Chci vám sdělit mé postřehy o tom, jak jsem začínala brát jídlo jako přítele. Když se nad tím zamyslím, dřív pro mě strava bývala noční můra. 

Hladověla jsem každý den. Na prázdný žaludek jsem si klidně dala i brambůrky. Ano za to bych se opravdu upřimně naliskala. Největší hloupost, jakou jsem mohla udělat. Mé vzpomínky na stravovací režim, nejsou vůbec růžové. Byla jsem přesvědčená o tom, že hladověním zhubnu a dosáhnu štíhlosti. 

Neuvědomovala jsem si, že hladověním své tělo ničím. Místo toho, aby váha směřovala dolů, tak šla výrazně nahoru i jen z příjmu vody. Nejen mé vlastní tělo trpělo, ale následně i psychika.

Byla jsem protivná na lidi ve svém okolí, znechucená ze všech činností. Chyběla mi chuť do života. Štvalo mě, když na mě sotva někdo promluvil. Měla jsem pocit, že mě šíleně otravuje i svým mluvením. Únava se podepsala velkými kruhy pod očima. Přemíra alkoholu mi způsobila velmi slabou imunitu. Nulový pohyb, že jsem snadno zlenivěla ve svých 22 letech.

 Objevily se dny, kdy jsem byla ve stresu. Neuměla jsem se radovat ze života a prožívat ho jinak, než jen společenskými akcemi s kamarády. Nevěřila jsem si, nebrala jsem se taková jaká jsem. Obviňovala jsem za svou situaci lidi kolem sebe. Nevážila jsem si svého zdraví, vnímala jsem jej jako samozřejmost.

Uvědomila jsem si, že teprve životní pády, nás naučí životní lekci. Měli bychom si být vědomi, jak snadno můžeme skončit ze dne na den hluboko v propasti. V takové situaci, není nic a nikdo, kdo by nám pomohl se vyhoupnout nahoru.

Záleží už jen na nás samotných jakou máme VNITŘNÍ SÍLU, sebrat odvahu a udělat krok kupředu k lepšímu životu. Vážit si více vlastního zdraví, a nevystavovat jej riziku. Je to cesta o hledání pozitiv, proč ten život stojí za to. Naučit se bojovat za lepší zítřky. Moje rada zní, nečekejte na zázrak, že za vás situaci někdo vyřeší. Zvedněte se z gauče a jděte svému štěstí a následně i zdraví naproti. 

Jakmile jsem byla na dně fyzicky i psychicky, v té chvíli jsem si teprve plně uvědomila, jak moc špatně na tom jsem. Nevážila jsem si sebe sama natož mého zdraví. 

Přišel osudný den, kdy se ve mě něco zlomilo. Řekla jsem si, že pokud mám změnit svoje stravovací návyky, tak i svůj život. Začínala jsem psát svoji novou kapitolu života. Stravu nahrazovat za zdravější potraviny jsem začínala velmi pomalu, aby to pro tělo nebyl šok.

První moje dny byly ve jménu DETOX. Chystala jsem si ovocné a zeleninové šťávy. Tělo jsem dokázala zbavila všech toxických látek.Trvalo mi to 3 dny a bohatě i stačilo. 

Druhý nejtěžší úkol, který mě čekal bylo nastartování mého metabolismu. Váha mi šla nahoru úplně ze všeho, co jsem snědla. Tělo již nedokázalo spalovat. A ano jen a jen svojí vlastní vinou jsem se ocitla v těle. kde jsem se sama necítila dobře.

