Deníček 2020
Deníček 2020
1.1.2020 - Poděbradská šlapanda - 25 turistů – 7 km
V poledne jsme odjeli do Libice nad Cidlinou a odtud jsme se vydali k soutoku Labe s Cidlinou. Nejdříve jsme došli k sousoší svatého Vojtěcha a svatého Radima, prohlédli jsme si základy Slavníkovského kostela v areálu hradiště v Libici nad Cidlinou. Poté pokračovali po cyklostezce až k soutoku obou řek a v restauraci Cidlina jsme se zaregistrovali, občerstvili a podle Labe jsme došli až do Poděbrad a odtud odjeli domů.
18.1.2020 – Tříkrálový pochod Sadská – Hořany – Tatce – 18 turistů - 10 km
Ráno pršelo a pršelo. Byli jsme smutní, odpoledne jsme chtěli absolvovat tradiční „Tříkrálový pochod“ do Tatců, tentokrát přes Hořany. Kolem poledne se počasí umoudřilo, přestalo pršet a tak jsme po 13. hodině odjeli do Sadské, kde na nás čekali turisté ze Sadské. Odtud jsme pokračovali přes Hořany do Tatců, kde na nás čekal harmonikář Jaroušek. Zazpívali jsme si s ním, občerstvili a kolem 19. hodiny odjeli vlakem domů.
28.1.2020 – Sadská (Nymburk) – Písty – Kopanický mlýn - 32 turistů – 13 km
Turisté z Nymburka měli sraz u železničního mostu, odkud vyráželi podle Labe,přes Komárno směr Písty. Turisté ze Sadské se sešli u Fajtisů a po cyklostezce a lesem pokračovali také do Píst. Zde jsme se sešli u autobusové zastávky. Pohlédli jsme si písečný přesyp u Píst a poté pokračovali kolem Tomacu na Kopanický mlýn. Zde je rodinná farma SÝRÁRNA, kde jsme si nakoupili různé mléčné výrobky. Někteří pokračovali do Hořátve a odtud přes Kostelní Lhotu do Sadské. Část turistek odjela domů autobusem. Zdatnější turisté se rozhodli, že se vrátí zpět do Píst a stejnou cestou podle Labe do Nymburka. U železničního mostu jsme se rozloučili, kdy opět někteří přešli Labe přes most a zbytek došel k přívozu, který je přepravil na druhou stranu řeky.
4.2.2020 – Kutná Hora – výstava Jiřího Trnky (v zahradách imaginace) 14 turistů
Už od pondělí pršelo a pršelo. Proto jsme se rozhodli, že změníme trasu výletu. Nepojedeme do Křečkoře, ale vydáme se do Kutné Hory, kde je výstava “Jiří Trnka – V zahradách imaginace“. Prakticky se jednalo o procházku dobou a světem Jiřího Trnky. Jiří Trnka je synonymem české i světové animace. Pronikal do mnoha sfér umění. Animovaný, především loutkový film má ale v jeho tvůrčí dráze zásadní postavení. V letech 1945 – 1965 natočil na 30 animovaných, převážně loutkových filmů, v provizorních podmínkách a bez filmových zkušeností. Společně s Jiřím Trnkou jsme byli pozváni do kouzelné Zahrady, obklopené plotem, deroucí se občas do reálného prostředí, stejně jak to vidělo pět malých kluků, hlavních hrdinů Trnkovy knihy. Prošli jsme dobou a světem Jiřího Trnky. Výstava se nám líbila, nevadilo nám, že celý den prakticky pršelo.
13.2.2020 – Hořátev – minerální pramen „Výrovka“ – Kostelní Lhota –Sadská – 21 turistů – 8 km
Povětrnostní podmínky nám nedovolili tento výlet uskutečnit v úterý 11.2.2020, tak jak jsme měli naplánováno. Přesunuli jsme jej na čtvrtek a doufali, že se počasí umoudří. Ve čtvrtek bylo příjemné počasí a tak jsme ráno jeli z Nymburka vlakem do Hořátve, kde na nás měli čekat turisté ze Sadské. Ale opět došlo k problému, vláček ze Sadské nejel, porouchal se a turisté čekali na náhradní autobus. Netrvalo dlouho a autobus zastavil na návsi v obci Hořátev. Odtud jsme vyrazili po cyklostezce k minerálnímu pramenu „Výrovka“. Pramen jsme našli a ochutnali. Odtud jsme pokračovali lesem do obce Kostelní Lhota a poté cyklostezkou do Sadské.
