Historie obce baráčnické Křenek - Borek
Historie vlastenecké dobročinné obce baráčnické Křenek
Dostala jsem nelehký úkol, a to napsat něco málo o historii naší obce baráčnické. Zdrojem mi byly knihy zápisů ze sezení. Forma zápisů mi některá dění vůbec neobjasnila. Nikdo ze zakládajících členů mi již neporadí a já sama jsem ve Křenku teprve 30 let.
Připomeňme si, že jméno vzniklo od názvu hostince, kterému lidově říkali “Baráček". Znamená to tedy, že baráčníci nejsou žádnou společností lidí, kteří by vlastnili jakýkoliv dům nebo i sebemenší baráček, ale sdružením lidí, kteří mají vztah k myšlence zrozené v "Baráčku" - to je hostinci "u Šleitrů”, a to udržovat staročeské zvyky a tradice a uchovávat původní kroje Čech, Moravy a Slovenska.
Vše začalo 5. března 1932, kdy občané Křenku a Borku sepsali žádost o přijetí do I. župy československé obce baráčníků Pavla Stránského ze zápské Stránky se sídlem v Brandýse n. Labem. Datum je doufám v pořádku, protože v žádosti je uvedeno dne sv. Kazimíra léta Páně 1932 a předpokládala jsem, že jmenný kalendář se za ty roky nezměnil. Protože je mezi námi velká část mladších sousedů a tetiček a žádost je psána krásnou dobovou češtinou, dohodla jsem se s rychtářkou, tetičkou Holečkovou, že vám tuto žádost přečtu. ......... Pro srovnání, dnes, to je po 85 letech, je nás baráčníků 40. Byly roky, kdy nás bylo 119 - r.1959, 1960.
Samotný akt přijetí obce Křenek – Borek do I. župy se odehrál 16. června 1932. Hned druhý den 17. června 1932 se sešlo několik sousedů a tetiček, aby se poradili a společně dohodli úkoly, které je čekaly, a určili termín prvního sedění. Rovněž dohodli, že na sedění navrhnou poplatek 3 koruny do pohřebního odboru a 3 koruny zápisné.
Na první sedění, které se pak konalo 6. července, bylo přihlášeno 38 sousedů a tetiček. O ideích, významu a obětavosti baráčníků promluvila tetička Vaňková ze Záp a poté župní rychtář soused Řezáč z Brandýsa nad Labem vyzval sousedy k provedení slibu věrnosti na prapor. Velká zajímavost, jediný soused sliboval ve věku 57 let, jinak byli všichni mladší, do 55 let. Župa darovala do vínku obce baráčníků Křenek a okolí počestné právo, svícny a matriční knihu od pohřebního odboru. Mnoho z nás, mladších členů, asi o existenci tohoto odboru v minulosti nemá tušení. Jeho význam jsem shledala ze zápisů hlavně v tom, že poskytoval podporu při úmrtí manžela – ky člena obce baráčníků. Pro účely pohřbů byly zakoupeny 2 černé prapory, pro Křenek i Borek, a pohřbů se baráčníci zúčastňovali ve svérázech. Ale vraťme se k založení.
Slavnostního zakládacího sedění se zúčastnilo 9 sesterských obcí - Brázdim, Veleň, Zápy, Královice, Čelákovice, Záryby, Kostelec n. L., Brandýs n.L. a Stará Boleslav.
Bylo zvoleno konšelstvo a dohodnuty organizační záležitosti. Prvním rychtářem v historii obce baráčníků ve Křenku se stal soused Václav Mareček a pantatínkem soused Antonín Pelc.
Možná si rádi poslechnete, kdo z našich předků stál u založení baráčníků. Byli to:
rychtář Václav Mareček, pantatínek Antonín Pelc, místorychtář Václav Černý, syndik Josef Novák, slíditelé účtů (dnes slídilové) František Černý a krčmář Josef Zvoníček z Borku, ponocný Mareček z Borku, dráb Josef Mafka z Borku, poslíček František Svoboda, konšelé František Svoboda, Josef Novák, Josef Machka z Borku, Václav Mareček z Borku a Václav Ketner z Borku.
