Střípky z křenecké historie
Střípky z křenecké historie
Rok založení obce není znám. Nejstarší písemný záznam o vsi Křenku, původně nazývané Chřeníky nebo Chřeník, je z r.1337. V tom roce ji její majitel Janda z Hlavna (Kostelního) daroval Křižovníkům Svatomařským v Praze. K brandýskému panství byl Chřeník připojen někdy před rokem 1437, přesný rok také není znám. Ve vsi byla svobodná krčma a žilo v ní 13 hospodářů. Od 16.století, v časech habsburské monarchie, byl brandýský zámek s mnoha vesnicemi, poli a lesy majetkem habsburských císařů. Zámek v Brandýse nad Labem používali jako letní sídlo, zajímavé byly pro ně hlavně hony ve staroboleslavských lesích. Na panství zastupoval císaře hejtman. Nejstarší grunty se v 16.stol. rozkládaly na území dnešního čísla 1, 2, 11, 12, 13, 14, 15, 18, 19, 20, 21 a 27. (Prášek, 3.díl, str.484-487, Kniha poddanských platů 1784)
Křenek patřil původně do farnosti Kostelec nad Labem. „Všichni sousedé dávají po sajru (faráři), nebo se sem utíkají křtem a jinými povinnostmi. A též vajce se dává...o velice noci.“ (Prášek, 3.díl, str.488) Nejstarší zápis o křtu je v matrice narozených Kostelec nad Labem č.2 na straně 4 – „Z Křeniku – 30.března 1655 okřtěna Marye, z otce Jiříka Svačil, matky Kateřiny, Kmotrové Václav Černej z Křenku, Kateřina Beranka ze Šetat, Kateřina Vobornice z Křenku.“ V r.1651 byl Křenek přifařen do Staré Boleslavi, v kostele sv. Václava probíhaly všechny křty, svatby a pohřby. Tam docházeli většinou pěšky všichni obyvatelé na pravidelné nedělní mše svaté. Nejstarší zápis v matrice staroboleslavské je teprve z r.1682, z roku, kdy byla nejstarší matrika ve Staré Boleslavi založena.
Během třicetileté války (1618 - 1648) docházelo k rabování a vypalování gruntů vojsky obou nepřátelských armád – císařské habsburské a protestanské. Po skončení války vrchnost na svých panstvích sčítala své poddané, kteří přežili, a proto vznikla v r.1654 Berní rula jako podklad pro zdanění obyvatelstva. Ve Křenku přežilo 5 sedláků a 2 chalupníci. Byl to Václav Tisl na gruntě č.1 se 100 strichy, Matouš Janderka, Jiřík Tauš, Adam Pergkmistr a Jan Voborník, všichni se 60 strichy, a 2 chalupníci - Pavel Houštecký s 30 strichy a Šimon Mladý s 8 strichy. Dvě selské a dvě chalupnické živnosti zůstaly dále pusté. Ve Lhotě, Nedomicích, Ovčárech a v Konětopech byla všechna hospodářství pustá, nežil v nich jediný obyvatel.
V r.1651 dostala vrchnost nařízení pořídit soupis obyvatel podle příslušnosti ke katolické víře pod názvem Soupis poddaných dle víry. Jsou v něm uvedeni nejen držitelé chalup a půdy, ale i děvečky, čeledínové a podruzi ( měli pronajatou místnost a živili se nádenickou prací ). U nekatolíků měla být připojena poznámka, zda je či není naděje na obrácení na katolickou víru. Ve Křenku žilo 14 dospělých obyvatel, z toho 7 katolíků.
Z roku 1740 se v inventáři Kapituly sv.Kosmy a Damiana ve Staré Boleslavi dochoval Seznam osob, které vykonaly velikonoční zpověď. Jsou zde zapsáni obyvatelé jednotlivých statků a chalup kromě malých dětí, které ke zpovědi nechodily.