18.2.2020 – Velichovky lázně – Jaroměř – 27 turistů – 11 km
Ráno nás rychlík z Nymburka hl.n. dopravil až do Jaroměře, zde probíhá velká rekonstrukce jak nádraží ČD, tak i autobusového terminálu. Našli jsme náhradní autobusovou zastávku a autobusem jsme odjeli do Lázní Velichovky. Lázně Velichovky se specializují na léčbu pohybového aparátu. Přírodní léčivý zdroj poskytuje unikátní křídovou slatinnou zeminu s vysokým obsahem uhličitanu vápenatého a železa.
Díky její přirozené hustotě je vhodná především pro zábaly a koupele. Vynikajících výsledků je dosahováno u pacientů po operacích kloubů, včetně kloubních náhrad, pacientů s chorobami pohybového aparátu i po úrazech. Vytváří se zde příjemná atmosféra, která Vás v dnešních hektických dnech uklidní. Cílem je poskytování moderní lázeňské péče na vysoké úrovni, v prostředí, které odpovídá tradici velichovských lázní, založených již v roce 1897. První republika, se odráží nejen v architektonické podobě lázní. Naleznete ji i v klidu parku, který lázně obklopuje. Na své si přijdou i milovníci hudby a dobré zábavy. Obec Velichovky se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký, zhruba 5,5 km západně od Jaroměře. Žije zde 736 obyvatel. První písemná zmínka o vsi se vztahuje k roku 1389.
Jaroměř je východočeské město v okrese Náchod, ležící 17 km severovýchodně od Hradce Králové na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje v nadmořské výšce 254 m. Má rozlohu 23,95 km². Žije zde 12433 obyvatel. K Jaroměři přináleží i historické pevnostní město Josefov.
25.2.2020 – Velký Osek – Poděbrady- 23 turistů- 11 km
Je opět úterý, počasí si nemůžeme vybírat a zase prší. Ale jsme turisté, tak nás nějaký déšť nezlomí, tak jsme se ve větším počtu a v pláštěnkách vyrazili po žluté směr Oseček. Přívoz, ale nebyl k dispozici, báli se velké vody, tak jsme se vydali po červené značce, po pravém břehu Labe. Celou cestou pršelo a cesta lesem byla rozježděná, stahovali tam dřevo, ale zvládli to. V Libici nad Cidlinou jsme už pokračovali po asfaltové cyklostezce, kterou jsme došli na soutok Labe s Cidlinou a dále do Poděbrad. Cestou jsme si natrhali medvědí česnek, který již začal vyrážet.
3.3.2020 - Nymburk - naučná stezka na Ostrově – 23 turistů – cca 7 km
Ráno jsme se opět probudili do deštivého dne. Dnešní výlet jsme měli naplánovaný do Nymburka do parku Ostrov. Sešli jsme se na náměstí a Labe jsme překonali přívozem. Park Ostrov leží jižně od města, mezi hlavním tokem Labe a jeho starým ramenem. Je známý již z historických zpráv ze 16. Století pod názvem Topol nebo Topolí. Kdysi býval majetkem křižovníků Rohovských , kteří jej roku 1413 prodali obci Nymburské. V letech 1918 – 1920 byl Ostrov upraven na anglický park a byla zde vysázena řada vzácných dřevin a keřů. Na ploše 21 hektarů můžeme obdivovat nádhernou platanovou alej, liliovníky tulipánokvěté, topoly černé, jasany ztepilé, tisy červené, buky lesní, cypřišky Lawsonovy, douglasky tisolisté, mohutné duby letní a další stromy, které vytvářejí cenné arboretum. Lesopark je také hojně obývaný celou škálou živočichů. Jsou zde charakteristické i lužní rostliny – dýmivka dutá, křivatec žlutý, orsej jarní, lecha jarní, plicník lékařský, sasanka hajní či česnek medvědí. V roce 2019 byl park obohacen o naučnou stezku. Celkem 11 zastavení nám přiblíží historii parku, jeho faunu a flóru. Prošli jsme kolem Střediska vrcholového sportu tzv. Tyršák a rychle jsme se vrátili do města, pršelo a pršelo.
