AKADEMIE VŠESTRANNÉ SPORTOVNÍ PŘÍPRAVY

 

OLYMPIJSKÝ TÝDEN

6.-13. SRPNA

Prolog: Rekord, ještě než jsme začali… A že jsme začali skvěle!

Ahóóóóóóóóóóóój z Jizerských hor! Někdo s velkými cíli (ambicemi? I to bude heslo dne…), někdo s obavami, nicméně všichni soudržně a šťastně! Právě tak jsme se sjeli na sportovní týden v nádherné přírodě u bublajícího splavu na řece Bílá Desná. Je nás tady vážně obr banda, dokonce největší, co se sem kdy z Neratovic a okolí dorazila. Pochybujete? Věřte! Tady jsou důkazy:

 

Zima, tropy, Santos, Juve

aneb

Kolik nás kdy přijelo do Desné?

2010 Při naší občas trochu upršené a každopádně dost chladné premiéře ukázalo sčítadlo číslovku „17“: třináct dětí + čtyři dospěláky. Pokoje se nesly v duchu evropských velkoklubů, soutěž týmů vyhrála Chelsea. Na webu Neratovických tygrů si můžete na sedm let staré časy zavzpomínat v článku „Děsně krásná Desná“.

 

2011 Doba velkých nemocí těsně před soustředěním: přijelo nás jen do tuctu – deset kluků a k nim Vráťa s Davidem. Po roce se opakovalo téma evropských velkoklubů, pořadí ovládl Juventus, jak si můžete přečíst v reportáži „Druhé léto v lůně hor“ na zmíněné stránce Tygrů.

 

2012 „Slunečný hattrick“ – tak se jmenuje ohlédnutí za skvělým soustředkem čtyři roky zpátky. Patřilo klubům Jižní Ameriky, týmovému pořadí vládl Pelého Santos F. C. Na chatě nás pobývaly tucty skoro dva: 19 kluků, 3 trenéři a 1 zdravotnice. Byla naštěstí, jako každý rok, vlastně bez práce. Letos zatím taky! Na dřevo. To vlastně hoří. Ale tady je vody…

 

2013 Poprvé se na Nuselskou sjely celé státy: hráli jsme si na fotbalové „Mistrovství světa v Desné“, a to pěkně letem světem historií světových šampionátů 1930-2010. Týmové soutěži vládl stylově stejný tým, jaký v reálu pořádal i vyhrál první fotbalový šampionát 1930, tedy Uruguay. V Desné bylo opravdu živo: o 22 dětí, do té doby nejvíc v dějinách, se staral znovu čtyřčlenný realizační tým. Takže 26.

 

2014 Po roce opět fotbalové reprezentace, téma sice jiné, leč – neb bylo krátce po turnaji v Brazílii 2014 – logické. „Brazilské MS ožívá v Desné“ se jmenuje reportáž z předloňského srpna, kdy výkony 21 dětí (už nejen kluků) obdivovala hned pětice dozorujících zkušených hlav. Dramatickou soutěž týmů vyhrála o jediný bod Francie (145) před Německem (144).

 

2015 „Zlaté slunce nad Desnou“ čili název šesté reportáže z Jizerek mluví za vše: celý týden jsme sportovali v tropech, ale díky tomu si náramně užili i řeku. Zopakovali jsme rekord z roku 2013: dvaadvacet dětí. Se započtením čtyřčlenného dozoru se tak vryl další nezapomenutelný týden opět do 26 mozků. Klání týmů bylo ještě dramatičtější než rok zpátky: při bodové remíze (203:203) se rozhodovalo až v dodatečném rozstřelu, po němž trofej celkového vítěze přebral překvapivě pokoj nejmladších účastníků z Itálie.

 

2016 Jakpak to dopadne letos, kdy se do Desné sjíždíme poprvé pod hlavičkou Akademie? To se uvidí až za týden, nicméně jeden primát je jasný už dneska: 26 dětí je absolutním rekordem – a my jsme na něj moc hrdí! Stejně jako na téma „olympijský týden“. Největší sportovní událost planety můžeme (my i vy) díky zvolenému termínu prožívat dvakrát: na obrazovce z Ria se počínaje sobotou 6. srpna 2016 předvádějí dospělé hvězdy světového sportu, živě tady v Desné a prostřednictvím webu až k vám domů i my, akademické hvězdičky a snad novodobí hrdinové pro Tokio 2020 či Paříž, Řím, Los Angeles či Budapešť, z nichž jeden přivítá olympiádu 2024, kdy bude mnohým z naší party krásných dvacet jednadvacet let…

 

 

 

DEN #1: SOBOTA 6. SRPNA

 

Přátelé

od Bílé Desné

 

Motto prvního dne:

„Vítězství je skvělá věc, ale přátelství je ještě lepší.“

Emil Zátopek

 

Přátelství! Právě to je první pojem, který nám vyřknou trenéři po slavnostním zahájení desenského týdne a zažehnutí olympijského srdce v našich srdcích u splavu Chaty Nuselská. Máme úkol o pojmu „PŘÁTELSTVÍ“ celý den přemýšlet a večer o něm přednést přede všemi svůj pohled něj. Poté složíme olympijský slib, vylupneme obědové talíře: rýži (energie) a maso (síla) na odpoledne a jdeme na to. Sobota bude tvrdá, víme! Ale lesní cesta za sportem dlouhá, takže pojem zvaný Přátelství můžeme hned prodiskutovat v týmech. Rozdělili jsme si je takhle:

 

 

ROZDĚLENÍ POKOJŮ

Radek „GRENOUILLE“ Havlíček

Honza „JOHNY-MOZGI-ORO-PEDRO“ Mozga

Tomáš „ROCKER“ Novotný

 

Radek „CORRIDORE“ Hušek

Jakub „CORTE“ Vokáč

Antonín „TONY MA(Y)ŠINA“ Skala

 

Filip „(S)KAL(T)YČ PORKE TRABAHO“ Skala

Honza „K-L-D-T JACK“ Kuliš

Lukáš „A DENEVÉR“ Klír

 

Míša „SNICKERS“ Polka

Honza „KNAPPAR“ Hušek

Oliver „NÄSSLOR“ Urban

 

David „ŠAMPI“ Šprincl

Martin „PINK & PURPLE MARSHMALLOW HEAD“ Hošek

Honza „MINI-MECI“ Mecera

Vráťa „MANEKÝN MACHO BUENO“ Polka

 

Aneta „PLASTER“ Jeřábková

Hana „KNEE NO. 1“ Hušková

Anna „KNEE NO. 2“ Šimíčková

 

Simona „DIE FUßBALLER“ Havlíčková

Olivia „OLI UNICORN Tanzen auf einem Regenbogen“ Dindošová

Adéla „Tränen sind verschwunden“ Šimíčková

 

Linda „LADY CALLED LILI“ Šprinclová

Diana „LADY CALLED DIDI“ Dindošová

Eliška „LADY CALLED ELI“ Mozgová

Klára „LADY CALLED KLARI“ Vokáčová

 

Vráťa „Πρόεδρος“ Polka

David „Διευθυντής“ Šprincl

Zdeněk „γιατρός“ Kuliš

 

 

 

Cestu na hřiště že zná každý? Pche? Půjdeme po modré zadem. Poprvé za sedm let! To je ale R.O.M.A.N.T.Í.K.A. Na ovále jsme něco po druhý. Výklus, strečink (co ti mravenci?) a jdeme na první disciplínu celé desenské olympiády – a tou je ŠVIHADLO POPŘEDU. Myslíte si jako tři čtvrtě republiky, že přes provaz líp skáčou holky? Prdlajz! Dva kluci nafrkají přes tři sta (Šampi 317, Vrtík 306), bronz bere Marťas (265), ale pak už jsou slečny: Anička 242, Hanka 238 a Linda 214 – právě těchto šest převezme večer prvních šest z celkem šestašedesáti sobotních diplomů. Uff...

 

Na plný pecky rozjíždíme po příjemné mezihře i další z pěti naplánovaných vícebojů. ŽABÁK považují trenéři za jednu z nejtěžších disciplín (kolena, aúúúú!), ale poperete se s tím skvěle, Akademie! Tak jako vždy (kolikátým rokem?) vítězí Havrda, jediný z kluků, jemuž trenéři neudělí penalizaci za nedotyk s míčem. Bronzem i sám sebe šokuje Rocker. Dívčí soutěž ovládá navzdory třem trestným sekundám Hanka před Aničkou a Diankou. Věřte, že bychom rádi napsali na web kompletní výsledky, ale den tu má jen 24 hodin. Ale časem je tu najdete všechny: každé děcko a každý jeho závod, slibujeme!

 

Třetí disciplínou dne je COOPER. Jsou ti naši mladí sportovci unavení, nebo se šetří? Kluci každopádně běží hodně pomalu, jak ukazuje pokračování článku dole. Chcete pořadí? 1. Radek Hušek (2620 metrů), 2. Johny Mozga (2610), 3. Šampi (2600). Zato na holky nestačíme zírat! Eliška předvede závod dne: mnohem starší holky se jí dívají od prvního kola na záda. 2420 metrů? Jakože vážně za dvanáct minut? Kolik zmákneš, až ti bude deset, Eli, hrdinko dne? Druhá Anička (2290) a třetí Hanka (2247) tleskají naplno.

Cooper, test pro pravé sportovce

Kdo z rodičů by si ji nepamatoval ze školy? Dvanáctiminutovka. Málokým oblíbená, mnohými proklínaná. V každém případě hojně využívaná, hodně vypovídající a v případě srpnů v Desné už takový roztřiďovací průklep, kdo s jakou běžeckou formou na náročný týden přijel. A nejen to. Vzhledem k tomu, že se na soustředkách Vráti a Davida běhá Cooper pravidelně a už docela dlouho – začali s ním v srpnu 2011 – lze najít i krásná srovnání uběhnutých vzdáleností, jak je zvládali mladí běžci, když jim bylo osm, devět, deset let…

Vítězové Cooperova testu v Desné

2011 Matyáš Kasal (8 let) 2650 metrů

2012 Matyáš Kasal (9 let) 2705 metrů

2013 Metoděj Málek (10 let) 2820 metrů

2014 David Šprincl (11 let) 2890 metrů

2015 David Šprincl (12 let) 3020 metrů

2016 Radek Hušek (13 let) 2620 metrů

Obecně Cooperův test slouží jako test fyzické zdatnosti a vytrvalostních schopností. Běžcům na delší tratě během pouhých dvanácti minut napoví, jak na tom jsou, jaké výkony od sebe mohou očekávat, jak se lepší, začínajícím pak pomůže odhalit, na jakém levelu se nacházejí. Test hojně využívají i jiní sportovci než atleti, můžete se s ním setkat i v přijímacím řízení na školy, v oborech, kde je nutná dobrá tělesná zdatnost: u vojáků, policistů. Když v Desné 2015 přinesl Cooperův test poprvé v dějinách naší party výsledek přes 3000 metrů za dvanáct minut, šli trenéři vážně do kolen. „Takový výsledek by totiž uspokojil i náborového důstojníka U. S. Marines při výběru nových kandidátů do této elitní americké vojenské jednotky,“ rozplýval se před rokem Vráťa.

