Kreml
Navštívit Moskvu a nepodívat se do Kremlu, to je jako byste v Moskvě ani nebyli. Právě zde – za vysokými červenými cihlovými zdmi, které ovšem ne vždy byly takto červené (od 18. do 20. století se natíraly na bílo) – se jednalo o těch nejdůležitějších věcech a padala rozhodnutí, která svým významem postihovala celou zemi. Budeme-li považovat Moskvu za stát ve státě, pak bez nadsázky bude i Kreml samostatným městem ve městě. Jeho plocha dosahuje 28 hektarů a jeho hodnota vzhledem ke kulturnímu bohatství byla v roce 2012 oceněna na 1,5 trilionu ruských rublů (v přepočtu se jedná o sumu 50 miliard amerických dolarů). Tak tedy: „Hurá na Kreml!“
Kreml je oficiálním sídlem prezidenta Ruské federace, hlavním politickým, kulturním i duchovním centrem města a také nejstarší částí Moskvy. Rozprostírá se na Borovickém vrchu, kousek od místa, kde kdysi Neglinka vtékala do řeky Moskvy. Pravděpodobně tu žili Slované již od 2. tisíciletí př. n. l. První malé opevnění tu vzniklo v 11. století a konečně z roku 1147 pochází první písemná zmínka o sídlu, které tu vybudoval Jurij Dolgorukij, legendární zakladatel Moskvy. Mimochodem si ho můžeme prohlédnout na Tverské ulici, kde na věčnou památku sedí kamenný na koni. Postupem času z malé dřevěné usadby rostla stále mohutnější pevnost. Po sjednocení Ruska v polovině 15. století si vládnoucí car Ivan III. uvědomil, že jeho sídlo není hodné panovníka jeho významu. V té době byly vápencové obvodové zdi v havarijním stavu. A jelikož sice ruští stavitelé byli schopni zdi spravit, nedokázali si poradit s náročnějšími projekty, pozval si car do Kremlu italské stavitele. V té době proběhla rekonstrukce chrámu Nanebevzetí a proběhla generální přestavba pevnostních zdí.
A rozhodně se na opevnění nešetřilo. Vznikly stěny ne z vápence, ale z neomítaných pálených cihel úctyhodných rozměrů: délka opevnění činí 2 235 m, výška se pohybuje mezi 8 a 19 m a šířka stěn je v rozmezí 3,5 až 6,5 m! O kvalitě stavby se můžeme přesvědčit sami, vždyť stěny vydržely až do dnešních dnů. V 17. století byla k hradbám přidána většina věží. Celkově je jich dvacet. Ty, které se nacházejí na třech rozích trojúhelníkovitého Kremlu, jsou kulaté, ostatní hranaté. Do Kremlu vcházíme od Manežního náměstí nejvyšší Trojickou věží (79 m), která je téměř přesnou kopií Spasské věže u Rudého náměstí (ta je známá svoji zvonkohrou).
Za Petra Velikého po přenesení hlavního města do Petrohradu význam Kremlu upadal. Moskevský Kreml znovuobjevila o několik desetiletí později Kateřina Veliká a přenesla sem alespoň část státní moci, moc soudní. Veškerou moc do Kremlu přenesl až V. I. Lenin po Velké říjnové revoluci. Mnoho dlouho nepoužívaných budov bylo opraveno. Kritická pro Kreml byla vláda Stalina, jelikož nechal několik chrámů uvnitř Kremlu zbourat, všechny carské symboly odstranit, zlaté orlice umístěné na kremelských věžích nahradit svítícími rudými až 3 m vysokými hvězdami a Kreml uzavřít veřejnosti. Znovu se návštěvníkům otevřel už dva roky po Stalinově smrti v roce 1955 a později se z něj kromě sídla vlády stalo i muzeum. Jako první ruský objekt byl Kreml v roce 1990 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
