Trestuhodné darebáctví soudců NSS v Brně
Nejvyšší správní soud (NSS) - bez povšimnutí českými médii - ignoruje Soudní řád správní (SŘS),pokud zavedl,že soudním oddělením je každý soudce („zpravodaj“) - a za jakékoli personální změny na soudě se Rozvrh práce "změní". Se souhlasem Soudcovské rady (§ 25-1) NSS zákony nahradil Jednacím řádem (JŘ NSS: § 7). §§ 15,16-1 SŘS totiž jednoznačně vyjadřují: Soudci Nejvyššího správního soudu se zařazují rozvrhem práce do kolegií podle hlavních úseků své činnost. O počtu kolegií rozhoduje plénum Nejvyššího správního soudu (dále jen "plénum") na návrh předsedy NSS. NSS rozhoduje v senátech nebo v rozšířených senátech. Soudci NSS musí vědět,že jsou vázáni zákony a zákon má vyšší právní sílu než vnitřní předpis. Samozřejmě soudci NSS musí vědět i to,když jsou právě jmenovanými soudci,že nemají aplikovat Zákon o Ústavním soudě,jenž úkoly Soudce zpravodaje definuje. NSS obstruuje Kolegia (původní 2 byla zrušena již za Předsednictví JUDr.Baxy) - a působnost předsedů senátů NSS fakticky nezákonně přenesl na „soudce zpravodaje“. A především v příkrém rozporu se SŘS (§ 16-2b) jsou nadále ustavovány tříčlenné senáty se dvěma (i více) předsedy !!!!! ale i více než se třemi členy senátu. Letitá «tradice» nezákonné organizace práce na soudě pokračuje přes nástupnickou výměnu v čele NSS (JUDr.Mazanec - JUDr.PhDr.Šimka). Žádný „kasační“ Senát není ustaven dle zákona !!!! Za někdejšího vedení JUDr.Baxy místo tříčlenného dokonce vznikl i pětičlenný (č.1): se čtyřmi předsedy !!!!! Je nepodstatné,že Předseda soudu musí v postavení soudce vykonávat rozhodovací činnost: mohl a směl to už připomínkovat,pokud to nezvládal a jeho účast v senátě musela být doprovozena nejprve jedním soudcem navíc (čtyřčlenný senát),pak dvěma (pětičlenný místo tříčlenného).
Nezákonnost a ostudnost konání NSS neospravedlní § 13-4 SŘS,poněvadž ten nevyjadřuje způsob rozdělování věcí,ale implicitně toliko to,že na NSS nerozhodují přísedící,ale jen profesní soudci. Totéž ustanovení definuje,že Předsedové kolegií a Předsedové senátů kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost kolegií,resp.senátů. Z toho plyne,že právě vedoucí soudních oddělení určují,jak napadlou věc senát vyřídí - i kdo snad připraví věc k rozhodnutí. Předseda senátu má předsedat (velet) - a ostatní dva soudci (tříčlenného) senátu plnit úkoly bez senátní funkce. V čem jiném asi spočívá úkol organizování a řízení soudního senátu,než jistě v tom,že právě jeho předseda určuje rozdělení úkolů u přidělené právní věci. Předseda NSS má toliko určit složení senátu a rozsah nápadu,nikoli to co se děje za plnění soudní činnosti senátem. Funkce Předsedy senátu tudíž na NSS pozbyla smyslu,protože „velí“ soudce „zpravodaj“,kterému je věc přidělena. Není vyloučeno,že NSS možná předstírá senátní (kolegiální) rozhodování. Ve skutečnosti rozhodují jednotliví soudci - a „za oponou“ asistenti soudců. Soudci NSS státu a občanům zrušením soudních Kolegií předstírají i to,že všichni soudci rozumí všem agendám,takže se nemusí specializovat (do Kolegií). Výsledkem je,že Rozšířený senát musí sjednocovat rozdílné judikáty nespecializovaných senátů NSS,a tak soud nemá čas na sjednocování judikátů „podřízených“ krajských soudů !!!!!!!
