Nástroje smrti: Město z kostí
Kniha:
Nástroje smrti: Město z kostí (City of Bones (Mortal Instruments))
Autor: Cassandra Clare
Žánr: fantasy
Stručné uvedení do děje: Claryin svět je tak obyčejný, jak jen může svět patnáctileté dívky být; tedy až do té chvíle, kdy se se svým kamarádem Simonem rozhodnou navštívit klub Pandemonium. Tam se Clary poprvé setká s Lovci stínů. A když hned další večer za záhadných okolností zmizí její matka a ona sama je napadena neznámým nadpřirozeným stvořením, je do světa stínů vtažena světelnou rychlostí. Nad tímto světem se však stahují mračna - Valentýn, bývalý Lovec stínů, se touží zmocnit Poháru. Spolu s bojovníky proti démonům, Jacem a sourozenci Alekem a Isabelou, pátrá Clary po své matce, Valentýnovi i Poháru; koneckonců, všechno spolu souvisí. A jak pátrání pokračuje, Clary se nejen učí tajemstvím Lovců stínů, ale zároveň kousek po kousku rozkrývá svoji nejasnou minulost.
Krátká ukázka:
"Neměla bys ohrnovat nos nad soukromým odvozem do Kostěného Města."
"Já jsem neohrnovala nos, jenom jsem byla překvapená. Nečekala jsem... Prostě jsem si myslela, že je to auto."
"Uvolni se," řekl Jace. "Vychutnej si tu vůni nového kočáru."
Clary obrátila oči v sloup a otočila se k oknu. Předpokládala by, že kočár tažený koňmi nebude mít v hustém provozu na Manhattanu šanci, mířili však bez problémů k jihu a vrčící taxíky, autobusy a džípy, kterými byla ulice ucpána, si jejich nehlučného vozu vůbec nevšímaly. Do jejich pruhu vjel žlutý taxík. Zajíkla se překvapením. Vůz se netáhl po zemi, ale vznesl se za koňmi a lehce, bez hluku vyjel na střechu taxíku a na druhé straně zase sjel na silnici. Když se vůz s otřesem dotkl vozovky, Clary se podívala za sebe a uviděla, že řidič taxíku kouří cigarety a zírá přímo před sebe, aniž by si jich všiml. "Vždycky mi přišlo, že taxikáři moc nedávají pozor na okolní dopravu, ale tohle je vrchol," řekla slabě.
"Jenom proto, že teď dokážeš prohlédnout iluzi...," Jace nechal konec věty diskrétně viset mezi nimi.
"Dokážu to, jenom když se soustředím," řekla. "Trochu mě z toho bolí hlava."
"To je určitě kvůli tomu bloku v tvé hlavě. Bratři se o to postarají."
"A pak se stane co?"
"Pak uvidíš svět, jaký doopravdy je - nekonečný," odpověděl Jace s ironickým úsměvem.
Komentář: Knihu mám v merku už delší dobu, ale vždycky mi bylo líto za ni utrácet v knihkupectví ty hrozný prachy a v naší knihovně ji neměli. Stejně jsem se k ní nakonec ale dostala. Příběh si mě získal poměrně rychle - co na to říct, nadpřirozeno je cool. Mrzí mě ale, že se zatím neobjevil někdo, kdo by mě tam vyloženě štval (emoce jsou při čtení vysoce důležité, aby bylo jasno). Ale co se týče jmen postav... no já smála, to je přehlídka těch absolutně nejlepších jmen světa. Co se mi ale líbilo nejvíc byla spousta "wtf-momentů", které číhají, až si čtenář přestane dávat pozor, a pak ho praští přímo do obličeje. Musí říct, že spoustu z toho jsem nečekala. Je to hodně dobrý příběh, ale... chybí mu něco, co by mě donutilo přečíst si ho znova. Možná to, že napodruhé už člověk přichází o ten moment překvapení, který si při prvním čtení vychutnával plnými doušky.
PS. Jsem divná, když mojí nejoblíbenější postavou není žádnej z Lovců stínů, ale bratr Jeremiáš?
Hodnocení: 8/10
(Původní článek zveřejněn: červenec 2016)