Zařízení odpojeno
Není to tak dávno, kdy jsem si povídal s jedním kolegou z práce. Vyprávěl mi o tom, že čas od času vypne mobil a chvíle klidu využívá například k četbě. Inspiroval mě.
Zjistil jsem, jak moc důležitou roli v mém životě hraje odpočinek. Když ho zanedbávám, moje zdraví pomalu, ale jistě trpí. To už mám ověřené. Pochopil jsem, že to si nepřeji.
Před pár dny mě napadlo, že nechám doma svůj mobil úplně a vydám se za město, někam, kde bude pokud možno jen les a řeka. Povedlo se. Prošel jsem trasu od Slovan - Petrohrad přes Božkov až do Koterova a zpátky. Neplánoval jsem to nijak, prostě jsem jenom šel. Potřeboval jsem ,,odpojit." Od všeho. Ale nepopírám, že hlavně od internetu. Čeho je moc, toho je příliš... Až příliš často mám tendence sledovat mobil a ,,novinky" na Instagramu apod. No jo no... To je ta vymoženost mobilních dat a chytrých telefonů. Internet je pak na dosah téměř všude, leda snad s výjimkou některých železničních tunelů :-)
Ta zkušenost mi dala hodně. Pochopil jsem, že jsou momenty, kdy se potřebuju ,,odříznout od světa." Od chaosu. Od problémů. Je to taková moje duševní očista.
A ona vůbec ta moje snaha o sdílení příspěvků a motivování ostatních je místy možná přehnaná. Kolikrát na můj vlastní úkor i úkor mých blízkých. Já vyrůstal v době, kdy byl Internet v domácnosti ještě relativně vzácnost. To samé se dá říct i o mobilech. Když jsem jezdil na prázdniny k babičce, tak žádný počítač, žádný mobil, téměř žádná televize a bylo to úžasné dětství. Byl jsem šťastný.
Jde to i bez toho. A chvílemi možná i lépe.
Není na škodu být nějakou dobu někde, kde není prakticky žádná elektronika.
Takže tohle je teď to, co bych rád vnesl více do svého života. Protože mi to pomáhá. A protože ,,být neustále online" mi žádné trvalé štěstí nepřináší.