Kočičí epilepsie
Epilepsie (neboli padoucnice) je onemocnění, které se u koček sice nevyskytuje příliš často, přesto mu však bude věnován tento článek, neboť je důležité vědět, jak se zachovat při případném epileptickém záchvatu vaší kočky. Epilepsie u koček není z vědeckého hlediska dosud příliš prozkoumána a je opředena mnoha mýty a nepravdami.
Příznaky epilepsie a jak vypadá záchvat?
Epilepsie se zpravidla vyznačuje křečovitými stavy určité části těla nebo celého organismu. Jedná se o záchvatovité onemocnění mozku.
U koček se onemocnění projevuje následovně: zvíře náhle padne na bok, má neovladatelné křeče ve svalech, je v bezvědomí, klepe se, u pusy se kočce tvoří pěna, svěrače se uvolňují a z toho důvodu se kočka často při epileptickém záchvatu pomočí či pokálí.
Takovýto stav, který majitelům zpravidla nahání hrůzu, trvá cca minutu či dvě. Kočka se poté uklidní, ale obvykle vypadá ještě velmi dezorientovaně. Zřejmě z toho důvodu, že si vlastní záchvat nepamatuje a nechápe, co se děje (např. proč všichni členové domácnosti sedí u ní na zemi a pozorují ji nebo se kočky dotýkají). Některé epileptické záchvaty probíhají lehčí formou, zvíře např. stojí, hlavu tlačí směrem dolů, nereaguje na povely, atd.
Reakce kočky na epileptický zách
Jak epileptický záchvat vznikne
Epileptický záchvat může být vyvolán abnormální reakcí mozku na určité podněty. Může se jednat o přílišnou fyzickou námahu, vyčerpání, převoz autem, návštěvu v bytě, úlek, změnu krmení, může to být i velký strach, ale i velká radost nebo např. nadměrný hluk. Je vhodné kočku dobře pozorovat a zapisovat si, co záchvatu předcházelo, jaký byl jeho průběh a doba trvání a jak se kočka chovala bezprostředně po záchvatu epilepsie. Tyto informace mohou být pro veterináře velmi užitečné.
Co dělat při epileptickém záchvatu?
Přestože na epileptický záchvat nebývá pro majitele kočky pěkný pohled, neboť zvíře očividně v daném momentu trpí a nelze mu pomoci, je třeba nepropadat panice a v první řadě dát pozor, aby se kočka neporanila o okolní předměty nebo nevdechla případné zvratky. Je třeba si uvědomit, že kočka má v danou chvíli zastřené vědomí a není si tedy vědoma svého chování. Při epileptickém záchvatu kočka nebude reagovat na povely ani hlazení. V extrémních případech může dokonce majitele i poškrábat či kousnout.
Jak vzniká epilepsie u koček?
U koček epilepsie není příliš časté onemocnění a vrozená epilepsie se u nich prakticky nevyskytuje. Existuje však jiný druh epilepsie, tzv. posttraumatická epilepsie, která je častější a která je vyvolána určitým traumatem či šokem (např. po pádu z okna, po kolizi s autem).
Každý epileptický záchvat je však pro kočičí organismus extrémně vyčerpávající. Po záchvatu se jde kočka většinou najíst, aby doplnila ztracenou energii, a často spořádá na posezení více krmení než je její běžná denní dávka.
Léčba epilepsie
Epilepsii diagnostikuje veterinář. Obecně platí, že kočka dostane medikamenty až od určité frekvence a síly záchvatů (z tohoto důvodu je vhodné si záchvaty zapisovat, jak bylo uvedeno výše). Veterinář většinou naordinuje tzv. barbituráty (v ČR k dostání pod názvy Phenaemaletten a Phenaemal). Kočka může na léčbu reagovat apatií, skleslostí, avšak cca za týden tyto problémy zpravidla zmizí a kočka se chová normálně nebo se zdá pouze lehce utlumená. Léčba je dlouhodobá a ve velké většině případů celoživotní.
Medikamenty se podávají pravidelně v určenou dobu (v určitých případech až dvakrát denně) a je třeba se vyvarovat náhlého vysazení léků, což může způsobit těžký záchvat nebo příznaky závislosti na daných lécích. U koček trpících epilepsií je bohužel třeba se smířit s faktem, že kočka se zřejmě nedožije příliš vysokého věku – toto opět záleží na druhu a síle epilepsie, kterou zvíře trpí. Občas však epilepsie sama ustoupí a po dlouhé časové období o sobě vůbec nedá vědět.