice neudělala nebo neudělá kultivovanou? Každá zeleň je přeci kultivovaná, když se o ni vlastník řádně stará a nemusí se tím argumentovat účelově v rámci projektu stavební rekonstrukce náměstí. Bohužel rekonstrukce počítá s likvidací většiny nynější kultivované zeleně. Ale likvidace není kultivace. Kultivace je péče o zeleň a ne její odstranění. Zmizet přitom mají zelené ostrůvky jak na východní straně náměstí u Čapkova domu, tak u nynějších veřejných WC, tak zelený trávník s keři u sochy Cyrila a Metoděje. Podobně je to i s pojmem nových laviček, bezpečnějších přechodů pro chodce, plynulejší dopravy, bezpečnější autobusové zastávky – to vše jsou jen vyprázdněné, ale líbivé pojmy formou slibů co vše bude lepší, když se udělá celková rekonstrukce. Ale to vše se dalo a mělo udělat dávno i jednotlivě… Když všechny tyto drobnější líbivé sliby, které měly být samozřejmostí, postupně odečteme, moc nadějných slibů k lepšímu v rámci skutečné rekonstrukce náměstí už nenajdeme.

Velkou a falešnou iluzí je plánovaná bezbariérovost. Je to téma, na které se hodně slyší zvláště s ohledem na zdravotně postižené občany na vozíku či kvůli maminkám s kočárky. Faktem ale je, že odstraněním většiny bariér, ať už jsou to obrubníky či zídka, kdy z celého svažujícího se náměstí uděláme jednu velkou placku, právě tím ohrožujeme životy a zdraví občanů, pokud má být na náměstí zároveň zachován dopravní provoz, včetně autobusů. A ohroženi touto bezbariérovostí budou paradoxně právě ti nejslabší – zdravotně postižení, důchodci, maminky s kočárky a děti. Neboť přirozené ,,mantinely,, v podobě obrubníků (nově mají mít jen 2 centimetry) padnou, ztratí se i přirozené bariéry, které měly chránit bezpečí chodců, ale nyní je pod idealizovanou bezbariérovostí začnou ohrožovat. Považuji za nerozumné, aby silnice splývaly v rovině s chodníky a jako zbytečné gesto považuji i odstraněním kamenné zídky na horní straně západní části náměstí. Argumenty, že náměstí kdysi dávno tvořilo jeden plochý celek a tak to musíme udělat i dnes, je naprosto nesmyslná. Před sto a více lety bylo náměstí plackou bez obrubníků a schodišťových stupňů proto, že do bezpečí obyvatel v tomto ohledu nikdo nechtěl investovat, provoz po náměstí neměl téměř žádná pravidla a hlavně jezdilo se koňskými povozy, sem - tam, napříč celým náměstím – kdo neuskočil byl přejet. Dřevěná loukoťová kola potřebovala všude rovinu. Dnes jezdíme auty kultivovaně po silnicích a chodci mají chodníky. A minimálně tyto dvě úrovně se musí oddělit řádnými bezpečnostními a dostatečně vysokými obrubníky. Po určitých úsecích by samozřejmě obrubníky měly být skosené pro bezbariérovostní účely.

Nejnaivnější iluzí je možná samotná vizualizace náměstí dle posledního návrhu, která nám má ukázat jak má náměstí vypadat v budoucnu oproti současným reálným fotkách těch samých zákoutí náměstí. To je spíše psychologická hra na oko a emoce člověka, postrádají však rozumovou logiku a férovost. Na dnešních fotkách je náměstí téměř prázdné od lidí, jen tu a tam shrbený důchodce. Na vizualizaci je náměstí plné šťastných mladých lidí jak z letáku Svědků Jehovových. Na současných fotkách jsou zaparkované staré Felicie, na vizualizacích samá moderní auta. Na současné fotce východní strany náměstí je rušivý vysoký tovární komín, na vizualizaci jej zakryli, aby nebyl vidět a to tak, že nesmyslně posunuli sochu Cyrila a Metoděje více dopředu a doleva. Komín tak vidět není. Podobných účelových ,,podvodů,, , které mají na vizualizacích falešně vykreslit náměstí krásnější oproti současnosti, je více. Například na vizualizacích náměstí úplně chybí dopravní značky, včetně zastávkových sloupů s jízdními řády MHD, na silnici barevné dopravní značení, odpadkové koše, odstraněny byly některé reklamy, ač v reálu určitě na náměstí budou otravovat dál. Podstavec sochy Cyrila a Metoděje byl na vizualizaci dvojnásobně zvětšen, ač socha zůstala stejně veliká. Jelikož jde o kulturní památku, určitě zde dvojnásobně veliký podstavec nevznikne a už vůbec se nestane bílým, jako na vizualizaci, protože je z pískovce a nadále zůstane pískově žlutý. Na ,,reálných,, fotkách vidíme ořezané pahýly stromů bez jediného lístečku u sochy Cyrila a Metoděje (v opravdovém reálu jsou nyní ale košatě zelené), na vizualizaci jsou to přehnaně krásně zelené košaté stromy a mnohem vyšší a mají tak pozitivně kontrastovat s pahýly, které tam ale nejsou. Smutné je, že na vizualizaci je nadále ve východní části vidět zachování zeleně v současném zeleném ostrůvku u Čapkova domu, aby to vypadalo lidštěji, ale ve skutečnosti je v plánu jeho likvidace a popravdě by tedy správně neměl na vizualizaci být. Je to jen psychologická hra, která má ukázat, že budoucí podoba má být lepší, ale realita je někde jinde.

