Zpracování odstříkaného mateřského mléka
ZPRACOVÁNÍ ODSTŘÍKANÉHO MATEŘSKÉHO MLÉKA
Zpracování mateřského mléka (MM)
Mateřské mléko (MM) je jedinou fyziologickou potravou novorozence a kojence. Jestliže dítě nemůže být z jakýchkoliv důvodů kojeno, měla by mu být poskytnuta plnohodnotná náhrada. K tomuto účelu začaly ve světě při nemocnicích vznikat banky mateřského mléka. První, kdo formuloval myšlenku o konzervaci mateřského mléka byl pražský pediatr Epstein. Bylo to v roce 1907 a za dva roky na to vznikla banka lidského mléka ve Vídni. V současné době je v ČR 13 bank mateřského mléka, většinou při perinatologických centrech (Hradec Králové, Brno, Ostrava, Olomouc, Liberec, Ústí nad Labem, Most, České Budějovice, Česká Lípa, Plzeň, Praha -ÚPMD, Zlín, Vsetín). Od roku 1987 je v C:R zakázáno dle doporučení WHO kojit dítě cizí matkou či krmit dítě cizím neošetřeným MM, vzhledem k možnému přenosu HIV. V takových případech je nutné cizí mateřské mléko před podáním pasterizovat.
Pasterizační teplota
Na prvním celosvětovém kongresu s názvem "Human Milk Banking" v Hradci Králové v roce 1981 byla pasterizační teplota stanovena na 62,5 °C po dobu 30 minut. Tato teplota bezpečně inaktivuje HIV, CMV. Kromě toho tato teplota ničí i jiné termolabilní viry.
Organizace dárcovství
Nemocnice, ve které se nachází banka MM musí mít vy- pracovanou strategii pro manipulaci a skladování mléka a zdravotnický personál musí být pravidelně školen v této problematice. Tato strategie je každým rokem revidována a podepsána zdravotníkem pověřeným vedením mléčné banky a epidemiologem nemocnice. Dárkyně MM porodnicích nebo ve spolupráci s praktickými lékaři pro děti a dorost. Dárkyně musí být zdravá (potvrzení od obvodního či závodní lékaře) a vyšetřena na HIV , HBsAg, BWR, AST, AL T, výtěry -krk, stolice, vyšetření moče.
Odstříkávání MM
dárkyně MM musí být poučena o odstříkávání mléka a dodržování základních hygienických požadavků (čistota rukou, osobní hygiena).
Měla by mít možnost telefonické konzultace v případě potřeby rady či podpory,.upřednostňuje se ruční odstříkávání, které redukuje bakteriální kontaminaci,.jestliže matka používá ruční či elektrickou odsávačku, musí dostat napsanou instrukci jak odsávačku čistit a sterilizovat.Aerosolové částice z mléka mohou konta- minovat odsávačku,
mléko se odstříkává do plastikových nebo skleněných, vyvařených lahví k tomuto účelu určených a vydávaných přímo bankou. Láhev nemusí být sterilní, ale před použitím musí být vypláchnutá horkou vodou, při umývání v myčce se volí jeden cyklus s teplotou nad 80 °C, prvních 10 ml odstříkaného mléka se odstříká mimo sběrnou láhev, protože prvních 10 ml je více kontaminováno bakteriemi, láhev nesmí být úplně plná, je nutné ponechat 2,5 cm od víčka, protože mléko se mrazením rozpíná, láhev s mlékem musí být označena jménem a datem sběru.
Manipulace s MM
dárkyně musí být poučena jak mrazit mléko doma. Mléko se dá po odstříkání hned zmrazit
do mrazničky, další dávky se přidávají na zmražené mléko,.během transportu se musí mléko uchovávat v přenosné mrazničce, aby zůstalo zmražené,.přinesené mléko se ukládá v bance zmražené. Provede se označení lahví jménem dárkyně a datem příjmu, vyplní se evidenční list dárkyně.
