2020 Společnost klasické kytary
Kytara je nevypočitatelný, nejméně spolehlivý hudební nástroj v dějinách, ale také nejsladčí, nejohnivější, nejcitlivější, jejíž melancholický hlas probouzí v naší duši tu největší úctu. Andrés Segovia
- představit autory evropské a brazilské
Letošní termín přihlášení k letnímu přednesu skladeb
do 30. 6.
- J.S.Bach - Preludium C dur
- Francisco Tárrega - Lagrima
https://www.youtube.com/watch?v=KOiqArLby5o
https://www.youtube.com/watch?v=gpjGSzGzm34&list=TLPQMDgwMTIwMjCHQrMls6Ecsg&index=2
________________________________________________________________________________________________________
leden
Skladba měsíce ledna: MEXICKE SCHERZO - Manuel Ponce, úprava M. Ramos z archívu našeho kamaráda, kytaristy Honzy Řezníka.
________________________________________________________________________________________________________
únor
Skladba měsíce února: SPANISH ROMANCE ANONYMOUS
________________________________________________________________________________________________________
Ferdinando Maria Meinrado Francesco Pascale Rosario Carulli (9. února 1770, Neapol – 17. února 1841, Paříž) byl italský skladatel pro klasickou kytaru a autor školy hry na kytaru Méthode complète pour guitare ou lyre, op. 27, která je dodnes používána.
Fernando Sor (pokřtěn 14. února 1778, Barcelona – 10. července 1839, Paříž) byl španělský klasický kytarista a hudební skladatel z období hudebního romantismu. Ve Španělsku ve své době býval nazýván „Beethovenem kytary“. Jeho dílo obsahuje více jak 60 skladeb pro kytaru, větší část z nich je dodnes považována za základní světovou kytarovou literaturu, jejíž znalost je pokládána za nezbytnou součást základního hudebního vzdělání každého špičkového kytaristy. Zejména jeho 12 koncertních etud patří do základního kytarového repertoáru, které obvykle musí nacvičit každý klasický kytarista.Je také autorem učebnice hry na klasickou kytaru s názvem Metody pro španělskou kytaru, dílo bylo vydáno v roce 1830 ve Francii.
Jiří Křižák - nar. 17.02.1923 Brno, kytarista.
V mládí studoval hru na housle, po vyslechnutí koncertu A. F. Iglesii v r. 1940 začal intenzivně studovat kytaru. Prvním učitelem byl prof. Vojtěch Tukač, u nějž studoval v letech 1942 - 1947 a tak se stal prvním kytaristou v Brně s ukončeným hudebním vzděláním. Po studiích začal působit nejen jako interpret - sólista, ale i jako pedagog v hudební škole "DALIBOR", později LŠU J . Kvapila a od r. 1957 na konzervatoři Brně.
________________________________________________________________________________________________________
březen
Skladba měsíce března: ADELITA - Francisco Tárrega
________________________________________________________________________________________________________
Leo Brouwer (1. března 1939) je kubánský skladatel, kytarista a dirigent.
Federico Moreno Torroba (3. března 1891 Madrid – 12. září 1982 tamtéž) byl španělský hudební skladatel, dirigent a divadelní manažer.
Své první skladby pro kytaru zkomponoval na žádost světově proslulého španělského kytaristy Andrése Segovi v roce 1926 pro připravovanou sbírku kytarových skladeb současných autorů. Vznikly tak skladby Nocturno a Suite castellana. V dalších letech napsal řadu kytarových skldeb pro Segoviu i další kytaristy. Byl mezi nimi i mistr flamenga Agustín Castellón Campos zvaný Sabicas nebo kytarový kvartet Los Romeros. Celkem zkomponoval okolo 100 kytarových skladeb silně ovlivněných španělskou lidovou hudbou.
Hector Villa-Lobos ( 5. března 1887, Rio de Janeiro - 17. listopadu 1959, Rio de Janeiro) byl brazilský violoncellista, kytarista, klarinetista, klavírista, dirigent a hudební skladatel. Byl, mimo jiné, jedním z klasiků kytarové hudební literatury, jehož kytarové etudy cvičí každý klasický kytarista, a zároveň nejvýznamnějším brazilským hudebním skladatelem 20. století, jehož tvorba byla velmi ovlivněna brazilskou lidovou hudbou.