10.3.2020 – Lomnice nad Popelkou – muzeum a prohlídka města – 22 turistů – cca 5 km
Ráno jsme se dostali rychlíkem do Chlumce nad Cidlinou, odtud spěšným vlakem do Staré Paky a poté jsme jeli spojem Ariva. Zde jsme si museli zakoupit jízdné ve vlaku. Z nádraží jsme se vydali na náměstí, kde se nachází Městské muzeum a galerie Lomnice nad Popelkou, které bylo založeno v r. 1891. Toto muzeum sídli v neoklasicistním Šlechtově „Hrubém domě“ – čtyřpodlažním patricijském městském paláci z 20. let 19. století, který původně sloužil k reprezentačním účelům rodu Šlechtů Všehrdských ze Všehrd a z Hrochova, a zároveň také do roku 1910 jako textilní manufaktura. Muzeum se zaměřuje především na historii a etnografii Lomnicka, dále mineralogické a zoologické bohatství Podkrkonoší a Českého ráje, v galerijní oblasti na díla významných regionálních umělců. Je tu Památník rodu Šlechtů s ukázkami historického mobiliáře. Památník básníka J. Seiferta, Historie a tradice sportu na Lomnicku, Církevní umění, Mýtická hora Tábor, fenomén Lomnické suchary a industriální tradice města, Expozice myslivosti a loveckých trofejí, Sušírna pláten. Dále nás pracovník muzea provedl městem, kde nám ukázal a přestavil několik historických budov a tzv. Karlov.
12.5.2020 – Písty – 26 turistů – cca 7 km
Konečně po dlouhé přestávce jsme se sešli u železničního mostu a s radostí, samozřejmě s rouškami vyrazili podle Labe do Píst. Šli jsme, po červené, lesem. Cestou jsme pozorovali pasoucí se koně u Komárna. Turisté ze Sadské vyrazili po cyklostezce směrem k jezeru a dále lesem do Píst. Zde jsme se pozdravili s patřičným rozestupem a rozešli jsme se. Ze Sadské šli podle Labe a jezera zpět do Sadské. Nymburáci se vrátili přes Komárno do Nymburka. Cestou jsme pozorovali hejno kachňat a opět pasoucí se koně.
19.5.2020 – ZOO Chleby - 33 turistů – cca 10 km
Ráno jsme v Nymburce sedli na autobus a odjeli do Chleb. Zde jsme si nejprve prohlédli pavilony zvířat starší části ZOO a přešli do nové části ZOO. Ve staré části u kostela se nachází pavilony dravců, pávů, surikat, lemurů a dalších. Dále jsou zde dřevěné sochy různých velkých zvířat, dětský koutek, výstava zvířecích exkrementů a obří sladkovodní akvárium. V nové části je opět dětská ZOO (holandské zakrslé kozy, slepice, husy, kachny) . Dále jsou zde velbloudi, medvědi a další zvířata. Pro děti - dětské pískoviště a velké dětské hřiště. Občerstvili jsme se a vypravili se zpět do Nymburka. Část turistů šla do Oskořínka a odtud odjeli vlakem a zbytek se vydal pěšky, polními cestami, přes Kovansko do Nymburka.
26.5.2020 – Bošice – Plaňany – 24 turistů - 8 a 11 km
Do Peček jsme odjeli přímým autobusem z Nymburka, turisti ze Sadské k nám cestou přistoupili. V Pečkách na nás čekal motoráček a odvezl nás do Bošic. Odtud jsme se vydali po modré, podle potoka Bečvárka, došli jsme k Bošickým skalám, zastavili jsme se u čertových stop. Lesem a přes louky jsme přišli do obce Přebozy. Pokračovali kolem rybníka Rozkoš do Žabonos a dále do Plaňan. Část turistů zde počkali na vlak. Ostatní pokračovali po modré značce do Vrbčan, odtud po zelené přes přírodní rezervaci Stráně do Chroustova a jeden z nás došel s pejskem až do Chotutic.
