Megalitické stavby
Všechny vás srdečně zdravím a vítám vás na další hodině Magického zeměpisu. Dnes to vezmeme trochu komplexně kolem těch nejvýznamnějších a nejzajímavějších megalitů po celém světě, a že jich je hodně, a ke každému si něco povíme.
Na začátek si řekněme něco o tom, co to vlastně megalitické stavby jsou. Nacházíme je po celém světě, především pak na území Evropy, jsou to stavby a útvary vytvořené z často obrovských kamenů, u nichž si jen těžko představíme, jak vlastně je dopravovali na místa, kde je můžeme dodnes spatřit. Směs nejrůznějších kultur, která megalitické stavby vytvářela označujeme jako tzv. megalitickou kulturu, pro níž byly megalitické stavby nesmírně důležité jako stavby kultovního významu, používané jak k oslavám tak náboženským slavnostem a pohřebním rituálům, u mnohých z nich pak známe i jejich souvislost s astronomií.
V základních typech existuje megalitů velké množství. Některé z nich si můžeme prohlédnout i na těchto obrázcích.
Nejznámější příklad trilitového kromlechu, je součástí komplexu světoznámého Stonehenge.
Stonehenge je neznámější megalitickou památkou na světě, a přitom není ani zdaleka ta nejstarší ani největší. Nachází se v jižní Anglii nedaleko městečka Salisbury. Byl postaven ve třech fázích, v období od asi 3000 – 1600 př. n. l. Jeho nejstarší část, vnější kruh tvořený valem a příkopem, je široký asi 110 metrů, vnitřní, trilitonový kruh má šířku 33 metrů a v době svého vzniku ho tvořilo asi 60 kamenů. Jaký byl přesný účel Stonehenge si stále nejsme zcela jisti, ale nepochybně to bylo velmi významné náboženské a zřejmě také i pohřební centrum, nové teorie vyprávějí, že se zřejmě jednalo i o jakési léčebné místo, kam se sjížděli lidé postižení nejrůznějšími nemocemi a zraněními, aby se léčili v přítomnosti místních kamenů. Během zkoumání Stonehenge bylo zjištěno, že zvláštní postavení kamenů umožňuje pozorování mnoha astronomických jevů, mnoho lidí se tedy domnívá, že Stonehenge mimojiné sloužilo jako jakýsi gigantický kamenný kalendář.
Přestože Avebury není na pohled tak úchvatný jako Stonehenge, se svým průměrem více než 400 metrů je největším kamenným kruhem na světě. Byl postaven kolem roku 2600 př. n.l., nachází se jen několik kilometrů na sever od Stonehenge, a byl tvořen kamenným kruhem s téměř stovkou kamenů, v němž se nacházely ještě dva menší, doplněný o téměř 10 metrů hluboký příkop a 6 metrů vysoký násep. Do dnešní doby se nám příliš mnoho kamenů nechovalo, původní podoba monumentu je však v terénu stále patrná. Avebury, které je vlastně součástí vesnice se stejným názvem, bylo zřejmě obřadním a ceremoniálním místem, kde se konaly rituály a oslavy. Z kamenného kruhu pak vedly dvě kamenné obřadní aleje, z nichž se však dochovala pouze jedna.
Megalitické řady v Carnacu jsou jednou z nejznámějších a nejrozsáhlejších megalitických památek. Byly postaveny někdy v 5.- 2. tisícilití př. n. l., pokrývají plochu asi 4 km a jejich součástí jsou kromě kamenných řad, které tvoří hlavní část komplexu i dolmeny, menhiry a kamenné kruhy. Celý komplex je rozdělen na tři vzájemně propojené části. První, Le Ménec, je největší, a nachází se zde i kromlech, tvořený 71 kameny, v té druhé, zvané Kermario, se nachází největší kameny z carnackého komplexu, přičemž ten největší je více než 7 metrů vysoký. Třetí část, zvaná Kerlescan, se nachází nejdále na východ a je ze všech tří nejzachovalejší. Nejsme si zcela jisti účelem stavby, ale podobně jako u Stonehenge odpovídá postavení kamenů v jednotlicých částech kamenného komplexu několika důležitým astronomickým jevům, které je možné pozorovat. V okolí se mimo jiné nachází i známá mohyla Saint-Michel.