Pepe Romero - kytarista
Narození: 8. března 1944, Málaga, Španělsko
Sabicas / 16. 3. 1912 - 14. 4. 1990 /
Vlastním jménem Agustín Castellón Campos, narodil se v Pamploně roku 1912, zemřel v roce 1990 v New Yorku. Kytarista, který se stal legendou již za svého života.
Ačkoliv byl samouk, přidal do flamenkové hry prvky, používané v klasické kytaře. Oproti Ramónu Montoyovi byla jeho hra čistší, s jasnými a znělými tóny v picadu, arpegiu i tremolu. Hrál s neuvěřitelnou přesností a rychlostí, v té době nevídanou, často celý koncert bez jediné chyby. Melodické linky v jeho tremolu byly spletité, často používal technicky obtížné změny na vnitřních strunách; také basové linky byly inovativní. Byl schopen hrát tremolo i velmi rychle, v alegrías, farruce nebo verdiales, bez ztráty čistoty.
Vyvinul sólové verze řady flamenkových forem, například garrotín (u něhož používal tóninu C-dur namísto obvyklé A-dur), campanilleros a malagueñas. Jeho specialitou byla také danza mora, forma silně ovlivněná arabskými motivy, kterou hrál a nahrál v mnoha variacích.
Sabicas sám o sobě tvrdil, že je vynálezcem techniky alzapúa (rytmická hra palcem) a dalších technik i harmonických a melodických postupů, které od něj ostatní kytaristé často kopírovali. Ačkoliv jsou tato sebevědomá tvrzení předmětem diskusí flamenkologů, jisté je, že Sabicas je jedním ze zakladatelů sólové hry na flamenkovou kytaru a jednou z největších osobností flamenkové kytary vůbec.
Vojtěch Tukač - narozen 31.3.1897 v Blučině u Brna - kytarista.
Kytarová historie Brna sahá přibližně do doby před 100 lety na počátek 20. století. Tehdy v Brně působil Kruh kytaristů kolem německého pedagoga a skladatele Fritze Czernuschky (1887 - 1967), do něhož docházel i pozdější první profesor hry na kytaru Konzervatoře v Brně Vojtěch Tukač, který ještě jako student konzervatoře (hrál na violoncello) osobně znal Leoše Janáčka (zemřel v roce 2000 ve věku 103 let). Byl to snad jeden z posledních muzikantů, kteří hrávali pod okny císaře pána ve Vídni a také na italské frontě I. světové války. Byl učitelem hudby i úředníkem - především však vždy byl skromným a laskavým člověkem.
_______________________________________________________________________________________________________
duben
Skladba měsíce dubna: Bach-Minuet in G for solo guitar
Ten starý, legračně tvarovaný kus dřeva mi stále zírá do tváře a každý den říká: „no tak, ještě jsi nezačal!“ Je to nekonečné.
Jeff Beck
… takže k nástrojům přátelé, blíží se přehrávky a času je stále méně ...
___________________________________________________________________________
Jiří Jirmal, vlastním jménem Jiří Novák (24. dubna 1925 Praha – 11. prosince 2019),
byl přední český kytarista, hudební skladatel, publicista a pedagog.
Ve své praxi se hodně věnoval jak jazzové hudbě, tak i interpretaci vážné hudby. Absolvoval státní konzervatoř, kde studoval u profesora Štěpána Urbana.
V padesátých a šedesátých letech byl vyhledávaným kytaristou a spolupracoval například s Orchestrem Karla Vlacha, orchestrem Karla Krautgartnera, klarinetistou Ferdinandem Havlíkem, kontrabasistou Antonínem Gondolánem, vystoupil s Janem Werichem a s dalšími umělci a hudebními tělesy.
