Úvod

Vzdálenost:

108km (315km)

Nejvyšší bod:

Ralsko 696m

Spaní:

Suchý Mlýn- skalní byty

Ralsko - zřícenina hradu

Mapa:

Pátek 13.5.2016 (20km)

Další etapu, jsem po pečlivém zvážení situace z předchozích cest naplánoval až do Jablonného v Podještědí, původní dvě kratší trasy jsem spojil do jedný. Chci prostě pokořit těch 100km.

Dneska jsem si přivstal abych to v práci zapíchnul dřív a stihl ujít alespoň dvacku už v pátek, všechno je načasovaný tak abych stihnul otvíračku na Housce i Vrátenský Hoře. Bohužel jak to tak bývá, muj plán dostává tvrdej direkt hned v začátku, na Ústecký dálnici je bouračka a kolona se sotva sune, do Dubé dojíždim se značnym zpožděním, ale nevzdávám to. Na Housku je to nějakejch dvanáct kiláčků a mam na to hodinku a půl, jdu dost rázným krokem občas i popoběhnu... pár vejšlapů mě ale brzdí a tak hrad vidím jen zavřenej a zvenčí, nicméně zkusim ještě rozhlednu na Vrátenský Hoře, tempo nepolevuje, je za pět minut celá a já jsem už skoro pod kopcem. V celou přesně jsem 500metrů od rozhledny, snad se tam dneska trochu zdrží a pustí mě nahoru... nezdrží, slečna na kozím dechu projíždí kolem mě, přesně minutu po zavíračce... No co no, teď už neni kam spěchat, sejdu dolu do Nosálova a dávám si orosenou odměnu. Pak už se začíná stmívat a hrozí i nějakej deštík, tak se rychle přemisťuju do Suchýho Mlýna, kde jsou skalní komůrky ve kterých přespim... k večeři rychle udělám kašpárek a pak do hajan, spát jdu brzo, zejtra mě čeká celkem fuška...

Sobota 14.5.2016 (57km)

Vstávám ve 4:30, ani nevim kdy naposledy jsem vstal dobrovolně takhle brzo, snídani se rozhodnu uvařit až později, takže balim a rovnou jdu. Cesta ubíhá celkem rychle a tak jsem na Bezdězu už chvilku před osmou, otvíračka v 9:00, opačnej problém než včera. Ale aspoň mám čas v klidu uvařit ovesnou kaši a kafe, posnídám a akorát mi otvírají hrad. Jsem tu sám a tak si můžu všechno v klidu prozkoumat, na nádvoří průvodci uklízejí a sem tam za mnou zaběhne paní, která mi povypráví něco z historie hradu. Nakonec si nechám věž, ze který je daleký rozhled. Počasí mi přeje, na obloze neni ani mrak a je vidět fakt daleko. Chvilku řádim s dalekohledem. Další cesta vede lesem do Doks, kde jsou nějaké slavnosti a pak dál do Starých Splavů... kde mě potká hlad a restaurace Sklípek, kde si dám oběd. Pak vystoupám na Šroubený, odkud je vyhlídka na Mácháč a na modrý značce se vyhybám běžcům nějakýho 60km běhu, vypadaj docela zmoženě, tak jsou asi už u cíle. Ve všem důvěrně známý chatový osadě si dávám jedno na slehnutí a pak jdu lesem po modrý až na Hradčanskou vyhlídku, odkud už je vidět muj další cíl... letiště Hradčany a přilehlé vojenské objekty. Na letišti se vesele bruslí, ale mě víc zajímají opuštěné budovy, pár jich prolezu a pak jdu k panelákům v Ploužnici. V posledních patrech paneláků, jsou ještě vidět dětské nálepky v koupelně a noviny psané v azbuce, zajímavý pohled. Další cestu jsem si naplánoval po železniční vlečce spojující vojenskou základnu s Mimoní, což se ukazuje jako docela fajn nápad a zkratka až do chvíle, než dodju k železničnímu mostu přes Ploučnici, kde už chybí mostovka a tak musím ručkovat z boku po konstrukci mostu... přece se nebudu vracet. Batoh mě sice trochu převažuje, ale do řeky jsem nespadl, takže pohoda. Kolem solární elektrárny dojdu do Mimoně, kde je totál mrtvo a ani žádná pořádná hospoda, což je zklamání, ale už je docela pozdě a tak svištim směrem k Ralsku. Před samotným výstupem nahoru, je ještě Juliina vyhlídka odkud vidím krásně západ slunce. Pak už s čelovkou po tmě lesem šplhám nahoru, směrem k rozcestníku Sedlo pod Ralskem. Jdu jdu a rozcestník furt nikde, po chvilce teda vytahuju mapu a GPS a hádejte, samozřejmě jsem někde v pr... neni nic lepšího než sejít ze značky při výstupu na kurevskej kopec v deset večer. No, nezbývá než to stočit přímo nahoru směrem k vrcholu. PO chvilce se objevuje ztracená cesta a nakonec se dostávám vítězoslavně i na ten vrchol. Nahoře jen rozdělám oheň a padnu do spacáku, trochu fouká a prší, takže se ještě stočím do plachty a ve chvilce usínám...

Neděle 15.6.2016 (31km)

Ráno se vzbudím tak kolem šestý, má začít pršet a tak pobalím saky paky a pokračuju v cestě bez snídaně, to si dám až dole u průrvy Ploučnice. U průrvy chvilku posedim a po chvilce odpočinku, pokračuju dál, nezáživnou cestou podél silnice přes Stráž pod Ralskem až do Hamru na Jezeře, celou cestu trochu poprchává. V Hamru se rozprší a tak se zastavuju na polívku, prší stále a tak jdu dál směrem na Stříbrník. Začíná pršet ještě víc a já jsem se samozřejmě zase chytře vydal mimo značku po polních cestách, který vedou uplně jinde než je v mapě, takže v dešti jsem nucenej přecházet louky mimo cestu, boty to kupodivu ustály. Přes Žibřidice a Stříbrný Vrch se blížím k Janovickejm Poustevnám, cestou oslavím 100. kilometr cesty a u Pousteven toho začínám mít plný zuby. Nedá se nic dělat, musim jít dál. Mezi Janovicema a Lemberkem mám šnečí tempo, ale výhled ze zámecký věže mi nějak dodává síly a tak do Jablonného nakonec dorazím hodinu před odjezdem busu, což je akorát na oběd a pivíčko... Pak už jen prázdným autobusem směřuju na Prahu a kochám se krajinou, kterou mám už v nohách.