Začínala jsem měnit své stravovací návyky krok za krokem, pečivo jsem nahradila celozrnným, zařadila hodně ovoce a zeleniny. Kuřecí maso si dnes připravuji na více způsobů (stalo se mým nejoblíbenějším), cukr nahradila medem (stévií) a banánem, vyřadila jsem alkohol, přestala jsem kouřit a sladit kávu i čaj. Nebylo to opravdu ze dne na den, ale postupně od jednoho kroku ke druhému. :)

Cesta se tím stala, pro mě zábavnější. Pořád mám na čem pracovat, ale já si cestu vychutnávám. :) Každé mé jídlo si chystám tak, že ho jím očima. Hlavně je barevné a pestré. Stala se z toho má vlastní závislost na jídle. :))

Na každé jídlo, co si nachystám se opravdu moc těším.  :)) Mé myšlenky na každý další nový den jsou velké. Nemůžu se dočkat, až si zase ráno nachystám bohatou snídani, která mi dodá nejen energii, ale i vitamíny a minerály.

 Podařilo se mi úspěšně nastartovat metabolismus, kila šla dolů tak jak jsem chtěla. Jídlo je pro mě dnes důležitou součástí dne, vnímám ho jako potěšení, nadšení a zlepší mi náladu na celý den. A tím to nekončí, dodá mi spoustu síly.

A co z toho vyplývá na závěr? Že dnes je jídlo můj NEJLEPŠÍ PŘÍTEL. :) Nechci ještě zapomenout na velmi důležitou část. Dokázala jsem se i nastavit v hlavě, protože jsem si řekla, že CHCI změnit moje stravovací návyky a zvyky, CHCI mít fyzičku a CHCI brát jídlo jako mého přítele.

Poté už to šlo jak jedna báseň. Přišly dny, kdy jsem si říkala, jestli to má všechno cenu. Objevily se v mé hlavě i negativní myšlenky, ale tak jak rychle tyhle myšlenky do mé mysli přišly tak rychle z mé hlavy odešly.

Šla jsem si a stále jdu za svým snem i cílem. Na místo kde jsem dnes, jsem se dostala pouze JÁ SAMA. Minulost je uzavřená kapitola, vše se stalo tak, abych si uvědomila svoje chyby. A dostala jsem velmi cennou životní lekci. Dnes jsem za ní velice vděčná. Nejen, že mé zkušenosti můžu předat dál, ale i o této problematice dokážu otevřeně mluvit.

Jídlo Vám nezaručí jen fyzičku po které toužíte. Příznivě působí na naši psychickou stránku. Máme lepší náladu, jsme šťastnější, vyřazujeme pozitivní energii a jsme aktivní.

Dny nám připadají jiné. Začínáme den brát z jiného úhlu pohledu. Dokážeme si brzy při vstát, aby náš den byl delší. Naskytne se nám po ránu například krásný východ slunce. Uvidíme jak se příroda probouzí, vnímáme jak je vše kolem nás kouzelné. Co jsme dříve vnímali jako samozřejmost, tak si toho začneme mnohem více vážit. Všímáme si našich myšlenek a pocitů. 

Hledáme si cestičku ke svému novému JÁ. Učíme se poslouchat vlastní tělo. Co nám říká, prostřednictvím pocitů a myšlenek.

Přes veškerou bolest nám tělo ukazuje cestu, že něco děláme špatně. Kdy strava není nutričně vyvážená a kvalitní. Po psychické stránce nám sděluje, že nás něco trápí jsme ve stresu.

Kvalitní strava je důležitá stejně jako pohyb a celkové rozpoložení. Hladovění a těžká tučná jídla, jsou opravdu cesta k nespokojenosti. Tělo Vám to nedá najevo hned, ale časem ukáže jakou má moc a co špatný způsob života dokáže.

Ne dnes ani zítra, nebo pozítří, ani za rok nebo za pět let. Je to jen otázka času, přijde to jako blesk z čistého nebe. Naše zdraví je volba každého z nás. Tak jak se ke svému tělu chováme, tak nám to vrátí v plné síle, ve směru bolestí a nemocí.

Na závěr chci připojit krásnou a velmi pravdivou myšlenku. Autor citátu je George Bernard Shaw

S láskou Katrin