V roce 1963 spolupracoval v Německu s předním kytaristou Siegfriedem Behrendem a vyučoval na Vysoké hudební škole v Saarbrückenu. Zde také studoval renesanční a barokní kytarovou a loutnovou literaturu. Krátce na to se také stal profesorem na Pražské konzervatoři, kde pomohl vychovat řadu českých kytaristů (např. Vladimíra Mikulku, Stanislava Barka nebo Rudolfa Daška). Ve finále největší a nejprestižnější světové kytarové soutěže, pořádané francouzským rozhlasem v Paříži, se umístilo 11 jeho žáků z celého světa. Tři získali první ceny (Vladimír Mikulka, Kerstin Eisenbarth, Khaled Arman), dva druhé a šest třetí ceny. Tím se stal nejúspěšnějším pedagogem této soutěže.
Jiří Jirmal je oceňován jakožto skvělý improvizátor a interpret vážné, jazzové i taneční hudby, přestože musel díky úrazu ruky při autonehodě koncertní činnost na čas přerušit a věnovat se především pedagogické, publicistické a skladatelské činnosti. Asi od roku 2000 spolupracoval s Miloslavem Klausem, se kterým také pravidelně koncertoval. Od roku 2005 opět sám koncertoval.
Je, mimo jiné, také autorem řady skladeb vycházejících z brazilské a latinskoamerické hudební tradice v rytmu samby, rumby, bossa novy apod. Také je autorem dvou učebnic hry na kytaru – Škola hry na kytaru (vydavatel Bärenreiter) a Základy kytarové techniky (vyd. Bärenreiter). V roce 2008 vydal autorské album Classical Guitar Jazz Performances.
John Williams (* 24. dubna 1941) je australský hudebník, hudební pedagog, klasický kytarista a hudební skladatel.
Narodil se anglickému otci a australské matce v Melbourne a počínaje rokem 1952 žil s rodinou v Anglii. Na kytaru začal hrát pod vlivem svého otce, který sám na tento nástroj hrál. V letech 1956 až 1959 studoval hru na klavír na Royal College of Music (v té době se zde hra na kytaru nevyučovala). V roce 1971 nahrál spolu s řeckou zpěvačkou Marií Farantouri album Songs and Guitar Pieces by Theodorakis, obsahující zhudebněné básně, jejichž autorem byl Federico García Lorca. V letech 1978 až 1984 byl členem superskupiny nazvané Sky (dalším členem byl například Herbie Flowers).
______________________________________________________________________________________________________
květen
Skladba měsíce května: Bach - Menuet
Když slova selžou, kytara hovoří.
George Szell
___________________________________________________________________
Lubomír Brabec (* 21. května 1953 Plzeň) je český kytarový virtuóz.
V dětství začínal nejprve jakožto houslista, hru na kytaru vystudoval na konzervatoři v Plzni a v Praze u Milana Zelenky. V roce 1980 pak pokračoval v mistrovském studiu v Británii na Royal Academy of Music a ve Early Music Centr díky stipendiu od britské vlády.
Jeho interpretační umění je velmi široké, zabírá velmi pestrou škálu loutnové a kytarové literatury. Spolupracuje s řadou pěvců a sólistů (Gabriela Beňačková, Elizabeth Vidal, Peter Dvorský, Štefan Margita, Daniel Hůlka, Kateřina Englichová, Pavel Šporcl, Jiří Bárta, Lubomír Malý, Jaroslav Svěcený, Václav Hudeček, Aleš Bárta a další). Nevyhýbá se ani spolupráci s hudebníky z oblasti populární hudby (např. Karel Vágner, Lucie Bílá, Kateřina Brožová, Luboš Andršt, Petr Janda). Za své působení také upravil pro kytaru stovky děl jiných autorů. Brabcovy mistrovské aranžmá tak rozšířily možnosti kytary, jak v oblasti sólového, tak doprovodného či komorního nástroje. Spolupracuje s nahrávacími společnostmi Supraphon, Multisonic, Arco Diva a BestIa. Za svou kariéru natočil více než 30 CD. (m.j. autorská alba F. Sor, J. S. Bach, F. Tárrega, N. Paganini, A. Vivaldi, H. Villa-Lobos, V. Trojan, E. Granados). Odborné kritiky jej řadí k nejbrilantnějším kytaristům světa.