Zastávky MHD:

Nesouhlasíme, aby současné zastávky autobusů MHD byly přemístěny z horní části východní strany náměstí do jeho spodnější části. Jednak proto, že stávající zastávky nabízí potřebný stín lidem čekajícím na autobus, který ve spodní části nenajdou. Pokud chce toto projekt vyřešit přístřešky, vznikne tu nevzhledná kolonie boud, které stejně slunci v podstatě nezabrání. Dále s tím nesouhlasíme proto, že současné stání podél jedné silnice nenarušuje prakticky funkční vzhled náměstí, zatímco plánované umístění na spodní straně náměstí ve dvou řadách činí na náměstí prakticky autobusové nádraží MHD. Byť se stejným počtem spojů a zastávek, by se náhle stalo něčím, co by se silnicí na horní straně a silnicí na dolní straně náměstí náhle vprostřed s dvěma dalšími pruhy pro autobusy MHD tvořilo z uceleného náměstí něco jako čtyřproudou komunikaci. Je to naprosto nevhodné, na centrální prostor historického náměstí města zapsaného v UNESCO dokonce až zvrhlé řešení.

Zeleň a památný kamenný sloup:

Nesouhlasíme s plánovaným odstraněním současných ostrůvků se zelenými plochami na náměstí. Především se to týká půlkulatého ostrůvku na východní straně náměstí před Čapkovým domem. Zde stojící jehličnaté stromy sice již dosluhují, ale jdou nahradit mladšími a hlavně doplnit vhodnými keři a květinovou výzdobou. Odstranění tohoto ostrůvku zeleně je doslova fatální chybou v koncepci celého náměstí. Tím spíše, že mu dominuje i historický kamenný sloup z 15 století. Jde po soše Cyrila a Metoděje o druhou největší dominantu náměstí. Tento ostrůvek zeleně s touto dominantou není žádný socialistický nános, ale smysluplná, plnohodnotná a nyní již i nedílná součást Karlova náměstí, nejde ji jen tak škrtnout na papíře. Argumenty, že před 100 lety na náměstí také žádná zeleň nebyla, takže se zrušením zelených ostrůvků vrátíme k historickým kořenům, je naprosto směšná. Tehdy na náměstí zeleň nebyla, protože tehdejší radnice neměla vůli tento okrašlující vegetativní prvek zřídit, neboť náměstí bylo bráno stroze jako obchodní centrum a tržiště. Dbalo se spíše jen na funkčnost, nikoliv na vzhled. Jenže náměstí dnes je především centrum historického města zapsaného v UNESCO a žijeme v době, kdy už si umíme vážit městské zeleně a zkrášlujících prvků. Náměstí už není účelové tržiště, ale centrum společenského i kulturního života v Třebíči. Místem turistického zájmu, místo hrdosti a patriotismu. Zeleň na něj patří a o ostrůvku ve východní části náměstí před Čapkovým domem s kamenným dominantním historickým sloupem z 15. století to platí dvojnásob.