2.6.2020 Poříčany – Klučov – Český Brod – 33 turistů – 11 km
Do Poříčan jsme dojeli vlakem a vydali se kolem obecního úřadu a kostela Narození P.Marie. Zde jsme si přečetli o historii tohoto kostela. Prošli jsme okolo zdejšího hřbitova. V obci Klučov jsme hledali tvrziště. Takto se označuje opevněné sídlo, které bylo vystavěno v rovině na uměle vytvořeném nebo speciálně upraveném návrší. V případě Klučova jde o oválný pahorek značných rozměrů. Dnes je jádro tvrziště zarostlé hustým křovím. Proto jsme pokračovali, bez hledání, po silnici do obce Lstiboř a Liblice. Zde jsme se rozdělili, část odjela autobusem, někdo šel přímo na nádraží v Českém Brodě a zbytek turistů stezkou Břetislava Jedličky – Brodského, kolem Šembery, rybníka a okolo kaple sv. Gotharda. Tato poutní kaple byla postavena na náklady zámožného českobrodského měšťana Jana Albrechta Šentáka v roce 1727 nad zázračným pramenem. Nakonec jsme prošli Kouřimskou bránou na náměstí.
9.6.2020 – Jabkenice – Loučeň – 31 turistů – cca 10 km
Z Nymburka od hlavního nádraží jsme odjeli přes Loučeň, kde jsme přestoupili, do Jabkenic. Obec leží asi 20 km jihovýchodně od Mladé Boleslavi. Z větší části leží na území přírodního parku Jabkenicko a její jméno proslavil svým devítiletým pobytem hudební skladatel Bedřich Smetana. V roce 1875 se přistěhoval do Jabkenic a bydlel u své dcery Žofie, provdané za nadlesního Josefa Schwarze. Zde pak žil téměř nepřetržitě až do své smrti v roce 1884. Napsal zde nejvýznamnější díla, jako jsou opera Hubička, Tajemství, klavírní cykly Sny a České tance a dokončil zde cyklus Má vlast. Myslivna, ve které žil, je dnes přeměněna na muzeum. Turisty oblíbená je také Jabkenická obora. V oboře je chována vysoká zvěř a to hlavně dančí. Prošli jsme vesnicí a po modré jsme „Smetanovou procházkou“ přišli k památníku Bedřicha Smetany a prohlédli si muzeum. Zdejší expozice se věnuje především obdobím Smetanova života, obrazovým a písemným dokumentům i řadě osobních i rodinných předmětů. Poté jsme pokračovali po červené , kolem Mlýnského rybníka, došli jsme k Fürstenberskému pomníku a dále kolem Loučeňské hájovny do obce Loučeň.
16.6.2020 – Libuň - zřícenina hradu Pařez – Prachovské skály – Jinolice – 22 turistů – 10 km
Ráno jsme jeli spěšným vlakem přes Mladou Boleslav do Turnova, kde na nás čekal motoráček a odvezl nás do Libuně. Odtud jsme pokračovali po modré, na rozcestí Hvozdě po zelené, přes Pařezskou Lhotu na zříceninu hradu Pařez. Hrad vznikl zřejmě v polovině 14. století. Zanikl pravděpodobně za husitských válek, kdy byl dobyt a pobořen. Poté byl obýván loupežníky. Dnes zde najdeme poměrně velké zbytky zdiva věže, tyčící se na výrazné skále. Odtud jsme pokračovali po červené a na rozcestí Na Stájích jsme uhnuli na zelenou a došli k Parkhotelu Skalní město. Zde jsme se občerstvili, odpočinuli a po žluté došli k Prachovu – vstup do skal. Po zelené kolem rybníků Obrovský, Němeček a Vražda došli do Jinolic, odkud jsme přes Jičín odjeli domů.