Zpracování MM v bance
Před pasterizací se mléko nechá rozpustit ve vodní lázni 20 °C teplé, maximálně po dobu 3 hodin. Provede se odběr vzorků na vyšetření, vyšetřuje se náhodný vzorek mléka od každé dárkyně z každé nové dodávky.
Provádí se:
mikrobiologické vyšetření,
vyšetření tučnosti,
vyšetření na bílkovinu kravského mléka,
po té se provádí pasterizace,
následuje rychlé ochlazení ve vodní lázni (1 0 °C) během 10 min,
na závěr se provádí odběr MM na bakteriologické vy- šetření.
Skladování pasterizovaného MM .
pasterizované MM se skladuje v mrazničce při -20 °C po dobu 3 měsíců,
rozmražené pasterizované MM lze skladovat v ledničce do 24 hod.,
jednou rozmražené mléko se nesmí znovu zmrazit,
zmražené mléko z banky transportovat v přenosných mrazicích boxech.
Skladování čerstvě odstříkaného MM
- láhve 5 tímto mlékem hned po odstříkávání ochladit pod studenou tekoucí vodou,
- uložit co nejdále od dvířek ledničky,
- spotřebovat do 24 hod. (jinde tolerují 72 hod.),
- pokud není možné ochlazení MM po odstříkání, je jeho použití limitované na 6-8 hod., kdy se vyčerpá jeho proti- infekční ochrana,
- při krmení nedonošených dětí infúzní pumpou je nutné stříkačku 5 MM měnit po 4 hod.
Nikdy nepoužívat k rozmrazení, pasterizaci či ohřívání mléka mikrovlnnou troubu. Dochází k nerovnoměrnému rozložení teplot (PQ 50 sekundách ohřevu je rozdíl 0 °C mezi nejchladnějším a nejteplejším místem), snižuje se obsah vitamínu C a ohříváním klesá lyzozym a lgA.
Jaké jsou důvody pro použití mléka z banky
Jednou ze základních potřeb dítěte je výživa. Současná věda považuje jednoznačně přirozenou výživu mateřským mlékem za nejlepší a má přednost před použitím náhražek i v případech, že dítě musí být z lékařské indikace na novorozeneckých odděleních dokrmeno. Novorozenci v takových případech by neměli být dokrmováni čajem, glukózou, převařenou vodou či Fantomaltem nebo náhražkami mateřského mléka, byť adaptovaného.
V posledních letech se také změnil názor na otázku výživy patologických novorozenců včetně extrémně nedonošených. S centrální výživou se u nich začíná co nejdříve, již za několik hodin po narození se snahou co nejrychleji přejít 5 parenterální výživy na plnou centrální výživu. Časté centrální krmení přispívá ke vzniku optimální střevní flóry, růstové faktory MM usnadňují adaptaci zažívacího traktu (stimulace střevní motility, zvýšená sekrece regulačních hormonů). Výživa MM či kojení dětí inkorporací fosfolipidů do buněčných membrán, zlepšuje kognitivní funkce těchto dětí. Čím je dítě nedonošenější, tím důležitější je použití nativního MM vlastní matky.
Příjem kravského mléka (KM) v novorozeneckém a časném kojeneckém věku může být spojen 5 pozitivní auto- imunitou proti beta-buňkám pankreatu a tím se zvýšeným výskytem diabetes mellitus (IDDM). Proto vyloučení KM může hrát roli v prevenci IDDM. Mléčné přípravky kojenecké výživy obsahují cizorodou bílkovinu, která má v nativní for- mě vysokou alergizující schopnost. Bílkoviny KM patří k největším alergenům v kojenecké potravě.
Kromě toho kojení chrání dítě před řadou nemocí nejen v raném, ale i v pozdějším věku, zvláště před aterosklerózou, vysokým krevním tlakem, diabetem, osteoporózou.
