Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bowiea volubilis - takzvaný nekonečný asparágus

30. 5. 2008

Bowiea volubilis Harwey ex Hooker (1867)

Obrazek


Fotografie 1:

1. Bowiea volubilis

2. Květy (Flowers)

3. Detail květu (Detail of flowers)

..................................................

Tato cibulovina z čeledi Hyacinthaceae je na první pohled hodně zvláštní. Svými nadzemními částmi příliš klasickou cibulovinu nepřipomíná. Tenký, světlezelený, hustě rozvětvený stonek se ovíjí po nejbližší opoře, případně poléhá vedle pěstební nádoby. Jirka cibulář jí říká „nekonečný asparágus“, s kterým ovšem nemá nic společného, kromě roztřepeného vzhledu svých zelených částí. Rostlina původně roste v suchých lesích a savanách východní a jihovýchodní Afriky, takže velmi pravděpodobně využívá okolní vegetace (traviny, keře) jako vhodné opory. Cibule přirůstá dost rychle, může dosáhnout průměru až 16 cm a ovíjivý stonek délky i několika metrů.

Květy do průměru centimetru a půl jsou nenápadné, podobného zbarvení jako stonek. Objevují se na koncích některých větví a směřují směrem vzhůru. Rostlina je samosprašná, takže vytváří docela snadno semena. Ta bez problémů klíčí, malé semenáčky nejdříve vytvářejí jeden nedlouhý děložní list a až druhým – třetím rokem se teprve začíná objevovat typický větvený stonek. Svazčité kořeny brzy zaplňují pěstební nádobu a cibule neustále zvětšuje svůj průměr, případně se ve starším věku začne dělit a vytvářet více jedinců.

Moje první B.volubilis byly vlastně takovými oddělky z jedné dospělé rostliny. Tehdy to byly půlcentimetrové cibuličky, dnes už je jim téměř pět let. Právě včera jsem obě cibule přesazovala, protože zcela zaplnily pěticentimetrový květináček a viditelně se dožadovaly většího prostoru pro život. Substrát jsem zvolila propustný, s mírným přídavkem pemzy, ale určitě to není nutné, protože v téhle velikosti jsou rostliny schopné růst v jakémkoliv propustném substrátu třeba jen s větším množstvím písku. Hodně velkou dospělou B.volubilis jsme vloni naprosto nezištně dostali od jednoho moc šikovného, přesto stále sympaticky skromného pěstitele z Prahy.

Pokud si B.volubilis pořídíte, dejte ji na místo, kde má šanci se po něčem pevném pnout, jinak využije každé vyšší okolní rostliny k tomu, aby ji hustě obalila svými tenkými větvemi. Šikovní pěstitelé také vytvářejí důmyslné opory, buď jednodušší z hliníkového drátu, nebo složitější z materiálů jiných. U nás využíváme řídkého pletiva na boku „skleníku“, kde se všechny naše B.volubilis vitálně pnou vedle stejně vytrvalých stonků rostlin rodu Kedrostis, Ibervillea, Coccinia, Ceropegia, Ipomoea, Stephania, Dioscorea a Cyphostemma. Nazelenalé obaly vlastních cibulí nám napovídají, že jimi rostliny asimilují světlo, tudíž cibule nechte určitě povysazené nad substrátem.Během růstové sezóny spotřebují hodně vody, však není divu, vykrmit tak velkou nadzemní zelenou hmotu dá asi zabrat. Konec sezóny rostlina naznačuje žloutnutím stonku, což je pro nás signálem k utlumení zálivky. Po zaschnutí stonek odstraňte a počkejte si, až si po klidovém období rostlina zase sama řekne o vodu narašením stonku nového.

Možná se vám stalo, že jste rostlinu získali pod jinými názvy (Schizobasis volubilis, Bowiea kilimandscharica), ale všechno to jsou jen synonyma. Její výhodou je letní růst, na rozdíl od B.gariepensis, která roste v zimě (tu vám určitě jednou představí Jirka). Dnes už je B.volubilis běžná kytka, ovšem nikdo jí nemůže upřít netradiční originální vzhled. Nemusíte se jí bát, její pěstování je při dodržení výše uvedených zásad docela jednoduché a ještě k tomu získáte téměř bez práce spoustu materiálu na výsevní pokusy. Trochu háklivější na přehmaty jsou právě nejmenší rostlinky, takže vlastními výsevy a péčí o semenáčky získáte to nejdůležitější pro pěstování podobných rostlin – představu o jejich vývoji už „od plenek“. R.

Summary:

Description and experience with growing of bulbous Bowiea volubilis from family Hyacinthaceae.