Ale abychom si o sobě zase nemysleli kdovíco: Kenenisa Bekele při svém světovém rekordu 12:37 na 5000 metrů by za 12 minut uběhl 4750 metrů. A třeba i často proklínaní prvoligoví fotbaloví rozhodčí by měli uběhnout ve dvanáctiminutovém běhu právě tři kilometry.

A proč vlastně Cooperák? Test navrhl v roce 1968 americký lékař N.A.S.A. Kenneth H. Cooper pro účely americké armády. Tato zátěž je totiž dosti dlouhá na to, aby se v ní běžec či běžkyně ukázali rovněž v dostatečné rychlosti, a to od startu do výrazné únavy v konci. Cooper se totiž běhá správně relativně stálým tempem, bez sprintů a bez zastávek. Jak jsme zdůraznili všem účastníkům Coopera tady v Desné 2016, je nutné si dát pozor na přepálený začátek. Zejména děti a začátečníci si nedokážou správně rozvrhnout síly, což se pochopitelně odrazí na výsledku. Ale právě opakování testu napoví hodně jak o zlepšení kondice, tak o získání lepší zkušenosti s rozvržením tempa.

Zatímco Amíci v zeleném dělají tento test i v terénu, my běháme Coopera na ovále – rok co rok na úplně stejném. Používáme přitom ten nejlepší trik: nejlepších výsledků totiž děti dosáhnou, když jich běží více. Vzájemně se táhnou a motivují. Tím nejlepším pomocníkem chceme být samozřejmě my, trenéři. Takže nejen měříme (mezi)časy a v každém kole hlásíme, jak na tom kdo je, ale pomáháme i poopravit styl. Zlepšení práce rukou nebo zapojení kotníků, na které si v deváté minutě už málokdo vzpomene, však vážně donesou člověka o pár metrů dále. A třeba se hecne k ještě lepšímu finiši, viď, Johny…

 

Po fantastických špagetách (přidáváme si skoro všichni dvakrát, Eliška třikrát, fakt se povedly!) nás v 19:30 čeká poslední (sportovní) disciplína dne: TIRE čili desetinásobné otočení pneumatiky na čas.

Dívčí klání navzdory sádře ovládá Aneta (ta to tu ale srdcově táhne – díky!) před Olivkou a Hankou. Kluci si traktorový plášť s diskem na deset otočení vážně užívají. Druhé zlato dne bere Radek Hušek o dvě desetiny před Skaličem.

 

Závěr prvního dne pak patří KVÍZU (no ty, Cicero – luštěte raději sami, rodičové…), vyhlášení disciplín a pak večerní diskuzi o tématu prvního dne: přátelství.

 

Tady jsou kolektivně sestavené odpovědi vašich dětí.

CO JE PODLE NÁS PŘÁTELSTVÍ?

Maďarsko: Přátelství je, když někdo s někým dobře vychází, stojí při sobě, nenechá druhého o samotě a ví, co je respekt.

USA: Přátelství = důvěra.

Francie: Přátelé, jsou lidé, co si helfnou: třeba si za sebe napíšou úkoly.

Švédsko: Přátelé jsou kamarádi, co si vždycky pomůžou.

Británie: Přátelé jsou lidé, co nikdy nezneužijí svého krásného vztahu.

Itálie: Přátelé si vždycky vzájemně důvěřují.

Austrálie: Přátelé, to jsou společné zájmy a porozumění.

Německo: Přátelé si nelžou a jsou k sobě laskaví.

Řecko: Přátelství = zemětřesení duše.

 

Soutěž týmů po 1. dnu: 1. USA 17 (7 za Coopera týmů a 10 za kvíz), 2. Británie 15 (6 za Coopera týmů a 9 za kvíz), 3.-4. Austrálie 14 (4 za Coopera týmů a 10 za kvíz), Itálie 14 (5 za Coopera týmů a 9 za kvíz), 5.-7. Francie 11 (8 za Coopera – VÍTĚZOVÉ a 3 za kvíz), Švédsko 11 (2 za Coopera týmů a 9 za kvíz), Řecko 11 (0 za Coopera týmů a 11 z 12 možných za kvíz), 8. Maďarsko 5 (1 za Coopera týmů a 4 za kvíz), 9. Německo 3 (3 za Coopera týmů a 0 za kvíz – v neděli pomůžeme…).

 

A ještě dost důležité tituly, ne-li ty nej:

Hrdina dne: Oliver Urban – odjeďte, rodičové, skočím do kopřiv a hurá na disciplíny!

Hrdinka dne: Eliška Mozgová – skoro dva a půl kilometru za dvanáct minut v devíti letech, no to mě po…(lej)!

Bojovník dne: Tomáš Rocker Novotný – únava z fotbalu, pche! Fantastické švihadlo, medaile z Žabáku a pak vytáhnu ke zlatu Francii v týmovém Cooperu. Já přijel do Desný, makat, kamarádi a táto a mami!

Bojovnice dne: Klárka Vokáčová – a ukážu jim to tady na plný prdy! Švihadlo zabojuju, v kačáku porazím tři starší holky a ještě víc smetu kluků. V Cooperu dám přes 1600 metrů, seberu týmové zlato, pak už jen ta úžasná pneumatika a chci jít vážně spát!

 

 

 

 

DEN #2: NEDĚLE 7. SRPNA

 

Ambiciózní parta

 

Motto druhého dne:

 „Ambice jsou posledním útočištěm před selháním.“

Oscar Wilde

Tak si shrňme sobotu: Radek Hušek dvě vítězství, Havrda, Šampi, Hanka, Eliška, Anička a Aneta po jednom. Jsou právě oni, co si splnili nějaké ambice? Nebo ty spočívají v úplně jinýcj věcech? To se ukáže zase až při slavnostním ukončení neděle, do níž se probouzíme svěží, se sluncem za okny. Vypadá to na nádherný den. Chata vstává kolem půl osmé. Tedy až na Řeky, kteří se stydí za včerejší absenci v Cooperu, a tak odhazují peřiny v 6:45 a vybíhají vstříc kopci směrem Protržená přehrada. Šest kilometrů za rozbřesku je parádní úvod, tempo 4:33 na kilometr taky, takže po doběhu sklízí Vráťa s Davidem potlesk zaplněné jídelny.

No ale uteče jen pár desítek minut a potlesk začínají sklízet děti. Na ovále začíná olympijský den po řádném rozcvičení atletickým blokem: druhou disciplínou desetiboje je nejkratší SPRINT NA 60 METRŮ (měřených desenským laserem, který určí trasu kupodivu o metr kratší…). Finálový rozběh žen ovládne Aneta, jediná finišuje pod devět sekund. Stříbrná Anička těsně nad devět a bronzová Hanka pod deset. Medaile už poněkolikáté těsně unikne jinak skvěle sportující Símě. Doběh finále mužů je dramatický, cílovou lajnu protnou naráz Šampi a Jack a sudí se dlouho dohadují, kdo kterou část těla prostrčil do cíle dřív: nakonec ukážou na Kuldu (8,48), za Šampim (8,49) bere svou další bronzovou olympijskou stuhu Rocker (9,18) .

Třetí disciplínou do desetiboje je SKOK DALEKÝ a je to drama kolem čtyřmetrové hranice. V holkách vítězí opět dnes skvěle naladěná Aneta (394 cm) před Aničkou (384 cm) a Hankou. V mužské části dává zapomenout na loňský skokanský propadák Johny a s 391 cm si letí rovnou pro bronz. Těsně pod čtyři metry skočí loňský vítěz Šampi (397 cm). Letcem dne, jediným nad čtyřmi metry se stává Havrda (409 cm).

Oddech od atletiky vyplňuje druhá disciplína Švihadliády – skákání na dvě minuty POZADU. Na už druhý švindlový bronz mezi kluky stačí 196 přeskoků Marťasovi. Zato o zlato šponuje bitva až nad tři sta přeskoky: Šampimu ale ani 323 nestačí, neb Skalič namlátí za dvě minuty 351! Na dívčí zlato je nutné nasčítat dvě kila a to se povede Aničce (224). Stříbro bere za 187 Linda a bronz Hanka (179).

Bolavou ale krásnou 4. disciplínou  desetiboje je každým rokem už sedm let BĚH NA 400 METRŮ. Klučičí finále ovládá Radek a napravuje tak částečně velké ztráty, které v našlapané konkurenci nabral v šedesátce a dálce. Fantastický atletický den podtrhují na čtvrtce druhým místem Johny a třetím Havrda, kteří těsně předbíhají čtvrtého Šampiho. Po čtyřech disciplínách vypadá desetiboj kluků takhle: 1. Šampi 11, 2. Havrda 14, 3. Johny 16, 4. Radek 22, 5. Rocker 24, 6. Marťas 28…

Čtvrtku slečen ovládá jasně Hanka před Eliškou, Aničkou a zase „jen“ čtvrtou Simonou (lotr, ta se tak snaží!). V celém desetiboji holek to znamená průběžné vedení Aničky 26 před Hankou 31, Eliškou 39, Anetou 41, Símou 48 a Lindou 63…

K pozdnímu, ale zaslouženému obědu se v půl druhé podává pečené kuře s kaší a má obří úspěch. Pak už létají košťata, neb se chystá bodování týmů propojené se scénkami, příběhy, obrázky a vyprávěním o své zemi. Francie vyrazí trenérům dech odzpívanou hymnou, Austrálie slunečnou náladou, Amerika přednáškou o historii Spojených států a Velká Británie nejen anglickou snídaní. Jste nápadití, členové AVSP. A Akademie vám říká díky.

Vráťa, Anička a Aneta diskutují nad krásami Austrálie...

Připravená anglická snídaně pro Zdeňka, Davida a Vráťu od Britek...

Promluvy při hodnocení pokoje Britek probíhají z části v angličtině...

V půl čtvrté už se rozbíhá turnaj v pozemním hokeji. Občas jsou to bitvy, občas dardy. Třeba Maďarsko – Itálie 3:6, USA – Francie 3:4, Francie – Maďarsko 6:5, USA – Maďarsko 9:2, Itálie – USA 2:5, Francie – Itálie 8:6. V dívčí skupině posilněné o švédské zběhy k Opeře Sydney: Austrálie – V. Británie 14:1, Německo – Austrálie 2:9, Německo – Velká Británie 5:0.

Maďaři v kleštích: Američani je smetou 9:2...

V přestávkách stihneme i poslední individuální disciplínu: KLIKY. Z kluků se stávají slečinky s dudlíčkama, až na dvě výjimky dají chlapců holky pěkně na zadnici. Čili – kliky mužů: 1. Šampi 131, 2. Havrda 88, 3. Johny 52, 4. Skalič 50, 5. Marťas 48. Kliky slečen: 1. Linda 102, 2. Didi 79, 3. Hanka 78, 4. Anička 73, 5. Síma 64, 6. Adélka 53.