Jedná se také o zaníceného vodáka, jachtaře, potápěče, lyžaře a cestovatele. Lubomír Brabec se též věnuje canyoningu, skialpinismu a jezdí na koních.
Profesor Arnošt Sádlík (*27. května 1927 Brno – 21. srpna 1998) byl český kytarista, loutnista a hudební pedagog.
Narodil se 27. května v roce 1927 v Brně. Ačkoliv jeho otec pracoval celý život v dělnických povoláních, nikdy mu nebylo bráněno v rozvíjení jeho talentu a lásce k hudbě. Od školních let hrál na housle, které v šestnácti vyměnil za kytaru. První odborné znalosti v tomto oboru získal u prof. Vojtěcha Tukače, stále ještě v Brně. Hned po válce, v roce 1946, se přihlásil a složil úspěšně zkoušky ke studiu na Pražské konzervatoři. Zde pod vedením prof. Štěpána Urbana v roce 1951 absolvoval s vyznamenáním a stal se prvním absolventem v oboru hry na klasickou kytaru. Současně s kytarou studoval i dirigování, které absolvoval v roce 1953 u profesora Bohuslava Špidry a Aloise Klímy.
Hudbu se též snažil průběžně nasávat všemi možnými způsoby a tak tajně, bez vědomí školy docházel do tehdy vyhlášených hudebních kaváren, kde hrál a jamoval se slavnými muzikanty té doby. Seznámil se například s Karlem Krautgartnerem, Gustavem Bromem, Karlem Vlachem. S posledně jmenovaným i nějaký čas veřejně vystupoval. Avšak láska k vážné hudbě a i politická situace, která „cizáckému“ jazzu příliš nepřála, přinutila Arnošta Sádlíka k návratu ke klasické kytaře.
Arnošt Sádlík se nadále věnoval pouze koncertování a prezentaci skladeb renomovaných, převážně zahraničních klasiků (Giuliani, Bach, Albenic, Tarrega...) upravených pro duo a společně s houslistou Karlem Strožem realizoval stovky úspěšných koncertů v Československu i v zahraničí. Úpravy pro kvartet od Händela, Bacha, Leclaira, Stamitze či Paganiniho prezentoval společně s Janem Šircem na violoncello, Karlem Strožem na housle a Karlem Kosem na basklarinet a dosahoval především při sólové interpretaci těchto náročných kusů mimořádné virtuozity, jak na kytaru, tak i na loutnu. Po lehkém politickém uvolnění v šedesátých letech přijal nabídku od Bostonské univerzity a odjel šířit, coby pedagog, dobré jméno právě vznikající „České kytarové školy“ do USA.
Po návratu do vlasti se už věnoval pouze pedagogické činnosti, zpočátku na konzervatoři v Brně a Vídni a částečně i na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, kde se spřátelil i s legendou klasické kytary Štěpánem Rakem. Později v osmdesátých letech přestoupil na Státní konzervatoř Praha, kde zastával post zástupce ředitele a řadu let i vedoucího kytarového oddělení.
Až do své smrti 21. srpna v roce 1998 byl velmi aktivní a pedagogicky činný. Napsal a vydal u nakladatelství Opus úspěšnou a respektovanou „Školu akordů a stupnic pro klasickou kytaru“. Byl pravidelně zván do mnoha porot a podílel se pravidelně na dramaturgii soutěže „Kytara Kutná Hora“. O profesoru Arnoštu Sádlíkovi se hovoří jako o jednom ze zakladatelů „České kytarové školy“, neboť jeho žáci (Martin Mysliveček, Petr Paulů, Pavel Steidl, Vladislav Bláha a další) dosahovali v soutěžích mimořádných úspěchů.
Jan-Matěj Rak (* 28. května 1977, Jyväskylä, Finsko) je český kytarista a písničkář.
