Dvojpaprsek a realita
Tolik nespojených párů chodí po světě. Tolik hledajících lidí čeká na svůj dvojplamen. Člověk z toho musí být, tam někde v zadu, skrytě, trochu nervózní. I když se snažíme navenek tvrdit, že je nám vlastně jedno kdy přijde, pevně věříme v to, že se konečně něco zlomí, nebo že se stane něco nečekaného a my budeme konečně s ním/s ní.
Už jen to, že tu jsme, i když ne spolu, je pro veškeré dění tady obrovské plus. Každá duše, i když není v přímém spojení se svou druhou polovinou duše, přesto, že o ni již ví, si tu musí sama prokousat cestičku k tomu dokonalému obrazu a vyjádření sebe sama. Nejde o to snažit se být za každou cenu vyrovnaným člověkem, který svou pokorou a jednáním, nebo smýšlením bude plnit požadavky pro splnění velkého přání, jímž je být v páru se svým plamenem.
Naše duše, jelikož plameny vyzařují naprosto dokonalou energii, tak vysoce laděnou, že bychom ji sotva mohli vstřebat, se musí nejdříve na tento energetický stav dostat. A věřte, že to opravdu není hned. I ti, kteří se již setkali a vědí o sobě navzájem a především znají informace o tom, kým pro sebe jsou, zdaleka nejsou připravení spolu žít. Tato energie, která vzniká při jejich kontaktu, je nepopsatelně silná. Vše, co Vás do této doby uzemňovalo, se rázem pustí a Vy letíte. Je těžké to vzhledem k dnešnímu, ještě stále místy dosti hrubě naladěnému světu ustát. A to doslova.
To, na co hledající zapomínají, je vlastní božství, vlastní život a vlastní jednota. Každý z nás byl sem na Zemi zaslán, nebo spíše sem vstoupil jako samostatná jednotka. Nepotřebujete ke svému životu své dvojče. A kdo tvrdí opak, tak si vymýšlí. Nejvyšší stupeň osvícení totiž není pobývat s dvojplamenem a tvořit díky tomuto spojení extrémně rychle pozitivní změny na Zemi. Toto je úkol dvojplamenů, ale Vaše osobní osvícení, božství, zkrátka to nejvyšší bytí je jen a pouze rozplynutí se v té nejvyšší energii, tedy sjednocení se s tou nejvyšší možnou inteligencí, čirým světlem, které obsahuje veškerá vědění, protože si je naprosto celistvě vědomo své vlastní existence, tedy jen JE. Jen existuje. Naplňuje sebe sama skrz životy duší, které směřují stále dokola ke stejnému cíli. Rozplynout se, spojit se, vlít se do bytí sebe sama, prapůvodní a jedinečné existence. A tato cesta, neboli výlet za sebepoznáním nepramení z našeho dvojplamene a přítomnosti spojené s ním, nýbrž z nás a naší duše. Ano, může vše vést přes spojení s naším dvojčetem, ale není to výhradně nutné.
Mnoho z nás se soustředí, aby vyhovovali setkání s naším dvojčetem. Aby byli připraveni, dokonale naladěni na svůj vlastní energetický tok, aby byli dostatečně osvíceni, aby dokázali včas odkrýt všechna znamení a směrovky vedoucí k setkání s dvojplamenem.
Opravdu myslíte, že takhle by to mohlo fungovat? :)
Vy a Vaše cesta za cílem je ta podstatná. Jakoby naschvál, nám zkušenost být se svým dvojčetem bude upírána, dokud si neuvědomíme své vlastní podstaty, své vlastní cíle a svou jedinečnost i bez dvojplamene. Jeho přítomnost by pro náš duševní vývoj byla pěkná kontraindikace, vzhledem k daleké cestě za cílem totálního sjednocení.
Pokud tedy toužíme po své nejvyšší lásce v lidském projevení, dbejme prosím vlastní cesty za vzděláváním a naplňováním svého vlastního života. Je důležité se pečlivě starat o své vnitřní dítě, odpustit všechny viny z dětství, které nám byly postaveny do života ne jako překážky, ale jako studijní materiál, abychom věděli kým chceme být a jaké hodnoty budeme vyznávat. Všechny křivdy, provinění vůči Vám a Vašemu vnitřnímu, křehkému Já, by měly být uzdraveny a to ve všech směrech času a ve všech projeveních.
