Myšlenky karaimských učenců ovlivňovaly i přírodní vědy, neboť vycházeli z předpokladu, že Boha můžeme poznávat pouze na základě jeho stvoření.
Veškerá příroda, která nás obklopuje, rostlinná i živočišná říše, jsou stvořeny Bohem a dokazují Boží (člověkem nepochopitelnou) moudrost a neomezenou Boží moc nad celým vesmírem.

Počátky biblických svátků závisí na přesném stanovení měsíčního cyklu a časů západu Slunce.
Nutnost přesného stanovení měsíčního cyklu a časů západu Slunce přiměla karaimské učence, aby se zabývali astronomií, k tomu bylo nutné ovládat algebru a geometrii.

Pro karaimy měla velký význam i medicína.
Chápali totiž, že duchovní činností se může úspěšně zabývat pouze ten, kdo netrpí chorobami, tedy ten, jehož tělo se nachází v dobrém zdravotním stavu.
Obecně platilo, že péče o zdraví lidu je posvátnou povinností; proto měli karaimové velmi vřelý vztah k medicíně, a nejeden významný lékař vyšel z našich řad.
Dá se říct, že málokterý z našich významných učenců neměl rozsáhlé znalosti v oblasti medicíny.

Bible je plná poezie; každý z proroků měl svůj osobitý styl poezie.
Lidé, kteří jsou v neustálém kontaktu s touto věčnou knihou, nemohou nebýt vystaveni jejímu vlivu a nebýt uchváceni s ničím nesrovnatelnou krásou její poezie.
Proto se z mnohých z nich stali básníci, a i z naší komunity vzešli tací, kteří by si v jiném prostředí zajistili nesmrtelnost svého jména.
Poté co jsem definoval naší literaturu, mohu začít své vyprávění o našich autorech a jejich dílech.

Jako prvního zmíním našeho učence, autora, teologa a současníka Anana ben David ha-nasi Barucha Gannaj.