ZPV - Janov 20.10.2018
Poslední závod tohoto roku se konal v Janově v sobotu dne 20.10.2018, kde proběhla podzimní část hry Plamen – závod požárnické všestrannosti.
Mladší žáci
Do závodu jsme nasadili celou pětici nováčků. Velitelem byl Ben, členy Fabri, Tyly, Amálka a Klárka. Cíl dne bylo nezabloudit a pokusit se neskončit úplně poslední. Obojí výborně splnili a my jsme na ně moc pyšní. Zaplatili nováčkovskou daň (otočený úvaz na proudnici apod.), ale třeba měli bez trestných lano, což se nepovedlo ani našemu elitnímu týmu!!! Prostě vidět běžet tuhle pětici, vidíte nadšení, elán a naději do budoucnosti. Jednoznačně palec nahoru a velká pochvala.
K jejich nominaci bych ještě doplnil, že z jejich zkušenějších kamarádů jsou zdravotně mimo Šája a Lukša, Kája podzimku běhat nemůže a Lexu s Mončou jsme poslali na posílení starších. Prostě běželi úplní nováčci, kteří nemohli udělat výsledek, vždyť třeba Tylymu je 5 a Klárce 6. Na kroužku byli celkem 4 krát, takže jejich výkon je skutečně fantastický.
Starší žáci
A tým
Pája, Emmča, Dorča, Zuzka a Písek běželi svůj úplně první závod za starší žáky. A klobouk dolů, bylo to výborný. Ne dokonalý, protože k dokonalosti chybělo se oprostit od dvou zbytečných chyb, tj. při transportu spadl uzel na noze pod koleno, a to je 5 trestných minut, při měření azimutu se borci minuli o 8 stupňů, povoleno je 5. Takže dalších 5 trestných bodů. Ale obě chyby lze přisoudit nervozitě a už teď jsem přesvědčen, že je příště neudělají. Kdyby se jich totiž vyvarovali na závodě, porazili by i náš elitní tým!!! Takže mohu tyto borce opět jenom pochválit a všem potvrdit svoji úvahu, že za dva roky budou tito borci základem týmu, jenž bude vyhrávat závody. Jen tak dál borci.
C tým
Protože máme 13 starších borců, na družstvo potřebujete jich 5, doplnili jsme tento tým dvěma zbylými zkušenými borci z mladších – Lexou a Mončou tak, aby mohli běžet a jejich podzimní příprava nevyšla vniveč. Bohužel se před závody onemocněl Večerníček, takže jsme museli improvizovat. Rozpouštět jsem tento tým nechtěl, tak jsme doufali o posílení z jiných družstev. Vstříc nám vyšla Lubná a půjčila nám do závodu velmi šikovnou Anetku, jenž se stala hned velitelem družstva. O rozruch se postaral jeden „náš“ závodník, který se bez omluvy či vysvětlení prostě jen nedostavil k odjezdu. Nikdo nevěděl, kde jej. Teď nevím, co bych měl k tomu napsat. Že zkazil celou přípravu nejen tomuto týmu, ale celému kolektivu, když jsem několikrát výslovně říkal, že je nás přesně na počet, není třeba uvádět. Jsme sice dobrovolní hasiči, ale i dobrovolnost má své meze a pravidla slušnosti. A tohle bylo dost pod čáru. Museli jsme sehnat ještě jednoho člena, kterého nám půjčili kamarádi z Trstěnic. Takže Matěj běžel také za Pomezí.
Ale k výsledku. Tým, který se poprvé viděl až na startu! neskončil úplně poslední, a to je podle mě také neuvěřitelné.
B tým
Tak tenhle tým měl být elitou Plameňáků. Ano, skončil z našich úplně nejvýš. Jejich umístění pro mě není zajímavé. V tomto závodě hodnotím trestné body, celkový výsledek je pak druhotný.
16. To není součet za obě družstva starších, takhle „krásně“ zaběhla naše „elita“. Jejich konečné 13. místo podle mě rozhodně neodpovídá jejich výsledku, měli být až ve druhé dvacítce. A teď kde je chyba? Přátelé, jednoznačná odpověď – ve mně!!! Naše slavná elita totiž tréninky ignorovala. Borci hráli karty a pokud je někdo od karet vytrhl, tak Máček s tím, aby šli trénovat dorost, neb elita povětšinou běhá i dorost. Jen jednou jsem je vyzval, aby si šli zkusit třeba zdravovědu, to ne, oni to přece už znají. Takže pak se mohu rozhodnout, buď na ně zařvu a budou muset pečlivě trénovat nebo je nechám spláchnout dějinami, a to jsem pak nakonec udělal. Udělal jsem to poprvé a musím se přiznat, že mi u toho krvácelo srdce. Ale vězte, že jinak to nešlo.
