Marek
Marek
Jméno Marek pravděpodobně vzniklo zkrácením z delšího Martius, tj. "Martův" nebo "náležející Martovi", římskému bohu války. Dalo by se tedy říci, že Marek znamená totéž, co "bojovník" nebo "válečník". Tento výklad ještě podporuje řecké slovo marnamai, jež znamenalo "bojuji".
Svatý Marek
Marek je jedním ze čtyř evangelistů, podle výzkumů i tradice právě tím nejstarším. Původně se jmenoval Jan, ale protože byla Palestina římskou provincií, přidávali si zdejší obyvatelé k vlastním jménům i římská. Ve Skutcích apoštolů se můžeme dočíst, že Petr, když byl vysvobozen ze žaláře, šel do domu Marie, matky Jana zvaného Marek. Mladík se stal věrným průvodcem starého apoštola na misijních cestách, později pobýval s ním a s apoštolem Pavlem v Římě a sepsal na žádost zdejších křesťanů podle Petrova vyprávění evangelium. Po Petrově smrti odešel r. 65 do Alexandrie, aby zde založil církev a stal se prvním biskupem. Asi po dvou letech svého pobytu byl přímo při bohoslužbě přepaden a lanem obtočeným kolem krku usmýkán k smrti. Teprve za 750 let přivezli křesťané jeho pozůstatky do Benátek. Na místě jeho druhého pohřbu byla v letech 1063-73 vystavěna úchvatná bazilika, nesoucí jeho jméno. Marek byl jmenován patronem Benátek a jeho symbol - okřídlený lev - je od té doby znakem tohoto překrásného města na lagunách. Marek se stal také patronem notářů, písařů, ale i stavebních dělníků, zedníků, sklenářů, malířů na skle a košíkářů. Lidé se k němu také modlili vždy, když hrozilo krupobití nebo blesk.
Patron: ostrova Reichenau, Benátek, notářů, stavebních dělníků, zedníků, sklenářů, košíkářů, malířů na skle, písařů; za dobré počasí a dobrou úrodu, proti blesku a krupobití, proti náhlé smrti
Atributy: okřídlený lev (protože začíná své evangelium kázáním sv. Jana Křtitele na poušti), psací náčiní, kniha nebo svitek