23.6.2020 – Louňovice pod Blaníkem – Kondrac – 19 turistů – 7 km
Autobusem z Kolína jsme odjeli přímo do Louňovic pod Blaníkem a odtud jsme pokračovali po zelené, poutní cestou Blaník – Říp, došli na parkoviště pod Velkým Blaníkem a odtud vystoupali na vrchol (638 m). Zastavili jsme se u sochy rytíře. Jedná se o velkou kamennou sochu hlavy Blanického rytíře. Někteří šli přímou cestou po červené na vrchol. Ostatní došli na vrchol méně náročnou poutní cestou. Vyšlápli jsme 107 schodů na zdejší rozhlednu. Z ochozu je výhled na zvlněnou krajinu Posázaví, Benešovska a Vlašimska. Poté pokračovali dále a zastavili se na Slepičí skále a u základního kamene k Národnímu divadlu. Zahráli jsme si na lesním xylofonu a poutní cestou došli do obce Kondrac. Zde jsme v restauraci U Matoušků poobědvali „velký řízek“ a navštívili zdejší Farní muzeum.
30.6.2020 – Adršpach – Teplické skály – Teplice nad Metují – 24 turistů – cca 14 760 kroků – 10 km
Ráno jsme vyrazili rychlíkem směrem Hradec Králové, dojeli jsme až do Starkoče, odkud pokračovali spěšným vlakem do Teplic nad Metují, kde na nás čekal jeden vagónek motoráčku do Adršpachu. Vagónek se cestou pěkně „nacpal“ a byli jsme rádi že jsme v Adršpachských skalách. U vstupu do skal jsme se vydali po zelené prošli jsme kolem Pískovny – jedná se o krásné jezírko, které vzniklo zatopením bývalého pískovcového lomu. Prošli jsme kolem několika skalních věží např. Trdlo, Střelmistr a dalších. U Cukrové homole jsme pokračovali po zelené a podle Metuje k Homoly cukru, prošli jsme Gotickou brankou až jsme přišli na Sloní náměstí, přišli jsme mimo jiné ke Krakonošovu zubu, dále k Eliščině věži. Došli jsme k turistickému rozcestníku „Trpaslík“ a pokračovali po žluté, zde jsme se podívali na malý a velký Adršpachský vodopád. Zdárně jsme zvládli schody u Vlčí rokle, která tvoří přirozenou hranici mezi dvěma skalními městy – Adršpachskými a Teplickými skalami. Nalézají se zde vysoké skály, jezírka a vodopád. Cesta byla docela náročná, čekali nás žebříky a spousta schodů. Viděli jsme skutečnou divokou přírodu s rašeliništi, podmáčeným terénem a skalami. U rozcestníku Vlčí rokle - Pod sedmi schody (527 m) jsme si odpočinuli. Poté jsme pokračovali k rozcestníku Teplické skály – ozvěna. Zde se někteří vydali ke zřícenině hradu Střmen. K hradu je jediná přístupová cesta po dlouhém schodišti (300 schodů). Vystoupali až na vyhlídkové místo. Ostatní pokračovali po modré ke vstupu Teplické skály. V restauraci Pod Ozvěnou jsme se občerstvili, odpočali a počkali na ostatní. Jsme dobří turisté, hurá zvládli jsme náročný terén.
Dovolená v Plzni byla kvůli koronaviru zrušena, proto jsme si v týdnu od 13.7.2020 naplánovali čtyři výlety, aby nám to nebylo líto.
13.7.2020 Kořenov – Příchovice – Tanvald – 22 turistů – 10,5 km
Tentokrát jsme jeli do Kořenova přes Chlumec nad Cidlinou, Starou Paku, Železný Brod, Tanvald a posléze zubačkou do Kořenova. Hned na nádraží jsme navštívili Muzeum ozubnicové dráhy, zaměřené na trať Tanvald – Kořenov. Poté jsme se vydali po modré přes obec Kořenov a Příchovice-Tesařov . Vystoupali jsme na Hvězdu (959 m). Je to hora ve Vilémovské hornatině nejzápadnější části Krkonoš. Na vrcholu je vybudována 24 metrů vysoká kamenná rozhledna Štěpánka z roku 1892. Zdolali jsme 78 schodů a prohlédli si okolí. V restauraci Hvězda jsme si odpočinuli a pokračovali do obce do obce Příchovice a zastavili jsme v Muzeu Cimrmanovy doby, které bylo otevřeno v roce 2013. Je v něm umístěna značná část pozůstalosti Járy Cimrmana. Vystoupali jsme na rozhlednu Maják Járy Cimrmana. Po zdolání 105 schodů se nám naskytl výhled na oblast Železnobrodska a Semilska. Po zelené jsme došli až do Tanvaldu a odjeli přes Mladou Boleslav domů.