Vystudoval fotografii na FAMU a učitelství na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
V hudbě se zaměřuje na interpretaci židovských písní (skupina Chesed, duo Marion s Monikou Žákovou), hraje skladby Jaroslava Ježka a melodie ze starých filmů, které si upravuje pro kytaru a vystupuje také sám jako písničkář se svými písničkami. Doprovázel také písničkářku Martinu Trchovou (hraje také na jejích albech Maxisingl a Čerstvě natřeno), ta dokonce nazpívala jednu jeho píseň (Malá samba o srdci) na své album Čerstvě natřeno (2005, Indies Records).
Isaac Albéniz, vlastním jménem Isaac Manuel Francisco Albéniz i Pascual, (*29. května 1860, Camprodón, Girona (Katalánsko) – 18. května 1909, Cambo-les-Bains) byl jeden z
největších a nejvlivnějších španělských hudebních skladatelů a klavíristů období romantismu.
Je znám především pro své klavírní skladby. Jeho dílo zahrnuje i několik oper.
V roce 1883 se setkal s učitelem a skladatelem Felipem Pedrellem, který jej inspiroval ke komponování španělské hudby. Tak vznikly např. Španělské písně. První věta této suity (Preludium), po skladatelově smrti přejmenované na Asturias (Leyenda), dnes patří mezi nejslavnější skladby kytarového repertoáru, ačkoliv byla původně zkomponována pro klavír. (Pro kytaru bylo přepracováno mnoho Albénizových skladeb, zvláště Franciskem Tárregou).
Ke konci života se Albéniz vrátil ke komponování klavírní hudby. Jeho skladatelská nesmrtelnost spočívá v kompozicích pro klavír, v němž byl virtuos. Jeho klavírní hudba je podrobně propracovaná, obsahuje bohatství španělského koloritu a je nástrojově nesmírně obtížná. Mezi takováto díla patří i jeho Španělské písně, často hrané na kytaru; Španělská suita, ale za opravdu mistrovské dílo je považována jeho suita dvanácti klavírních „impresí“, nazvaná Iberia (1906-8).
Tommy Emmanuel (* 31. května 1955, Muswellbrook, Nový Jižní Wales) je australský kytarista, který je po světě proslulý hlavně díky svému komplexnímu fingerpicking (Travis finger picking) stylu, energickému vystupování a používání perkusivního způsobu hry na kytaru.
Tommyho ovlivnil Atkinsonův styl hraní (fingerpicking) kdy palec ruky hraje basovou linku a ostatní dva nebo tři prsty hrají melodii. Co do žánrů hraje hlavně folk, rock, pop a blues. Jako sólista nikdy nehraje s kulisou nějakých hudebních nahrávek a snaží se používat minimum efektů, ale čas od času na koncertech také hraje se smyčcovými kvartety a jinými kytaristy. Ačkoliv Tommy nikdy nechodil na žádné hodiny hudby, je řazen k jedněm z nejlepších kytaristů a má fanoušky po celém světě.
______________________________________________________________________________________________________
červen
Skladba měsíce června: Sons de Carilhoes - Joao Pernambuco
Někdy tou nejmilejší věcí, kterou můžete s kytarou udělat, je prostě se na ni dívat.
Thom Yorke
_______________________________________________________________________________________________________
João Gilberto, rodným jménem João Gilberto Prado Pereira de Oliveira (10. června 1931, Juazeiro – 6. července 2019, Rio de Janeiro) - brazilský zpěvák a kytarista.
Pavel Steidl 24. 6. 1961
Klasický kytarista a hudební skladatel, narodil se v Rakovníku. Na kytaru začal hrát v osmi letech a jeho prvním učitelem byl jeho bratr. Vystudoval pražskou konzervatoř, kde ho učili mimo jiné Milan Zelenka a Arnošt Sádlík. Ve studiu pokračoval na pražské Akademii múzických umění, tam jej vedl uznávaný kytarový virtuos Štěpán Rak. Mimo klasického studia sbíral Pavel Steidl zkušenosti také návštěvami mistrovských tříd, které vedli David Russell a Abel Carlevaro. Další cenné zkušenosti získal účastí v mnoha soutěžích a na řadě hudebních festivalů.