Václav Berounský, hospodář, Anna manželka, Jan a Václav synové, Kateřina, Alžběta a Dorota dcery, Jan Veškrna pacholek
Jiřík Černý, starší hospodář, Anna manželka, Jan Fišer a Jozef Čermák pacholci, Anna Černá děvečka, Jozef Černý podruh, Alžběta manželka
Vdova Rozyna Málková, hospodyně, Kateřina dcera, Tomáš Čermák a Václav Vojáček pacholci, Václav Málek syn, Dorota manželka, Jakub Poddaný zeť, Lydmila manželka, Jan Kryzl tovaryš, Anna Bojnová podruhyně, Václav syn
Václav Hála, mladší hospodář, Anna manželka, Jiřík a Matěj synové, Dorota dcera, Jan Málek podruh, Alžběta manželka, Karel Čermák podruh, Dorota manželka, Anna Borecká a Mařena Čermáková podruhyně
Václav Voborník, hospodář, Dorota manželka, Jozef syn, Kateřina, Veronyka a Maryjana dcery
Václav Hála, starší hospodář, Dorota manželka, Tomáš, František, Jiřík a Matěj synové, Lydmila dcera, Václav Dvořák podruh, Dorota manželka
Jan Marček, hospodář, Alžběta manželka, Tomáš a Václav synové, Kateřina dcera, Tomáš Mudruch podruh, Alžběta manželka, Jan syn, Lydmila Klydnerka podruhyně, Kateřina dcera
Jan Stránský, hospodář, Kateřina manželka, Václav a Jozef synové, Anna a Lydmila dcery, Alyna děvečka
Jiřík Černý, mladší hospodář, Kateřina manželka, Jiřík syn, Václav Černý pacholek
Jan Dvořák, hospodář, Anna manželka, Jozef a Václav synové, Anna dcera, Kateřina Křížková
Jozef Veškrna, hospodář, Mařena manželka, Matěj syn, Matěj Kučera podruh, Magdalena manželka
Jan Bollen, obyvatel, Lydmilla manželka, Jan syn, Magdalena Vojáčková
Matěj Bara, obyvatel, Anna manželka
Jakub Jindra, obyvatel, Mařena manželka, Václav syn, Kateřina Janderková děvečka, Mařena Janderková
v obecní chalupě: Jan Nízskej, Dorota manželka, Jan Novák, Alžběta manželka
Tomáš dobytka slouha, Dorota manželka, Mařena dcera, Jan Beránek a Bartoloměj Beránek pacholci, Anna Frčková
Ponejprv u sv.spovědi byli Jan Dvořákův synek, Václav Matěje Bary synek, Kateřina dceruška Jakuba Jindry
Suma ve Křenku činí 108
V Knize poddanských platů na panství Brandýs nad Labem z r.1784 je uveden seznam všech hospodářů ve všech vesnicích. Křenek byl jednou ze 37 obcí na brandýském panství. Ve Křenku bylo 12 gruntů, ve vesnicích v okolí bylo největší Sudovo Hlavno s 29 grunty, Konětopy s 25 grunty, v Zárybech bylo 19 gruntů, v Nedomicích 16 gruntů, v Kostelním Hlavně 11 gruntů, ve Lhotě 9 gruntů, v Ovčárech 7 gruntů, v Čečelicích 3 grunty. Ves Dřísy patřila do majetku Kapituly sv.Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, k děkanskému statku. Hospodařilo v ní 16 sedláků a 1 chalupník (Tereziánský katastr – pol.18.stol.).
Ve Křenku patřil v r.1784 největší grunt č.1 Václavu Cerhovi, pozemkovou daň měl vyměřenou na 46 zlatých a 14 krejcarů. Z gruntu č.15 platil Jan Vaněk 35 zlatých a 12 krejcarů. Josef Málek z č.11, Matěj Černý z č.12 a Matěj Hála z č.14 platili po 33 zlatých. Dalších sedm statků už bylo menších s nižší výměrou daní. Na gruntě č.2 hospodařil Václav Sirový, na č.13 Josef Veškrna, na č.18 Josef Stránský, na č.19 Tomáš Černý, na č.20 Jan Dvořák, na č.21 Václav Hála a na č.27 Václav Cerha. Z obecních pozemků, což bylo 6 strychů obecního lesa (1,7 ha), platila obec 19 zlatých 52 krejcarů. Další roční platbou, se kterou musel hospodář počítat, bylo vyúčtování peněžité náhrady za robotu. Platba se týkala Václava Cerhy, Václava Sirového, Josefa Málka, Matěje Černého, Josefa Veškrny, Matěje Hály, Josefa Vaňka, Josefa Stránského, Tomáše Černého, Jana Dvořáka, Václava Hály a Václava Cerhy. Platili od 2 do 42 zlatých podle výměry a bonity půdy. Kromě těchto 12 statků bylo ve Křenku ještě 10 chalup s malou výměrou půdy. Patřily Antonínu Bolenovi (č.3), Janu Barovi (č.6), Janu Vladnému (č.7), Josefu Novákovi (č.8), Jiřímu Procházkovi (č.16), Václavu Harantovi (č.24), vdově Hlaváčkové (č.5), vdově Barové (č.9) a Václavu Zvěřinovi (č.25) s daní od 1 do 3 zlatých. Byli to nájemci vrchnostenských polí, tzv. dominikálu.