Všech 130 výsledků pěti disciplín naší šestadvacetice z celého dne – pokud chcete – najdete ve fotogalerii z Desné, tedy

 TADY

Po knedlo-maso-večeři už nastává čas slavnostního zakončení dne. Začínáme diskuzí nad heslem dne: a téma, co v životě znamenají a pro co jsou dobré AMBICE děti vážně zaujme: naslouchají několika citátům a statím a samy pak diskutují. Co třeba řeknou?

Maďarsko: Ambice = životní cílevědomost...
Austrálie: … a taky ctižádostivost.
Francie: Ukazují na sebedůvěru, ambiciózní lidé chtějí vlastní sochu (Rocker).
Německo: Mít ambice znamená mít životní cíle.
Velká Británie: Třeba ve sportu se chce sebevědomý člověk dostat na stupně vítězů a jde si za tímto snem.
U.S.A.: Sebevědomý člověk touží po vítězství a najde si cestu, jak za ním jít.
Itálie: Ambice je touha po úspěchu (Tonda).
Švédsko: Mou ambicí je vyhrát soustředění (Honza).
Řecko: Ambice je dychtivost po učení a porozumění světu.

Poslední soutěží je druhý olympijský kvíz: ovládájí ho s osmi body z osmi možných Německo a Řecko. Pak už jen rozdat pětatřicet diplomů, sehrát scénky za navrácení zapomenutých věcí (jasným vítězem Tonda a jeho karatistická exhibice), do sprch a spát. Pondělí bude tvrdý a opravdu těžký den. Tak dobrou, děti!

Soutěž týmů po 2. dnu: 1. USA 32 (5 za úklid, 3 za kreativitu, 7 za kvíz), 2. Británie 31 (5 za úklid, 4 za kreativitu, 7 za kvíz), 3. Austrálie 25 (3 za úklid, 3 za kreativitu, 5 za kvíz), 4.-6. Řecko 24 (4 za úklid, 1 za kreativitu, 8 za kvíz), Francie 24 (4 za úklid, 3 za kreativitu, 6 za kvíz), Itálie 24 (3 za úklid, 2 za kreativitu, 5 za kvíz), 7. Švédsko 22 (3 za úklid, 2 za kreativitu, 6 za kvíz), 8. Německo 15 (3 za úklid, 1 za kreativitu, 8 za kvíz), 9. Maďarsko 13 (2 za úklid, 0 za kreativitu, 6 za kvíz).

Všechny výsledky 2. dne - klikni pro větší rozlišení... 

 

Tituly druhého dne:
Hrdina dne:

Vrtík Polka – spadl do pasti nastražené Oliverem, roztrhl si nehezky pozadí, ale i sním pak válel v hokejovém turnaji. Dostal celkem 18 hlasů od dětí. Nebylo pochyb...
 

Hrdinka dne:

Plasterka Aneta – sádra jako závaží a přitom zlato za zlatem: v běhu, skoku…

Bojovník dne:

Lukáš „A Denevér“ Klír - makal dneska jako ďas a ještě krotil své starší grázly z Budy a Peště...
 

Bojovnice dne:

Adélka - pookřála náladou i výkony. Ty kliky, třeba…

 

 

 

DEN #3: PONDĚLÍ 8. SRPNA

Morální záležitosti

 

Motto třetího dne:
 „Jen morální přístup k věci ti přinese radost.“
Vratislav Polka

Do třetice všeho dobrého, říká se. A třetí den soustředka je bez debat – sportem, gesty mezi dětmi nebo i naprosto skvělou diskuzí na pondělní téma („Co v životě včetně sportu znamená morálka?“) – bez debat tím nejlepším, co jsme zatím prožili.

Podmínky k absolutnímu štěstí jsou ostatně famózní. Jen ten scénář se vymkne. Když je skoro třicet ve stínu, běžíme na sluníčku přetěžký A-run na roztékajícím se tartanu a taky ještě sprintujeme se švihadlem na rozpálené černé umělce. Zato do Bílé Desné se na závod po prsa v řece s teplotou velkolepých devět Celsiových stupňů vydáváme až v šest večer, kdy je splav v úplném stínu. Ale, však znáte nás i naše heslo: Čas je jen tvář na vodě…

Některými tatínky tolik vyhlížené „STUDIO DESNÁ“ začíná vysílat v 7:05, kdy se Vráťa a David vydávají vstříc další kopcové výzvě: dle plánu o kilometr delší než včera. Leč, co to? Když se po osmé vracejí na chatu, snídá z ní sotva 12 % dětí. Pro rodiče je první pracovní den týdne – ať si aspoň vysportované ratolesti pospí.

Naživo spouští desenské studio své přenosy lehce po půl jedenácté, kdy pokračuje hlavní soutěž olympijského týdne, už VII. ročník atletického desetiboje BĚHEM NA 200 METRŮ.

První dívčí vyhrává Linda před Adélkou, Didi, Oli a Klárkou. Druhý, kde už časy míří k medailím pak zlatá Aneta, stříbrná Hanka, bronzová Anička, hranolková Eli a statečná Síma.

Doběh finále na 200 metrů: 1. Šampi, 2. Johny, 3. Havrda, 4. Radek

Kluci běží celkem čtyři výkonnostní rozběhy určované den co den prezidentem MOV Vr.-Pol-Řec. První ovládá Tonda, druhý Vrtík, třetí Rocker. O medaile se běží ve velkém finále, které napálí od startu Šampi, stíhaný Havrdou a Radkem. Nejlepší druhou stovku ale má ten čtvrtý vzadu – Johny. Na 110 metrech jde před Radka, na 150 i přes Havrdu a v cílové rovince funí i na Šampiho. Ten odolá a možná překvapivě až v páté disciplíně desetiboje bere své první atletické zlato tady v Desné 2016. Stříbro na dvoustovce patří Johnymu a bronz Havrdovi - jak těsný doběh čtyř nejlepších atletů desenské olympiády byl, vidíte stejně jako jejich pořadí na fotce nahoře.

Šampi a jeho vítězný pokus trojskoku mužů

Z oválu se třemi rychlými kroky přesouváme rovnou na jednu z nejhezčích disciplín každé Desné. Letos je TROJSKOK S ROZBĚHEM fakt peklo, na stadionu bez kousku stínu je snad osmatřicet, ale atletům Akademie to nevadí. Mezi kluky vítězí hned prvním pokusem z dvoustovky dobře naladěný Šampi. Stříbro dlouho drží Marťas, pak ho trumfne Johny – toho však posledním pokusem o tři cenťáky přeskočí největší překvapení celého letošního desetiboje, naprosto famózně soutěžící a neskutečně soustředění Rocker. Po tomhle stříbře skáče radostí do vzduchu zatím nejvíc. A my s tebou, jsi tady letos naprosto úžasný, Tome! Bronz bere Johny, o jediný centimetr před čtvrtým Havrdou.

Anička a její vítězný pokus trojskoku žen

Holky jsou v trojskoku ještě úžasnější, posouvají si rozběh do nebeských dálek. Zprvu vede Hanka (698 cm), aby ji ve druhém kole přeskočila Aneta (770 cm), nakonec ale úchvatným trojletem vítězí Anička (805 cm). Čtvrtá končí její mladší sestra Adélka a pátá Síma.

Jenže ta už má toho koše čtvrtých a pátých míst vážně dost a ve třetí disciplíně dne – SPRINTU NA 30 METRŮ SE ŠVIHADLEM – se do toho pustí s rozsvíceným šátkem na čele stříbrné barvy. Zlato Simoně unikne o pouhé dvě desetiny za nejlepší švihadliářkou olympijského týdne Aničkou, bronz bere Hanka a brambory Linda.

Kluci dost kazí a na rozdíl od holek fasují nejednou i sekundové penalizace. Vítěz je ale suverénní: pod šest sekund běží jediný Kulda, stříbro bere Šampi, bronz Havrda. Pod sedm vteřin se ještě smrsknou ještě čtvrtý Filip Skala a pátý Rocker.

V mezičase mezi disciplínami vystaví dívky z Elišky mořskou pannu.

 

Totální ždímačkou, kdy teploměr na sluníčku pravého popoledne šplhá na 53 celsiáků, startujeme běžecký vrchol dne: A-RUN. Tedy závod na šest stadionů se sériemi celkem padesáti angličáků (dřep-klik-výskok-tlesk desetkrát po sobě) – tedy deset v cíli každého kola. Odpad ze závodu je logicky velký, mnozí starší kluci vzdávají ve druhém, třetím kole.

Neb se tento závod počítá do velkého celoročního seriálu „A-RUN & A-RUN“, z něhož jsme během jara a léta ukrojili před Desnou už tři díly, běžíme tradičně na věkové kategorie. Mezi mladšími holkami vítězí Eliška před Oli a Didi. Ve starších kvůli pobolívající noze a klikům logicky zamezující sádře odstupují postupně Anička s Anetou, takže do cíle dobíhá jen dvojka Hanka a Linda. Kluků je ve startovní listině hromada, ale padají jak hrušky: odstupují Jack, Filip, Honza, Kuba… Mezi mladšími nakonec bere zlato Míša před Tondou a Lukášem. Fantastický a velmi dramatický závod starších ovládá Radek před Šampim, až v cílové rovince po devíti minutách pekla na slunci si vysprintovává bronzovou medaili Havrda. Jediným z opravdových hrdinů, jemuž trenéři nepověsí večer na krk tu krásnou medaili s logem Akademie, je bramborový Johny. Pátý dobíhá Rocker a šestý Marťas.

A-Run se navíc počítá i do soutěže týmů. Jak pokoje v součtu dopadnou a jaké diplomy večer převezmou?

Kluci: 1. Francie, 2. USA, 3. Itálie, 4. Švédsko, 5. Maďarsko.
Holky: 1. Velká Británie, 2. Německo, 3. Austrálie.

Díky, borci a borkyně, můžeme to vzít jako každý den dva kilometry kopcem zpátky na chatu. Rajská s těstovinami už čeká! Ale na objednaných 14:00 to nestihneme…

Žádný div, že další aktivita do tabulek jest po tom všem na desenské poušti trenéry přeložena až na 16:00. Je jí bodování pokojů – a je naprosto neuvěřitelné. O 100 % nahoru jde ve svých scénkách Švédsko, Německo a Itálie, dokonalou přednášku o americkém sportu předvádí kluci z USA, nádherné věci s trikolórou Frantíci, vyšší dívčí se odehrává na Austrálii. No a co předvede Británie se svou scénkou „Čtyři lady vyrazily na dostihy“, to nemá obdoby. Jste tady tak kreativní, Akademie. Jsme na vás tak pyšní!

Sportovním finišem dne je úchvatná disciplína do nového osmiboje zvaného ROCK MAN a ROCK WOMAN – plavoběh v průzračné, ale ne zrovna mělké a už vůbec ne teplé (9 stupňů podle místních…) řece Bílá Desná: takzvaný RIVER.

Jako historicky první se do trati plné pstruhů, ale i záludností pouští Eliška, ale vedení drží jen chvíli. Řeku v podání žen ovládá nakonec Anička před Hankou, Anetou, Adélkou a Lindou.