Využití mléka z banky
Nutriční -nedonošené děti -k zahájení centrálního krmení, neprospívání, bronchopulmonální dysplazie (BPD), intolerance stravy, pooperační stavy, syndrom krátkého střeva, renální selhání, popáleniny, vrozené poruchy metabolizmu.
Terapeutické -infekce (průjmy, sepse), pooperační stavy (omfalokéla, gastroschiza, po kolonostomiích, atrézie/stenóza střeva, imunodeficitní stavy (těžké alergie, IgA), vrozené poruchy metabolizmu, orgánové transplantace, neinfekční intestinální onemocnění (syndrom dráždivého tračníku, ulcerózní kolitidy).
Preventivní -nekrotizující enterokolitida, Crohnova nemoc, kolitidy, alergie na bílkovinu kravského mléka a sóji, během imunosupresivní terapie.
Závěrem můžeme konstatovat, že banky MM hrají důležitou roli ve výživě novorozence a kojence z hlediska nutričního, terapeutického i preventivního. Používání mléka z banky hraje důležitou roli v redukci mortality a morbidity u kriticky nemocných a nedonošených dětí, což dokazuje řada publikovaných prací a vyplývá ze skutečnosti světových bank MM (Kanada, USA, Anglie, Francie, Austrálie, SRN...).
Získávání a zpracování MM je finančně i fyzicky velmi náročná práce, která si zasluhuje uznání a úctu celé společnosti, což se bohužel neděje. Pojišťovnami by měly být rutinně hrazeny nezbytné služby a úkony spojené se sběrem a zpracováním MM, včetně odsávaček a času, který věnují zdravotníci při dohledu na kojení a řešení problémů při kojení.
Banky MM a podpora dárcovství by se měly stát také sou- částí Národního programu podpory zdraví. Dárcovství MM by mělo být chápáno celou společností jako doklad vysoké- ho lidského a mateřského porozumění.
Proč ne mikrovlnný ohřev mléka
Mikrovlnné trouby v posledních letech zaplavily naše domácnosti, protože zajišťují rychlý ohřev již připraveného pokrmu, slouží pro rozmrazování surovin před kuchyňskou úpravou i pro vlastní vaření.
Velmi často jsou používány i při přípravě mléčné stravy kojenců. Nerovnoměrnost ohřevu i homogenních tekutých materiálů je jedním z problémů použití mikrovlnné trouby. Záleží na tvaru a rozměrech použité nádoby , na vlastnostech ohřívané látky i druhu použitého zařízení. Výzkumný ústav potravinářský zjistil při ohřevu 1 litru vody v nádobě kruhovitého tvaru rozdíl mezi nejteplejší povrchovou vrstvou a nejchladnější vrstvou vody 15 °C. Nerovnoměrné rozložení teplot ve skleněných kádinkách potvrdila i švýcarská studie Siebera a dánská studie Jakobsona při ohřevu mléka přímo v kojeneckých lahvích. Podobná studie provedená Výzkumným ústavem potravinářským, prokázala nerovnoměrné rozložení teplot při ohřívání mléka v kojenecké láhvi. Po 50 sekundách ohřevu se rozdíl mezi nejchladnějším a nejteplejším místem pohyboval kolem 16 °C. To znamená, že je nutné pamatovat na to, že průměrná teplota mléka i po promíchání se může od teploty povrchové vrstvy lišit o 1 0 i více stupňů C. Použití mikrovlnné trouby není vhodné ani při práci 5 MM. Rozmrazováním v mikrovlnné troubě dochází ke snížení hladiny vitamínu C, při ohřívání dochází ke snížení Iyzozymu a IgA.
Závěrem lze tedy konstatovat, že použití mikrovlnné trou- by není vhodné při ohřívání kojenecké stravy z důvodů ne- rovnoměrného ohřátí stravy a zcela nevhodné je její použití při rozmrazování a ohřívání MM vzhledem ke ztrátám jeho ochranných látek.
Náhledy fotografií ze složky materiály Laktační ligy