Roku 1982 se stal vítězem soutěže Radio France de Paris. Tento úspěch mu definitivně otevřel cestu k budování mezinárodní kariéry. Koncertoval ve více než třiceti zemích světa (Kanada, Kuba, Španělsko, Polsko, Rakousko, Kostarika, Guatemala, Austrálie, Japonsko, Spojené království, Mexiko a mnoho dalších). Nahrál mnoho skladeb světového repertoáru a českých skladatelů nejen minulosti, ale i 20. století. Pavel Steidl také komponuje a svými skladbami často obohacuje svůj koncertní repertoár. Italský časopis Guitart zařadil jeho jméno mezi osm nejdůležitějších světových kytaristů roku 2003 a o dva roky později obdržel cenu Classical Guitar Award 2005.
_______________________________________________________________________________________________________
červenec
Přehrávky 2020:
tentokrát jsme zvolili 2 sklady, které byly vybrány na letošní letní přehrávky:
- J.S.Bach - Preludium C dur
- Francisco Tárrega - Lagrima
Postavit se na pódium sám s akustickou kytarou, vyžaduje odvahu hraničící s hrdinstvím. Hraničící se šílenstvím.
Richard Thompson
____________________________________________________________________________________
srpen
Skladba měsíce srpna:
Po zdařilých červencových přehrávkách se těšíme na mezinárodní kytarový festival, konaný v našem městě.
Ricardo Baliardo „Manitas de Plata“, 7. srpna 1921 - 5. listopadu 2014 (ve věku 93 let) byl francouzský kytarista. Narodil se v karavanu ve městě Cette (později přejmenováno na Sète) na jihu Francie. Jméno Manitas de Plata, což ve španělštině znamená „malé stříbrné ruce“, mu dali členové romské komunity kvůli jeho hudebnímu talentu.
Štěpán Rak (* 8. srpna 1945 Praha) je český kytarista, hudební skladatel a pedagog česko-ukrajinského původu.
V roce 1963 po ukončení studií na střední výtvarné školy v Radotíně absolvoval studium hry na kytaru a studium skladby na pražské konzervatoři pod vedením Štěpána Urbana a Zdeňka Hůly, studium ukončeno v roce 1970. Na tato studia pak navázal při studiu na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. Již za studií obdržel významné ocenění za 1. místo v hudební soutěži mladých skladatelů v Československu a to za skladbu Hirošima z roku 1973 a 2. cenu v dalším ročníku téže soutěže za píseň Až. Po studiích začal pracovat jakožto učitel hudby na lidových školách umění.
V roce 1975 obdržel pozvání do Finska, aby zde pomohl vytvořit základy pro zdejší studium kytarové hry. Ve Finsku vyučoval na konzervatoři, pořádal mistrovské kursy, dělal přednášky a také koncertoval a to jak sólově tak i s předními finskými orchestry té doby. Koncertoval prakticky po celém Finsku, hostoval ve Finském rozhlasu a televizi. Do Československa se vrátil roku 1980, jako pedagog pokračoval s výukou kytarové hry na pražské konzervatoři, později též jako odborný asistent na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích.
Působil i jako člen odborných porot na různých mezinárodních hudebních soutěžích. V roce 1982 se stal prvním pedagogem AMU, který se zde věnoval kytarové hře. Zde působí dodnes.
Vladislav Bláha 22. srpna 1957 je český kytarista, docent JAMU v Brně.
Absolvoval studium na Konzervatoři Brno u Arnošta Sádlíka, poté na vysoké škole Musikhochschule F. Liszt, Weimar, Německo u Prof. Rollanda Zimmera a doktorantské studium na VŠMU v Bratislavě, v roce 2009 habilitoval na docenta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Své umění zdokonalil v mistrovských kursech u předních světových pedagogů a interpretů Costase Cotsiolise a Abela Carlevara a na základě stipendia The British Council u Gordona Crosskey (Royal Northern College of Music, Manchester) a u Johna W. Duarte (Londýn) v Anglii. Po koncertě ve mětě Dallas, Texas v USA byl v roce 1996 jmenován Čestným občanem města Dallasu. V únoru 2007 byl anglickým prestižním časopisem Music Opinion v recenzi na koncert v Londýně označen za jednoho z nejlepších českých kytaristů.[zdroj?] V roce 2012 vyšlo 1. vydání jeho knihy Dějiny kytary s přihlédnutím k literatuře nástroje, ed. JAMU v Brně. V listopadu 2014 se stal jediným českým kytaristou, který s recitálem koncertoval v Carnegie Hall v New Yorku.
