Deníček 25.10.2017
Můj deníčku – 25.10.2016 – dnešní den začal celkem slibně, když jsme vstávali v osm hodin v tábořišti
19 km od obce – jezera Wanaka a po nočním deštíčku se začala lehce protrhávat mračna nad námi. Po snídani jsme vyrazili na krátkou procházku k blízkému jezírku a krásné přírodě.
Po návratu jsme připravili Donka na cestu a vyrazili na další trasu, která by měla skončit u ledovce Fox Glacier na západním pobřeží
Nového Zélandu. Městečko Wanaka jsme minuli jako pro nás nezajímavé – již opět začalo pršet a potloukat se po ulicích v dešti není žádná slast. Jedeme tedy dál, občas uděláme začufo (zastávka na čumendo a focení), pokud je potřeba, zastavíme u papa (panáček a panenka – označení pro novozélandské WC). A jinak jedeme a jedeme a „chčije a chčije“. Následkem nepříznivého počasí jsme nuceni vynechat ptačí rezervaci a rybí pochoutky. Dnešní den nebude na krásu moc úspěšný, jen při začufo jsou krásné vodopády. Zkoušíme fotit z auta, ale není to ono. Uvidíme, ještě není den u svého konce.
Je 15:50 hodin a my jsme dorazili do městečka Fox Glacier, kde se nachází jeden z ledovců na západním pobřeží. Jelikož však stále „chčije a chčije“, pokusíme se tady najít domeček k získání obživy. Opět jsme neuspěli a proto odjíždíme do 26 km vzdáleného městečka Franz Josef se stejnojmenným ledovcem – druhým na západním pobřeží NZ. Snad tu budeme úspěšnější. Cesta je samá zatáčka, udržet psací stroj novodobého typu na klíně lze jen s vypětím a štěstím . Zatáčky jsou tu 40° 60° občas i 180° a 360°. Je to docela kolotoč bez řetízků.
A ejhle, najednou se silnice narovnala a my vjeli do městečka, které se jmenuje podle císaře pána Franz Josef. Celkem malé město, mají tu obchod, kavárnu, vinárnu, hospoda a ubytování. Zeptali jsme se v DOC (agentura spravující ubytovací zařízení a ještě další věci na NZ), kde se lze ubytovat, je-li možno i zdarma. Na „Free Accommodation“ zněla odpověď jasně „No“. Zkusili jsme hledat v okolí u silnice, skoro všude bylo „No Camping“ a když nebylo, nešlo to z jiného důvodu, třeba „Stezka pro cyklisty“. Nakonec jsme zakončili hledání a navštívili jsme matičku přírodu – viz foto.
A dali jsme se tedy do vaření večeře, přípravě na příští den a na spánek. S tím pivem to jde jedna radost. Tak zase někdy příště.
S podporou www.true-travel.cz