Kašny:

V roce 2001-2002 pořádalo město Třebíč anketu ohledně Karlova náměstí, kde se 87 % respondentů vyjádřilo, že si přeje návrat kašen na Karlovo náměstí. Tedy tří historických kašen s třemi historickými sochami. Město však nyní v projektu vrací pouze jednu historickou kašnu a to vlastně spíše její kopii. Plánuje ještě jednu kašnu moderní. My žádáme, aby se místo tohoto paskvilu vrátili na náměstí tři historické kašny tak, jak tomu bývalo a jak si to i většina obyvatel Třebíče přeje. Vrátit pouze jednu historickou kašnu v částečné kopii a jednu udělat moderní je sice pěkné, je to posun, ale z hlediska historických křivd naprosto nedostačující. Navíc realizací nynější jedné historické a jedné moderní kašny bychom v podstatě navždy uzavřeli možnost vrátit na náměstí důstojně všechny tři kašny.

Netvrdíme, že se musí vrátit tři historické kašny v podobě tří od sebe oddělených kamenných ,,nádob,, a v každé z nich musí stát historická původní socha, když na tuto ideální variantu chybí na radnici vůle.

Osobně navrhuji například, že jde udělat alternativně jednu dominantní větší ,,historickou,, kašnu – v jejímž středu by byly zakomponovány do trojúhelníkové kompozice všechny tři původní sochy ze tří historických kašen. ,,Nádoba,, kašny by byla stejně kopií jako je tomu i v případě plánované opravy ,,malé,, historické kašny. Jde o to, že bychom vrátili na náměstí alespoň všechny tři původní ,,kašnové,, sochy a umístěním do jedné větší ,,historické,, kašny by tvořily velmi zajímavý, ucelený a dominantní prvek, který není ničím neobvyklým, odkazuji přitom na podobné vícesoché kašny z jiných historických center měst naší republiky. Z historického hlediska bude pořád lepší vrátit tyto tři sochy zpět na náměstí k sobě do jediné větší historické kašny, než vrátit jednu kašnu a sochy mít rozházené po městě. Mimochodem socha sv. Václava, která byla alternativně umístěna u vstupu do Nemocnice Třebíč byla před rokem odstraněna a v Třebíči vůbec není, neboť se bude vstup do nemocnice celý přestavovat do nové a větší podoby. Už nyní není tuto sochu kam umístit. Proč ji tedy nevyužít společně se zbylým sv. Šebestiánem a sv. Floriánem právě v oné symbolické jedné větší kašně i se svými historickými podstavci ?

Abychom jen nekritizovali, sdělíme i očividné klady plánované rekonstrukce náměstí:

Silnice spodní část náměstí přijde o asfalt a bude nahrazena žulovými kostkami. Stejně tak chodník na spodní straně náměstí, který je i 27 let po revoluci stále asfaltový, což by si snad jiné okresní město v kraji na centrálním historickém náměstí už dávno nedovolilo. I tento chodník má mít konečně dlažbu. To je velmi dobře. Dlažba místo asfaltu na silnici může být sice hlučnější, ale asfalt prostě na centrální náměstí města zapsaného v UNESCO nepatří a to ani na silnici.

Obrovská plocha parkoviště bude zmenšena a díky tomu přibude klidová zóna. Těch aut je tam nyní opravdu hodně – celá polovina náměstí, v pracovní dny je parkoviště přeplněno, projít z horní části náměstí na dolní skrze toto parkoviště je nejen nedůstojné, ale i nebezpečné. Chápeme, že centrum je prostě střed a z centra je všude blízko, ale současná velikost parkoviště – to je prostě příliš. Lidé by si měli zvyknout používat záchytná parkoviště kolem centra, nebát se chůze a používat více MHD.

Navrácení alespoň jedné historické kašny (byť z velké části repliky) na náměstí a vytvoření druhé moderní jako osvěžující a okrašlující vodní prvek – to je hezká myšlenka. Ale tyto klady jsou ve skutečnosti i velkým záporem. Tváří se totiž, že napravily historickou křivdu odstranění tří kašen s třemi sochami, které tu původně stály. Vždyť už dlouhá léta se zvažovalo, že se všechny tři historické kašny na náměstí snad vrátí. Realizací tohoto projektu je jasné, že zbylé dvě historické kašny se sochami světců by se už nevrátily.

Myslím, že rekonstrukce Karlova náměstí v Třebíči je natolik závažným tématem, že by se k němu opravdu měli vyjádřit i samotní občané a jejich hlas by měl mít svoji váhu.

PhDr. Martin Herzán – předseda

Spolek za starou Třebíč

Můžete navštívit i fotoalbum - ,,Karlovo náměstí - rekonstrukce,, v levém sloupci menu.