14.7.2020 – Přelouč – Klenovka – Březinský rybník – Lepějovice – Valy u Přelouče – 14 turistů – 9,5 km
Přes Kolín jsme rychlíkem odjeli do Přelouče a odtud jsme se vydali po zelené do místní části Klenovka. Zastavili jsme se u památného dubu, obvod kmene je asi 490 cm, výška asi 18 metrů. Poté pokračovali podle lesa k Březinskému rybníku, zde si užil koupání náš pejsek Keš. Na pokraji stojí topol černý (obvod kmene 490 m), patří mezi chráněné památné stromy České republiky. Odpočinuli jsme si a pokračovali přes barokní myslivnu, která je zpustlá, ke kostelíku sv. Michaela archanděla. Ve středověku zde existovala tvrz, kostel, 5 statků a v 16. století se uvádí i krčma. Zůstal jen kostelík se hřbitovem. Podle přírodní památky Meandry Struhy jsme hledali zbytky tvrziště. Dnes prý je patrný pouze čtverhranný pahorek obklopený příkopem a valem. My jsme do hustého roští nevstoupili a vrátili se ke kostelu a pokračovali do Val u Přelouče.
16.7.2020 – Lipnice nad Sázavou – 14 turistů – 7 km
Společně jsme se sešli v Kolíně a do Havlíčkova Brodu jsme odjeli rychlíkem, odkud jsme pokračovali autobusem a vystoupili na Lipnickém náměstí. Prošli jsme kolem busty spisovatele Jaroslava Haška a zastavili jsme se u hrobu jmenovaného. Poté prošli kolem památníku Jaroslava Haška , kde se nachází malá expozice, která vás seznámí s životem a dílem tohoto oblíbeného autora. Došli jsme na hrad Lipnice, který založili páni z Lichtenburka, nejstarší hradní budovy pochází z roku 1310. Hrad vyměnil několik majitelů a v roce 1869 byl zničen požárem, naštěstí jeho úplnému zchátrání zabránil Klub českých turistů, který jej odkoupil v roce 1924. Na konci 20. století prošel velkou rekonstrukcí. Prohlédli jsme si celý hradní areál včetně kaple sv. Vavřince, dále rozsáhlé sklepení. Spatřili jsme archeologickou expozici, sbírku Odtud jsme se vydali k Národnímu památníku odposlechu „Ústa pravdy“ a „Bretschneiderovo ucho“. Tento zvláštní název byl inspirován postavou tajného policisty z knihy Dobrý voják Švejk. Dále jsme pokračovali po žluté k třetímu reliéfu „Zlaté voči“, který se stejně jako ostatní nachází v bývalém žulovém lomu. Odtud jsme po zelené došli zpět do Lipnice nad Sázavou.
