Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozhovor - Marek Macháček

18. 11. 2019

Momentálně nejlepší střelec B třídy a současně nejmladší hráč
Sokola Jezernice –
Marek Macháček č. 9.

Ahoj Marku, můžeš se fanouškům představit – kolik máš roků,
kde bydlíš, kam chodíš do školy, co Tě baví a zajímá mimo fotbal ?

Dobrý den. Narodil jsem se 4.10.2000 v Přerově a bydlím zde už 19 let. Nyní chodím na SŠ Technickou v ulici Kouřílkova 8. Už od malička jsem byl veden ke sportu a baví mě všechny sporty, ale mezi nejoblíbenější patří fotbal a hokej.


A teď se představ fotbalově, kde jsi s fotbalem začal, kdo Tě
k němu přivedl a za jaké týmy jsi už nastupoval ?

S fotbalem, ke kterému mě přivedl táta, jsem začínal v klubu FK Viktorie Přerov. V 15 letech jsem nastupoval v Hanácké Slavii Kroměříž, kde jsem byl jednu sezónu a umístil jsem se také velmi dobře v tabulce střelců. Potom jsem se vrátil do Přerova a v 17 letech si mě vyhlídl tým SK Sigma Olomouc. Tam se mi dařilo velmi dobře, ale nepřálo mi štěstí a natáhl jsem si zadní stehenní sval a nedařilo se mi ho půl roku dát dohromady, jelikož jsem vždy uspěchal návrat na hřiště a hned jsem si ho natáhl znovu. Bylo to pro mě těžké, protože jsem chtěl hrát, ale nešlo to a to se ukázalo na stránce psychické a to už se ten sval nechtěl uzdravit vůbec. Tak jsem se rozhodl, že se vrátím do Přerova, kde jsem došel až do mužů. Jakmile měla začít příprava na sezónu v tomto roce, tak mě postihla nepříjemná nemoc streptokok a celou přípravu jsem kvůli tomu zameškal. V tu dobu jsem se chtěl na fotbal vykašlat a soustředit se už jen na školu, ale přišla mi nabídka do týmu TJ Sokol Jezernice, kde se nyní snažím klukům pomoct co nejvíce svými výkony.

V současnosti oblékáš dres Jezernice a pomáháš udržet oslabené
mužstvo v 1.B třídě. Jak k tomuto spojení došlo ?

Zavolal mi Jaromír Jaš, kterému bych chtěl poděkovat, že mě přemluvil. Jsem rád, že klukům můžu pomoci.

Zeptám se, vždycky jsi chtěl být tím střelcem, nebo jsi prošel i jiné
posty v sestavách mládežnických týmů ?

Na začátku „kariéry“ v přípravce jsem nastupoval na postu obránce, ale postupem času se ukázalo, že mám talent na to, abych střílel góly.

Co říkáš na spoluhráče v Jezernici, na tréninky, na atmosféru
zápasů a zázemí „vesnického“ klubu ?

Spoluhráči v Jezernici jsou prostě borci. Ze začátku jsem se bál, že mě nepřijmou mezi sebe, ale myslím že jsem zapadl dobře. Tréninky se mi hodně líbí. Trenér R. Dubravský má vždy tréninky připravené a je vidět, že mu není jedno kolikátí jsme. A z pohledu hráče, by jsme měli do těch tréninku nastupovat daleko lépe a odevzdat v tréninku 100%. Jak se říká těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Zázemí jsem se upřímně bál, ale jak jsem přijel poprvé na trénink tak se nedá opravdu nic vytknout. Šatna je pěkná, sprchy v pohodě a hřiště jak na Camp Nou. Fanouškům se nedá nic vytknout. V zápase je vždy výborná atmosféra a ty góly pro tu radost všech opravdu stojí. Motivuje mě to dávat hodně gólů, protože ten pocit, když běžíte za bránu slavit gól s fanoušky je úžasný.

Blíží se Vánoce, máš je rád a na co se nejvíc těšíš ?

Vánoce mám rád, ale to asi každý. Nejlepší je ta rodinná pohoda, a to když můžu být se svou přítelkyní a s mými blízkými.

Já moc děkuji za rozhovor a přeji Ti hodně dalších gólů v sítích
soupeřů a velkou životní pohodu, nejen na Vánoce. RD