Tak vypadalo založení obce baráčníků před 85 lety. Začátky jsou vždy těžké. Podle zápisů se střídala období úspěšná s obdobími méně úspěšnými.
Počáteční problémy byly různé, např. už v roce 1934 řešilo konšelstvo problémy s neplacením příspěvků, které v té době činily 5 korun. A problémy byly, stejně jako dnes, s účastí na sezeních a schůzích konšelstva. I osobní vztahy byly také někdy důvodem pro změnu v konšelstvu. Později nastávaly problémy také v souvislosti s odtržením členů obce baráčnické Křenek a okolí při založení jiné nové obce baráčníků – podle zápisů problémy majetkové.
Naopak úsměvné mi přišlo, že již v únoru následujícího roku, necelý rok po založení obce, organizovali vlastní bál a představte si, že od pivovaru dostala obec baráčníků na bál podporu 50 korun. Vstupné činilo 8,- korun. V dalších letech pak byl zvolen i zábavní výbor, velmi pozoruhodné.
Obec baráčníků organizovala různé akce, do oka mi padlo slavnostní zasazení lip Švehlovy (u statku p. Málka) a T.G. Masarikovy v roce 1934. Byla to velká sláva se selskou jízdou a hudbou. A možná ty lípy stojí dodnes a mnoho z nás nezná jejich historii.
V roce 1937 mne upoutala jiná věc – soused Antonín Pelc byl opětovně zvolen do funkce pantatínka, funkci přijal doživotně a prohlásil, že co živ bude, že se bude o blaho obce baráčnické starat, aby naše obec vzkvétala. Stejně tak byl v lednu 1938 doživotně zvolen rychtářem soused Václav Černý. Tak i takové sousedy měla v minulosti naše obec baráčníků. Obětavost byla, je a bude jednou z vlastností, která je ceněna v kteroukoliv dobu.
Další výjimečnou akcí byl vznik mladé chasy ve Křenku v roce 1938. Baráčníci vznik odsouhlasili a jak lze ze zápisů vyčíst a pochopit, podléhala chasa obci baráčnické. Ta mladou chasu podporovala i finančně. Tak například výnos z masopustu v roce 1938 činil 320 korun a celý ho obdržela mladá chasa. Nu, v té době to jistě byly pro chasu významné peníze.
Obec baráčníků dále organizovala masopusty, obžínky (dnes tomu říkáme asi dožínky) a nezapomínala ani na děti s mikulášskými besídkami.
Válka poznamenala veškeré dění, stejně tak i náladu a činnost baráčníků. Ze zápisů vyplývá malá účast na výročních seděních, konšelstvech, ztráty sousedů i činovníků (úmrtí). Po válce byl návrat k původnímu elánu a nadšení pro obec baráčnickou velmi těžký. Bída, ztráty v rodinách, prostě lidké neštěstí bylo vidět v každé chalupě. Není se čemu divit, že lidé neměli zájem se pro něco nadchnout, snad i strach z politického dění jim bránil se zapojit.
Možná i proto začal vycházet list „Baráčník“ , aby znovu připomenul ideu, tradice, obětavost a samotný smysl vzniku obce baráčnické.
V roce 1946 se baráčníci postarali o obnovu a postavení zvonice. Zvonek byl vysvěcen dne 20. října důstojným pánem Josefem Málkem, kanovníkem ze Staré Boleslavi, a pokřtěn jménem Antonín.
Již v roce 1948 se činnost i počet baráčníků vrátil na předválečnou úroveň. Objevila se také první zmínka o tom, že velké sedění bylo ukončeno písní „Hej Slované“. V té době také začala fungovat spolupráce se spolky ve vesnicích. Ve Křenku jako první s místními hasiči. Baráčníci přispěli na zřízení požární studny (3500), na obecní knihovnu (1000) ve Křenku i na Borku.
V roce 1957 slavila obec baráčníků 25 let od svého založení. Ve velkém stylu - plakáty, hudba, fotograf, průvod s věncem k pomníku padlých, beseda, tombola, bufet, večerní veselice. Vypadá to skoro jako dnes.
V roce 1958 se konaly 1. Staročeské máje ve Křenku.
