161005 Syrakusy
161004 Etna
Tak dnešek byl ve znamení Etny. Vyjeli jsme silnicí na severní stranu do výšky asi 1800 mnm, tam bylo veliké parkoviště a úřad, který za 60 Eur vozil turisty na kopec. Tento úřad jsme minuli a pustili se pěšky pod lanovkou vzhůru. Johanka po chvíli usoudila, že ťapání do kopce po lávě není její první volba a pravila, že já mám jít, kam chci. Tak jsem ji nechal na louce se oddávat slunečním paprskům (celý den bylo velmi krásně a v nadmořské výšce nad 2000 mnm už ani není vedro, dole u moře je 30oC) a sám se vydal do kopce s tím, že uvidím, kam dojdu. Nakonec jsem vylezl až do míst, kde je silnice, po které vozí ty turisty, výhled krásný, občas se z nějaké skály kouří. Byl bych šel ještě dále, ale pocit zodpovědnosti (což mi Johanka nevěří) mne donutil se otočit a seběhnout opět dolů, vyhledat lehce nervózní manželku a seběhnout s ní dolů k autu a jít na kafe. Výlet krásný, počasí skvělé, Etna nádherná. Spíme na úbočí Etny ve výšce asi 1300 mnm na plácku, který vypadá jako tábořiště (jsou tu i dřevěné stoly a lavičky), jenom tak není označen (a také tu není žádný zákaz kempování, což nás stále udivuje).
Jedna historka z cesty – hned na začátku jsme si s Johankou libovali, jak to už máme zmáknuté, že už ani nestudujeme žádné seznamy věcí, které je třeba vzít sebou a zkrátka to vše nabalíme a jedeme. Toto uspokojení nám vydrželo do chvíle, nežli se zjistilo, že Johanka má sice dvacet triček (na každý den jedno), ale všechna s krátkým rukávem. A v Alpách byla zima. A když jsme si uvařili polévku, tak jsme zjistili, že nemáme žádné misky, ze kterých by se ta polévka dala jíst (dá se to sice jíst ze společného hrnce, ale z misky je to lepší). Udělali jsme několik pokusů nějaké misky koupit, ale nikde nic vhodného neměli. Až když jsme courali po Terni a čekali, až bude opraveno auto, tak jsme spíše z dlouhé chvíle vlezli do obchodu pro zvířátka a hle – měli tam krásné nerezové mističky, tak akorát veliké, dokonce i se stojánkem, aby se nepřevrhnuly a nepadaly z nich granule ven. Ty jsme si koupili a od té doby jíme z misek pro psy středních plemen. Johanka odmítla ten stojánek vyhodit, že se prý bude hodit. Že bychom se na příštím výletě živili granulemi ??
161005 Syrakusy
Ráno začalo tím, že jsem zjistil, že mám jenom jednu botu. Večer jsem nechal sandály venku pod autem, ráno tam byl jenom jeden. Hledali jsme po okolí, našli (a nasbírali) hromadu jedlých kaštanů, ale bota nikde. Asi si ji odneslo nějaké zvíře. Neměl jsem zatím srdce vyhodit tu druhou, ale stejně na to dojde. Musím si koupit nové sandály. Dnes jsme strávili den v Syrakusách, viděli, co se vidět dalo. Nocujeme za Syrakusama na pobřeží (ale koupat v moři se tu moc nedá, žádná pláž, samá láva). Celý den bylo pod mrakem a večer pršelo, ale předpověď na následující dny vypadá zase docela dobře a tak zase jistě užijeme sluníčka.
Náhledy fotografií ze složky 161005 Syrakusy