Fotografie 2:

1. Stonek (Stem)

2. Cibule (Bulb)

3. Poupata (Buds)

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Bowiea volubilis

(Terezie 23.10 2023 22:43, 23. 10. 2023 22:44)

Mě se stalo u stonku že se mě trochu uštipl myslíte
Že se mě to chytne nebo ne.
Já sem ji chtěla dát oporu. Děkuji

Re: Bowiea volubilis

(Jiří, 24. 10. 2023 14:02)

Pokud se Vám odlomil vlastní stonek, je pravděpodobnost jeho zakořenění v podstatě nulová. Zdravá silná cibule si s tím ale bez problémů poradí a ve vhodném okamžiku vyrazí nový stonek. Pravděpodobně to bude ale až na jaře, kdy půjde Bowiea zase do růstu, přes zimu by měla odpočívat, nejlépe i bez zálivky. J.

Bowiea volubilis

(Terezie , 23. 10. 2023 22:41)

Mě se stalo u stonku že se mě trochu uštipl myslíte
Že se mě to chytne nebo ne.
Já sem ji chtěla dát oporu. Děkuji

Bowiea

(Karolína , 30. 8. 2017 15:50)

Dobrý den,

prosím, neporadí mi někdo, ke by se dala Bowiea koupit v Praze? Díky

kdy povysadit cibuli výš?

(Dana V., 4. 7. 2014 12:19)

Mám Bowieu už třetím rokem a v sezoně vytvoří docela pěknou zelenou hmotu, teď jsem poprvé objevila i poupátka. Cibule jsou, nebo je celá pod substrátem. Z květináče vyrůstá rovnou zelená hmota. Poradíte, kdy květináč vysypat, prohlédnout podzemní části rostliny a povysadit cibuli nad substrát? Vůbec netuším, kolik rostlin v květináčku je, na jaře se mi zatím vždy podařilo ji úspěšně probudit. Nerada bych o ni přišla.

Re: kdy povysadit cibuli výš?

(Jirka, 4. 7. 2014 12:44)

Jestli je teď Vaše rostlina v plném růstu, tak bych s ní raději moc nedělal. Nejlepší termín pro přesazování je podle mého na začátku sezóny před startem růstu hlavního výhonu. Přirozenější pro tuto cibulovinu je nadzemní umístění cibule už vzhledem ke schopnosti asimilovat a navíc je to dobré i pro kontrolu stavu rostliny.

Různé názory na pěstování

(vladimír, 3. 6. 2014 0:30)

Setkal jsem se většinou na zahraničních stránkách s informací že jde o rostlinu žijící v rašeliništích i v zátopových oblastech. Podle toho navrhují i pěstební podmínky.

Re: Různé názory na pěstování

(JIrka, 3. 6. 2014 12:47)

Tak jsem se na to zkusil taky podívat a trochu nevím. B.volubilis roste na obrovském areálu napříč jižní i východní Afrikou a všude v podstatě dokáže obstát. Zvládá jak suché, tak i "mokré" podmínky, čímž je ale myšleno "přechodně mokré". Vegetačně je to kytka potřebující jak období dešťů, tak období sucha. V době vegetace určitě zvládne velké množství vody, čemuž se přizpůsobí množstvím zelené hmoty. S tou rašelinou taky nevím, to jsem nenašel, spíš se mluví o bahně na březích potoků.
Vzhledem k tomu , že se ale masově využívá v místním léčitelství, je možné, že existuje nějaká "zahradnická" kultura pro rychlejší růst těchto "léčivek", kde se rašelina a výrazně mokrý režim používá. Nakonec experimentům se meze nekladou.

Jaké jsou finty na ostatní druhy s zimním růstem?

(Milan, 30. 5. 2011 14:16)

Mám doma jiný druh rodu Bowiea, a to se zimním růstem. Přes zimu mi rostl, nyní (V/IV) pomaličku žloutne, tak jsem přestal zalévat. Ve kterém měsíci byste mi doporučili ho znovu probudit? Jsou nějaké finty na pěstování zimních druhů? Předem díky za info.

Finty?

(Jirka, 30. 5. 2011 17:02)

Nevím přesně, jaké finty máte na mysli. Prostě zimní kytky jsou zimní a předělávání na letní režim vede ke špatným koncům. Samozřejmě, že v zimě je s vegetací víc starostí, nakonec o tom trochu píšeme v dalších článcích o našich zkušenostech se zimními kytkami.
Ta "zimní bowiea" je druh Bowiea gariepensis a opravdu má striktně zimní režim. Budí se v podstatě sama někdy v období září-říjen. Když nic nedělá, je lepší ji vysypat, prohlídnout, očistit, znovu zasadit a mírně zakápnout. O konec vegetace si také sama řekne, jak jste ověřil.
Pokud máte na mysli praktické zkušenosti s pěstováním zimních kytek, což jsou například některé jihoafrické sukulenty a zejména cibuloviny, je o nich v příslušných článcích na našem webu dost textu. V podstatě ale jde o kombinaci maxima světla spolu s nižšími teplotami (nejlépe 15-18°C) a ještě lepší jsou výrazné změny teplot noc/den. V noci klidně 10°C a přes den pak klidně i 20°C. Zálivka a hnojení dle citu a chování rostlin.