Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tylecodon ellaphieae

8. 8. 2008

Tylecodon ellaphieae van Jaarsveld

 Obrazek

  

Fotografie 1:

1. Tylecodon ellaphieae

2. Rostlina v klidové sezóně (Plant in dry period)

3. Nové květenství (New inflorescence)

.........................................................................

Jak sami vidíte, zase vás začnu zásobovat články o zimních kytkách, protože zrovna rostliny rodu Tylecodon v tuhle dobu začínají otevírat svoje květy. Nakvetlých druhů je několik, T.ellaphieae však začal jako první povystrkovat ze svého temene stopku letošního květenství.

Vloni jsem si této rostliny všimla v Praze- Letňanech a ke konci návštěvy jsem se na ní zkusila Petra Pavelky zeptat. Nijak se nebránil tomu, abych si jednu mladou rostlinu odnesla domů. Myslela jsem si, že je to malý semenáček rostliny, která bude v dospělosti podstatně větší (v hlavě jsem měla jako předobraz statný T.paniculata a spol.). Rostlina za celou zimu téměř nepřirostla, pořád to byl jen takový lískový oříšek s velkými masitými listy ve stylu T.reticulata. Na jaře začaly postupně žloutnout listy a když už na kytce nebyl téměř žádný, objevilo se terminální květenství. V současnosti nakvétá už několikátý květ (květy se otevírají postupně téměř jeden za druhým). Později se tento druh snažily dohnat další miniaturní kolegové, ale o těch zase někdy příště. Když vidím zakrslého drobínka, jak si statečně nese k tělu nepoměrně velké květenství, musím před ním smeknout.

Když jsem hledala podklady k článku, zjistila jsem, že T.ellaphieae už nějakým překotným růstem nepřekvapí, protože patří mezi málo vzrůstné druhy. V oblasti sukulentního Karoo v jihoafrické provincii Northern Cape (Severní Kapsko) roste v křemenitém písku jako zakrslý větvený sukulent (do 6cm výšky) se ztloustlou bází (do 3cm). Základní ztloustlý stonek nese několik málo větví do 6cm délky, na kterých najdete nízké hrbolky – báze odpadlých listů.  Ze starších větví se odlupuje šedožlutá kůra, takže celá rostlina působí jako (možná i skutečně) ošlehaná větry. Na koncích větví roste růžice žláznatě chlupatých listů obkopinatého, oválného nebo lopatkovitého tvaru na koncích zašpičatělých nebo i tupých.

Stopka nevysokého ochlupeného květenství nese kromě několika úzce kopinatých palistů několik větví, každou s 1- 3 vzpřímenými  květy na krátkých stopečkách. Jednotlivý květ má světlezelenou úzkou trubkovitou část a na koncích bílé, zašpičatělé laloky, vyhnuté směrem ven. Pokusila jsem se o umělé samoopylení, ale teprve až na podzim se ukáže, zda jsem zvolila správnou metodu a najdu v zaschlých květech nějaká semena.

Náš T.ellaphieae zatím žádné větve nemá, ale očekávám, že to v blízké budoucnosti napraví. Když jsem viděla nepoměr mezi velikostí rostliny a květenství, nevydržela jsem to a i přes vegetační pauzu jsem mu sporadicky dala trochu vody. Možná mu to jen neuškodilo, možná mu to třeba pomohlo před úplným vysílením. Trochu vody dávám už asi měsíc i dalším tylekodonům, zvlášť miniaturním druhům. Ty nemají tak okázale velké květenství, nesou většinou 2 – 3 květy na nizoučkém květenství. Nakonec si to sami postupně prohlédnete, protože jak už jsem psala v úvodu, členové tylekodonové tlupy v naší sbírce si jeden za druhým říkají svými květy o účast v sukulentní zel(e)nolistové přehlídce.   R.

Summary:

Description and experience with growing of south- African Tylecodon ellaphieae from family Crassulaceae.

Fotografie:

1. Kvetoucí rostlina (Flowering plant)

2. Květenství (Inflorescence)

3. Květ (Flower)

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář