CO SI MYSLÍM - TAB                             

Ahoj, jmenuji se Tab. Když mi byly asi dva týdny, našla mě a moje sourozence s mamkou parta ajťáků. Podle toho nás i pojmenovali. Já jsem Tab, maminka Escape, bráchové Shift a Space a ségra Alt. Dva roky jsem pak žila u tety Evy. Ona byla hodná, ale měla kočiček hodně, často se tam měnila smečka, někdo přišel, někdo odešel, do toho tam obíhal pejsek…..trochu taková kočičí anarchie. Evička se o nás starala, ale neměla moc času. Nakonec mi začala ta věčně měnící se smečka opravdu vadit. Nakonec se teta Eva rozhodla, že mi bude lépe jako jedináčkovi jinde. Po dvou letech jsem tedy změnila domov. Zpočátku jsem byla trochu nesvá, že jsem tu sama. Vycházela jsem jen v noci abych rekognoskovala terén.

Osmělovala jsem se skoro 3 týdny. Ale zjistila jsem že nebezpečí nehrozí. Tety co mě vzaly k sobě byly trpělivé, ze skrýší mě natahaly a nijak mě k ničemu nenutily. Měla jsem vždy plnu misku granulek a vody a odpoledne mi dávaly kapsičku. Nebyl důvod ke stížnostem.

Musím říct, že se mi hodně věnovaly. Užívala jsem si drbání, hlazení, ale nebyla jsem na to moc zvyklá. Ani na pozornost, jakou mi věnovaly. No, přiznám se že mi to dělalo dobře. A tak si teď říkám o péči vždy když to jde. Co miluju jsou hračky, které jsou po celém bytě. Nejraději mám šedou plyšovou myš. Ale ráda si beru i věcičky dvounožců. Mám ráda tužky, fixy, malé figurky, náušnice, ponožky…všechno co najdu, s tím si pohraju a pak jim to uklidím. Ale protože nemají takový smysl pro pořádek jako já, tak pobíhají po bytě a nadávají mi kam jsem to dala. Ale musím říct, že se na mě nikdy opravdu nezlobí. Snažím se jim přizpůsobit, ale nechápu proč v noci spí. Snažím si s nimi hrát, povídat si s nimi, ale nevím proč, když je tma lehnou si a zavřou oči a spí. Přitom by se dala dělat spoustu věcí.

Takže závěr mých zjištění: moc se mi tady líbí. Dvounožky se o mě vzorně starají. Ještě trochu zapracuji na jejich výchově a bude to dokonalé.

CO SI MYSLÍ DVOUNOŽKA

(jako by to kočku zajímalo)

Nutno říci, že momentálně vypadá Tabinka jako nejhodnější kočička na světě. Leží stočena v dece vedle druhé dvounožky na gauči. Ale nenechte se zmást. Nevinným výrazem.

To co Tabinka popisuje jako noční hry, znamená šmejdění po stole mezi 2-4 hodinou ranní, odnášení malých i větších předmětů, házení jimi o podlahu, stěnu, skříně – prostě všeho co vydává nějaký zvuk. Když jí omrzí jeden předmět  bleskurychle najde jiný, neokoukaný. V mezičasech skáče na postele nás dvounožek a chce si povídat.  Ve vyprávění je nepřekonatelná. Dlouhé a dlouhé příběhy navazující na sebe.

Přes den podobným způsobem dává radost z naší přítomnosti. Mňoukáním, skřehotáním, překážením na každém kroku. Nejobvyklejší poloha jsou zatnuté drápky do stehna a vyžadování pozornosti. Drbání si vysloveně užívá, ale je znát, že byla ve smečce a není na pozornost zvyklá. Teprve se seznamuje s tím, co to je být jedináčkem, jíž se jako jediné dvounožci věnují.  Ale otrkala se rychle.

Na jméno slyší dobře, ale pokyny - jako každá  kočka prostě ignoruje. Stále doufáme, že se přeci jen naučí našemu rytmu a bude v noci spát. Všechny předešlé kočičky se to naučily. Doufám, že Tab nebude vyjímka. No, spíš je to zbožné přání. Zatím nás má silně na tlapce.

Takže uvidíme po roce.