Tankový velitel SS Oskar Schäfer - 503. SS oddíl těžkých tanků, rodák z Nixdorfu - Mikulášovic u Děčína
Osobní autogram z mé sbírky
Oskar Schäfer se narodil 16.ledna 1921 v sudetoněmeckých Mikulášovic u Děčína / Nixdorfu. 9. listopadu 1938 vstoupil jako dobrovolník do 12. Kompanie SS Standarte "Deutschland". V této jednotce se zúčastnil bojového tažení proti Polsku a Francii. V pluku Deutschland bojoval i před samými vraty Moskvy v operaci Tajfun v prosinci 1941.
Další z autogramů Oskara Schäfera z dob služby u pluku Deutschland
Po těžkém zranění byl přeřazen na konci roku 1942 do SS tankového oddílu 5 u divize Wiking. S "wikingy" bojoval během velké letní ofenzívy v roce 1942 v Jižním Rusku.
Vojáci SS z divize Wiking během letního tažení v jižním Rusku
V roce 1943 byl odvelen na výcvik do tankové školy. Po jejím úspěšném absolvování byl zařazen do SS tankového oddílu 503 v posádce města Sennelager.
V této jednotce bojoval na začátku roku 1945 v oblasti Arnswalde - Stargard v rámci operace Sonnewende. Byl opětovně těžce zraněn a transportován do lazaretu v Kolbergu. Na poslední chvíli se mu podařilo uniknout z ruského obklíčení do Greifswaldu.
Nedaleko města Küstrin, byl Schäfer i přes nedoléčené zranění, zpět ve svém těžkém tanku Königstiger. Účastnil se průzkumu bojem proti,sovětským jednotkám, které stály u řeky Odra, připravené k závěrečnému útoku na Berlín. Při jednom tankovém souboji utrpěl Schäfer popáleniny 1. a 2. stupně, avšak i nadále pokračoval v zoufalém boji proti bolševické přesile.
28.dubna 1945 zaujal se svou posádkou obranné postavení na Zähringstrasse v Berlíně - Wilmersdorfu. Téhož dne dostal rozkaz, dostavit se do Vůdcova bunkru k převzetí Rytířského kříže. Po nebezpečném přesunu přes odříznuté části Berlína byl nakonec jako velitel 3. tankové roty, dne 29.dubna 1945 vyznamenán Rytířským křížem Železného kříže. Vyznamenání mu osobně zapsal do vojenské knížky Brigadeführer Mohnke, jenž ho i osobně vyznamenal. Společně s ním, toto vysoké vyznamení obdrželi i Sturmbannführer Friedrich Herzig a rekordman s největším počtem zničených nepřátelských tanků - Hauptscharführer Karl Körner
S největší pravděpodobností Schäfrův Königstiger v obranném postavení na Parisenstrasse 27 v Berlíně - Wilmensdorfu na konci dubna 1945
Vyznamenán Rytířským křížem měl být i jeho bratr ve zbrani,další úspěšný tankový velitel Untersturmführer Karl Bromman. Jelikož však neustále bojoval proti nepřátelským tankům, z důvodu jeho nepřítomnosti, převzal vyznamenání Herzig, který ho později vyznamenal.
Kamarádi ve zbrani Oskara Schäfera. Zprava čerstvě vyznamenaný Karl Bromman, dále Herzig.
Při pokusu o únik z Berlína, dne 2.května 1945, dostal Schäferovo Königstiger zásah do věže od vlastního Abwehrkanonu 88. Jeho krátké znehybnění využil nedaleký sovětský těžký tank Josif Stalin 2. V plamenech uhořeli 2 členové Schäferovo osádky, ostatním se podařilo uniknout z ohnivého pekla.
Při záchraně svého kamaráda - mířiče, utrpěl Oskar těžké popáleniny 3. stupně a částečně oslepl. Po tomto zranění mu zůstaly těžké trvalé následky, především v oblasti obličeje. Z vojenské ošetřovny byl propuštěn až v roce 1947.
Těžce popálený při rekonvalescenci v lazaretu.
Rodák z Nixdorfu se již po vyhnání sudetských Němců do své domoviny nevrátil.I přes své zohavení se účastnil veteránských srazů a veřejného života. Nikdy nelitoval utrpěných zranění a zůstal až do konce hrdým veteránem impozantní bojové jednotky, jakým 503.SS tankový oddíl těžkých tanků bezpochyby byl. Zemřel dne 22. listopadu 2011 v Berlíně.
Oskar Schäfer na veteránském srazu.
Autor článku: Thomas Posselt