Vaše vztahy jsou Vaším zrcadlem. Vše se dá rozpustit pomocí srdeční čakry, pomocí lásky. Ovšem ne zas slepé lásky. Je třeba odpustit a opustit. Ne zůstávat tam, kde námi pohrdají, nebo kde nás to ničí. Najít si svou zdravou hodnotu a s láskou, především k sobě, se ji naučit používat.
V žádném případě neničte své ego. Je důležité se umět v dnešním světě bránit. Je potřeba být člověkem z dnešní doby, jinak ztratíte nit, která vede k přítomnosti a ztratíte se v čase. Spolupracujte s ním. Občas je dobré si zanadávat :D jen pozor na to, kterým směrem to posíláte, aby nedošlo k nedorozumění.
Vídám lidi, kteří mají různá zasvěcení, i mistrovské stupně, ale jsou na úplném začátku svého duševního vývoje. Logické postupy s prací a vědomostmi o energii mají naučené, neboť to, co umí je vykládat karty a radit jiným, popřípadě se sebeobětují, jelikož oni jsou Ti, co mají rozdávat za každou cenu své Já. To, že je někdo zasvěcený, ještě neznamená, že se na takovém vývojovém stupni opravdu jeho jednání a vnímání nachází. Tato doba je kouzelná a tak funguje spoustu magických aktivit i lidem, kteří žádné zasvěcení nemají. Ten, kdo lidi zasvěcuje se nezajímá, zda-li na to má právo zrovna u Vás. Udělá duchovní práci, přišije Vám cosi k duši a podvědomí, Vy zaplatíte, vyslechnete duchovní slova a mastíte dál žít lidský život v opojení kouzelného listu jménem Zasvěcení. Hledám v tom všem pozitivum. Pokud je člověk zralý na další energetický stupeň, na další krok směrem vzhůru a tedy další vývojový stupeň naší duše, zasvěcení k němu přijde samo. Vše se pak samo otevře. Většinou to bývá po nějaké těžké nehodě, nebo ztrátě někoho blízkého, nebo těžké nemoci. Nikdy samo opravdové vnitřní osvícení nepřichází skrz jiné ruce a Vaší peněženku. Ti, kteří touží po zasvěcení v sobě nosí světlo, ke kterému je ale třeba se propracovat vlastním mozkem a vlastními zkušenostmi, vlastním odčištěním karmických úkolů, vlastní pílí a zájmem o pochody ve vlastním těle. Vidím tolik lidí, kteří se pyšní tím, že mají třetí stupeň, ale jejich vývoj tohoto opravdu rozvinutého vědomí ještě nedosáhl. Energie se kterou pracují, není energií osvícence mistrovského stupně, ale energie jejich aktuálního energetického vývoje. Tudíž, v tuto chvíli je zasvěcení platné, ale není ve své plné verzi. Toto jsou první kroky, které k tomuto mistrovskému stupni teprve povedou.
Abych se dostala zpět k tématu v nadpise. Cesta vlastního rozvoje, vlastních zkušeností, otevřené vnímání našeho domova, jímž je Vesmír a objevování vlastního názoru a především vlastního Já tady, v lidském světě, je něco, čím si procházíme všichni. Chceme-li se setkat s naším dvojčetem, budeme muset k sobě být naprosto otevření a upřímní. Spoustu hlásičů duchovních věcí vymýšlí nové a nové poznatky, jež mohou člověku pěkně zamotat hlavu. Abychom si cestu k našemu paprsku "legálně" zkrátili, je třeba zamakat na tom, co budeme vnímat a co necháme za dveřmi.
