Spolek za starou Třebíč

Osud Strážné hory (u Kostelíčka) a hvězdárny

Zrod třebíčské hvězdárny se začal rýsovat koncem 40. let, 20. Století, kdy třebíčský architekt Herzán navrhl v projektu postavit pro místní pobočku astronomické společnosti velkou hvězdárnu se třemi kopulemi. Ale komunistický puč v roce 1948 realizaci hvězdárny zmařil dříve, než bylo kopnuto do země. Další zlom nastal až v roce 1957, kdy pan RNDr. Zdeněk Kvíz, CSc. postavil a uvedl do provozu malou astronomickou pozorovatelnu s odklápěcí střechou, která stojí dosud na samém vrcholu konce ulice Ruská.

Koncem 80. let 20. století byla aktivita místní astronomické společnosti v Třebíči natolik velká, že ještě v roce 1988 začali stavět novou hvězdárnu, která je vzdušnou čarou 220 metrů severozápadním směrem a to na Strážné hoře. Dostavěna byla do výšky 3 podlaží, ale k zastřešení plánovanou pětimetrovou kopulí už nikdy nedošlo, přestože už byla připravena (darovala ji pražská hvězdárna).

Jenže tentokrát dostavění nové hvězdárny zabránil paradoxně komunistický pád v roce 1989. Nenašla se už vůle ani peníze novou hvězdárnu dostavět. Byly úvahy toto nevzhledné staveniště zbourat, ale masivní základy a nutnost dalších nákladů na demolici, kterými se vlastně nic nového nevytvoří, nakonec vedlo k tomu, že hvězdárna zůstala stát jako nedostavěná. Musely by se přivést poměrně daleko sítě – elektrická energie, voda, kanalizace (případně plyn).

Město od této stavby dávalo také ruce pryč, neboť nevědělo, jak by stavbu využilo, problém byl i v právním určení vlastnictví.

Nakonec objekt zakoupil soukromý majitel – Simona Pyrochtová z Třebíče, která po dlouhém chátrání uvažovala hvězdárnu přestavět na komerční objekt s občerstvením. To se nerealizovalo a dnes objekt s pozemky kolem vlastní již nový vlastník - Kateřina a Tereza Neumanová z Třebíče. Budova hvězdárny má 34 metrů čtverečních a k ní navíc náleží okolní pozemek o rozměru dalších 254 metrů čtverečních obdélníkového tvaru, který je nezastavěn a má zatím využití jako zemědělský půdní fond (orná půda).

Na podzim 2021 se nedostavená budova i s celým okolním pozemkem začala nabízet na internetu skrze znojemskou realitní kancelář za částku 3.090.000,- Kč a v inzerátu se píše: ,,Nabízíme k prodeji stavební pozemek ve čtvrti Horka Domky Třebíč Pod Kostelíčkem. Na pozemku o výměře 254 m2 nyní stojí hrubá stavba hvězdárny. Pozemek je dle územního plánu možné využít ke komerčním účelům s možností bydlení. Umístění je na velmi lukrativním klidném místě blízko přírody a s výhledem na Třebíč. Již je vytvořena projektová studie na obchod, kavárnu a byty s výhledem,,.

Když si vzpomenu, že počátkem 90. let tato stavba i s pozemkem byla nabízena za 40 tisíc korun, dnes by tuto stavbu mohl zakoupit doslova pouze milionář.

Jsem názoru, že stavba v tak těsné blízkosti dnešní kulturní památky – kaple na Strážné hoře, neměla vůbec vzniknout. Celé toto území Strážné hory je krásným a morálně nezastavitelným územím, které by měla Třebíč chránit jako svůj poklad. Jelikož se se stavbou začalo ještě za komunismu, člověk musí vzít ohled na necitelnost tehdejšího režimu. Co ale dnes, když máme demokracii? Po sametové revoluci v roce 1989 usilovalo hned několik zbohatlíků o povolení postavit si na Strážné hoře svoji vilu. Město toto území vždy zdárně ubránilo a snad to tak i zůstane.

Co s nedostavěnou hvězdárnou? To je v rukou majitele a budoucích majitelů. Můžeme jen doufat, že radnice a stavební úřad nedovolí na tomto místě postavit žádné monstrum a rozšíření zastavěné plochy. Když už tu stojí nedostavěná hvězdárna, nutno říci, že pokud by se ji podařilo na stávajících základech a ve stávající výšce dostavět a zastřešit, určitě by to prospělo zkulturnění území. Neboť rozhledna má sympatický kulatý tvar a se svým vypouklým výklenkem vypadá jako rotunda s malou boční lodí. Vhodné zastřešení a omítnutí by opravdu mohlo působit jako historická stavba a zapadnout do zdejšího koloritu i jej obohatit. Tím spíše, kdyby se ještě okna obloukovitě zaklenula. Nedostavěná rozhledna v sobě má potenciál napravit křivdu minulosti a zapadnout na strážnou horu jako inventář nebo se může změnit v komerční bezcitnou zrůdnost, která znásobí křivdu tehdejšího zásahu do koloritu Strážné hory.

Já osobně jsem si vědom potenciálu této budovy a chtěl jsem ji před několika lety obětavě odkoupit (marně), se záměrem snížení o jedno podlaží, zastřešením nízkou dokulata jehlancovitou střechou s pálenými taškami, zaklenutí oken a obložení fasády obklady v přírodním kameni, aby stavba vypadala jako historická rotunda. Třeba tento sen dotáhne do konce někdo jiný.

Opakuji jen své obavy, aby radnice a stavební úřad neschválil rozšíření zastavitelné plochy a ze zelené plochy se nastala velká vysoká vila, která znehodnotí Strážnou horu v Třebíči.

Fotografie z historie a současnosti této stavby je k rozkliknutí ve fotoalbu na levé straně v menu.

PhDr. Martin Herzán MSc.

Předseda Spolku za starou Třebíč