Úspěchy v soutěžích:
Je vítězem čtyř mezinárodních kytarových soutěží ve Volos v Řecku, v Markneukirchen v Německu, v Esztergomu v Maďarsku a v Kutné Hoře a nositelem bronzové medaile z finále soutěže Radio France v Paříži.
______________________________________________________________________________________________________
září
Skladba měsíce září: J.S.Bach - Prelude in d-minor
Nemůžete mít neradi někoho, kdo má rád kytaru.
Stephen King, The Stand
___________________________________________________________________
Emili Pujol Vilarrubi 10. 9. 1886 - 21. 11. 1980, Španělsko,
klasický kytarista, hudební skladatel, hudební pedagog, muzikolog, vysokoškolský učitel.
____________________________________________________________________________________
říjen
Skladba měsíce října: J. Viňas - Fantazie orginál / Introdukce /
Nahněte se mírně dopředu a opřete kytaru o svou hruď, aby se poezie hudby mohla rozeznít ve vašem srdci.
Andrés Segovia
_____________________________________________________________________________________________
Štěpán Urban (4. října 1934 v Bořanovicích – 4. května 1995 v Praze) - kytarový virtuóz, hudební pedagog, hudební skladatel, zakladatel kytarové třídy na pražské konzervatoři, astrolog, antroposof, esperantský básník a spisovatel. Vytvořil českou klasickou školu na kytaru, která se opírá o četné pedagogické a umělecké publikace či série odborných článků, které publikoval doma i v zahraničí.
Mezi jeho žáky, dnes profesory hudby, patří i proslulý kytarový virtuóz Štěpán Rak, který v roce 1982 založil na pražské Hudební akademii múzických umění kytarové oddělení, čímž realizoval přání svého profesora. Štěpán Urban se v mladším věku věnoval koncertní činnosti: „Hrál skladby z repertoáru André Segovii s virtuózní technikou a pronikavou hudebností“…, „Hrál, a tu zajímavý pohled do auditoria, ticho, zbožné naslouchání až do závěrečného akordu.“...
_______________________________________________________________________________________________________
Niccoló ( nebo Nicoló ) Paganini (27. října 1782 Janov - 27. května 1840 Nice) byl italský houslista, kytarista a hudební skladatel.
Díky svému neobyčejnému hudebnímu talentu je mnohými považován za největšího houslového virtuosa, který kdy žil.
_______________________________________________________________
listopad
Skladba měsíce listopadu: J. Viňas - Fantazie orginál II.
Když slova selžou, kytara hovoří.
George Szell
__________________________________________________________________________________
Narciso García Yepes, ( Lorca 14. listopadu 1927 - Murcia 3. května 1997)
byl španělský klasický kytarista, jenž patřil mezi nejvýznamnější klasické kytaristy 20. století, který během své úspěšné umělecké dráhy získal mnoho ocenění. Jednalo se o mimořádně technicky zdatného hráče s naprosto brilantní a unikátní technikou.
Hovorková Marie (roz. Šmerdová), kytaristka, pedagožka, narozena 17. 11. 1953.
Hru na kytaru vystudovala na brněnské konzervatoři (1975) a Fr. Liszt Hochschule ve Výmaru u Rolanda Zimmera (diplomovaný hudební pedagog, Mgr. 1980). Umístila se v soutěžích: Esztergom (Maďarsko, 1977), Concours International de Guitarre v Paříži (1978). V letech 1980–82 byla stipendistkou Českého hudebního fondu. V roce 1995 provedla v české premiéře skladbu Jana Nováka Concentus Eurydicae.
