Léto je skvělým obdobím zvláště pro milovníky bylinek. Právě nyní je ta nejlepší doba na sklizeň a zpracování středomořských bylinek. Pojďme se společně podívat na to, kdy bylinky sklízet, jaké náčiní se k tomu hodí nejlépe a jak je sušit a uskladnit na zimu. U některých bylinek se navíc můžete setkat i s jistými komplikacemi, které mohou zpracování trošku znepříjemnit. My vám ukážeme, jak na ně vyzrát!

Pokud patříte mezi milovníky bylinek, jistě teď máte plné ruce práce. Léto je totiž na sběr bylinek doslova stvořené. Ačkoliv máte některé bylinky nasbírané již od jara, teď je v plném proudu sklizeň máty, meduňky, yzopu, saturejky, estragonu a dalších druhů pelyňků, ale i jednoleté bazalky či majoránky.

Optimální den pro sběr bylinek poznáte podle slunečného a suchého počasí. Zvláště pro léčivé květy je nutné počkat na sluneční paprsky a na chvíli, kdy už oschla ranní rosa.

Dobrým pomocníkem vám budou určitě lehké zahradnické nůžky, kterými sklidíte celé natě, jednotlivé květy nebo lístky. U bylinek tvořících nespočet drobných kvítků, jak tomu je třeba u heřmánku pravého, ale stejně nejvíce použijete vlastní ruce, protože právě ty si s jemnými kvítky poradí nejlépe. 

Zpracování bylin sušením

S některými bylinkami to není vždy úplně jednoduché zvláště ve fázi, kdy už máte sklizeno a čeká vás jejich sušení. Dobře zvažte, jakým způsobem budete byliny sušit.

Někdo upřednostňuje sušení v zavěšeném svazku. V tomto případě ovšem mohou nastat komplikace, pokud přijde vlhké počasí. Svazky pak mají tendenci někdy plesnivět.

Další možností je závěsná síť primárně určená na sušení hub. Tato praktická pomůcka se hodí do interiéru domu, nebo třeba na zavěšení do stodoly. Umožňuje praktické rozprostření bylin do jednotlivých pater. Výhoda spočívá hlavně v tom, že se k bylinkám dostane vzduch i odspoda, takže je není nutné tak často obracet.

Pokud ovšem spoléháte jen na pomůcky dostupné ve vašem domě, můžete některé bylinky sušit na pečících pekáčích nebo tácech, ovšem zde se bez pravidelného otáčení neobejdete.

Další možnosti zpracování

Kromě sušení můžete bylinky zpracovat na skvělá pesta, bylinkové pasty, naložit do octa či oleje, ale některé lze i zamrazit v igelitovém sáčku nebo v kostce ledu. Dobrou variantou je také uchování bylinek v másle, které opět můžete pro spotřebu v budoucnu zamrazit rozkrájené na menší dílky.

U jakých bylinek mohou nastat komplikace

Poměrně složité je sušení například jednoleté bazalky pravé (Ocimum basilicum). Tato oblíbená bylinka má poměrně silné kožovité listy, které nerady odpařují vodu, takže přirozené sušení může trvat i v suché místnosti více jak dva týdny. Možným řešením je bazalku na dva až tři dny rozložit na síto na sušení bylinek, kde listy mírně zavadnou. Je třeba je každý den optimálně dvakrát obrátit.

Pak už je vhodné bazalku dosušit v sušičce na ovoce na mírnou teplotu. Během sušení dělejte pauzy, aby bylo sušení opravdu pozvolné. V žádném případě bazalku nesušte třeba na pekáčích na přímém slunci. Listy snadno černají, čím se sníží jejich kvalita i vzhledové vlastnosti.

Komplikace při sušení mohou nastat také u léčivých květů, které je možné sklízet se zákrovem. Tento případ se týká například měsíčku lékařského (Calendula officinalis), chrpy modré (Centarurea cyanus) nebo třeba zavinutky podvojné (Monarda didyma). Sušení květů se zákrovem je zdlouhavé, zákrov totiž bývá mnohdy poměrně mohutný.

Pokud chcete květy usušit rychleji, odstraňte okvětní plátky od zákrovu a sušte je bez něj. Takto kvítky usušíte i během několika málo dní.

Neméně složité může být sušení některých olistěných natí. Máta (Mentha piperita) i meduňka (Melissa officinalis) se budou takto sušit poměrně dlouho, protože mají dužnatý stonek. Opět je mnohem efektivnější sklidit samotné listy. Podobně tomu je u yzopu lékařského (Hyssopus officinalis), pelyňku kozalce neboli estragonu (Artemisia dracunculus) a mnoha dalších bylinek.

Hlavně dobře uskladnit

Bylinky v sušeném stavu vydrží v dobré kvalitě asi tak dva roky, pak jejich kvalita výrazně klesá. Čas se podepisuje hlavně na barvě a na vůni, která již během jednoho roku ztratí původní šmrnc. Možností uchování je hned několik.

Klasikou mezi milovníky bylinek jsou skleněné patentové zavařovačky, které ovšem uložte na takové místo, aby k nim neměly přístup sluneční paprsky. Bylinky v nich velmi rychle ztrácí sytou barvu, přesto sklenice dokáží sklizeň uchovat v perfektní kondici poměrně dlouho.

Další možností, kterou využívaly například naše babičky, bylo uchování bylin v keramice, která se zakryla hustou tkaninou. Lipový květ se tak ukládal do velkých keramických džbánů, které se uzavřely voskovým papírem nebo jiným materiálem. Další možností je uchování bylin v hedvábném papíru nebo papírovém sáčku, zde ovšem počítejte s nutností uložení mimo kuchyň, aby bylinky neabsorbovaly pachy z vaření.