17.7.2020 – Brniště – sochy ve skalách – 19 turistů – 7 km
Ráno jsme nasedli do rychlíku Ariva a rozjeli se do České Lípy, zde jsme přestoupili do motoráčku směr Liberec. Po několika zastávkách jsme vystoupili v Brništi. Odtud jsme vyrazili „Stezkou hastrmanů“ , okolo dřevěného mraveniště, dále kolem Brnišťského rybníka k zahrádce paní Zdislavy. Místo vzniklo v roce 2010. V okolí skalních sklepů je několik informačních tabulí, upravená zahrada a místo pro nabrání dalších sil k turistice. Odtud jsme pokračovali ke stezce mezi skalami, kde do pískovcových skal podél staré vozové cesty vytesali umělci z Česka a Německa v roce 2018 reliéfy trollů, bohů a strážců lesa. Nachází se zde cca 30 těchto reliéfů. Odtud jsme přišli k bylinkové zahrádce a prohlédli jsme si dřevěné sochy u zdejšího ekocentra. Zde jsme se občerstvili, odpočinuli si a pokračovali kolem kostela sv. Mikuláše, po stezce hastrmanů . Nachází se zde památná lípa. Prošli jsme kolem rybníka Vratislav, kde se vykoupal náš psí kamarád Keš a opět se vykoupal v Brnišťském rybníku. U tohoto rybníka je několik dřevěných soch. Vesnice je protkána „Stezkami hastrmanů“, my jsme prošli větší částí.
3.9.2020 – Železný Brod – Spálov – Riegrova stezka – Semily – 20 turistů – 11 km
Ráno jsme odjeli spěšným vlakem do Turnova a odtud rychlíkem do Železného Brodu. Některé turistky zůstaly v Brodě a počkaly na osobní vlak do Spálova, zbytek se vydal podle Jizery pěšky do Spálova. Zde jsme počkali v restauraci Pod Spálovem na děvčata, která přijela vlakem od Ž. Brodu. Odtud jsme pokračovali Riegrovou stezkou – NS Údolím Jizery. Prošli jsme kolem elektrárny Spálov. Došli jsme k informační tabuli „Pramen A. Staška“. Prošli jsme krásným údolím Jizery, tunelem a v přístřešku Pešorest jsme si odpočinuli. Dále jsme prošli 77 metrů dlouhou, visutou galerií. Cestou jsme pozorovali, na druhé straně Jizery, horolezce. V Bitouchově jsme přešli přes Jizeru a pokračovali po červené kolem zámku v Semilech. Zámek stojí na místě původní renesanční tvrze, která sloužila jako správní sídlo Smiřických. Od r. 1899 zámek vlastní město. V průběhu 20. století byla budova navýšena o dvě patra a vlivem dalších úprav zmizel původní vzhled zámku. Dnes se zámek využívá jako administrativní budova. Odtud jsme se vydali na náměstí a posléze jsme došli až k nádraží.
8.9.2020 – Železnice – Bradlec zřícenina – Bradlecká Lhota – Kyje u Jičína – 26 turistů - 12 km
Z nádraží jsme se vydali po červené do obce Železnice, zde jsme nahlédli do kostela sv. Jiljí, prošli jsme kolem vlastivědného muzea a pokračovali na náměstí Svobody a odtud po modré značce ke zřícenině hradu Bradlec (542 m). Na zalesněném čedičovém vrcholu jsou poměrně rozsáhlé zbytky hradu ze 13. století. Hrad byl dobyt za husitských válek. Dnes se dochovaly zejména zbytky čtyřhranné věže, několik zdí a valů. Nejzajímavější je „okno“ ve věži. To představuje vchod do věže. Odkud jsme pokračovali po žluté k turistickému rozcestníku Bradlec a pokračovali po zelené značce přes Bradleckou Lhotu ke Zlaté stezce Českého ráje a odtud po červené stále do kopce. Ani v Kyjích jsme si neodpočinuli a stoupali a stoupali až k zastávce Kyje u Jičína.
15.9.2020 – Olbramovice – NS Po stopách Sidonie Nádherné – Vrchotovy Janovice – 19 turistů – 8 km
Ráno jsme jeli z Prahy hlavního nádraží rychlíkem do Olbramovic a odtud se vydali po naučné stezce „Po stopách Sidonie Nádherné“. Cestou jsme se seznámili s několika naučnými tabulemi o Sidonii. Zastavili jsme se u statku „U dvora“, kde jsme si prohlédli zdejší koně a dokonce jsme si jednoho pohladili. Poté jsme pokračovali po žluté kolem rybníka „U hajného“ do Vrchotových Janovic. Zámek nás zklamal, nebyl otevřen a ani Muzeum českého zvonařství. Tak jsme si prohlédli alespoň zámecký park a hrobku a hřbitov rodiny Nádherných, s náhrobky rodiny a jejich zvířat. Je součástí lesoparku. Je zde pohřbena i poslední majitelka zámku Sidonie Nádherná z Borutína, která byla v roce 1949 donucena emigrovat do Anglie, kde také zemřela. Její ostatky byly na zdejší hřbitov přemístěny v roce 1999.
