Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hrabě Ego

Hrabě Ego

             

Dva muži

v kočáře

      

jedou životem:

               

První jej bere

jako prostředek

k dosažení

cílů

              

a když není

podle jeho představ

            

rád ho nemá

            

druhý jej miluje

a přijímá

             

jako takový

                

Čtyřspřeží

                 

řítí se hlubokou

nocí

            

nerovnou lesní

cestou

                    

Znějí z něj

hlasitá

emočně nabitá

              

slova

                         

hraběte

opilého mocí

         

Křičí

na kočího:

                

„Rychleji, rychleji!“

                    

Ten

              

bledý strachy

                   

z možného trestu

za neposlušnost

                      

že upadne kolo

každým dalším

výmolem

                     

že uštve koně

                

či se převrhnou

v tomhle vražedném

tempu

               

zatíná zuby

ostří zrak do deště

           

a větrem nese se

divoké práskání

biče

                            

Hřebci hrůzou

z výprasku

                    

s vypětím sil

ženou se za hranici

únavy

                   

s pěnou u huby

nevnímají už

nic jiného

                  

touží než utéct

                    

a dělají to

dokud nepadnou

                     

Šlechtic

uvnitř

              

barvitě líčí

                    

svůj výklad

každého zvuku

zvenčí

                  

a bez ustání žvaní

o včerejšku

a zítřcích

             

díky kterým

se cítí jedinečný

                    

a oddělený

od ostatních

                   

Kdekdo

mu to ve zdech

panského dvora

             

věří!

                      

Tady ale sedí

pouze jeden

posluchač

                      

jenž si je vědomý

co se teď

děje

                      

a klidný

navzdory situaci

                           

Vozka

           

věnuje pozornost

jen křiku:

                                     

neslyší onen

tichý

hlas

                    

neboť o jeho

přítomnosti

ani neví

                                        

Dokud však hraběte

neumlčíme

                    

budeme dál ujíždět

                  

dnešku

                   

jedinému prostoru

existence

             

bez jakýchkoli

iluzí

                  

 

                   

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář