ZEL(e)NÉ LISTY

Tillandsia cyanea – sen z dětství

Fotografie 1:

1. Tillandsia cyanea

2. Květenství (The inflorescence)

...........................................................

Každá rostlina má svůj příběh. Tedy viděno lidským pohledem. Nějakou rostlinu jsme někde uviděli a tak nás zaujala, že jsme si ji přáli mít. Nějaké kytky jsme od někoho dostali, nebo někdo dostal od nás, nějaké jsme třeba zdědili po babičce a jiné po nás jednou zdědí někdo další. Kytky s námi obrazně řečeno prochází celým životem, samozřejmě za předpokladu, že také patříte k lidem, kteří si svůj byt, skleník, zahradu bez nějaké té kytky a rostliny nedovedou představit.

Pokud budu psát o mém pohledu na dnešní tilandsii, pro mě její příběh začal možná víc jak před čtyřiceti lety, kdy jsem jako malý kluk byl na návštěvě u příbuzných. Z té návštěvy si dodnes pamatuji jen jedinou věc. Asi už tušíte jakou. Na stole stála rozkvetlá zvláštní kytka a mně se v tu chvíli zdálo, že jsem snad nikdy krásnější neviděl. U mě ta zelená úchylka začala ve velmi raném věku. Jistě bych rostlinu nejraději měl už tenkrát, ale moji rodiče, stejně jako já, postiženi nebyli a tak se tato rostlina dostala do kategorie toho, co bych chtěl jednou…

Během let jsem se se zmíněnou rostlinou mnohokrát setkal. Dokonce jsem už věděl i to, co je zač. Nejprve jsem ji dlouho mylně pokládal za bromélii, spíše nepřesně, protože tilandsie k broméliovitým patří. Ale už z mé první knihy o pokojových kytkách, jejíž dnes už častým používáním salátové vydání je starší třiceti let jsem se dozvěděl správné jméno: Tillandsia cyanea. Tillandsia cyanea patřila k tomu nejkrásnějšímu, co už tehdejší květinářství nabízela. Proč jsem si ji už tedy dávno nekoupil? Možná to také sami znáte, v dětství je tak nějak všechno větší, barevnější a hezčí, a mně se zřejmě žádná z těch, co jsem viděl v květinářstvích, později nezdála už tak okouzlující, jako ta první. Většinou neměly tak pěkně vybarvené květenství, květní klas, který je největší ozdobou této rostliny.

Musím se přiznat i k další úchylce, stejné, ke které se tady na ZL už přede mnou přiznala Radka. Koukám lidem do oken. Také ne pro to, abych je sledoval, případně pozoroval, jak mají vybavené pokoje a vymalované stěny, já jen koukám na to, co jim roste za kytky za oknem. A tak jsem také v jednom přízemním okně, okolo kterého jsem pár let chodil do práce, zaregistroval jednou rozkvetlou T. cyanea. Ještě dlouho, co odkvetla, ji zdobil její ne už tak zářivě barevný klas. Později jsem zaznamenal nově rostoucí a každým týdnem se zvětšující odnož. Asi dva roky měla na tom okně své místo, potom jednou už na svém místě nebyla. Možná ji přestěhovali jinam, možná se nekvetoucí už nelíbila.

Před krátkým časem jsem byl v pražském obchodním domě IKEA. Jak možná víte, v tomto obchodním domě s nábytkem v oddělení bytových doplňků mají vždy i nějakou živou kytku. Tentokrát mezi nimi byly i T. cyanea. A mně se najednou zdálo, že jsou stejně tak krásné, jako ta první, kterou jsem viděl. No, některá přání si plníme až po létech. Tilandsia cyanea už mám ve svém pokoji. No, nekupte ji za necelých sedmdesát korun.

I když tuto tilandsii neznáte podle jména, předpokládám, že už jste ji mnohokrát viděli. Ne jen v květinářstvích, ale snad i ve všech obchodních domech, které rostliny ve větší, nebo i docela malé míře nabízejí. Patří k těm nejčastějším z čeledi broméliovitých, které zahraniční pěstírny dovážejí. V knize o tilandsiích jsem se dozvěděl, že je pro byty komerčně množena déle než sto let. Zřejmě tak v soutěži o nejčastěji pěstovanou tilandsii překonává i dnes snad nejznámější T.ionantha. Ta má pochází z nějaké holandské pěstírny, jak je vidět, umí je tam pěstovat dobře.

A i když je tak známá, povíme si o ní ještě pár údajů. V rozdělení tilandsií na stříbrné a zelené je typickou zástupkyní zelených. To znamená, že má ráda světlo, ale ne přímé slunce. Má také ráda větší vlhkost. I když se dá pěstovat jako epifyt, jak také ve svém původním domově v Ekvádoru roste, v bytech se pěstuje většinou v květináčích s rašelinovým substrátem. Ten by měl být stále vlhký. Časté rosení do středu růžice je zvláště v teplém vegetačním období prospěšné. Teplota by neměla klesat pod patnáct stupňů.

T.cyanea není zrovna malá rostlina, ta má měří dvacet centimetrů na výšku, ale průměr listové růžice je padesát centimetrů. Sytě růžový květní klas je vysoký třináct centimetrů, v nejširším místě necelých sedm centimetrů široký. Postupně vykvétající modrofialové květy, jedny z největších, co jsem zatím u tilandsií viděl, jsou přes tři centimetry velké. Několik desítek zelených listů, asi padesát, tvořících růžici jsou u středu růžice tmavěji zbarvené. Něco mezi hnědočervenou nebo hnědofialovou.

Překvapením pro mě byl počet malých, mezi listy růžice vyrůstajících odnoží. Napočítal jsem jich deset. Nevím, jestli by tak bohatě odnožovala někde na stromě v Ekvádoru, možná je to výsledek letité kultivace rostliny odborníky v pěstírnách.

Možná, až za pár let, jak doufám, některá z těchto odnoží pokvete, bude její květenství stejně intenzivně vybarvené, jako to původní, z holandské pěstírny. Ale když je s vámi nějaká rostlina už nějaký ten rok, je to zas už trochu jiný příběh, tedy z lidského pohledu a té domácí kytce nějakou tu nedokonalost odpustíte.

A ještě jedno upozornění na závěr. Tillandsia cyanea nezkoušejte shánět na internetu mezi pěstiteli tilandsií. Je to kytka v dobrém smyslu tak „profláklá“, že se s ní potkáte ve většině květinářství i „obchoďáků“. Obávám se, že vzhledem k její nápadné kráse a relativně nízké ceně ve srovnání s řezanými květinámi je často použitá jako předmět krátkodobé spotřeby, dokud ji zdobí její květenství. Věřím ale, že větší část z těch, kdo si ji koupí, nebo ji dostanou, jí ve svém domově dá čas na zdomácnění, na její novou a delší životní etapu, než byla ta v některých z pěstíren. J.K.

Foto © Martin Hetto, http://blog.hetto.eu/

Summary:

Description and experiences with growing of Tillandsia cyanea from family Bromeliaceae.

Fotografie 2:

1. Květ (The flower)

2. Tři z deseti odnoží (3 of 10 leaflets)