Kluci do toho jdou logicky ještě víc po hlavě. Dlouho předlouho vede Marťas (27,37 sekundy), jasně nejlepší styl mezi vlnami nakonec pozlatí premiéru pod splavem Šampimu (24,22). Bronz loví z řeky Johny (28,38). Všechny děti jsme v této disciplíně natočili i s výživným komentářem na video a musíte to vidět po našem návratu domů vidět! Tahle disciplína nás všechny vzala vážně za srdce.

Slavnostní večer po tom všem logicky trvá předlouho: i celou diskuzi na téma dne – MORÁLKA – jsme natočili na video a věřte, že jsou to vážně moc přínosné prameny. Opravdu hodně dětí tady přemýšlí hlavou, nebojí se o svých názorech mluvit, takže se není moc co divit, že se Vráťa i David shodují už v polovině pobytu na tom, že jde bez debat o nejlepší soustředko ze všech sedmi, které tady v Desné absolvovali. A to nás čeká ve zbytku týdne ještě tolik obřích zážitků!

Tak jako každý den luštíme KVÍZ. Dnes asi nejtěžší. O maximálních 15 bodech si mohou nechat zdát všichni včetně trenérů: maximum je 11, na něž dosáhne Řecko, Británie a Amerika, bodík zpátky jsou Italové s Australankami. Kvíz se dost povede i Němkám a Švédům. Dokonalý trapas ale dnes předvádí Francie – a raději nechtějte slyšet ty odpovědi…

Soutěž týmů po 3. dnu: 1. Británie 57 (5 za A-run týmů holek, 5 za úklid, 5 za kreativitu, 11 za kvíz), 2. U.S.A. 56 (4 za A-run týmů kluků, 5 za úklid, 4 za kreativitu, 11 za kvíz), 3. Austrálie 47 (3 za A-run týmů holek, 5 za úklid, 4 za kreativitu, 10 za kvíz), 4. Itálie 45 (3 za A-run týmů kluků, 4 za úklid, 4 za kreativitu, 10 za kvíz), 5. Francie 42 (5 za A-run týmů kluků, 5 za úklid, 3 za kreativitu, 5 za kvíz), 6.-7. Švédsko 39 (2 za A-run týmů kluků, 5 za úklid, 2 za kreativitu, 8 za kvíz) a Řecko 39 (0 za A-run, 3 za úklid, 1 za kreativitu, 11 za kvíz), 8. Německo 36 (4 za A-run týmů holek, 5 za úklid, 4 za kreativitu, 8 za kvíz), 9. Maďarsko 22 (1 za A-run týmů kluků, 3 za úklid, 0 za kreativitu, 5 za kvíz).
 

 
Tituly třetího dne:
Hrdina a hrdinka dne:
Míša a Olivka – ač jim voda v řece byla místy metr nad hlavu, poprali se s vlnami neskutečně a přišli nejen na to, jak se neutopit, ale nakonec i jak se až nad tu kapradinu na skále vydrápat…

Bojovník dne:
Kuba Vokáč - na ŘEKU trénoval od rána: nejprve nad splavem zachránil míč na nohejbal, pak i ujíždějící botu Honzy Huška…

Bojovnice dne:
Síma Havrdová – ta by tenhle titul mohla fasovat denně. Ale dneska K.O.N.E.Č.N.Ě. ty brambory prolomila ve švihadle. I když A-Run? Zase čtvrtá…

 

P. S.: Moc děkujeme za komentáře: za ty povzbudivé i romanticky zasněné. A proto nejen prosíme, ale vyloženě žádáme: odhal se tajemná Bey! Kdo jsi, autorko Sobotního rozjímání o přátelství, nedělní AMBICE. To po tobě chce všech 29 olympioniků!

 

 

DEN #4: ÚTERÝ 9. SRPNA

 

Vůle
i přes kopce přenáší

 

Motto čtvrtého dne:
 „Vůle je silný slepec, který nese na ramenou chromého vidoucího.“
Arthur Schopenhauer

Takový odpočinkovější den v půli naší olympijské cesty tady v Desné, co si pod tím představit? Že dáme místo maratonu jen půlmaratón, hm? No, Vráťa s Davidem už ho po půl deváté ráno mají, přičteme-li k jejich běžeckým ranním dýchánkům dalších dnešních deset kilometrů v kopcích směrem Protržená přehrada.

Kopce čekají i naše olympioniky, to když se v 10:45 staví na start jednoho z nejtypičtějších závodů, kde snad ještě víc než nohy rozhoduje hlava a hlavně ta skvělá síla, kterou dala člověku do nitra příroda, aby si sám pomohl dál, když ho sama příroda nechává na půli cesty padnou – VŮLE.

Disciplínu KOPEC NA 2000 METRŮ startuje intervalově každý sám jako cyklistickou časovku, nemá se s kým poměřovat, na trati ho nikdo nehecuje – musí sám. Ale protože je dneska ten odpočinkovější den, běží naši malí olympionici první kilometr dolů od chaty směrem ke skokanských můstkům, za nimi se přesně na metě 1000 metrů otáčejí kolem značky a šup kopcem zpátky zase k chatě.

Mužskou větev téhle disciplíny ovládá časem 8:28 minuty Radek Hušek, pod devět minut to zvládne ještě Šampi. Bronz bere výsledkem 9:20 Johny a protože hned za ním (9:40) dobíhá Havrda (9:40), rovnají se po této 8. disciplíně v atletickém desetiboji na úplně stejných bodech na stříbrné pozici, ale i čtvrtý Radek jim výhrou v kopci ještě dýchá na záda, zatímco jemu zase v kopci pátý Marťas a osmý Rockerem.

Dívkám stačí na medaile časy za desátou minutou seběhu a výběhu. Výsledkem 10:27 minuty vítězí Anička před Hankou (10:45). Smůlu čtvrtých míst už definitivně prolamuje bronzová Síma (11:17) a tuhle rukavici bramborových umístění přehazuje Lindě (11:24). Kopec nesedne zatím elitní vytrvalkyni tady v Desné Elišce, dobíhá mezi slečnami „až“ sedmá za sestrami Didi a Oli, takže ji v boji o desetibojařský bronz čeká s Anetou v posledních dvou disciplínách ještě hodně tuhý boj.

Na rozdíl od předešlých dní nás čeká oběd už ve 12:00 a bodování pokojů hned po něm. Je to zase jízda dějinami! Prckové zabrousí ve své scénce do historie švédského fotbalu, Frantíci hrají tenis na Roland Garros, druhý rohový pokoj zabrousí do historie italského fašismu, Němky za Angelou Merkelovou a Australanky do samého vyprahlého nitra nejmenšího světadílu. Vrchol ale najde komise na pokojích USA a Británie. Američané nejprve rozeberou historické okolnosti bitvy u Little Bihhornu a pak v doprovodu Šampiho kytary i odzpívají slavnou píseň o této bitvě, kde generál Caster dojel na odvahu kmenu Siuxů, který dobře svůj kraj zná…
No a Britky, dokonale zaranžovaná série scének a anekdot o lordovi (Lili), jeho pikolíkovi (Didi), Mr. Beanovi vylézajícího z pod postele (Eli) až po dojemný tanec Agenta 007 (Klári).

Po bodovačce, kdy z Desné odchází první déšť soustředka, se pak vydáváme hore kopcom (jak jinak, že?) do staré mincovny, kde si po krátké přednášce vyrazíme na verpánku s bucharem v ruce každý svou vlastní památeční minci z Desné 2016. Tady je máme:

Našlapaný program odpočinkového dne ale neumožňuje žádné velké průtahy: v 15:20 už nás moderátoři Studia Desná svolávají k předposlední disciplíně desetiboje: NÍŽCE. Na tradičním protahování pod laťkou nakonec vyčerpáme hned deset postupných snižování provázku: ze startujících 63 cm nad zemí až na neuvěřitelných 32 centimetrů.

Na 45 cm pokračuje pole ještě sedmnácti atletů, konečnou je tahle meta nakonec pro Marťase, Míšu a Johnyho mezi kluky a pro Aničku s Eliškou u dívek. Na 42 cm končí svou pouť Oliver, Honza a Šampi, jemuž ale žádné opravy na předchozích nížkách na rozdíl od jeho dvou menších soků přinášejí bronz. U slečen končí na 42 Aneta, Adélka a Klárka, v soutěži ale pořád zůstává kvartet, z něhož k medaili nepustí pokusy na 39 cm Símonu. To její brácha Radek Havlíček ukazuje, jak je po roce na vyčerpávající desetiboj opět pečlivě nachystaný: překonaných 42 cm a ne úplně marné pokusy na 39 cm mu přinášejí z nížky stříbro a především výrazný bodový úprk před Johnym v celém desetiboji. Vítěz nížky je suverénní. Dokonalou karatistickou pružnost na všech nížkách včetně 39 cm přetavuje ve vítězství Tonda Skala.

Tonda jako jediný z kluků jde už se zlatem v kapse na 36 cm s triem děvčat Lili, Didi, Oli. Loučí se tu stejně jako Oli, dnes tedy mezi děvčaty bronzová. Lili s Didi nejenže zvládnou 36 cm, ale obě na třetí pokus i 34 cm! Konečnou je pro ně až následných 32 cm, po nichž končí na první místě díky méně opravám v soutěži Linda, Didi bere stříbro.

V 17:00 se rozbíhají hned dvě aktivity: jedna parta se postupně řadí na regenerační pobyt ve vířivce, druhá se musí zahřát na koberečku s kroužkem v ruce za hlavou. Ano, víceboj Diagnostika pokračuje soutěží v SEDLEZÍCH. Dívky frkají většinou výkony kolem padesáti opakování za dvě minuty, Eliška ale zaokrouhluje svůj výkon na rovných 70 a bere bronz. O dva pokusy víc přinášejí stříbro Aničce. Dobře naladěná vítězka nížky si chuť a vůli přenáší i do náročného lehsedání a za dvě minuty předvede 88 pokusů.

Klukům hraje do jejich klání rockový doprovod (máme video) a žene je snad k ještě vyšším výkonům, než jim říká vnitřní vůle. Dlouho předlouho vede soutěž Havrda, osmdesát kousků mu ale nakonec na bednu nestačí. Jeho velký soupeř ve všech disciplínách Johny se totiž dostane na osmaosmdesát a navíc vzápětí nastupuje na podložku tým U.S.A. A ukáže se celý naprosto skvěle: Marťas 71, Meci 75, Vrtík 83 a celkový bronz. No a Šampi? To je v hlasitém počítání tuctu soupeřů i kamarádů celé olympijské tělocvičny jízda, která se po dvou minutách zastaví na číslovce – 121. David padá vysílením na záda, ale ostatní hlasitě tleskají a poplácávají ho po namakaném břichu.

Tož, pro odpočinkový den jsou tři disciplíny tak akorát, takže hupky dupky na buchtičky se šodó i s několikanásobnými přídavky, olympijský kvíz, předání dnešních diplomů a povídání o tématu úterka: VŮLI. Diskuze je to opět plodná, kolik vůle ale v sobě ta která děcka ještě reálně najdou se ukáže v noci, kdy černočerná tma padne nejen na temný les u řeky, ale i na hrdiny a antihrdiny té strašlivé S. O.

