Obludný žert
Nemusíte se mnou souhlasit, ale nějak těch akcí v Kolešově ubývá… na jedné z veřejných schůzí zastupitelstva obce mi sice představitelky Babince tvrdily, jakou že to činnost pro Kolešov vyvíjejí, jen já že nemám zájem se jich účastnit, přesto (prolistuju-li Kolešovské střípky) jestliže existovaly tradiční akce, jsou dnes nenávratně ztraceny.
Z kraje podzimu bývávalo setkání seniorů. Nejsem si vědom toho, že by v září či v říjnu loňského roku bylo. Možná ale proběhlo, jen se mi o tom odpovědní představitelé obce zapomněli zmínit. Bývávala i Mikulášská besídka pro děti – nebyla. Obcí prošel ale čert s Mikulášem. Kolešovští byli třeba také v Praze v divadle. Patrně naposledy. O posvícenské zábavě jsem se někde zmínil, přišla necelá padesátka lidí, což lze bez nadsázky nazvat fiaskem. Nemělo být přecpáno ani při vítání roku 2017 – nevím, nebyl jsem, soudit nemohu. Nebude ale ani oslava MDŽ. Ženám se mají roznést dárky, popřát jim všechno nejlepší, což patrně obstarají (stejně jako na Vánoce) mladí hasiči. Nebo co z tohoto kroužku zbylo. Ani ten totiž – DOČASNĚ – nefunguje.
Bude maškarní bál. Pro děti. Ačkoli jsem stále autorem zpravodajského webu pro obec a dosud neodvolaným kronikářem Kolešova, nikdo se nenamáhal dát mi vědět, že se taková akce připravuje nebo kdy bude. Na oficiálních stránkách obce není nic, leták visí jen na nástěnce u obecního úřadu a předává se mezi částí kolešovské populace prostřednictvím facebooku.
Pro dospělé se tento rok žádný maškarní konat nebude. Údajně by nikdo nepřišel. Ač tahle akce před pár lety o návštěvníky nouzi nemívala, v minulém roce nás bylo jenom pár, rok 2017 bude o ni ochuzen úplně. Což mě mrzí, připravil jsem si kvalitní masku, s níž jsem se chtěl ucházet o jedno z předních umístění v tradiční soutěži; mohu prozradit (když už se tedy maškarní bál neuskuteční), že jsem chtěl jít za kronikáře vsi. Což není ani tak vtipné, jako spíš smutné. Opatřil jsem si historický oděv, tlustou knihu, sehnal jsem i kalamář - a potřeboval jsem ještě husí brk, který – žel - moderní papírnictví nevedou. V Kolešově jsem tak kolem rybníku pronásledoval hejno této ušlechtilé drůbeže, leč uzmout jim jediné peříčko se mi vzhledem k tomu, že nejsem sportovní typ a dobrovolně se téměř nepohybuji, nepodařilo ani náhodou. Náhradou za to tak mělo být alespoň pero kohoutí, jemuž jsem u švagrové uťal hlavu asi před měsícem, abychom ho následně i s manželkou zkonzumovali. Není to samozřejmě ono, ale kohoutka jsem pronásledovat nemusel a navíc jsem neriskoval ani hněv rodiny, které husy patří, a nakonec ani střet s ochránci přírody, kteří by snahu o vytržení brku z husího kabátce brali patrně jako týrání zvěře.
Marnost nad marnost…
Co ale v Kolešově funguje, a to dokonale, jsou dospělí hasiči - nebo spíš jednotka. Uskutečnilo se vánoční setkání okrsku, ať jakkoli ani zde nepraskala hospoda ve švech, byla výroční valná hromada, jejíž finále je na facebooku. Já přitom řeším osobní dilema, zda šlo o fatální selhání organizátorů akce nebo jen obyčejný fakt, že se hosté večera skvostně bavili.
Připravuje se velkolepá oslava 130. výročí SDH Kolešov. A zřejmě další a další záležitosti. Část obce totiž doslova – a téměř přes noc - reinkarnovala k hasičství, přičemž se v Kolešově dnes neřeší téměř nic jiného, než právě jen hasiči. Problém je v tom, že zmíněnou reinkarnací prošla pouze část vsi – ta menší. Ostatní to nevzrušuje, nezajímá. Hledí na to když ne s naštvaným, pak se shovívavým úsměvem.
Nebudeme mít maškarní bál pro dospělé, protože by na něj nikdo nepřišel. Lidi poslední rok přestali chodit i do hospody. Přestali chodit na veřejné schůze. Kolešovský establishment je totiž z těch reinkarnovaných. Neřeší se tu (dlouho neřešilo…) nic jiného, než jenom hasiči.
Chci tím vším říci jediné: že jestliže naše obec před třemi lety uspěla v soutěži Vesnice roku 2014 Středočeského kraje a obdržela DIPLOM ZA POSPOLITOSTI OBCE, pak se to v současných reáliích jeví jen jako obludný, ohavný žert.