Sidonie Amalie svobodná paní Nádherná z Borutína (1. prosince 1885 Vrchotovy Janovice – 30. září 1950 Harefield, Hillingdon, Anglie), pokřtěná Sidonia Amalia Wilhelmina Carolina Julia Maria) byla česká šlechtična z rodu Nádherných z Borutína, mecenáška a organizátorka kulturního života, poslední šlechtická majitelka zámku Vrchotovy Janovice.
Měla široké kulturní vzdělání a mezi její přátele patřily přední osobnosti tehdejšího kulturního a politického života – architekt Adolf Loos, malíř Max Švabinský, chorvatská hudební skladatelka Dora Pejačević, kníže Max Lobkowicz a mnoho dalších. Jejími nejbližšími dlouholetými přáteli byli básník Rainer Maria Rilke a rakouský spisovatel a novinář Karl Kraus, jimž oběma byla múzou. Majetek jí byl nejprve zabrán v roce 1944 německými SS a po únoru 1948 podruhé komunistickým režimem.
22.9.2020 - Zahrádky u České Lípy – Česká Lípa – 25 turistů – 11 km
Ráno jsme vyjeli brzo, byla ještě tma. Přestoupili jsme v Mladé Boleslavi a v České Lípě. V Zahrádkách jsme byli už ve ¾ na devět. V Zahrádkách jsme vyrazili po modré, nejdříve po hlavní silnici, byli jsme rádi, když jsme uhnuli směrem na Karbu, odtud pokračovali po červené Naučnou stezkou NPP Peklo podle Robečského potoka. U Nového Dvora v Pekle je stezka v současné době uzavřena, tak jsme museli pokračovat po žluté Studenou roklí do obce Kvítkov. V přírodě bylo příjemně, rokle udržovala chládek. V obci nám kostelník otevřel zdejší kostelík sv. Jakuba Staršího. Pokračovali jsme po modré, zastavili se u sochy sv. Barbory, kde se nám naskytl krásný výhled na celou Českou Lípu, na jihovýchodě jsme viděli hrad Bezděz a jeho okolí. Prošli jsme Pekelské schody, okolo Horního a Dolního Pekelského rybníka, až jsme došli do České Lípy – Dubice a dále šli a šli kolem průmyslové části k hlavnímu nádraží v České Lípě.
29.9.2020 – Chvaletice – Labská Chrčice – Týnecké mokřiny – Týnec nad Labem – 14 turistů – 8,5 km
Ráno jemně pršelo a pršelo. Přesto jsme se rozhodli, že vyrazíme. Přešli jsme Labe a pokračovali směrem k obci Labské Chrčice. V obci jsme odbočili doleva a po modré se vydali směrem PR Týnecké mokřiny. Prošli jsme kolem obory Svárova, která je největší oborou na Pardubicku a její rozloha je 67 ha. Založena byla v roce 1993 pro chov daňků a muflonů. Prošli jsme PR Týnecké mokřiny. Jedná se o ploché území tvořené soustavou kanálů a mrtvých ramen Labe, větších i menších tůní obklopených s rákosinami a vrbinami a také podmáčenými loukami. Týnecké mokřady byly jako přírodní rezervace vyhlášeny v roce 2012. Rozloha 78 ha. Byli jsme mokří jak z vrchu tak i ze spodu. Škoda, že pršelo, dále jsme pokračovali podle Labe, po nezpevněné cestě do Týnce nad Labem. Prošli jsme kolem tvrze. Jedná se o gotickou tvrz ze 14. století, kterou nechal postavit Vaněk z Miletínka. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, v roce 1553 Pernštejnové tvrz postoupili týneckým měšťanům a z panského sídla se stala zemědělská usedlost a gotický palác se proměnil v sýpku. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví, v havarijním stavu a není veřejnosti přístupný.