Anička, Aneta a další si pochutnávají na buchtičkách se šódó

Můžeme si přidat, trenére?

Tituly čtvrtého dne:
Bojovník dne:
Honza Hušek – jako první se vydal do disciplíny kopec a stejně jako v nížce se rval o údělem benjamínka jako velký zálesák. Tenhle chlapec vůli má!

Bojovnice dne:
Aneta Jeřábková – a opravou velkou vůli má i naopak nejstarší žena tady v Desné. Navzdory handicapu v podobě sádry se pere nejen s atletikou neuvěřitelně a to, co vzrůstem největší předváděla v nížce, klobouk dolů a diplom do ruky.

Hrdinky dne
Tým Velké Británie – ze soutěže v nížce si udělal doslova sólozávod a na vyhlášení pak přišel v elegantním britském stylu v šatech a vždypřítomnými kloboučky.

Hrdinové dne
Tým U.S.A. – 350 sedlehů společnými silami, co k tomu dodávat. Tahle disciplína od nich zněla skoro stejně lahodně jako zpívání s kytarou při bodovačce. Díky, kluci!

Dobrá zpráva z Desné: lékař olympijské výpravy je na případná zranění dobře nachystán, ale zatím nemusel nic ze svého pestrého arzenálu použít. Jsme unavení, ale všichni zdraví.

 

P. S.:

Body za stezku odvahy:

Sami bez baterky (10 bodů): Havrda, Aneta, Anička, Linda, Didi, Martin, Vráťa, Šampi, Meci (USA se ale počítá jen 30 bodů) a tři trenéři.
Sami s baterkou (7 bodů): Radek, Hanka.
Dvojice bez baterky (5+5 bodů): Johny, Eli.
Dvojice s baterkou (3+3 body): Honza H., Oliver, Síma, Olivka, Adélka, Luky.
Nešli: Jack, Skalič, Tonda, Kuba, Rocker, Míša, Klárka.

 

 

DEN #5: STŘEDA 10. SRPNA

 

Naše tradice

 

Motto pátého dne:
 „Do tradice se nenastupuje jako do autobusu, s místenkami. K tomu je nutná niternější spřízněnost.“
Georges Rouault

To jsou oni! 11 hrdinů a 7 hrdinek, co dalo závod na 25 kol, tradici Desné

 

Hej, γεια, szia, ciao, salut!

Du vet vad som är tradition? Παράδοση? Hagyomány? Tradizione?

Jo, jo, dnes vystavíme PYRAMIDU dřiny a následného štěstí, což je v Desné rok co rok KOMBINACE, která k srpnovému soustředku patří roky, podobně jako ŠVIHADLO a maratonský BĚH NA 25 KOL na atletickém stadionu. Nemůžeme tyhle disciplíny vynechat! Nikdy!! Je to přece naše T.R.A.D.I.C.E.

 

Středeční ráno sice skrápí Desnou déšť, ale nikoliv v prostorné tělocvičně s krbem, kde startujeme do pátého dne naší olympiády jednou z nejtvrdších soutěží, jakou si jde vůbec představit. V PYRAMIDĚ musíte v co nejkratším čase vysázet za sebou 10 dřepů – 10 kliků – 10 sedlehů, 9 dřepů – 9 kliků – 9 sedlehů, 8 dřepů – 8 kliků – 8 sedlehů, 7 dřepů – 7 kliků – 7 sedlehů a tak dále až do finále 1 – 1 – 1. Je jasné, že to polovina lidí světa vůbec není schopná takhle v řadě dát. Ne tak ale členové Akademie všestranné sportovní přípravy!

Někomu to jako Kubovi trvá osm a půl minuty, někdo jako Olivka zkrátka své tělo po sedmdesáti opakovačkách ze žíněnky v sedlehu nezvedne, jiní ale makají jak T.G.V., že Havrdo (3:24 minuty) a Johny (3:45 minuty), kteří vystoupáte na Pyramidě až ke stříbru a bronzu? Na úplný vrchol se staví Šampi, jenž sto pětašedesát cviků téhle disciplíny zvládne za 3:01 minuty.

Nejlepší holky jsou podobně úžasné. Protože jestli medailoví kluci museli jít pod čtyři minuty (čtvrtý byl Skalič za 4:15), slečny to zopakují. A jak! V přímém souboji o zlato ještě v osmém kole vede Anička, nakonec ji v úžasném finiši tělo na tělo na sousedních žíněnkách ale udolá Linda. A aby toho nebylo málo, mezi Lindy vítězných 3:52,03 minuty a 3:52,53 Aničky se vtlačí ještě Síma (3:52,22). Tak tohle teda bylo něco, dámy! Všechny, dámy, myslíme! Vždyť třeba o pátý flek za bramborovou Eli (4:36) si to Hanka (4:45) a Didi (4:46) rozdají taky do neskutečného finiše. A před tleskajícím obecenstvem kompletní olympijské výpravy dřou skvěle i Adélka s Oli.

Po jedenácté hodině déšť ustává, takže můžeme vyrazit ven a vrhnout se na královskou disciplínu Švihadliády – KOMBINOVANÉ ŠVIHADLO skákané čtyřmi styly (pozadu, popředu, vajíčko, střídnonož) v půlminutových úsecích. Drama tentokráte vytáhnou pro změnu kluci. Posuďte: Marťas 204 přeskoků, Vrtík 205, Johny 206, Havrda 207 – a bronz. Skalič stihne za první půlminutku neskutečných sto osm přeskoků pozadu, další tři styly ale často kazí, a tak trenérům slíbených 400 odolá. Za 262 bere stříbro. Zlatý Šampi nejde tak rychle, ale zkazí jen jedinkrát, což mu vynese v součtu 312 přeskoků.

Holkám kraluje – jak jinak – Anička: 229 opakovaček by bralo medaili i mezi kluky. Což platí i o stříbrné Lindě (211). Hněv trenérů tak padne jen na bronzovou Hanku, která slíbí dvě stovky, ale tenhle plán se jí rozsype jak domeček z karet… dá 199. Přes sto se dostávají taky Adélka (134), Eli (117), Aneta (111) a Síma (110).
 

Po obědě, kdy vymeteme talíře jako lamy s tygrama, můžeme na bodovačku pokojů. Maďaři na ni tradičně dlabou s uherákem v ruce (1 za úklid, 0 za kreativitu), ale ten zbytek! Komise rozdává body plnými doušky, protože scéna o Tour de France, referát o Německé demokratické republice, britský čaj o páté, Perth a pláže Austrálie či tradice NHL za velkou louží s pokračováním sborově zpívaných amerických lidovek s doprovodem Šampiho kytary prostě nemají chybu. Kam na ty nápady chodíte, děcka? Smekáme řecký slamák i s olivovou ratolestí.

 

Osmnáct maratonských hrdinů

No a odpoledne to přijde! BĚH NA 25 KOL na olympijském stadionu, tradiční to atletická tečka, desátá a poslední disciplína desetiboje.

Začínají holky, něžně a v klidu. Lehce se odděluje jen trojka Eli, Ani, Hani, za nimiž neuvěřitelných devět kol krouží na čtvrtém místě šestiletá Klárka. Uáááááááááá!

Aničku s Hankou občas – v desátém, patnáctém, dvacátém kole sice napadne, že by mohli vedoucí ženu závodu Elišku docuknout. Ta ale vždy zkrátka přidá a s neuvěřitelnou lehkostí, ani nijak zvlášť zadýchaná si za 27 minut a 13 sekund dobíhá pro nejvzácnější ze tří ručně dělaných dřevěných medailí. Anička se většinu závodu schovává za Hankou, ale tři kola před koncem nasadí a časem 27:49 bere stříbro. Hanka září za 28:10 s bronzem.

Suverénně se od desátého až do pětadvacátého kola žene za medailistkami čtvrtá Olivka. Pátá dobíhá Síma, šestá Didi a sedmá Linda. Sedm hrdinek, které 25 kol urazily, aniž by na byť sekundu zastavily, což je na rozdíl od ostatních disciplín nezbytná podmínka a zlaté pravidlo našeho Zátopkova závodu. Kdo zastaví, končí...

… což se v závodě patnácti chlapů (šestnáctého, vyčerpaného vítěze deváté disciplíny desetiboje Tondu nechají trenéři odpočívat) týká Jacka, Skaliče, Lukyho a Olivera – závod balí v první polovině. Tempo pětadvacetikoláku udává od startu Radek. Johny se Šampim ho sice mají celý závod, tu čtvrtkolo, tu půlkolo na dohled, ale zcela doklapnout na jeho záda se jim nepodaří. Radek vítězí v čase 23:23 minuty, stříbrný Johny dobíhá necelou půlminutku zpět, bronzový Šampi tentokrát bez ambice si to rozdat s Mozgim ve sprintu pár metrů za ním.

Havrda si především hlídá pozici v celém desetiboji a po čtvrtém místě z vytrvalosti v čase 25:15 ví, že bude v sobotu při vyhlášení desetiboje zářit. To Rocker má v cíli více problémů, včetně protestu od svého žaludku – ale divte se. Kluk, co si v minulosti nechával o doběhu tohoto závodu jen zdát, až se loni dostal na čas 29:59 minuty, se za rok lepší o neskutečných čtyři a půl minuty: dobíhá pátý před Martinem Hoškem a v přímém souboji, kdy je před vytrvalostí jejich souboj v celém desetiboji přesně srovnaný, ho právě o tento jediný bod předstihne i do elitní pětky nejtradičnější disciplíny Desné. Sedmý dobíhá Vráťa, osmý Míša, devátý Honza, desátý Jakub a jedenáctý Meci. Tedy suma sumárum s děvčaty celkových osmnáct hrdinů, jimž bude jejich výkony navždy připomínat jeden z nejvzácnějších diplomů z letošní Desné.

V podvečer na chatě, po skvělém vepřo-knedlo-špenáto, se rozjíždí druhá (odvetná) část olympijského hokejového turnaje. Výsledky? USA – Maďarsko 13:2, Francie – Itálie 8:6, Austrálie/Švédsko – Velká Británie 10:1, USA – Itálie 11:3, Francie – Maďarsko 7:4, Německo - Austrálie/Švédsko 3:7.

Zítra nás čeká v mužském pavouku souboj o zlato mezi USA a Francií, o bronz mezi Itálií a Maďarskem. V ženské části si to za už jistým vítězem Austrálií rozdá o stříbro Německo a Velká Británie.

Končíme za šera, tak tak, abychom stihli zafandit Prskymu a dotlačit ho k první české medaili v Riu a můžeme se pustit do našeho tradičního večerní povídání na téma TRADICE. Tentokrát jsou děcka snad úplně nejaktivnější z celého týdne a vypadne z nich opravdu hodně skvělých myšlenek (včetně hlodů, které pak zopakují v olympijském kvízu č. 5).

