Itálie

Itálie se rozkládá v jižní Evropě a zahrnuje Apeninský poloostrov, oblast mezi Alpami a Apeninským poloostrovem a také mnoho ostrovů, včetně Sicílie a Sardinie. Celková rozloha Itálie je 301 230 km², z toho 294 020² zabírá země a na 7 210 km² se rozkládá voda.

Itálie hraničí

Hory[editovat | editovat zdroj]

Hlavními horskými pásmy Itálie tvoří Alpy a Apeniny, které vznikaly za druhohor a třetihor. Alpy se načínají zvedat v severní části Pádské nížiny a táhnou se podél západní, severní i východní hranice země (cca 1000 km). Alpy mají mnoho vrcholů, které jsou vysoké přes 4000 metrů. Mezi ně se řadí Monte Rosa (4 634 metrů nad hladinou moře), Matterhorn (4478 metrů) a Mont Blanc, jenž je s 4 810 metry považován za nejvyšší vrchol Evropy (tento titul však bývá připisován i kavkazskému vrcholu Elbrus). Apeniny se rozléhají na jihu od Pádské nížiny na Apeninském poloostrově od Ligurie až na Sicílii. Výškově jsou Apeniny podstatně menší než Alpy. Nejvyšší horou je Gran Sasso s výškou 2912 metrů.

se Švýcarskem (740 km dlouhá hranice), Francií (488 km), Rakousko (430 km) a se Slovinskem (232 km). Itálie také zcela obklopuje státy San Marino (39 km dlouhá hranice) a Vatikán (0,44 km)

Roviny[editovat | editovat zdroj]

Italské roviny zabírají pouze 23,3 % celkové rozlohy země. Rozkládají se hlavně na pobřeží a v ústí řek. Největší roviny Itálie je Pádská nížina, ve které tečou vody řeky Pád a jejích přítoků. Italské roviny se dělí na nížiny Pádského typu a vysoké roviny, které se nachází v Alpách a Apeninách. Italské roviny mají různý původ:

• Lužní původ – tvoří je usazeniny, které se postupně ukládají podél toků řek.
• Druhým původem jsou roviny, ze kterých byla odplavena mořská voda.
• Sopečný původ – takto vznikly roviny, kdy při výbuchu sopky byly zasypány údolí v okolí sopečným popílkem