Paleta názorů a ptákovin

Milé děti, milá vnoučata, já jsem kdysi zažil generální stávku! Stávka, Kubíku, to je, když se nepracuje. Stávka je, když se nepracuje, aby bylo líp. Víš, Kubo, ve skutečnosti by ti organizátoři stávky měli stávkujícím poctivě přiznat, že mohou očekávat nanejvýš to, že bude jinak. A to ještě jen pokud se všechno podaří. Jinak se nejspíše stane, že časem bude jinak i bez stávky.

Svou generální stávku jsem prožil na vojně. Jakožto odpad armády nás motostřelce už od podzimu roku 1989 nahnali do pracovního procesu. Průmysl evidentně potřeboval nekvalifikovanou a levnou pracovní sílu. Některé čety pracovaly v kamenolomu, my jsme uklízeli na stavbě, pak kopali kanalizaci, bourali jakési velké vany v chemičce a v listopadu jsme prováděli dokončovací práce na Okresním výboru Komunistické strany Československa v Nymburce. Kousek od kostela. OV KSČ se mělo slavnostně otevírat 7. listopadu na den výročí Velikananánské říjnově-listopadové socialistické revoluce v Rusku. Neotevřelo se, nebylo dokončeno, další termín měl být někdy začátkem prosince 1989. (Už jsem tu před drahnou dobou vzpomínal, že v suterénu byly místnosti s kavalci a se stojany na zbraně, jaké jsme měli i my v kasárnách. To aby Lidové milice, ozbrojená pěst dělnické třídy, mohly účinně udeřit, když strana zavelí. Ale to není podstatné.)

Do toho 17. listopad. Po něm se ještě pracovalo celkem normálně, až přišla generální stávka. Co s tím? Být za stávkokaze a možná i vyvolat potyčky, a nebo udělat něco, s čím by vedení té jediné povolené strany určitě nesouhlasilo? Zelené mozky přišly s šalamounským řešením: "Armáda se v žádném případě ke generální stávce nepřipojí. Ale abychom předešli možným konfliktům, budeme sice na stavbě přítomni, ale pracovat nebudeme." Takže nevím - stávkoval jsem nebo ne?

Ovšem povedlo se mi za pár let stávkovat jako jediný v republice, alespoň já jsem svou činnost onoho památného dne za protestní stávku prohlásil.

To bylo za mého patnáctiletého působení v pražské zoo. Tehdy se otevíral Africký dům se žirafami a výsadby kolem něj zasponzoroval jistý tabákový koncern. Nic víc, jenom ty výsadby. Načež se po celé Praze objevily plakáty "Tabákový koncern XY vás zve na otevření nového pavilonu v ZOO Praha." Jako kdybych chtěl doma uspořádat mejdan, nechal si byt uklidit firmou, a ta by pak rozesílala pozvánky "Úklidová firma vás zve na mejdan k Rollerovi". A ještě ke všemu ty rodiny s dětmi zval do zoo ausgerechnet výrobce cigaret! Jakožto výchovný pracovník jsem nejprve protestoval u nadřízených a když jsem zjistil, že se s tím nic dělat nebude, vyvěsil jsem na vrátnici prohlášení a obvolal nadřízené, že: Pochopitelně své kolegy nevyšplouchnu a svoji práci si odvedu, nicméně na protest si neodpíchnu, takže za práci nebudu inkasovat mzdu. A na jmenovce na oblečení papírek "Jsem ve stávce". Taková soukromá stávka. Změnila něco? Uhodli, nezměnila.

No a letos? Naše škola nestávkuje. Pomalu to vypadá, že už si nezastávkuju. Leda že bychom jednou v už celkem dohledné době  s ostatními kluky a holkami uspořádali stávku mrtvých za dodržování zákazu močení na hřbitovech a za zákaz usedání holubů na pomníky. Dokud se nesplní naše požadavky, oživneme!