Jdi na obsah Jdi na menu

Jsem stará duše...

columnar-945653_960_720.jpg

  Jsem stará duše, co dlouhá staletí bloudí temným  světem a zas a zas se rodí jako Fénix z popela...

   Je to tak, jsem typická stará duše, trpící všemi aspekty své podstaty. Znám se a vím, že né vždy je lehké se mnou vyjít. My, staré duše a staré duše ví o čem mluvím, jsme mnohdy i protivné, tím jak žijeme, jak se chováme, co všechno podvědomě víme, jak mnohé umíme bez obalu druhým řict, jak jsme často velice rádi sami, což druhé lidi velice irituje. Je to s námi opravdu občas k nevydržení. Ale to je prostě dáno tím, jak dlouho již po této zemi putujeme, co jsme se zde naučili a tím, že mnohdy nemáme chuť se zabývat nicotnými starostmi mladých duší.

   Starým duším jde většinou vše od ruky, rychle se učí, protože to již mnohokrát zažili a teď si to jen oživí. I já to tak měl a mám. Vždy mi šlo vše tak nějak samo. Žádné dlouhé bádání, prostě to nějak vytanulo v mysli a už to bylo.

   Co se týče vztahů, také žádná sláva. Stará duše má již ráda svůj klid, chce nějaký řád. Mnohdy nezvládá divokost mladých duší a tak  vznikají konflikty mezi partnery. Co se týče mne, je to o to horší, že jsem věštec. Ženy mají rády svá malá tajemství, své drobné lži. Už jsou tak stvořené. A je nesmírně těžké žít s někým jako jsem já, komu dost dobře nelze něco tajit, nebo lhát. Navíc jsem vždy přesně predikoval průběh vztahu, jeho délku i jeho konec. Tato má schopnost není zrovna z těch, které by mě těšili.

   Staré duše se prostě chovají jako tulák, který se po letech vrátí zpět do svého rodného města, kde zná každý dům, každou ulici, nádraží, kámen u cesty. Tak i staré duše mají pocit, že se znovu vrátili domů. Málo co je zde může překvapit a nemusí se již učit, kudy a kam se v jejich městě jde, kam cesty směřují a kdo je tam čeká.

   Ale musím nepokrytě přiznat, že to takhle mám rád a také se nejlépe cítím ve společnosti ostatních starých duší, z kterých sála jistota, uklidnění, majestátnost. Tyto duše jsou pro mě nekonečnou inspirací.

   A proto žádám ostatní né tak staré duše o trochu té trpělivosti s námi, starými, někdy protivnými dušemi. Já za to budu vděčný....

 

                                                                          Váš Rafael...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ivanka Š. - Je mi to blízké

24. 5. 2017 20:30

Tak nevím, jestli jsem i já stará duše, ale mám podobné chování, jaké popisujete. A je to celkem přesné... Líbí se mi, jak jste to vystihl. Nevěděla jsem, že se dají duše takto rozdělit, na mladé a staré. Děkuji za nové obzory. Přeji krásný den.