Stavební zákon v područí oligarchie
Ad absurdum praktikovaná nezastupitelnost stavebních úředníků (§ 15-2,3,4 Správního řádu) nebyla systémovým pochybením na úrovni obcí a měst,má se věřit. Žádný stavební úředník nebyl stíhán pro maření úkolu veřejného činitele,natož podplácení,což je podivné vzhledem k pomalosti až nehybnosti stavebního procesu. Dopady vleklých stavebních postupů - pramalá výstavba bytů a tím růst jejich cen - se nezamlčují,ale příčina rázně neodstranila. Průtahy stavebních úředníků se sice nebagatelizují,ale řeší se složitě legislativně. "Nový“ Stavební zákon (283/2021 Sb.),jenž má za cíl "umravnit" stavební úředníky,může být poslanci nejen změněn,ale i realizace zákona obstruována posunováním účinnosti,jak už se děje po říjnových volbách. Parlament si metodu zneplatnění vyhlášeného zákona vyzkoušel opakovaně u Služebního zákona,takže jde o zvyklost,nikoli zneužití moci zastupiteli lidu. Nelze nemít zato,že systémové průtahy na stavebních úřadech - v posledních nejméně 10letech - jsou zločinným spolčením byrokratů,včetně „dotčených orgánů“. Exemplární trest aspoň vůči jednomu ouřadovi se po Nejvyšším státním zástupci ani nový ministerský kabinet nebude dožadovat,i protože by byl nařčen ze zasahování do „nezávislosti“ žalobců či policie. Parlament vyšetřovací komisi nezřídil,ale bez odpovídající většiny (vzhledem k povaze zákona a „neexistenci“ referenda by měla být aspoň 3/5) přijal právě nový stavební kodex. Neumenšená potřeba razítek („stanovisek“) pro realizaci stavebního projektu s velkou pravděpodobností ze stavebního řízení nevymaže korupční (klientelistický) potenciál.
Legitimizace spolčení dnes úředníkům dovoluje předvádět celému světu,jak ceny nemovitostí mohou neustále růst navzdory kupní síle obyvatelstva,aniž by splaskla bublina investičního boomu a byl ohrožen sociální smír. Developeři a (stavební) podnikatelé si prý také stěžují na dlouhá stavební řízení,ač růst cen se promítá do jejich výnosů. Není známo,kolik procent úředníků nebydlí v nájmu,ale svou právně ubohou činností fakticky nemnozí zhodnotily majetek svůj,blízkých či v prospěch někoho dalšího. Zda se na spolčení podílí i soudci,když lze vyčíst z judikatury (prvotně NSS) přepečlivost věnovanou stavebním "sporům",jak se přiznává v posledním obsáhlém Komentáři SŘS (i zásahové žaloby směřují do stavebních procesů a nejsou soudy odmítány),nelze nespekulovat,ač to děsí. Pokud soudcovský stav nemusí zveřejňovat držení a nabývání majetku,už vůbec ne investice do "nemovitostních fondů",tak možná léta skrývá svůj sofistikovaně organizovaný kolosální střet zájmů. Vždyť soudci mají kompetenci rozhodovat i o místně obvyklém nájmu - v místě ve kterém žijí,i když nevlastní přímo nemovitost. Dále lze majetek tajit přes rodinné příslušníky a prázdné schránky,k čemuž neumetli cestu byrokrati,ale smečky advokátů. Propletenec zájmových sfér - oligarchie - je tužší než potřeba udržení sociálního smíru. Vládní nováček mezi stranami - Piráti - za takového ducha doby přijaly zrovna „gesci pro místní rozvoj“. Nadávkem i „velitelství digitalizace,ale nebudou-li technologie,suroviny a elektrika,tak se k činorodosti nedotlačí nejen úředníci,ale ani stavaři.