Kapitula sv.Kosmy a Damiana ve Staré Boleslavi provedla ve Křenku v r.1830 soupis lidu. Ve většině statků a chalup žila kromě rodiny hospodáře ještě v podruží rodina podruha. Obývala jednu místnost, platila nájem. Protože podruh nevlastnil chalupu ani žádnou půdu, živil se nádenickou prací na polích sedláků či vrchnosti nebo řemeslem. Na statku č.1 je jako sedlák uveden Václav Berounský (nar.1808), dále tam žije jeho matka Anna Berounská (nar.1784), bratři Josef, Jan a František a nádeník Václav Veverka s ženou Annou a dcerou Kateřinou. V č.2 hospodařil sedlák Václav Pokorný (1793) s ženou Annou (1798) a 6 dětmi. V č.3 hospodařil domkář Václav Bollen (1766) s ženou Annou (1783) a 5 dětmi, dále Jan Mareček (1800) s ženou Alžbětou (1806) a 2 dětmi, nádenice Anna Bollenová (1801) se synem Václavem, Alžběta Bollenová (1774), nádeník krejčí Josef Rechner (1779) se ženou, 3 syny a 1 dcerou. V č.4 prováděl svou živnost kovář František Svoboda (1795) se ženou Barborou (1802) a 3 dcerami. Dále tam žil Václav Kohout (1778) se ženou Alžbětou a 2 dcerami. V č.5 šil boty švec Jan Krejsa (1806) se ženou Kateřinou (1809) a synem Františkem. Podruží obývala vdova nádenice Magdalena Sirová (1785) se synem Václavem, který se učil ševcem v Praze, a Anna Hlaváčková se synem Josefem, v té době vojákem. Č.6 patřilo domkáři Janu Barovi (1795) a ženě Anně (1801) se 3 dětmi. Dále tam žila vdova nádenice Magdalena Zvěřinová (1802) s dcerou Annou. Syn Václav jí v době soupisu lidu zemřel, stejně jako výměnkářka Magdalena Barová (1769). Domek č.7 obýval chalupník Josef Brana (1788) se ženou Alžbětou a 4 dětmi. V podruží žil Jan Kundrád se ženou Magdalenou a synem. Chalupa č.8 patřil Josefu Málkovi, ale žil v něm nádeník Josef Dvořák (1796) se ženou Annou (1797) a 5 dětmi. Dále ještě František Mareček (1800) se ženou Rosarií (1810) a dcerou, výměnkářka vdova Alžběta Nováková (1769) s dcerou Magdalenou (1794). V domku č.9 žil chalupník Josef Bara (1804) se ženou Kateřinou (1801) a 3 dětmi, dále nádeník Josef Bara (1769) se ženou Helenou (1779) – zřejmě rodiče - a 2 dcerami a nádenice Alžběta Barová (1805) se 2 dětmi (zřejmě svobodná sestra majitele domku). V č.10 žil vdovec Josef Hlaváček (1778) se 4 svobodnými dětmi a ženatým synem Josefem, vojákem-polním myslivcem (1807). V podruží žila rodina krejčího Josefa Klímy (1798) se ženou Annou (1801) a 4 dětmi, nádeník Josef Urban (1802) se ženou Annou (1803) a 2 dětmi a vdova po vojáku, nádenice Anna Macháčková (1779) se 3 dětmi. Statek v č.11 patřil statkáři Josefu Málkovi (1785) a jeho ženě Rosalii (1794). Žili zde se 4 syny, 3 dcerami a výměnkářkou Kateřinou Málkovou (1769). Statek v č.12 patřil sedláku Josefu Černému (1765), jeho ženě Dorotě (1775) a 3 dětem. Žil zde ještě ženatý (zřejmě syn) Jan Černý (1799), který je uváděn jako nádeník, jeho žena Magdalena (1805) a 4 děti. V č.13 hospodařila selka vdova Anna Veškrnová (1791) se 4 dětmi a ženatým synem Josefem (1812) se ženou Marií. Statek č.14 patřil v této době Václavu Stránskému (1802) a jeho ženě Anně (1807). Žil tam s nimi výměnkář Jan Hála (1779), otec současné hospodyně Anny. Před dvěma lety, r.1828, statek novomanželům prodal. Po 48 letech hospodaření vdova Anna Stránská, rozená Hálová, statek postupuje svému prasynovci Václavu Hálovi. V sousedním statku č.15 hospodařil sedlák a v té době křenecký rychtář Václav Vaněk (1794). Se ženou Alžbětou (1793) měli v roce soupisu lidu 7 dětí. V podruží žil na statku krejčovský mistr František Vaněk (1795), možná bratr hospodáře, se ženou Alžbětou (1794) a 