Vrcholné období řecké filozofie

Byl Sókratovým žákem. Do dějin se nesmazatelně zapsal jako zakladatel idealistické filozofie. Všeobecně známý je např. pojem 'platonická láska', čistý vztah dvou duší neposkvrněný jakoukoliv implementací animálních pudů. Bohužel v tomto pojmu zůstal Platón částečně nepochopen. Jeho původní myšlenka totiž zněla 'Špatný je nízký milovník, který více než duši miluje tělo'. Platón sám se fyzické konzumaci vztahu naprosto nebránil, ale v jeho případě se nejedná o konvenční náklonnost k ženám, nýbrž k chlapcům ve věku 8-13 let. Těch Platón za svého života svedl stovky a hovoří o tomto druhu lásky bez jakéhokoliv ostychu.
I přes toto menší nedorozumění se Platón navěky stane zvěstovatelem mravních hodnot a bojovníkem za vládu nepodmíněných norem chování v životě.

Jedná se o skutečné pivo nebo pouze o obraz dokonalého moku ze světa nadpozemských idejí?
Proti Protágorově tezi 'Člověk je mírou všech věcí' staví Platón nauku o obecných idejích, jejichž prostřednictvím je nám dána míra pro myšlení a jednání. Podle něj jsou jednotlivé věci pomíjivé a nemají žádnou reálnou existenci. Co je veskrze reálné, jsou pouze obecné ideje, které si naše myšlení vytváří shrnutím společných znaků odhlédnutím od zvláštností jednotlivin. Ale ideje jsou více než jen pojmy, jako jediné totiž mají skutečnou realitu.
Ideje jsou přístupné pouze čistému myšlení a na jejich nejvyšším stupínku stojí idea dobra, což je šokující. Smysly jsou pro Platóna pouze mámení, které nám nikdy nemohou poskytnout jistotu. 'Tělo je hrobem duše', tento Mistrův apokryf vyjadřuje danou myšlenku snad nejvýstižněji.
Duše je svou podstatou pro Platóna nesmrtelná a totožná s duší světa. A protože ve své nekonečné nesmrtelnosti již poznala všechny kombinace věcí, naše poznání je pouze vzpomínáním na to, co duše již zažila v předchozích inkarnacích. Čili každý z nás je objevitelem teorie relativity a dokonce ji objevil už bezpočtukrát, což je jistě uspokojivé. 

Pozn.:  Jelikož duše jsou nesmrtelné a tudíž nevznikají, jejich počet musí být nutně konstantní. Ovšem počet obyvatel Země a s nimi i počet individuálních duší neustále roste, což prostou konstantu popírá. Je možné, že existuje nekonečný počet nekonečných duší, ale v tomto případě by se při jakémkoliv počtu obyvatel nacházelo nekonečně mnoho zbylých duší v jakémsi umrtveném stavu neboli stavu mimo tělo (tzv. 'zombie soul'). Navíc zde už vystupuje komplikovaný problém, kým a podle jakých kritérií je duše přidělována rodícímu se člověku. K těmto otázkám se bohužel Mistr nevyjádřil. 

Závěrem bychom chěli uvést ještě několik Platónových myšlenek ohledně fungování ideálního státu.
'Budou existovat tři přirozené stavy - řemeslníci, válečníci a vládci. ...válečníci (na rozdíl od řemeslníků) nebudou vlastnit žádné hmotné statky. Co se týče zlata a stříbra, ať se jim řekne, že mají ve své duši zlato a stříbro od Bohů dané a nepotřebují již žádného lidského.
Společné vlastnictví bude u strážců zahrnovat i ženy. Všechny budou společné všem mužům, aby se žádná nestýkala pouze s některým a aby i děti byly společné, takže by ani otec neznal svoje dítě, ani dítě svého otce. Vše bude zařízeno tak, aby se nejvýtečnější muži stýkali s nejvýtečnějšími ženami co nejvíce a méněcenní muži s méněcennými ženami co nejméně. Děti prvních budou vychovávány, těch druhých likvidovány, má-li stát zůstat na výši. Počet svateb necháme ne vládcích, aby s ohledem na války a nemoci udržovali pokud možno týž počet mužů.'
K nadčasovosti těchto idejí není třeba více dodávat. 

zdroj: http://www.goat.cz/index.php?path=Filozofie_03-VrcholneObdobi