I stín má svůj konec
Když se zjeví světlo na konci tunelu, probouzí se obtížně definovatelná euforie.
Člověk se může vlivem okolností na delší dobu ocitnout pod tzv. ,,dekou", kdy prožívá horší období svého života, důvodů může být nespočet. Problémy v práci, zdraví, vztahy, rodina atd. Každý máme něco, jak se říká. Člověka nic nebaví, ztrácí elán i motivaci. Nebál bych se použít slovní spojení, že ,,vnitřně chřadne". Tohle období může trvat delší dobu.
Ale nadarmo se neříká, že všechno má svůj konec.
I v těch nejtěžších chvílích máme stále nějakou možnost volby.
Často slyším, že žádná situace není bezvýchodná, věřím tomu.
Světlo na konci tunelu se může zjevit znenadání. Určitě se objeví daleko spíš, když tomu jdeme takříkajíc naproti. Je strašně důležité (podle mě) i v těch nejkritičtějších momentech zachovat chladnou hlavu a jasnou mysl. Problémy mají často (ne-li vždy) více možností řešení.
Takže, když mám problémy já a topím se v krizi, co mi pomáhá?
1. Klid
Vypnutí televize, mobilu, počítače, internetu, rádia atd. Izolace před vnějším světem. Zavření se někam, kde budu jen já a minimum rušivých elementů. Vše, co by mohlo odvádět moji pozornost, musí stranou. Na vnitřní dialog sama se sebou není okolní ruch žádoucí. Takže pryč se vším, co narušuje moji schopnost v klidu přemýšlet, alespoň na chvíli.
2. Papír a psací potřeby
Myšlenky nebo nápady si píšu. Kdo říká, že to musím i zveřejňovat? Pro mě je důležité, abych svoji mysl určitým způsobem ,,zhmotnil", černé na bílém, jak se říká. A jen tak mimochodem - zjistil jsem, že psaní je pro mě jakási forma ,,terapie". Pomáhá mi to překonávat překážky, ale hlavně mě to nesmírně baví a ještě více, když se o svoje názory mohu podělit s ostatními. Pokud moje tvorba i někomu pomůže, to je asi ten největší bonus, jaký mohu dostat.
3. Příroda
I ve velkoměstě se kus najde. Park, řeka, zahrada, chata ... Pobyt v přírodě a mimo ní je sakra znát. Osvěžuje mysl a uklidňuje. Dává prostor pro nové myšlenky a nápady.
4. Přesná a důkladná analýza problémů a jejich příčin
Žádné lakování na růžovo. Mám problém ten a ten, příčina je tato a tato. Domnívám se, že k tomu, aby v tomto punktu byl člověk sám k sobě naprosto upřímný je nezbytné, aby byl naplněn alespoň bod 1, ideálně bod 1 a 2. Když se člověk uchýlí někam, kde nebude rušen a bude mít klid a odvahu být sám k sobě naprosto upřímný a přesně definuje, jaké problémy má, je to podle mě naprostý základ k úspěchu.
5. Návrh řešení, rozhodnutí, konání
Nejtěžší bod, se kterým mám problémy dodnes. V podstatě nemám potíže problém jasně pojmenovat a určit i řešení. Dotáhnout to je podle mě to nejtěžší. Je k tomu zapotřebí pravého rozhodnutí (na tohle téma jsem napsal samostatný článek, mimochodem pod pojmem ,,pravé rozhodnutí" mám takové, které si ani později nerozmyslíme a to i přes argumenty okolí), odhodlání a vytrvalost. Některé kroky nejdou udělat ze dne na den a vyžadují čas. Pak záleží hlavně na tom, jak silná je naše touha a co jsme pro naše přání ochotni udělat.
Sám nejsem dokonalý a stále se učím, nejenom v tom, co jsem uvedl výše. Závěrem bych rád uvedl následující. Každý stín má svůj konec a jsem si jist, že nakonec všechno v životě má svůj konec. Ve filmu Pán prstenů : Dvě věže mám svoji oblíbenou scénu, kde má moc krásnou řeč Samvěd Křepelka. Doporučuji zhlédnout, je to až ke konci filmu, když Helmův žleb v poslední chvíli odvrátí útok Skurut-hai. Je to jedna ze scén, která mě dovede opakovaně dojmout. Je pro mě nesmírně motivační. Na tomhle světě jsou příběhy, které mají dramatický průběh, ale šťastný konec. Je možné splnit si své sny, je možné dostat se z hluboké krize, je možné dosáhnout úspěchu.
Díky za každý úspěch, díky za každý splněný sen. Je to opravdu nádhera.