Pedagogicky začala působit v roce 1980 externě na brněnské konzervatoři, od roku 1987 je zde interním pedagogem hry na kytaru.Pochází z rodiny hudebníků. První vzdělávání získává od svého otce Miroslava Šmerdy, který byl violoncellistou – koncertním mistrem Janáčkovy opery v Brně.
Hru na kytaru studovala na brněnské konzervatoři ve třídě prof. Arnošta Sádlíka, v dalším studiu pokračovala v německém Výmaru na Vysoké hudební škole Fr. Liszta, kde byla pět roků žákyní prof. Rolanda Zimmera.
Je držitelkou první ceny soutěže pořádané při kytarovém festivalu v maďarském Esztergomu. Ve XX. ročníku prestižní kytarové soutěže Concours international de Guitare Radio France v Paříži získala druhou cenu.
Kytaristka Marie Hovorková patří mezi přední koncertní umělce tohoto nástroje v České republice. Věnuje se zejména komorní hudbě, vystupuje s Petrem Pomklou, prvním flétnistou Státní filharmonie Brno. Spolu s ním a s pěvcem Vladimírem Richterem, který je významným specialistou na autentickou interpretaci staré hudby a který se věnuje i soudobé vokální tvorbě, založili vokálně instrumentální soubor Ensemble poétique.
Francisco Tárrega (21. listopadu 1852 Villarreal – 15. prosince 1909 Barcelona) byl španělský virtuos, skladatel, pedagog a jeden z nejskvělejších kytaristů své doby.
Francisco Tárrega se bezesporu stal klíčovou osobností moderní kytarové historie vůbec. Zásadní reformou techniky hry – od držení nástroje, polohy pravé ruky umožňující nové formy úderu a zvukového odstínění, po neobyčejné, důmyslné a funkční prstoklady, využívající rovnoměrně celého hmatníku, stejně jako osobním vkladem skladatelským a aranžérským otevřel novou epochu kytarou okouzlených generací 19. a 20. století.
Joaquín Rodrigo Vidre (22. listopadu 1901 – 6. července 1999)
byl španělský skladatel klasické hudby a klavírní virtuos. Rodrigo je považován za jednoho ze skladatelů, který prosadil kytaru i do vážné hudby, jeho Aranjuezský koncert je jednou z vrcholných ukázek kytarového koncertního repertoáru.
______________________________________________________________________________________________________
prosinec
Skladba měsíce: J. Viňas - Fantazie orginál
Technicky vzato nejsem kytarista, vše, co hraji, jsou pravda a emoce.
Jimi Hendrix
______________________________________________________________________________________________
Vladimír Mikulka ( 11. 12. 1950 Praha ) je český kytarista světového významu.
Narodil se v Praze na Malé Straně. Jako devatenáctiletý se stal ještě jako student konzervatoře (žák profesora Jiřího Jirmala) nejmladším vítězem v historii prestižní Mezinárodní kytarové soutěže pořádané francouzskou společností ORTF. Poté začal ve Francii nahrávat pro rozhlas a televizi.
_______________________________________________________________________________________________________
Paco de Lucia, rodným jménem Francisco Sénchez Gómez ( 21. 12. 1947 Algeciras, Provincie Cádiz, Špaňelsko - 25. 2. 2014 Cancún, Mexico ),
byl španělský hudební skladatel a kytarista, bratr významného španělského kytaristy Ramóna de Algecirase a zpěváka Pepé de Lucíi.
Byl to vynikající kytarový virtuóz ve španělském národním hudebním, tanečním a kulturním stylu flamenco, některými odborníky považovaný za nejlepšího kytarového interpreta tohoto stylu všech dob. Působil také jako jazzový a klasický kytarista a byl, mimo jiné, také znám jakožto velký obdivovatel a propagátor španělského hudebního skladatele Manuela de de Fally.
Na kytaru hrál už od svých pěti let, na jeho hudební zaměření měl vliv jeho otec António, který byl také španělským lidovým kytaristou. Profesionálním kytaristou se stal z otcova popudu už v 11 letech. Nejprve vystupoval se svým bratrem Pepém, teprve později se dal na sólovou dráhu.
Flamenco obohatil o perkusivní hudební nástroj cajón.
______________________________________________________________________________________________________