V roce 1964 s objevila v zápisech první zmínka o ukončení výročního sezení „baráčnickou písní“. Tuto píseň již všichni velice dobře známe z každého výročního volebního nebo hodnotícího sezení.
Postupem času došlo i ke změně podílu tetiček a sousedů. Tak jako z počátku měli převahu sousedé, tak se v roce 1966 objevila první zmínka o tom, že tetičky převažují.
V letech 1969 – 1970 řešily členské schůze opětovně lhostejnost členů, špatnou náladu a další činnost spolku. Stalo se i to, že pro nízkou účast nebyla schůze nebo sezení usnášeníschopné.
K významnému zlepšení činnosti připělo zhruba od roku 1971 nastartování spolupráce s MNV. Baráčníci se zapojili do různých brigád, třeba výsadby parku a jeho udržování a následovala spolupráce i s ostatními spolky v obci.
Od roku 1977 se podstatně zintenzivnily vztahy mezi sesterskými obcemi, spočívající ve vzájemných návštěvách výročních sezení.
Bohužel jsem se nedopátrala, kdy skončilo partnerství s obcí Borek. Poslední sedění konané na Borku bylo v roce 1974 a v roce 1982 se borečtí zúčastnili sedění ve Křenku už jako hosté. Mezi tím nic.
Po velmi dlouhé době došlo v roce 1988 k přijetí nových členů a v dalších letech dalších a dalších. Baráčníci začli znovu žít i kulturně – bály, účast na slavnostech sesterských obcí, výlety atd.
A pak došlo ke zkratu. Na volebním zasedání dne 11. 12. 1993 proběhly ještě volby nového konšelstva. V roce 1993 měla obec 51 členů. Tímto zasedáním však na dlouhé roky činnost baráčnictva v obci Křenek - Borek skončila. V obci byl uzavřen hostinec, tetičky a sousedé se neměli kde cházet, pořádat kulturní akce a tím byl také minimalizován příjem do truhlice. Nějakou dobu byl ještě udržován kontakt se sesterskými obcemi a I. župou. Sousedé a tetičky přestali platit kontribuci a tím zanikl poslední příjem do kasy. Obec nebyla dána do klidu, ale nepracovala. Zástupci I. župy jednali několikrát s rychtářem o obnovení baráčnické práce, ale marně. Až v roce 2007 požádal rychtář I. župy bývalou syndičku, tetičku Holečkovou, o svolání zbylých sousedů a tetiček. Toto sedění, na které přijelo konšelstvo I. župy, se konalo 21. listopadu 2007 za účasti 9 tetiček a sousedů ze Křenku. Župní rychtář soused Proček požádal, aby byla činnost baráčnická ve Křenku obnovena, a navrhl, aby se tetička Holečková ujala funkce rychtářky a tetička Šimonková aby přijala funkci berní. Po jejich souhlasu a souhlasu všech přítomných sousedů a konšelů I. župy složily tetičky slib na rychtářké právo I. župy. Dále bylo stanoveno, že obec připraví volební zasedání na 20. ledna. 2008. Volební zasedání toho dne se konalo, i přesto, že počet členů klesl na 25. Proběhly řádné volby, i když nebyly všechny funkce obsazeny, a byla schválena kontribuce ve výši 30,- Kč. Tímto aktem byla činnost baráčníků ve Křenku obnovena.
Další vývoj již není historií, protože všichni, jak jsme tady, ho velmi dobře známe. V průběhu několika let se podařilo získat nové a mladé členy, takže k dnešnímu dni je nás přesně 40 a konšeltvo pracuje v plném složení pod vedením obětavé rychtářky tetičky Holečkové.
Takže popřejte nám a my si popřejme vzájemně, aby se nám dále dařilo, naše obec vzkvétala i díky naší pomoci a aby tradice baráčníků nikdy nezanikla.
Rychtáři 1932 Václav Mareček
1933 Václav Komeštík
1934 Václav Černý
..... Václav Mareček
1953 V. Novák č. 95
1967 Fr. Novák
1982 Václav Černý
2008 Libuše Holečková
Sepsala Eva Poláková
Ve Křenku r. 2017