6 dětmi. Chalupa č.16 patřila chalupníku Václavu Novákovi (1796) se ženou Kateřinou (1800) a zatím 1 synem. V podruží žila porodní bába Anna Nováková (1759) se 2 svobodnými syny, z nichž jeden byl voják, a ženatým synem Františkem (1803), jeho ženou Marií a 3 dětmi. Do chalupy se ještě vešel Václav Maršík (1812) se ženou Annou (1815) a dcerou. Majitelem chalupy č.17 byl Václav Stránský (1776), ale bydlel v ní František Fišer (1766) se ženou Ludmilou (1763), synem Josefem (1802) a jeho ženou Rosalií (1814), dále vnučka Josefa Piková. Na statku č.18 hospodařil sedlák Václav Stránský (1776) se ženou Annou (1785) a 4 syny, z nichž Pavel byl voják a Václav ševcovský učeň v Praze. V podruží žila vdova nádenice Anna Hálová (1784) se 3 dětmi. Sedlák František Černý (1785) byl majitelem č.19. Hospodařil se ženou Annou a 6 dětmi. Na výminku žil výminkář, zřejmě otec, Tomáš Černý (1739). Sedlák František Dvořák (1804) byl se ženou Kateřinou (1803) majitelem č.20. Měli 5 dětí. Na výminku žily Ludmila Dvořáková (1779) se synem Václavem, v té době vojákem, a Magdalena Dvořáková (1779) s dcerou Kateřinou (1802). V podruží žila nádenice Anna Dvořáková (1799), dcera Magdaleny, padlá osoba se 2 nemanželskými syny. V č.21 hospodařil půlsedlák Jan Hála (1790) se ženou Alžbětou a 4 dcerami. V podruží žil švec Antonín Stejskal (1759) se ženou Ludmilou (1789) a 2 dětmi. Chalupa č.22 patřila Josefu Hálovi (1779), chalupníku a krejčímu, který zde žil se ženou Kateřinou (1783), synem Václavem Hálou (1805), jeho ženou Rosalií (1809) a jejich synem. V obecním domku č.23 žili dva obecní pastýři s rodinami. Byl to Josef Pecháček (1788) se ženou Veronikou (1794) a 3 dětmi a Jan Ens se ženou Magdalenou a 8 dětmi. Chalupa č.24 patřila chalupníku nádeníku Václavu Harantovi (1777), ženě Kateřině (1780) a jejich 3 dětem, z nichž se syn Václav učil kameníkem. V podruží žil krejčí Josef Harant (1802) se ženou Barborou (1804) a 2 syny. V č.25 žil chalupník Josef Zvěřina (1781) se ženou Alžbětou a 3 dětmi, dále Jan Tajč (1787) se ženou Ludmilou (1807) a 5 dětmi. Podruží obývala Anna Holubová (1789), nádenice a padlá osoba, s nemanželským synem, a nádeník Jan Zvěřina (1786) se ženou Annou (1792) a 4 dětmi. Menší statek č.26 obýval Josef Málek (1790) se ženou Annou (1793) a 2 syny. Na výměnku žil Antonín Málek (1759) se ženou Kateřinou (1769). Dům č.27 patřil Anně Berounské, ale žil v něm lesník Ondřej Svoboda (1792) se ženou Ludmilou (1794) a 6 dětmi, dále Josef Berounský (1812) se ženou Kateřinou (1812). Na statku č.28 hospodařil Václav Vaněk (1783) se ženou Magdalenou (1794) a 2 dětmi. V podruží žila nádenice a padlá osoba Anna Kučerová (1793) s nemanželským synem. Statek č.29 obýval statkář Václav Černý (1801) se ženou Annou (1806) a 5 dětmi. Na výminku žila Anna Černá (1761) se synem, vojákem. Chalupu č.30 vlastnil tesař Jan Dvořák (1785) se ženou Marií (1798) a 8 dětmi. V podruží žila vdova nádenice Ludmila Hubáčková (1791) se 4 dětmi, z nichž jeden byl voják. V č.31 žil vdovec nádeník Václav Zvěřina (1759) s dcerou a Jan Šlais se ženou Ludmilou a 6 dětmi. Chalupa č.32 patřila Františku Janouškovi (1779), vdovci a výměnkáři. Dále v ní žil rolník Jan Janoušek (1805) se ženou Marií a 2 syny, také děvečka Dorota Zvěřinová (1791). Na posledních dvou stranách soupisu lidu ve Křenku r.1830 jsou ještě uvedeni noví obyvatelé v č.13 – nádeník Simon Holc se ženou Annou a 4 dětmi, v č.26 Josef Novák se ženou Alžbětou a 2 syny. Ročník narození u nich není uveden. V č.23 Jan Kohout (1798) se ženou Kateřinou (1798) a 6 dětmi.