Velká mohyla Newgrange se nachází ve Skotsku na břehu řeky Boyne nedaleko hlavního města pochází z období asi 3200 př. n. l. Má kruhový tvar o průměru 76 metrů, kolem okraje je obestavěna zdí z bílého kamene a její vršek je porostlý trávou, díky čemuž byla po dlouhou dobu ukryta pod zemí, než byla v 17. století objevena. Celá mohyla byla kdysi obklopena kruhem z menhirů, těch se však dnes dochovalo pouze 12. Uvnitř mohyly se nachází chodba dlouhá asi 19 metrů dlouhá chodba zakončená komorou ve tvaru kříže, v jejíž výklencích se nacházely speciální nádoby v nichž byly ukládány ostatky pohřbených. Nad vchodem do mohyly se nachází malý výklenek, kterým dovnitř proniká světlo a přesně v den zimního slunovratu tudy světlo proniká celou chodbou až do zadní části křížové komory.
Maltské megalitické chrámy jsou možná vůbec nejstaršími megalitickými stavbami na světě. Nachází se jich zde poměrně velké množství, třebaže fyzicky se z nich dodnes dochovalo jen několik. Vznikaly postupně, přičemž ty nejstarší se datují až do 6. tisíciletí př. n. l., čili ještě dřív než byly postaveny nejvýznamnější megality v hlavních evropských oblastech. Chrámy jsou postaveny z obřích kamenných bloků a mnohé z nich stavěny v podzemí, budovány na zvláštním půdorysu připomínajícím jetelové listy, přičemž žádný z chrámů není stejný. O lidem, kteří je postavili, nemáme žádné záznamy, jednalo se však zřejmě o budovy jednak pohřební, tak budovy náboženské zasvěcené bohyni plodnosti, jejíž šošky se našly ve většině chrámů.
Tzv. Planina džbánů nebo také Planina hrnců se nachází v servním Laosu poblíž města Phonsavan. Na trvanatých planinách nedaleko města se zde nachází na 5000 obřích kamenných nádob, jejichž účel není přesně znám. Jejich stáří se odhaduje na zhruba dva tisíce let. Jejich výzkum bohužel komplikuje značné množství nevybuchlé munice, která se zde nachází jako pozůstatek po americkém bombardování ze šedesátých let. Obrovité nádoby se na lokalitě nacházejí po skupinách v několika nalezištích. Je možné, že se jednalo o obří skladiště surovin, poblíž nádob však byly později nalezeny lidské ostatky, proto se spekuluje o tom, že se mohlo jednat o jakési zvláštní pohřební sarkofágy.
V roce 1930 byla v jižní Kostarice, při rozšiřování banánových plantáží, objevena kamenná koule o průměru asi 2 metrů. Později následovaly další, až bylo objeveno celé naleziště. Původní počet koulí na lokalitě bylo více než 500, během následujích let po jejich objevení však mnoho z nich bylo rozebráno a na původním místě se jich tak nachází už pouze 300. Na celkem čtyřech nalezištích se vyskytují v různých rozměrech, nikdo však nezná jejich přesný účel. Některé z nich však byly nalezeny postaveny do nejrůznějších astronomicky významných uskupení, jiné zase byly nalezeny v hrobech, proto se těmto koulím přisuzuje jednak ceremoniální, jednak astronomický význam.
Rollrightský kamenný kruh je po Stonehenge a Avebury jeden z nejvýznamějších anglických megalitických kruhů. Nachází se asi 30 km od Oxfordu. Tato svatyně je tvořena zhruba 70 podivně pokroucenými kameny a pravděpodobně byla vytvořena někdy kolem roku 2500 př. n. l., poblíž kruhu se kromě toho nachází menhir a pravděpodobně i pozůstatek dolmenu nebo menší svatyně. V okolí kamenů bylo nalezeno několik artefaktů a lidské ostatky, které dokládají, že se zřejmě jednalo o jakési pravěké kultovní shromaždiště a náboženskou stavbu.