Pokud umíme vnímat pouze svůj vnitřní hlas, a nepřemýšlet ve spojitosti s ostatními duchovním způsobem, jsme na dobré cestě k dozrávání. Je pěkné mít své duchovní přátele. Ale je to tak trochu past. Pokud komunikujeme a synchronicitách, které zažíváme, o tom, co se mi událo v nitru během společné meditace, o tom, kde je jaký duchovní seminář či jaká meditační hudba "dělá" lepší vibrace atd. rozvíjíme tím debatu o nás a našem nitru. Ztrácíme tím vlastní životní energii a čistota, neboli intenzita světla, která nás vede správným směrem na naší autentické cestě za poznáním opravdu vlastním, nám klesá, jelikož si do sebe pustíme myšlenky, pocity a energii toho druhého. Jak poznáme, které myšlenky a postoje jsou opravdu jen tím naším zvoleným způsobem prožívání, vnímání a vyhodnocování informací, které nám umožňují duchovně růst? Duchovní růst by měl pramenit z nás samotných, pro nás samotné. Pouze tím, kým člověk JE, pak inspiruje ostatní svou vlastní božskou cestou, svými slovy, svým jednáním. Nikoliv dokladem o zasvěcení.
Proto i téma dvojplamen. Vše má svůj čas. Cesta za našimi paprsky duše není přes naposlouchané znalosti jiných, ale o vlastním dobrodružství poznání sebe sama. Přijměte to, že jste člověkem, vyjadřujte k sobě lásku v denních věcech. Tím není myšleno jednat se sebou jako v rukavičkách a téct jako máslo po teplých bramborách, ale dopřávat si ty lidské věci, které k životu tady patří. Jednejte čistě jen za sebe a buďte zodpovědní za to, co prožíváte. Cesta tímto světem není jen o lásce. Jsme tu proto, abychom teprve připravili tenhle svět na příchod něčeho nového a báječného. Bude všude více lásky a úcty k životu, k přírodě, jednoho k druhému. Vše se bude spojovat, ale zároveň každý z nás bude schopen mít své vlastní názory a svou vlastní autentickou identitu. Budeme každý z nás schopen žít jako samostatné jednotky proudící ke světlu a za námi půjdou statisíce dalších, protože ucítí sami v sobě volání po větší lásce a vyrovnaném srdci.
Náš dvojpalmen se cestou může připojit. Ale také nemusí. A to, že se to nestane, není žádná chyba a ani známka nedostatečné duchovní vyspělosti.
Vlastní hodnota, vlastní cesta lidským vývojem a dobrodružství změn, které to vše s sebou bezpodmínečně přináší, je tím, na co je třeba se soustředit. Jsme tady totiž každý sám za sebe...
Naše paprsky duše někde jsou a sdílejí s Vámi to, co v sobě máte právě Vy a právě teď. Jste natolik spojeni, že máte i stejné prožívané emoce. Jako jediný kód z miliardy jiných k sobě pasuje Vaše jedinečné energetické naladění. Pokud k Vám někdy přijde protějšek, se kterým si připadáte DOMA a zároveň bezpečně jako dítě v náruči veškerého Vesmíru, pak je to Váš dvojplamen. Je možné se ale splést. Pokud Vám tato myšlenka, či jakékoliv pochyby vyvstanou na mysli, tak jste nezažili tu absolutní jistotu, kterou setkání s naším dvojplamenem provází. Tudíž ten originální, jediný dvojplamen teprve přijde. Někdy dříve, než si sami myslíme. A jak jinak, než v době, kdy to ale vůbec nečekáme :D
Ať už u sebe paprsek své duše máte či nikoliv, žijte svůj vlastní život, naplňujte ho radostí, zdravím, svobodou a láskou. Žít skvělý život neznamená jen mít se skvěle. Je to především impuls pro jiné, kteří se námi nechají inspirovat natolik, že sami ve svém životě změní vše co je třeba, aby byli šťastní, jako MY :)
A v tom je obrovská síla života, která se prolíná napříč časem i prostorem, vše mění a otáčí do svobody a lásky. To je to roznášení světla na Zemi :) o kterém se dnes všude píše a mluví s takovou vážností. Jen se poněkud zapomíná na to, že musíme být stále lidmi, aby jsme v jádru zůstali především sami sebou :)
Mějte se báječně, Tina :)