Zemní plyn je a byl smlouvou se satanem
Zemní plyn zabezpečí energetiku pro 21.století : zásoby plynu vystačí i při 3x vyšší těžbě (Velká kniha o energii - vydaná v roce 2001). Momentální zařazení zemního plynu do „taxonomie“ EU - vedle jaderných zdrojů - odhaluje absenci společné evropské energetické politiky. Německo - pod taktovkou Zelených - lstivě prosadilo zemní plyn coby „přechodné palivo“. Nejbližší západní soused byl uspokojen,když se atom neoctl na indexu zavrhovaných zdrojů energie. Zahrnutí zemního plynu mezi udržitelné zdroje energií (technologií) je nouzovým východiskem chudnoucí EU. Státy euroatlantického prostoru měly v 80.letech vysoce rozvinutý program jaderné energie,ale dala se neprozíravě přednost stále dostupnějšímu zemnímu plynu. Kvůli přemrštěné spotřebě plynu se mohlo opomíjet jádro - i byly postradatelné OZE,tudíž se nerozvíjeli adekvátním technologickým tempem,jako kupříkladu (auto)mobily. Mnohé neevropské země jistě potřebovaly dosáhnout transformace zdrojů energie,a tedy možná zemní plyn,coby „přechodné palivo“,nikoli donedávna ekonomicky i technologicky bohatá EU. Především průmyslové Německo za dvacetlet zvýšilo spotřebu zemního plynu natolik,že Ruská federace (hlavní dodavatel plynu) smluvně upevnila (GAZPROM) své velmi rozkolísané geopolitické postavení. Česko se za stejnou dobu octlo v područí atomofobního Německa (a Rakouska),proto nepostavilo jediný nový jaderný reaktor.
Už před 20lety Zelení měly alarmovat: za spalování zemního plynu se vypouští o polovinu méně oxidu uhličitého než uhlí,ale v roce 2030 se stane hlavním zdrojem emisí CO2 v evropském energetickém sektoru. Místo toho environmentální aktivisté trousí „knížecí rady“ (denikreferendum.cz/clanek/33552-fosilni-plyn-vudrzitelne-taxonomii-prechodove-reseni-neni-reseni): Oxid uhličitý však není tím, co by nás mělo trápit na prvním místě. Hlavní složkou zemního plynu je totiž metan, který je ve dvacetiletém srovnání osmdesát šestkrát efektivnější při oteplování planety než oxid uhličitý. Ve stoletém horizontu pak asi „jen“ šestadvacetkrát. A o tom se již tak moc nemluví. Nejpozději od 90.let zemní plyn byl vyzdvihován coby dokonalé „palivo“. Zemní plyn byl demagogicky zařazován mezi ekologické zdroje energie - a dřevo (na otop) naopak. Bylo přijímáno téměř s ovacemi,když se obytné domy v blízkosti (velké) městské teplárny napojily na zemní plyn. Dokonce v městské aglomeraci,nepříliš vzdálené od atomové elektrárny,vypouštějící denně mraky páry „nazdařbůh“. Plynové přípojky v takové lokaci,nehledě na jejich nákladnou údržbu a provoz,nejsou alternativou či konkurencí,ale mrháním kapitálu.
Masívní plynofikace je a byla slepou cestou (evropské) energetiky. Zemní plyn dostal E(HS)U do područí nepřátelského Ruska (SSSR),z něhož není geopoliticky „čestného“ východiska. Návyk EU na zemní plyn jí brání vypovědět smlouvu se satanem.