V prosinci 1900 proběhlo sčítání lidu i užitkových zvířat. Ve Křenku žilo 326 obyvatel, a to 167 mužů a 159 žen. Koní bylo 8, hovězího dobytka 105 kusů, koz 33, prasat 95, počet úlů 5, slepic 447, hus 75, kachen 3 a jiné drůbeže 168 kusů.
Za 1. světové války byl Václav Hála od r.1915 členem místní zásobovací komise spolu s Václavem Málkem z č.11, Dominikem Dlouhým z č.33 a s Václavem Vendtem, řídícím učitelem mísní obecné školy. Komise přidělovala lidem, kteří neměli zásoby z vlastních polí, výkazní lístky o spotřebě chleba a mouky s denní dávkou pro lehce pracující 200 g a pro těžce pracující 300 g mouky. Průměrně bylo týdně vydáno 170 výkazních lístků, tzv. moučenek a chlebenek. Rolníci, samozásobitelé, měli sice obilí, ale k vlastní spotřebě si směli dát semlít jen malé množství – 350 g na hlavu a den. Při těžké polní práci to byla nedostatečná dávka. Byly zavedeny tzv. Mlecí výkazy, bez kterých nesměl mlýn obilí k semletí přijmout. Existovali ale mlynáři, např. V Červeném mlýně v Tišicích, kteří riskovali i přes časté kontroly a mleli rolníkům obilí i bez výkazu. Riskantní byla i cesta do mlýna a zpět, protože při kontrole mohlo být obilí zabaveno. Rolníci proto vyjížděli ze Křenku do Tišic po půlnoci a často se vraceli raději až večer za tmy. 6. a 7. února r.1917 se konala rekvisice (nucený výkup) obilí a brambor. Rolníci si museli zásoby schovávat, aby jejich rodiny netrpěly hlady. Přicházela však udání na c.k. Okresní hejtmanství, že rolníci zatajují zásoby, hlavně brambory. Koncem měsíce února se tedy konala prohlídka rolnických usedlostí u p. Josefa Málka z č.21, u Marie Janouškové z č.28, Františka Málka z č.21, Josefa Řezáče z č.62, Josefa Hály z č.32 a u našeho předka Václava Hály z č.14. Hledání však bylo neúspěšné, rolníci byli evidentně šikovnější. Takových rekvisic i za asistence vojska a četnictva bylo za války mnoho.
Zdroje:
1. Státní oblastní archiv Praha – Chodovec:
Berní rula 1654 – Kouřimský kraj
Soupis poddaných dle víry r.1651
Matrika narozených, oddaných a zemřelých ř.k.f.ú. Kostelec nad Lab. č.02
Kapitula sv.Kosmy a Damiana ve Staré Boleslavi -
Seznam osob, které vykonaly velikonoční zpověď r.1740, inv.č. 27
Soupis lidu 1830, inv.č.175
Velkostatek Brandýs nad Labem -
Kniha poddanských platů-celé panství- rok 1784, inv.č.2014
2. Okresní archiv v Mělníku:
Národní škola Křenek ( 1895 – 1976 )
Kronika školy ve Křenku
3. Okresní archiv Praha – východ ve Zdibech-Přemyšlení:
Okresní úřad Brandýs nad Lab. -
Správa obcí a osad, inv.č. 110 (seznamy volených členů obecního úřadu)
4. Knihy – Dr.J.V.Prášek – Brandejs nad Labem. Město, panství i okres – 1.díl a 3.díl
kol.autorů, PhDr.Pavel Bělina – Dějiny zemí Koruny české, II. Díl
Sepsala Libuše Švecová, roz.Kettnerová z Borku
Hradec Králové, únor 2017
