Josef Holeček k nám stále promlouvá
Ve středu 6. března jsme si v táborských Holečkových sadech připomněli smutné výročí. Před devadesáti lety zemřel spisovatel, překladatel a národní myslitel JOSEF HOLEČEK. Na místě jsme si přečetli několik úryvků z jeho rozsáhlého díla, jež také nám přináší aktuální poselství. Holeček byl nejen výtečný literát, ale též národní buditel a přesvědčený tvůrce slovanské spolupráce.
Co bychom především z jeho díla doporučovali k četbě, jsou především "Naši" - obraz našeho jihočeského lidu, který nás učí porozumět sami sobě. Dále pak epos Sokolovič, kde nahlédneme do myšlení jiné kultury, abychom porozuměli své. Pro ty, kteří mají raději kratší povídky, jsou tři díly "Rozmanitého čtení". Ti, kteří se chtějí hlouběji zamýšlet, nechť si přečtou "Zájezd na Rus". Holeček však nám podal i velkou zásobu překladů, zejména národní poesie srbské, bulharské nebo finské "Kalevaly". Přejeme příjemnou a užitečnou četbu.
Zde je ukázka řeči Jana Kojana - ústřední postavy z Našich: "Za starodávna pouze Babyloňané stavěli babylonskou věž, a nyní ji stavějí všichni národové, všechno lidstvo. O to je hůř; o to nová, babylonská věž bude větší i vyšší, ale také rozbití její bude strašnější. Ona ve svých sutinách pohřbí své stavitele, a tím pohřbena bude i jejich pýcha a sláva. Na lidstvo přijde tak těžká pohroma, jako někdy potopa světa. Ale pohroma nebude od Boha, nýbrž z návodu Antikristova od samých lidí, kteří si tak dlouho lháti budou lásku všech ku všem, až je místo lásky pojme vztek a začnou se vyhlazovati. A jak všecko bude smíšeno a zmateno, lidé nebudou věděti, kdo kam patří, ku kterému rodu a plemeni, zmatou se jazykové, zmatou se víry, zmatou se jim pojmy o dobrém a zlém, o mravnosti a neřesti, o lásce a nenávisti, o prospěchu a škodě, o majetku a chudobě, a derouce se všichni spolu, nebudou vědět proč a zač."
"A co potom?" tázal se Jan Semerák
"Potom přijde spása."
Text O. H. , foto Z. K.