Pak už dostává slovo prezident DOV (Desenského olympijského výboru) Vratislav Polka a během čtyřicetiminutového ceremoniálu, který jsme celý natočili na video, vyhodnocuje v úžasné atmosféře dnes parádně naladěných olympioniků hvězdy pátého dne: medailisty Pyramidy, Kombinovaného švihadla a především osmnáct úžasných maratonců, hrdinů závodu, co se stává po dnešku i pro naše nováčky dokonalou ukázkou velké desenské tradice…

 

Tituly pátého dne:
 

Bojovník dne:
Meci – kulhající, ale s ambicí a vůlí závod na 25 kol dát. Dal.

 

Bojovnice dne:
Didi – fantastický finiš Pyramidy, za silného funění doběh pětadvacetikoláku. Bojovnice každým coulem.

 

Hrdina dne:
Radek – kdo jiný v den maratonu, než nejlepší vytrvalec celého našeho olympijského týdne?

 

Hrdinka dne:
Linda – o neuvěřitelném finiši za zlatem v Pyramidě už jsme se zmínili, o dobře rozloženém tempu na vytrvalosti zrovna tak. Vedle toho ale připravila coby nepsaný kápo pokoje Velké Británie další úžasnou scénku a vpodvečer pak vstřelila mazaný gól v hokejovém turnaji.

 

 

Bodování týmů po 5. dnu: 1. USA a Velká Británie oba 119, 3. Austrálie 103, 4. Řecko 95, 5. Francie 86, 6. Itálie 76, 7. Švédsko 69, 8. Německo 68, 9. Maďarsko 33.

 

 

 

DEN #6: ČTVRTEK 11. SRPNA

 

Vítězové
z Mariánské hory

 

Motto šestého dne:
 „Mnohem lepší je odvážit se velkých věcí, získat slavná vítězství, i když se střídavými nezdary, než se řadit k těm ubohým duchům, kteří se ani moc neradují, ani netrpí, protože žijí v šedivém soumraku bez vítězství a porážek.“
Theodore Roosevelt

Po pěti dnech lítých bojů jsou naše tělíčka už pěkně zmožená. Vyložené zranění či nemoci se nám sice vyhýbají, ale tu a ten šrám a tahající svaly se logicky objevují. Čtvrteční budíček tak máme volný a program šestého dne desenské olympiády také nemá vyloženě našlapaný rozpis. Je v něm ale jeden z největších hřebů celého soustředka, ne-li vrchol úplně největší: HIGHLANDER aneb výstup z nížiny až na vrchol Mariánské hory lesním krpálem před šutry, klády i 365 kamenných Mariánských schodů. Vítěz této královské a poslední disciplíny z osmibojů zvaných ROCK MAN a ROCK WOMAN se stane nesmrtelným!

Dopolední program patří posledním zápasům hokejového turnaje. Stříbro v klání slečen po krásném zápase, kde nechybí obrovské nasazení a občas hodně neotřelé způsoby gólových zakončení, vybojují Němky, na Británii zbude bronz. Společný tým Austrálie/Švédsko, který si s těmito oběma celky poradil v první i odvetné části, získal zlato už včera.

O 3. místo v mužském turnaji si to rozdají Italové s Němci. A i když trenéři věří ve vzepětí Jacka, Lukyho a Skaliče, to se nekoná. Od Italů schytají debakl 1:6 a končí čtvrtí, bronz jde k týmu vedenému Radkem Huškem.

Velké finále patří Francii a USA. Amíci sice ostatní soupeře deklasovali dvoucifernými výsledky, ale s Frantíky první duel prohráli 3:4. Do finále vstupují ve velkém stylu, vyhrají poločas, Francie se ale nevzdává, otáčí na 3:2, už se zdá, že bude slavit, ale USA posílají zápas brankou na 3:3 do prodloužení. O vítězi tak nakonec rozhodne zlatý gól, a ten vsítí Francie.

Poobědový čas (k jídlu byly vdolečky!) patří tak jako vždy bodovačce pokojů s připraveným povídáním či sehráním scének o vlastní zemi.

Trenéři už dopoledne dostávají od zástupců Velké Británie „letenky do Londýna“ a když tam v brzkém odpoledni opravdu doletí, čeká je úžasná procházka po památkách hlavního města.

Velmi se dneska činí Němky, trenérům nachystají velkou hostinu s bavorskými kulinářskými dobrotami a sklenkami skvělého Rýnského ryzlinku nalévaného Olivkou.

Švédi pojmou svou zemi opět sportovně: dnes sehrají scénku, jak se stávají mistry světa v házené.

Italové vyprávějí o Koloseu a na stále se měnící výzdobu připisují i tento vzkaz svým sousedům přes chodbu: „Dnešní téma: VÁLKA s USA. Zítra: POHŘEB USA. R.I.P.“

Na Austrálii čeká komisi hned trojice přednášek: Hanka vypráví i Jižní Austrálii, Aneta o kráse a slávě australských opálů a Anička rozebírá, proč je Austrálie pro lidi z celého světa tak oblíbenou destinací.

No a v U.S.A. se dnes pod novou obří vlajkou žije historií baseballu.

 

Po třetí hodině se pak účastníci olympiády vydávají směr Mariánská hora na sportovní vrchol dne a hlavně pro trenéra Vráťu i celého soustředění.

 

Cliff, aneb Bez lana to nejde

Na prahu lesa, u skal připomínající britské, americké i australské útesy v jednom nás čeká nejprve třicetimetrový sprinterský výstup vzhůru pomocí lana – takzvaný CLIFF. V čele soutěže mužů se časem pod osmnáct sekund se dlouho drží Marťas Hošek, sesadí ho z něj až výsledkem 17,01 Johny, toho ale vzápětí časem 16,94 Radek Hušek. Na bednu je třeba šplhat po šestnáct sekund: to se povede nejprve Skaličovi (15,70), poté Šampimu, jehož 15,12 ale překonává o pouhých sedm setin (15,05) Havrda. Nakonec ale ani on nevyhraje. Jasným vítězem se stává Jack – nad horní útes se dostává za 13,28 sekundy.

Holky se nenechají zahanbit ani v nejmenším, a to ani nejmenší Klárka, který nahoru vyšplhá ve skvělém čase 29,68, jasně nejrychlejším z našich benjamínků.

Vítězem CLIFFU ŽEN se nakonec stává Anička a její výsledek 14,51 bere dech. Vždyť je rychlejší než skoro všichni muži včetně dvou medailistů! Stříbro patří za rovněý úchvatný čas 15,24 Hance. Na bronz si dlouho brousí zuby Dianka (21,97), ale na brambory ji nakonec odsune vynikajícím výstupem za 19,51 Simona.

 

Horo vysoká, přijmi nás a neubliž!

Padá už pátá hodina odpoledne, kdy Mariánská hora nad Desnou vítá hrdiny zřejmě úplně nejnáročnější disciplíny olympijského týdne v Desné.

Ne zrovna krátký běh přes kameny a kmeny a po polovině trati pak 365 Mariánských schodů a padesátimetrový finiš do brány z kamenů na samotném vrcholu hory – to je HIGHLANDER, velké finále našeho extrémního víceboje Rock man & Rock woman.

Klání žen přinese vyslovené šoky. Vzhledem k předchozím disciplínám soustředka jsou favoritky jasné: Anička, Hanka, Eliška. Jenže Anička nechala jedny z posledních sil v Cliffu a už na startu vysvětluje, že v Highlanderu překoná těžkou trať spíš chůzí než během: časem 6:26 minuty končí „až“ šestá těsně před s úsměvem dobíhající Olivkou (6:29), naprosto vyčerpanou Símou (6:57) a vítězkou nad sebe samou Anetou (8:32).

Páté místo si vítězstvím o jedinou sekundu nad svou starší sestrou odnáší z Highlanderky Adélka (6:25). Ani druhá z velkých favoritek nevypadá na startu svěže: chodeckých pasáží nakonec Hanka musí zvolit mnohem víc než její zbylé tři soupeřky. Do cíle sice z posledních sil finišuje, ale výsledek 6:21 nakonec znamená – o jedinou sekundu! – čtvrté místo. Zatímco včera na 25 kolečkách letěla jako střela, v Higlanderu Eliška (snad konečně) narazila na své limity. Na rozdíl od ostatních se snaží stále běžet, ale na schodech už ji dochází dech a to ji jich čekají skoro čtyři stovky. Bojuje ale jako lvice a nakonec o jedinou sekundu Hanku udolává.

Ve všech popsaných případech už jsou ale v cíli dvě nečekané hrdinky dívčího Higlandera. Dianka ukazuje, že všechny běžecké disciplíny Akademie konané v lesích (Cliff, Kopec, A-kros) jí jsou mnohem lépe než ty na dráze. Elišku překonává o výrazných třiadvacet sekund, na vrchol hory se vyškrábe za 5:57 minuty. Ani Linda rozhodně nepatří v Desné k nejrychlejším běžkyním, ale do Highlandera se pustí na své zvyklosti dost zostra a když se chce po minutě běhu poprvé projít, postrčí ji výkřik Míši Polky dole na startu k pokračování v klusu. Tahle chvíle možná rozhodne: i přes schody se Linda škrábe v hodně slušném tempu a nakonec sebere i dost sil na běžecký finiš na vrcholu. Rudá ve tvářích, s vysvlečenou mikinou v ruce dobíhá o devět vteřin před Didi a stává se nečekanou ženskou vítězkou Highlandera.

Kluků stojí na startu nakonec třináct: nejmenší závodníky až na Míšu Polku (7:06 minuty) trenéři do tohoto extrémního výstupu nepustí. Časy mezi šesti a sedmi minutami nakonec řadí na osmé až jedenácté místo kvartet Jack (6:05), Rocker (6:11), Meci (6:39), Jakub (6:47).

Zbylých sedm mužů už jde do závodu s docela velkými ambicemi a jejich časy v cíli – u všech rychlejší než u děvčat – tyhle ambice potvrzují. Sedmý dobíhá v čase 5:43 minuty Vráťa a šestý s 5:28 Havrda.

Martin Hošek už den dopředu avizuje, že chce v HIGHLANDEROVI zaútočit na medaili, šetří na něj síly i ve středečních 25 kolech a na trati Mariánské hory to potvrzuje. Havrdu udolává o pět vteřin (5:23) a končí pátý. Na rozdíl od ostatních běžeckých disciplín se do Highlandera naplno pustí Skalič a o pět sekund rychlejší než Marťas a o deset než Havrda bere stejně jako v Cliffu 4. místo (5:18 minuty). Že dal Filip do závodu všechno, dokazuje jeho pád hned za cílovou rovinkou. Kamarádi, co už jsou na vrcholu, ho musejí před dobíhajícími dalšími soupeři odklidit.

Nejlepší trojka Mariánskou horou doslova žene: závod zvládne pod pět minut a za nás trenéry si vyslouží ten nejhlubší obdiv. Snad bezednost arzenálu svých fyzických sil předvádí Johny Mozga, dolní pasáž skoro celou zvládne během, na schodech přechází do hůze opravdu jen, když už to nejde a ještě se zmůže na mocný finiš. Výsledný čas? 4:49 minuty a třetí místo!

