ZEL(e)NÉ LISTY

Proč se nám květy líbí - květní části vedlejší

Fotografie 1:

1. Květ pravidelný (Oxalis pes- caprae)

2. Květ souměrný (Pelargonium campestre)

3. Okvětí (Gasteria glomerata)

....................................................................

Další díl taháku se bude týkat pomyslné třešinky na dortu u našich miláčků – čili květů. Jsou to ty části, na které se většina z nás tolik těší, které u rostlin tak obdivujeme a kterými se rádi mezi sebou chlubíme. Pokud si opět jako já ze školy nepamatujete, jak to tedy s těmi květy je a alespoň trochu si vzpomínáte z minulého taháku na hlavní květní části, které ke květu neodmyslitelně patří, na chvilku se začtěte, protože pro nás opět otvírám knihu zahradnické botaniky a záleží už jen na každém, co si z toho odnese.

Části vedlejší jsou vlastně květní obaly, chránící vnitřní části květu, tolik důležité pro následující rozmnožení rostliny. Jsou rostliny, které tyto části postrádají, takové květy jsou nahé, bezobalné (kniha uvádí pro příklad třeba vrby) a třeba rostliny nahosemenné (cykasy, chvojníky, jinany, jehličnany a naše dobrá známá Welwitchia mirabilis) nemají obecně obaly vůbec.

Lístky obalu se rozdělují na vnější ochranný zelený kalich a vnitřní barevnou korunu. Ta má svojí originalitou za úkol lákat opylovače – hmyz, i když ten je nakonec nejvíc přitahován vůní a šťávou, vylučovanou z nektárií – medových žlázek ve spodní části květu. Jsou- li všechny květní obalné lístky stejné, nerozlišené na kalich a korunu, hovoříme o okvětí (třeba právě u aktuálně uvedeného rodu Gasteria a dalších jednoděložných). Květní obalné lístky (plátky) mohou být volné, samostatné, jsou to pak rostliny volnoplátečné či volnokorunné (třeba Portulaca, Oxalis atd.). Pokud jsou spolu srostlé, nazývají se rostlinami srostloplátečnými (srostlokorunnými) – třeba taková Ipomoea.

Podle toho, kolik rovin souměrnosti můžeme květem proložit, rozdělujeme květy na pravidelné (Talinum, Anacampseros, Stapelia atd.) s několika rovinami a na souměrné (Pelargonium, Sinningia, Streptocarpus, Iris atd) s jedinou rovinou souměrnosti.

Jednotlivé části květu spočívají na květním lůžku. Je- li lůžko miskovitě nebo pohárkovitě prohloubené, nazývá se číška, podobný útvar vzniká srůstem spodních květních obalů a tyčinek, a pak se nazývá češule.

Složení květu se dá zobrazit diagramem nebo květním vzorcem, ale to asi nikdo z nás k tomu, aby se radoval z jeho krásy, pravděpodobně nikdy potřebovat nebude a pokud přeci jen ano, nezbyde, než přeci jen individuálně nakouknout opět do knihy.

Příště vás ještě potrápím nezáživnými druhy květenství, později i plody a pak už bychom se vrátili ke stonkům a listům, které bývají hlavní ozdobou našich oblíbenců po většinu roku. R.

Summary:

Article about flowers.

Fotografie 2:

1. Rostlina srostoplátečná (Ipomoea sp., RSA, Kruger Park)

2. Ochranný vnější kalich a vnitřní barevná koruna (Avonia dinteri)

3. Rostlina volnoplátečná (Talinum thompsonii)