Ales stenar neboli Alesovy kameny jsou zajímavým místem nacházejícím se v jižním Švédsku, a jsou jakousi obdobou anglického Stonehenge. Na délku má stavba téměř 70 metrů a je tvořena celkem 59 kameny. Při pohledu z výšky má tento monument tvar lodě, proto se mu taky říká tzv. „stone ship“, neboli kamenná loď, což byl zvláštní skandinávský způsob pohřbívání zemřelých, jedná se tak zřejmě o stavbu náboženskou a pohřební, neboť na místě bylo objeveno několik lidských ostatků. Diskutuje se však i o tom, že by mohlo jít, podobně jako u Stonehenge o pravěkou observatoř.
Dolmen Menga je jedním z trojice dolmenů nacházejícím se na okraji španělského města Antaquera. Pochází pravděpodobně z roku 2500 př. n. l. a jedná se tak o nejstarší dolmen v této oblasti. Tvoří ho přístupová chodba a vnitřní pohřební komora, jejíž součástí je i studna hluboká téměř 18 metrů, na jejímž dně se nachází zdroj vody. Tato pohřební komora je zhruba 3 metry vysoká a téměř 20 metrů dlouhá, je vyzděná velkými, kamennými deskami a podpírána několika pilíři. Předpokládá se, že se jednalo o objekt pohřebního významu, uvnitř stavby však žádné lidské ostatky nalezeny nebyly.
Kamenný kruh v Almedres je největším megalitickým kruhem Iberského poloostrova. Je tvořen 96 kameny, postavenými do zvláštního, složitému útvaru, připomínajícím trochu vejčitý ovál, přičemž v některých částech jsou řady kamenů dvojené nebo dokonce trojité. Nachází se zde i několik samostatně stojících menhirů včetně jednoho většího zvaného jako Menhir dos Almendres, který se nachází nedaleko kamenného kruhu. Tyto kameny jsou velmi staré, jejich stavba probíhala po několik tisíciletí a skončila kolem roku 4000 př. n. l. I u nich se předpokládá jistá ceremoniální, náboženská funkce.
Tzv. Kamenný pastýř je největším menhirem v Čechách. Nachází se poblíž vesničky Klobuky nedaleko Slaného. Jeho výška je téměř 3,5 metru a váží asi 5 tun. Je tvořen ze zvláštního železitého pískovce, a pravděpodobně byl vztyčen někdy v 2. - 1. tisíciletí př. n. l. a pravděpodobně byl vybudován Kelty, kteří na našem území v této době žili. K místu se váže několik legend, jednalo se pravděpodobně o obřadní místo spojené s významnými keltskými svátky. Od Kamenného pastýře je za jasného počasí možno dohlédnout až na horu Říp. Bylo zjistěno, že ve dvou dnech, tedy 30. dubna a 13. srpna, dnech, které označují keltské svátky Beltain a Lugnasad, vychází Slunce přímo nad vrcholkem této hory.
Druhou zajímavou megalitickou památkou na našem území jsou Kounovské řady. Jsou jakousi nší obdobou frnacouzského Carnacu a jsou stejně záhadné, jelikož stále netušíme, k čemu mohly sloužit. Existuje mnoho teorií, žádná z nich se však zatím předvědčivě nepotvrdila. Pokrývají lokalitu zhruba 11 hektarů lesa, a jsou tvořeny 14 řadami, tvořenými asi dvěma tisíci kameny, v době vzniku jich na místě muselo být i mnohem víc, jelikož však mnoho kamenů bylo odneseno nebo zničeno, příliš toho o lokalitě nevíme. Někteří lidé jí však přikládají astronomický význam podobně jako mnoha jiným megalitickým stavbám.