Vašek a zoufalá panička M.
Kdo je Vašek? Vašek je normální chlap, za kterým se na ulici neotočíš. Je mu přes pětačtyřicet, v hlavě toho má víc než na hlavě a v očích mu nehrají rošťácký jiskřičky, jak se s oblibou popisuje v ženských románech - má spíš takový malý škvírky jako krtek (nebo ten dojem dělají brýle na dálku?). Když se zaměříte na figuru, pochopíte, že má o fous radši hospodu než fitko. Ale abych mu nekřivdila, nejspíš si doma udělá nějaký ten klik (tak dva, tři). Přesto, když ho poznáte víc a absolvujete s ním pár rozhovorů, pomyslíte si: „No, tak asi jo...asi na tom něco bude, že nemá nouzi o ženský do postele...“ (toliko drb, co něm koluje).
Není divu, že se na podobné „pomluvy“ lepí ženy, kterým zvoní umíráček plodnosti, a které se tím pádem chytají jakýchkoliv mužských pohlavních údů (jako přísloveční tonoucí svých stébel). Jedna z nich je paní M. : odbarvená blondýna - Jardu věkově atakující - s botoxem ve tváři (ten jedík pod kůží bezpečně identifikuji; moje čelo s ním už mělo co dočinění), přifouklými rty orámovanými permanentní konturou a - když se to vezme kolem a kolem - docela udržovanou postavou. Nadto se pyšní titulem: “Hrdá majitelka domu“, což je asi její jediná deviza (s jejíž pomocí by SNAD mohla chudáčka Jarouška uhnat), jinak je totiž duchem poněkud slabší, a k tomu víc než málo otravná.
Paní M. nemá - kromě venčení svého malého čoklíka - co na práci, a tak chodí několikrát v týdnu do budovy správcovské firmy, která se stará o dům, co jí patří, a kromě psychického vysávání paní účetní (po té nechce žádné peníze či info o zisku, nýbrž ji, chudinku, drtí svými soukromými historkami), nikdy neopomene vystoupat po schodech do prvního patra, kde se nachází Vaškova kancelář. Vašek má totiž to štěstí (nechtěla jsem spíš napsat SMŮLU?), že - jakožto pan technik - vyfasoval právě její dům.
M. ho pokaždé okrade cca o hodinu jeho drahocenného času (proč by ho měl trávit řešením „banalit“ jako je: odpadávající fasáda, vyřízování revizí elektroměrů či přebírání bytů po odcházejících nájemnících, že?) a doufá, že ho svými vnadnými křivkami oděnými do černočerného (rádoby sexy) outfitu konečně donutí ke kopulaci...Respektive k opakovaným kopulacím (není totiž přiliš pravděpodobné, že by otěhotněla na první pokus). Ačkoliv je možné, že její vaječníky neoprávněně podceňuji! - Paní M. o sobě totiž velmi ráda prohlašuje: „Já to mám tady (ukazujíc na pánevní oblast) všechno v pořádku a potřebuju samce, který je na tom stejně!“
Já tedy nevím, jak je na tom Vašek s libidem (ani nemám v plánu to zkoušet), nicméně se domnívám, že aby si to paní M. odzkoušela, bude muset Venouška buďto neskutečně opít nebo prodat jeden z vlastněných bytů a zaplatit mu za obskočení pár set tisíc. Václav je přeci jen chytrý pan Ing. a nedokážu si představit, že by s touto madam dokázal absolvovat víc jak jeden večer a k tomu opakovaně předstírat romantické tokání.
Lhala bych, kdybych tvrdila, že mě nezajímá, jak to nakonec dopadne - Podaří se paní M. svlíknout Vencu alespoň v kanceláři (po jeho pracovní době a až paní uklízečka skončí s předstíráním pečlivého úklidu) či nikoliv? Přeci jen v inkriminovaných prostorech existuje pár míst, kde by se pohlavní spojení dalo uskutečnit...a dokonce i malá kuchyňka, kde by pak mohla paní M. ukázat svoje kuchařské vlohy (a doplnit Vaškovi energii po traumatické ejakulaci).
Vážně mi jejich případná „love story“ vrtá hlavou...A když Vaška slyším, jak si na tu PÍP stěžuje, že už u něj zase byla, polemizuju v duchu nad možností, že všechno jenom hraje, a že by do toho (a do NÍ) přeci jen šel. Asi budu muset ukojit svojí ženskou a spisovatelskou zvědavost, a zařídit, aby se mi Venca někdy - v rámci neplánovaného soukromém momentu - svěřil. Nevím ještě, jak toho dosáhnu, ale pro pokračování příběhu udělám cokoliv (v souladu se slušným vychování a v úctě ke Karmě, samozřejmě)!