Favorité na historický první titul „HIGHLANDER 2016“ jsou při povečerní diskuzi předcházející závodu pro trenéry hlavně oni dva: Radek i David netají své ambice tuhle královskou disciplínu vyhrát. Šampi ji evidentně podřídil i svůj rozvrh tady v Desné: čtvrteční závod na 25 kol nešel na krev, aby těch sil na dnešek zbylo co nejvíc. Dolní pasáž rozbíhá viditelně rychleji než druhý favorit na zlato Radek a na prahu 365 Mariánských schodů má David dobrých dvacet sekund k dobru. Oba schody spíše jdou, ale je to chůze závodní a v tempu. Na konci třetí stovky přece jen začíná Davidovi docházet, Radek má sil na finiš víc a na konci Šampiho náskok mohutně stahuje. Ale nestáhne. David (4:18 minuty) je v cíli za mohutného povzbuzování kamarádů o šest vteřin dřív. To, že ze sebe nechal na Marinské hoře úplně všechno, dokazuje snímek vítěze =  „HIGHLANDERA 2016“:

 

 

 

Odměny skvělým vítězům

Pohlazení pro všechny, co vyhráli nad horou i sami nad sebou, je ve wellness části Chaty Nuselská teploučká: vířivku si užívají sladce kluci i holky (odděleně!).

Jeden z nejkrásnějších dní v dějinách sedmi let desenských pobytů končí po vyplnění kvízu a diskuze nad heslem dne „VÍTĚZSTVÍ“ u rozdělaného ohně.

 

Ceremoniál v záři ohně

První diplomy patří týmům v hokejově-florbalovém turnaji, další potlesk zní nejlepším v Cliffu:

Tedy Jackovi, Havrdovi a Davidovi…

… a Aničce, Hance a Simoně.

Diplomy za Highlandera u ohně přebírají všichni, co se vyškrábali nahoru, stejně jako buřtíky a posléze i marshmallowny na opékání.

Trojka nejlepších mužů je po dnešku bohatší i o speciální medaile…

… které jim budou stejně jako třem nejúspěšnějším slečnám navždy připomínat, co v historicky prvním Highlanderu dokázali:

 

 

 

Tituly šestého dne:
Bojovník dne:
Jack – v Cliffu letěl jako střela a na startu Hihglandera ještě pomáhal nejmenším holkám.

Bojovnice dne:
Hanka – ač se silami už vážně v posledním tažení, nevzdala na hoře jediný metr a ukázala, že je na soustředku asi největší a opravdovou Rock woman.

Hrdinka dne:
Anička – to, jak až na jednu výjimku natřela zadek všem klukům v Cliffu, bralo dech!

Hrdina dne:
Šampi – do Highlandera dal 100 % svých sil, metr za cílem mu nezbylo ale lautr nic. Takhle na krev šel v desné jen dva závody: dvoustovku a Mariánskou horu. A vyhrál.

 

 

 

 

DEN #7: PÁTEK 12. SRPNA

 

Sebevědomí
pro našláplá finále

Motto sedmého dne:
„Lidé, kteří jsou přesvědčeni, že budou mít úspěch, úspěch mají, i když se opakovaně potýkají s protivenstvím. Jiní mohou od života dostat to nejlepší, a přesto pořád selhávají, protože v sobě vidí poražené.“
John C. Maxwell

Na webu si čteme, jak jsme šikovní, kolik toho za den stihneme a jak už se můžeme s rodinami těšit na zasloužený odpočinek: u moře, na Lipně, doma...

To je hezký, jenže! Sedmý den nás čeká hned šest disciplín, vůbec největší porce z celého soustředka a víc než za předchozí dva dny dohromady! Že to nedáme? Pche! My si věříme! A jak už pradávno pravil R. W. Emerson, SEBEVĚDOMÍ – heslo sedmého dne – je přece prvním tajemstvím úspěchu.

 

Sportovní program jednotlivců olympiády v Desné:
Přátelská sobota: Švihadlo popředu, Žabák, Cooper, Tire.
Ambiciózní neděle: Šedesátka, Dálka, Švihadlo pozadu, Čtvrtka, Kliky.
Morální pondělí: Dvoustovka, Trojskok, Sprint se švihadlem, A-run, River.
Volní/volné úterý: Kopec, Nížka, Sedlehy.
Tradiční středa: Pyramida, Kombinované švihadlo, 25 kol.
Vítězný čtvrtek: Cliff, Highlander.
Sebevědomý pátek: Vyřazovací švihadlo, Člunek, Míč do klidu, Kačák, Tygří parkur, Bosu.

Že to bude těžké sportovně i časově, je jasné organizačnímu výboru už u snídaně, a tak chystá pro všech 26 akademiků překvapení: na olympijský stadion se na 10:30 poprvé na soustředku přesouváme kolonou s pěti kruhy, kterou tvoří nazdobené dvě bílé octavie: jedna  pro dívky, druhá pro malé sportovce a pak tmavý passat pro drsňáky.

Na Olympic stadium startujeme den naší poslední, o to důkladnější rozcvičkou, kterou budeme vážně potřebovat! Protože hned první disciplína sedmého dne neodpouští chyby...

 

Vyřazovací finále se švihadly
 

Vyvrcholením každé Švihadliády je takzvané VYŘAZOVACÍ ŠVIHADLO. Disciplína zvláštní v tom, že ji jako jedinou děláme na olympiádě všichni dohromady: kluci a holky společně.

Podle dosavadních výsledků čtyř švihadlových disciplín (popředu, pozadu, sprint a kombinace) se řadíme do žebříčku: prvních pět je nasazeno do čela pěti skupin rozřazovacích kol, k nim je přiřazeno dalších pět na 6.-10. místě, pak další pětka z průběžné 11.-16. příčky a tak dále.

Ve vyřazovací soutěži, kdy skáče vždy pětice sportovců naráz, se neměří čas, nepočítají přeskoky: každý pokračuje tak dlouho, dokud nezkazí. První chybující jde pak do Ceny útěchy, další do finále „D“, třetí do „C“, druhé nejdéle skákající čeká malé finále „B“ – no a ty nejlepší velké finále „A“.

Motivací nevzdat žádný závod je zajímavá výzva trenérů: „Diplom čeká nejen na ty úplně nejlepší, ale i na vítěze jednotlivých malých finále!“ A tak se upřímně raduje z výhry v Ceně útěchy Klárka Vokáčová, celkově šestnáctý, ale suverén finále „D“ Rocker, z diplomu za vítězství v „C“ Kuba Vokáč a zklamání z nečekaného vyřazení z rozřazovacího kola léčí nasazená dvojka celého závodu a teď aspoň lídr malého finále Filip Skala.

Není jediným, který navzdory sebevědomí s papírově slabšími soupeři selhal. Až do „C“ spadla nasazená trojka Radek Havlíček, navíc v něm doskákal jako první a vnitřně se pak zklamaně loučil s medailí z celé Švihadliády. Měl ale štěstí v neštěstí: jak v sobotu uslyší rodiče na vyhlášení olympiády, před nabuzenými soky v boji o bednu nakonec i s 15. místem bronz těsně udržel…

Do velkého finále postupuje tento kvintet: lídr Švihadliády Šampi, dále vítěz vyřazka 2014 a 2015 Vrtík, k tomu Johny, Marťas a Linda. Skáče se docela dlouho, než odpadá jediná dívka ve finále. Hned po ní končí bez medaile, přitom smířeně Šampi. Za ním s medailí, přitom naštvaně Vrtík. Poslední dva finalisté si přidávají ještě dobrou minutku, než se švihadlo sekne Marťasovi – vyřazovací finále vyhrává Johny!

 

Člunkem za diagnostickou jistotou?

Po atletickém desetiboji, extrémním osmiboji Rock man & woman a pětidílné Švihadliádě tak máme dokončené tři z pěti vícebojů a můžeme se pustit do finále toho čtvrtého. Silově-dynamická Diagnostika končívá téměř vždy dvěma rychlostními záležitostmi.

Tou první je ČLUNKOVÝ BĚH NA 4x10 METRŮ. Startujeme zprava u prvního kuželu, druhý ve vzdálenosti deseti metrů obíháme zleva, první pak po dvaceti metrech znovu zprava, čímž dokončujeme osmičku. Na třicátém metru se druhého kuželu tentokrát jen dotýkáme a pak už finišujeme do cíle. Člunek ovládá časem 10,33 Jack. Druhý končí s 10,61 sekundy Šampi a třetí výsledkem 10,67 Havrda. Dívkám dominuje Hanka (10,97) před Aničkou (11,86) a Símou (12,07).

Co to udělá s pořadím Diagnostiky po šesti disciplínách? Medailisté vypadají jasně. Kluci: 1. Šampi 7 bodů, 2. Havrda 22 bodů, 3. Johny 33. Holky: 1.-2. Anička a Linda 38, 3. Hanka 48.

Člunek se ale povede Skaličovi (čtvrtý za 10,93) a dotahuje se na Johnyho na sedm bodů. Vzhledem k tomu, že poslední disciplína je fotbalová a fotbalistů tu moc není (a Johny k nim navíc patří), to ale i tak vypadá na poklidný konec Diagnostiky, kdy se rozhodne jen o nejlepší z dívek. Jenže osud tomu chce zřejmě jinak…

 

Jak fotbalista ztratil bednu fotbalem

Takže MÍČ DO KLIDU – poslední díl Diagnostiky. O co jde? Od startovní čáry se co nejrychleji přesunout s míčem (jakýmkoliv způsobem, ale vždy kopáním) do patnáct metrů vzdáleného čtverce o velikosti 5x5 metrů a tam balon před očima trenéra Vráti zašlápnout do úplného klidu. Jako první se pouští do staré známé disciplíny Šampi a zakládá soutěž časem 5,04 sekundy. Radek Hušek na něj nestačí, ale Skalič ano (4,90) a jde do vedení. Na chvilku, protože Jack vzápětí zašlapuje za 4,60. Vyhraje? Kdepak! Šestý v řadě Havrda uklidňuje balon o šest setin rychleji (4,54). Ale je tu sedmý hráč – Martin Hošek – a ukazuje tuhle disciplínu na nejvyšší úrovni: 4,46 sekundy a 1. místo. Už ho nikdy nepřekoná, ale to největší drama je ještě před námi. Může za něj závodník se startovním číslem devět: Johny Mozga, jeden ze šesti současných fotbalistů. Už rozběh není ideální a zašlápnutí teprve ne. Trenér Vráťa chvíli dokonce uvažuje o diskvalifikaci, nakonec se nad Johnym slituje, ale výsledek 6,68 sekundy je beztak tragický. Před Mozgiho se vecpe hned jedenáct kluků a navrch šest dívek. Najednou tu je 14 bodů ztráty na Skaliče a diagnostická medaile, kterou Johny držel pevně celý týden, padá do klína Filipovi. Mozgi ztrácí stupně vítězů jedinou fotbalovou disciplínou soustředka…

Holky trenéry doslova šokují. Čeká se vítězství Simony, a ta se nádherným výsledkem 6,01 opravdu činí. Ale nakonec získá „jen“ stříbro. Adélka si to nejlepší schovává na poslední den a její čas 5,33 je jedním slovem fantastický. Je z toho zlato a 7. místo mezi všemi! Bronz bere Eliška za 6,06 (ano, i ségra udolá Johnyho). Zajímavý souboj se ale odehrává i pod stupni pro nejlepší: Linda (konečné 15. místo) zvládá míč o poznání lépe než její velká kamarádka Anička (17. místo) a dosud vyrovnaný souboj v celé Diagnostice překlápí na svou stranu.