Popření vůle zákonodárce demonstruje soudce NSS (Profesor Kühn,Ph.D.,LL.M.,S.J.D.) v knižním Komentáři SŘS z roku 2019 (strany 104+106). Faktické nahrazení Předsedy senátu "soudcem zpravodajem" soudce NSS obhajuje mírně protiřečícími si slovy: zákon...vůbec nezná institut soudce zpravodaje...jde přitom o osobou mimořádně důležitou,neboť veškeré praktické postupy soudu počínají od aktivit soudce zpravodaje...odpovídá za plynulost řízení a včasné rozhodnutí či jiné opatření ve věci...soudci zpravodaji je určitá věc přidělena,a on v ní buď sám,nebo prostřednictvím předsedy senátu činí veškeré relevantní úkony...rovněž vyhotoví návrh rozhodnutí...rovněž jej písemně vyhotoví...nicméně soudce zpravodaj nemá žádné samostatné procesní pravomoci...Svévolné ustavení (3členných) senátů z více předsedů i soudců legitimizuje profesor i soudce v jedné osobě výslovně (na straně 165): na rozdíl od NSS se u KS nevytváří senáty,které by měli více než tři členy !!!!!!! Dále prý: dva předsedové senátu jsou dáni "skutečností",že pokud by byl "jen" jeden ,tak během jeho nepřítomnosti by senát byl "dysfunkční" - zákon je poměrně dost tvrdý a formalistický,pokud vyžaduje,aby předseda senátu činil úkony i tam,kde by postačily úkony soudce nebo třebas i jen asistenta. Jde o demagogický komentář,poněvadž NSS si interpretací běžně zjednodušuje procesní řád,pokud se mu jeví vágní (např. rozhodnutí 3 As 125/2012-43). A pokud je zákon tvrdý,pak má být předložen k posouzení Ústavnímu soudu. Formalistická bývají soudní odůvodnění,nikoli zákony,jak kritizuje v judikátech NSS i ÚS. Soudce NSS nemá směšovat mezi výrazem formalistický a významem slov příliš detailní (technicky obtížně proveditelný). A především nejenže se žádný soud nemůže vzpírat jasné dikci organizace soudu v zákoně,ale i údajnou potíž s dlouhodobou nepřítomností člena soudního senátu má řešit Rozvrh práce jeho změnou. Komentář SŘS spočívá na sofistikovaných nonsensech a právnickém ptydepe.
Soudce Kühn v témže „dílku“ připouští potřebnost novelizace SŘS (strany 170-171): úprava rozložení úkolů mezi předsedu senátu a ostatní členy může teoreticky vést k významnému zatížení předsedů senátuů...reálně...k takovýmto disproporcím nedochází...úkony soudu totiž připravují soudci-zpravodajové a předkládají je předsedovi senátu ke schválení...samozřejmě se nabízí úvaha,zda rovněž do SŘS nevčlenit obdobu § 36d-1 OSŘ...ta umožňuje,aby úkony...prováděl...též pověřený člen senátu,alespoň v řízení před NSS...úvahy jsou zcela legitimní zejména při porovnání oprávnění člena senátu a vyššího soudního úředníka(resp.asistentů soudce KS)...úředník je...postaven na úroveň senátu složenému aspoň ze 3 soudců profesionálů. Jenže § 64 SŘS dvacet let jasně vyjadřuje,že správní soud má aplikovat přiměřeně ustanovení prvé a třetí části OSŘ,tedy i § 36d-1. Zní: Nestanoví-li zákon jinak, předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu může ve věcech příslušejících senátu provádět jen takové úkony,jimiž se nerozhoduje ve věci. Jinak řečeno: soudce „zpravodaj“ je tím pověřeným členem a dysfunkčnost „běžného“ senátu NSS je poplašná zpráva.
Předseda NSS ani soudci NSS nemají žádný nárok na libovůli,už vůbec ne na normotvorbu,přesto tak bez adekvátního zájmu médií - „hlídacích psů demokracie“ - činí. NSS nejen nelegálně organizuje činnost soudu,ale v důsledku přímo nelegitimně okrádá i stát,když rozdává soudcům příplatek za falešné předsednictví senátu (§ 28-3-5,resp.§ 30-2 Zákona 236/1995 Sb. v následných zněních). Nu jaký je zřejmější důvod,že JUDr.Mazanec předsedal soudu i (8.) Senátu,ještě údajně se dvěma dalšími soudci,než lakota. Obdobně v přítomnosti JUDr.PhDr.Šimka (čtyřčlenný !!!! 2. Senát se třemi předsedajícími !!!!). Předsednictví senátu je lstivým nástrojem pro zvyšování už vysokých platů soudcům. Soudci si urvali předsednické příplatky... I profesor Zdeněk Kühn patří k těm soudcům,kteří pobírají „bonus“ za dublované vedení soudního senátu,a ještě do loňska „předsedal“ nezákonně čtyřčlennému senátu (č.10).
Ctihodnost nesoudných soudců NSS je vniveč...