Senátní volby jinak
Letošní volby do českého Senátu opět ukázaly,že kandidát do horní komory Parlamentu nemusí být nijak spjat s volebním obvodem,za nějž se uchází o mandát. Neojediněle se senátoři klidně nechají zapsat na poslaneckou kandidátku (např.ctění pánové Okamura,Schwarzenberg,Hlavatý),ač senátorství by měl být prestižnější mandát parlamentního zastupitele,čímž roli Senátu snižují. Dále nemnozí senátoři „sedí na dvou židlích“ (například do října ministryně Anna Hubáčková ) či se nechají jmenovat ministrem,i když jsou předsedy výboru i jmenování mají za formalitu (loni Prof.Mikuláš Bek). Senátní volby jsou jakousi přehlídkou až neznámých uchazečů o volenou funkci...(Nakonec neúspěšný) kandidát Antl (a i někdejší senátor) to přiznal v rozhlasové debatě: mohl jsem si vybrat senátní obvod dle libosti. Voliči naproti tomu nemohou volit v senátním obvodě,kde skutečně žijí či pracují,i pokud hlášení místa trvalého pobytu je přeregulováno !!! Tím také ovlivněná nízká volební účast Senát možná nezvěrohodňuje,ale senátoři se změně volebních pravidel,aby volby byly opravdovou soutěží kandidátů,brání.
Senáto(rky)ři nemají za pitomé dnešních 81 volebních obvodů: hlavně že to aritmeticky přesně sedí s počtem senátorských křesel. Ústava nepřikazuje (Článek 16-2),že se musí volit v jednomandátových obvodech. Senátoři kolektivně lpí na obstarožním volebním systému,i když je obvykle velmi nízká účast v senátních volbách. Senátoři už asi mají za ústavní zvyklost,že jsou voleni hrstkou...Za takového trapného nabývání legitimity by senátoři mohli být losováni,což by ne-voliče více nepopudilo. Výsledek by byl toliko nepředvídatelný.
V povolebním pořadu Českého rozhlasu (SOUVISLOSTI Plus: 5.října) čerstvě zvolená senátorka (v době voleb poslankyně !!?),jíž politolog vyčítal,že vzhledem k velmi nízké volební účasti,postrádá patřičnou legitimitu,líčila,že obyvatelstvo nemá povědomí o tom,že se volí dvoukolově do Senátu. A ti co mají znovu volit,tak od toho upustí,i protože předpokládají,že se hlasy z obou kol sčítají. Není se co divit,když horní komora Parlamentu na webu informuje o volbách takto: Pokud žádný kandidát nezíská přes 50 % hlasů, koná se druhé kolo voleb, kam postupují první dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Vítězem druhého kola se stává kandidát, který získá více hlasů. Ani slovo o propadnutí hlasů z prvního kola !!!!!
(Spíše mladá) senátorka Šípová stávající nastavení senátních voleb v onom rozhlasovém pořadu obhajovala - a rovněž odmítla radikální změny,s poukazem nato,že (ústavní) právníci vědí,co je dobré pro lid ! Místopředseda Senátu Růžička - neprávník - připomenul,že senátoři léta vědí o jiných metodách hlasování,jenže aspoň to sčítání hlasů z obou kol nenavrhl...když ke změně volebního pravidla byla příležitost za nedávné - Ústavním soudem vynucené - novelizace Volebního zákona (189/2021 Sb.). Senát v přítomnosti neprosazuje žádný významný zákon,ani novelizaci zákonů adekvátních „válečnému“ stavu. Senátoři se pokouší „protlačit“ korespondenční volby,a to nejspíše s nicotnou podporou ve veřejném mínění. Právnický stav nadále lpí na rigidním systému volby,jenž produkuje senátory,které začasté zná málokdo.
Stanovit hranici minimální účasti v senátních volbách by nebylo správné,ale to neznamená,že senátoři nemají o legitimitu voleb do Senátu dbát. Nejenže se nabízí zavést vícemandátové obvody do Senátu,ale i jednokolové volby. Nastal by konec trapného systému napodruhé "prvního na pásce". Senát dále nemusí být komorou volenou většinově,aby hlasování bylo personalizované. Nahradit ryze většinový systém nějakým smíšeným by nebylo radikální změnou. Politická soutěž by byla zachována a přitažlivost voleb pro voliče by byla vyšší. Kumulované hlasování ve volebních obvodech jednotných s kraji - s maximálním počtem volených senátorů,určeném dle rozlohy kraje !!!! by dovedlo zajistit pestré složení Senátu. Beztak senátoři nebývají lokální (a regionální) osobnosti - až na světlé výjimky.
Ještě tristnější než „kosmetická“ účast v senátních volbách je v přítomnosti nekomunikace Senátu s (každou) hlavou státu. Ústava (Články 16-20) ani Volební zákon nevyjadřují,že první kolo senátních (doplňovacích) voleb se musí konat ve stejném čase,co komunální neb krajské volby. Ani Předseda Senátu,jenž měl obstojný vztah s nynější hlavou státu (zesnulý pan Kubera),nenaléhal,aby se první kolo nevyhlásilo souběžně s jinými volbami,ale s předstihem. Z dosavadní praxe vyhlašování voleb se stala švejkovská tradice. Druhé kolo voleb je rozhodující,ale voliče díky načasování odrazuje i nemotivuje..vždyť ke zvolení senátor(ky)a postačuje houf agilních voličů.