ÚCTA K DÍTĚTI JEŽÍŠI

Proč vlastně uctíváme Dítě Ježíše? Proč uctíváme malou sošku zobrazující bezmocné dítě? Samozřejmě, že každé lidské dítě je bezmocné, závislé na ochraně svých rodičů nebo jiných lidí. Ale toto je Dítě Boží. Ježíš se nestává Božím Synem až v dospělosti (jak věřili někteří heretici ve starověku), je Synem Božím už od okamžiku svého početí, po celé své dětství. 

Úcta k Dítěti Ježíši se v církvi šířila vždy v okamžicích, kdy moc mocných tohoto světa selhávala. Kdy bylo jasné, že spoléhání se na vlastní peníze, vojsko, zbraně nebo známosti v královských kruzích je více než pošetilé. V dobách největšího chaosu ve světě i v církvi obraceli se věřící k Nejvyšší moci - k Bohu. Poznávali a uznávali, že jedině spolehnutí se na Boží pomoc a naprosté odevzdání se do Boží vůle jim může skutečně pomoci. Právě symbolem tohoto odevzdání se stala se soška malého dítěte. Jak bezmocné se zdálo! Jak velkou víru a pokoru musel prokázat ten, kdo před ním vyslovil svou prosbu! Ti nejmocnější tohoto světa, papežové, králové, císaři, šlechtici, poklekali a prosili před soškou Dítěte. Zdánlivě pošetilé jednání, ale jediné, které opravdu vedlo k cíli. Přestali se spoléhat na vlastní moc, odložili svou pýchu a zpupnost, položili k nohám Božího Dítěte své životy - a byli vyslyšeni.

MODLITBY K DÍTĚTI JEŽÍŠI

připisované bratru Cyrilovi, který sošku v roce 1637 zachránil

Ježíšku rozmilý, Pražánku velký i malý!

Kráso království Českého, zbav nás všeho zlého.

Ó Jezulátko spanilé, zastaň se vlasti nám milé,

dej lidu své požehnání v tomto nuzném putování.

Mor, hlad, válku odvrať od nás, dobrým skončením potěš nás!

Ježíšku, k tobě přicházím, Ježíšku tobě se vzdávám,

na přímluvu tvé Matičky v nouzi o pomoc žádám.

I když dát nebudeš moci, oč tě v své nouzi prosím,

i když mé prosby nenajdou libosti u věčné tvého Otce moudrosti,

přece vždy sílu mít budu, zkoušky všeliké přemohu.

Jen mi dej, Ježíšku, sebe, s důvěrou hledím do nebe,

že tvá milost na pomoc přispěje, to je má jediná v žití naděje.

Že hněval jsem tebe, trpce lituji a z plna srdce svého tebe miluji,

chci se vpravdě polepšiti, nikdy více nehřešiti.

Jen dej mi, Ježíšku, sebe, s pokorou prosím tebe.