 

Den plný chyb pokračuje i u šampionů

Čtvrtou soutěží dne a úplně poslední na trávě je klasika Hbitého tygra: KAČÁK. Jde rovněž o soutěž s balonem. Ten musí závodník kontrolovaně valit pod dlaní a přitom se na dráze pohybovat kačím pochodem: se zadkem u země.

Soutěž má dva obrovské favority: Šampi tratí opravdu letí, ale na půlce ho Zdeněk vrací kvůli nejisté kontrole balonu zpět a pro Davida to znamená navzdory následnému nasazení ďábelského tempa po vrácení se na místo chyby až osmé místo. Havrda, jeho největší sok, bere okamžitě šanci za pačesy. Dráhu prokačí za 7,79 sekundy, po výhře v sobotním Žabáku opět jasně vítězí a najednou má na čele celého Hbitého tygra sedmibodový náskok. Náladu po zklamání z Míče do klidu si stříbrem v Kačáku vylepšuje Johny (9,17), bronz bere dnes bojovně naladěný Jack (10,76).

Holky ale drží s chlapci tempo. Vítězí Aneta (10,24) před Símou (10,37) a Aničkou (14,65).

A jak vypadá po Kačáku Hbitý tygr? Kluci: 1. Havrda 5, 2. Šampi 12, 3. Skalič 15, 4. Rocker 19. Holky: 1. Anička 22, 2. Simona 24, 3. Hanka 32, 4. Didi 36.
 

 

Vpřed oválem záludným parkurem

Úplně poslední disciplínou na olympijském stadionu je TYGŘÍ PARKUR. Jak vypadá, bude nejlepší si ukázat na fotkách.

BALONY. Prvním zastavení na dvousetmetrovém oválu je trojka míčů, na níž musí každý závodník dosednout. Neudělá-li tak, musí se na příkaz rozhodčího Zdeňka vrátit.

KUŽELY. Druhým je slalom nakrátko, který je třeba běžet rychle, přitom pohybem do stran.

KLOBOUČKY. Levá, pravá, levá, pravá – vždy sehnout až k zemi.

ŠVIHADLO. U trenéra Vráti musí každý šedesátkrát přeskočit švihadlo. Dokud to nezvládne, nemůže parkúrem pokračovat.

BASKET. Dva kužely vzdálené deset metrů musí každý obejít pětkrát tam a zpátky. Ale ne prostým během, ale driblingem s basketbalovým míčem.

SPRINT. A pak už jen finiš do cíle. Oliver září, mezi malými bere stříbro. Nejmenší mají Parkur upravený, místo švihadla dělají angličáky.

 

Tygří parkur ovládá časem 2:02,70 minuty Šampi. Druhý dobíhá Skalič a třetí Johny. Zvláštní příběh prožívá na trati, která během s úkoly trochu připomíná olympijský moderní pětiboj v Riu 2016, Havrda. Z minulosti ví, že parkur není žádná sranda. Jenže se šetří až moc, první třetinu rozjede příliš pomalu a ztrátu, ačkoliv až tak moc nechybuje, nedožene – čas 2:16,48 znamená pro lídra Hbitého tygra až 9. místo. 

Dívčí klání zvládá jasně nejrychleji Hanka (2:11,35) před Símou (2:21,28) – ta dneska jede, co? Pro bronz si dobíhá Anička (2:23,47).

A co to znamená před úplně poslední disciplínou soustředka v celém Hbitém tygrovi? Ty nejtěsnější možné odstupy na čele! Kluci: 1. Šampi 13, 2. Havrda 14, 3. Skalič 17, 4. Jack 31. Holky: 1. Anička 33, 2. Simona 34, 3. Hanka 38, 4. Linda 52. 

 

Předveďte scénku soustředka!

Nejkolektivněji pojaté, s největší přípravou chystané, obřím kusem nekonečného dětského srdce vyšperkované a pro trenéry jasně nejzábavnější. Takové je den co den BODOVÁNÍ POKOJŮ + PREZENTACE ZEMÍ - důležitý díl fantastické skládačky týmové celotýdenní soutěže.

A tak si trenéři u N.E.U.V.Ě.Ř.I.T.E.L.N.É svíčkové (Díky, Nuselská!) coby pozdním obědě odhlasují, že večer už si dáme coby „sebevědomí přátelé“ olympijský kvíz všichni bez nervů pospolu a soutěž týmů rozštípneme závěrečným bodováním. Na čele mezi Britkami a Američany je stav 135:135. To by bylo, aby jeden nebyl prostě lepšejší.

Kluci z U.S.A. se na poslední bodovačku naoko nijak zvlášť nechystají a u trenérů jsou spíš těmi druhými vzadu. Jenže co se děje po otevření dveří, vyráží komisi dech! Zatemněná okna, american music na tři reprobedny a zesilovač s volume na max, pro všechny trenéry nabídka doutníků a za barem Amík Big One Mini McMeci. Za hřmotným  potleskem se běží podívat skoro celá chata a všem je jasné, co se bude opakovat na večerní diskotéce. Trenéři nemohou jinak: 5 bodů za úklid + 5 za kreativitu = 10 bodů. Tolik pokoj U.S.A. za celé soustředko nedostal.

Jenže Ostrovanky mají pádnou odpověď: tematický večer „Vánoce na v Británii“ nemá chybu. Dárky pod stromeček dostávají nejen bodující Vráťa, Zdeněk, David, ale i malá Klárka, jejíž jméno dnes září v kalendáři. A když to Linda korunuje vánoční koledou odehranou na flétnu, končí i tady verdikt 5+5=10.

Ne, tenhle celotýdenní souboj, do něhož oba pokoje vložily tolik hodin příprav, si nezaslouží jednu náhlou smrt. „Zlato udělíme oběma. Vždyť i na olympiádě se zlato občas dělí, že Soči 2014?“ rozhoduje organizační výbor.

Suverénní bronz podtrhuje fantastickou scénkou „Deset největších sportů Austrálie“ tým Aničky, Hanky a Anety oděný do repre dresů nejmenšího světadílu: 5+5=10.

Dneska jste nám vyrazili dech (i vy Italové se šikmou věží v Pise a Němky s dětským vínem) a my vám moc děkujeme!
 
 

Kdo toho Tygra vyhraje?

Je 16:00 a v rozpisu olympiády v Desné zbývá poslední disciplína. BOSU má zároveň rozhodnout souboj celého Hbitého tygra o zlato mezi Šampim (13 bodů), Havrdou (14 bodů) a Skaličem (17 bodů) i mezi Aničkou (33), Simonou (34) a Hankou (38). Rozhodne ale nakonec o mnohem víc. Medaile se kupodivu neukáže nedobytnou ani přes zdánlivě nedostižnou čtrnáctibodovou ztrátu!

Jasným favoritem Bosu je Marťas, zdravé sebevědomí ale ředí lehkovážností a z modrého klobouku padá už po 63 sekundách. Věřil si na deset minut. I tak to o vteřinu a půl před Skaličem stačí na bronz. Havrda hraje nejen o zlato z Bosu, ale i z celého Tygra. Stačí mu byť o jedinou příčku porazit Davida a vzhledem k lepší bilanci 1. míst má zlato doma. Ukazuje formu, časem 73,79 udolává i tradičního šampiona této disciplíny Marťase, ale na Šampiho to nestačí. David hru nervů ustojí, na Bosu naskáče na jedné noze bez pádu a provinění 98,50 sekundy a v nejtěsnějším ze všech pětibojů udolává Radka o dva bodíčky. Filip si čtvrtým místem jistí celkový bronz s obřím náskokem 19 bodů…

… i v holkách vypadá náskok tří medailistek pro zbytek pole nedostižně. Jenže, jenže. Hanka  se udrží na klouboučku jen tři vteřiny, což značí až 23. místo ze všech a najednou nejenže nebojuje o zlato, ale musí se v Hbitém tygrovi třást i o medaili. No – a přijde o ni. Linda, čtrnáct bodů zpět, si totiž vyskáče stříbro mezi dívkami (23,96), sedmé celkově a z náskoku 14 bodů pro Hanku je najednou ztráta -2. Bosu i celého Tygra ovládá Anička (46,76), bronz na kloboučku bere Dianka a upřímně se raduje i Síma. V Bosu končí pátá, což ji bohatě stačí na celkové stříbro mezi všemi hbitými tygřicemi.

 

 

Dosportováno! Jde se pařiti…

A máme to za sebou! Na všechna sportovní dramata budeme ještě dlouho vzpomínat, ale teď je čas odložit medaile, zamáčknout slzy a začít slavit. Takže hurá na večeři, dát dohromady odpovědi na poslední freestyle kvíz, předat poslední sadu diplomů za šestici disciplín a hurá na diskotéku! Zažili jsme jich v Desné už hodně, ale té letošní ty minulé sahají sotva po kolena. Posuďte:

Hned úvod si bere do parády Martin Hošek a roztančí polovinu olympioniků.

Nejmenší holky vytahují už na konci první hodiny třásně…

… na konci té druhé nejede Chatou Nuselská mašinka, ale celý vlak.

O jedenácté už paří holky a kluci spolu a bez ostychu…

… a po půlnoci se nejen Skalič s Diankou staví na hlavy.

Ukončení hudební produkce v 0:30 je ale jen bodem zlomu v další pařbě. Přesouváme se na pokoje, které hřmí smíchem ještě ve dvě, ve tři ráno. O kanadské noci před čtvrtou svítající se dozví mnozí až ráno u snídaně.

  
Tituly sedmého dne:
Bojovník dne:
Skalič – na první pohled prožil smolný den, jedno čtvrté místo střídalo druhé. Jenže v součtu těchto skvělých výsledků a chyb soupeřů to zítra přinese až nečekanou žeň v konečném účtování vícebojů.

Bojovnice dne:
Oli – do všeho naplno, do všeho s úsměvem. Ani sedmý den neztratila Olivka chuť i sílu a dřela a dřela...

Hrdina dne:
Tonda – po lehké zdravotní indispozice vletěl do páteční porce disciplín jakoby se nic nestalo. Za hrdinu ho zvolila jednohlasně celá výprava: děti, trenéři, kuchař i uklízečka.

Hrdinka dne:
Síma – tahle holčina že měla bramborový start soustředka? Kdo si to dnes vybavuje. Třeba to byl i osud. Protože dneska sbírala Simona jeden diplom za druhým.

 

 

 

JAKÝ BYL POSLEDNÍ DEN #8?

 

JAK HODNOTÍ TRENÉŘI CELOU DESNOU 2016?

 

ČTĚTE  ZDE