A teď trochu filosofie.
Naše letošní dorostenecká účast na Mistrovství republiky má, pochopitelně jako všechno na světě, dvě strany mince. Tou lepší stranou je sláva, popularita a potlesk zaplněného hřiště u horní školy. Tou druhou odvrácenou stranou je, že mají najednou mnoho následovníků, kteří však nevidím všechny faktory, podmínky a souvislosti, které k tomuto patří. Tak například v kategorii starších žáků závodí 20-25 týmů, když 8-10 týmů může soupeřit o postup do krajského kola. Rozhoduje každá maličkost a když Vám nedopadne jedna disciplína, můžete se s krajskou soutěží rozloučit. U dorostenců je situace jiná. Soutěží pouze Pomezí a Jevíčko, takže jsem hned po příjezdu do Janova slyšel, už jsme na kraji, jsou jenom dvě družstva. Pak tedy logicky nastává situace, proč bychom se snažili a trénovali, když v dorostu lze postoupit na kraj i takhle. Potom stačí zaběhnout jeden slušný závod na kraji a jste slavní.
Za mě, přátelé, slovy kapitána Ořecha z Černých baronů: „Tak to, ku*va, ani omylem“!!!
Buďto se naši „obojživelníci“ mezi mladými hasiči a dorostem chytnou za ry*ák a budou opět šlapat v brázdě, anebo taky ne.
Trochu ještě odbočím, ale k situaci to patří.
Již rok avizuji vedení sboru, že s mládeží končím. Prodloužil jsem to do června a skončil jsem. Pak za mnou přišli dorostenci, abych je vedl na republice, a já si, senilní blbec, vzpomněl, že všichni u mě začínali a prostě jsem jim nedokázal říci ne. Ve sboru se automaticky bralo, že pokračuji. Se skřípěním zubů jsem dotáhl ligu a slíbil, že tedy odřídím i ZPV. A teď – Pepa za náš sbor plní funkci jediného rozhodčího, tedy není na závodech k dispozici, Žužu má malou Markétku, její čas je velmi omezený a ačkoliv se snaží pro děti konat co nejvíc, obětuje maximum, na vedení mládeže to prostě ještě alespoň dva roky nebude. Míňa se sice slibně rozjel, ale s ohledem na poslední dobu trochu poupravím výrok pana Ducháčka ze slavného filmu: „Láska je krásná věc, ale jak to leze do peněz, je lépe býti člověku samotnému“. Já bych řekl: „láska je krásná věc, ale když chcete plně trénovat děti, jde to lépe člověku samotnému“. To neznamená, že by se musel hned s někým rozejít, ale ta hodina a půl tréninku týdne by se snad dala vydržet. A já? Když něco musíte dělat přes moc, pak Vás to samozřejmě moc nebaví. Pochopitelně Vás sice dobíjí elán těch nejmladších, a také když vidíte budoucnost v Dorotce a spol. Ale řešení to také není.
A zase zpět.
Neúspěch vždy zasluhuje řádnou analýzu. A nebudeme si nalhávat, že elitní tým starších byl vždy vlajkovou lodí naší mládeže. Ta vlajková loď má dnes problémy a já, když už jsem alespoň do VVH (výroční valné hromady) zůstal jako vedoucí mládeže, je řešit budu. Je to v celku interní věc a každý zná můj názor na interpretaci na FCB stránkách či veřejnosti, přesto svůj názor sem napíši. Beru to totiž tak, když kritizuji veřejně ostatní, musím tak učinit i do svých řad.
Prostě:
V pátek 26.10.2018 trénink není, v hasičárně je jiná akce
V pátek 02.11.2018 od 16:00 hod. se všichni, tj. trenéři, mladší i starší žáci a dorostenci potkáme v sokolovně, kdy mám hned tři dobré zprávy
1/ přichystal jsem občerstvení pro všechny – bude držková
2/ druhá dobrá zpráva – talíře ani lžíce si neberte, nebudete je potřebovat
3 a/ avizované problémy, po vzájemné dohodě všech zúčastněných, ten den vyřešíme
3 b/ pokud je nevyřešíme, nečekám ani na VVH
Svět je Lunapark a spravedlnost pro Jamajku.
Václav